Diskuze: Fichtner: Nejhorší máme za sebou

Milan Švajcr|31. 5. 2009 09:02

Certifikáty v tuto chvíli nedoporučujeme.Zbývá dodat proč?Trhy již zřejmě dosáhly minima.Na rok,na dvacet,nebo minimum do konce světa?Odvážné tvrzení,za kterým stojí hlavně marketing.

Ladislav Bělovský|25. 5. 2009 14:28| reakce na Valer Klukan - 25. 5. 2009 10:24

Souhlasím a omlouvám se za ukvapené závěry. Máte pravdu.V tomto případě, kdy dlužníci dlužili sobě navzájem (stejnou sumu) bylo město v podstatě bez dluhů i před příjezdem Rusa. Stačilo, aby se před tím všichni sešli a ujistili se, že dluží sobě navzájem (uzavřený kruh dlužníků). Mohli tak umazat své dluhy i bez injekce zvnějšku, která zapůsobila pouze jako další možné řešení.Celá pointa příběhu je právě v tom uzavřeném kruhu dlužníků (a stejné výši dluhu), což jsem si zprvu neuvědomil.

Valer Klukan|25. 5. 2009 10:24| reakce na Ladislav Bělovský - 25. 5. 2009 09:40

Obávám se, že si nerozumíme.Tech 100 dolaru byla injekce zvenku. Kdyby si na konci rus penize nevzal, vznikla by v mestecku inflace. Navic, kdyby je hotelier nevratil, zustal by oddluzen a v zisku 100 dolaru.Jinak receno, hotelier splatil dlu, dodavatel masa take, vyrobce krmiv steje tak, prostitutka taky a ta sla za hotelierem. Zmazla svuj dluh. Do tohoto bodu si predpkladam rozumime stejne. V tomto bode rus bere penize a odchazi ... oddluzeni (jak je jasne z posledneho odstavce)jsou vsichni ... jestli ne, kdo v tomto momentu dluzi komu? ... jedine co se stane je to, ze jakekoliv dalsi sluzby v tomto kolecku pujdou zas na dluh, protoze likvidita na jejich uspokojeni "cashem" tam neni ;)

Ladislav Bělovský|25. 5. 2009 09:40| reakce na Valer Klukan - 21. 5. 2009 11:36

Zní to pěkně, avšak někomu dluh zůstal: hotelierovi. Prostitutka mu sice peníze vrátila, tím se dostal na nulu. Jakmile Rus ale požadoval své peníze zpět, musel hoteliér sáhnout do kasičky a tím se opět dostal do mínusu.Pro takovou rošádu nemusel přijíždět Rus. Stačilo, aby alespoň jeden zadlužený projevil zájem splácet, a hned se ostatním v řetězu zadlužených ulevilo.

Valer Klukan|24. 5. 2009 13:10| reakce na Dominik Žďánský - 22. 5. 2009 18:48

Předpokládal jsem, že z textu bude jasné, že se jedná o hodně zjednodušený a spíš nadnesený model pseudořešení.Vždyť právě vysoké marže a úroky jsou jedním z důvodu hloubky krize. Kdysi např. Škoda nemohla prodávat Fabii pod 400 000,- jinak by umřela hlady ... Zajímavé, že teď koupíte Superb za tu samou cenu a hlady nikdo neumřel. Pokud tyto marže půjdou dál do oběhu a nebudou se někde kumulovat bokem, nenastává zásadní problém v jejich opomenutí. Každé takové kolečko, co jsem popsal, si prostě vynásobte např. 1,2 (to ale předpokládá zahraniční obchod ... v uzavřené ekonomice, jakou moje kolečko je, je prostor na navýšení jenom formou dalších peněz v oběhu ... inlace).Problém nastane, jak psal jiný kolega v reakci, když si někdo část peněz nechá ... Pak v našem popisovaném městečku vznikne krize likvidity.Opět zjednodušení, nehledejte v tom hlubokou makroekonomii ... Myslíte, že když spořitelé pustí čast úspor do oběhu (formou nákupu) a banky přestanou paranoidně a alibisticky tvrdit, že vyšší úrok je jenom krytí vyššího rizika (úrok je cena za riziko ... je skutečně riziko tak vysoké, když už banka nedá 100 procentní hypo, podstatně lépe posoudí bonitu, registr a připadně vezme další dozajištění, jako třeba směnku?), nebude po krizi? :)Že by takový "Rus" s finanční injekcí (kterou by první, co by s ní přišel do kontaktu nesměl strčit na spořící učet, ale posunout dal v ekonomice) z velké části nevyřešil aktualní problém?

Václav Valášek|24. 5. 2009 00:13

podívejme se na to opravdu optimisticky. Všichni svým způsobem dostáli svým závazkům a následný obchod je opět možný, i když se peníze opět stáhnou z oběhu. Je v tom snad nějaký rozdíl od záchranych balíčků vlád, zelené úsporám, srotovneho nebo podpoře hypoték? A jsou to špatně kroky? Nejsou to právě ty, které rozhýbávají současnou ekonomiku?

Dominik Žďánský|22. 5. 2009 18:48| reakce na Valer Klukan - 21. 5. 2009 11:36

... a kde je přidaná hodnota, úroky nebo rizikové marže ...

Vlad Ender|22. 5. 2009 12:24| reakce na Valer Klukan - 21. 5. 2009 11:36

Az na malicky problem ze Vas prispevek predpoklada presne uzavreny cyklus - ve kterem krize neexistovala v prvni rade, neb H->O->M-& gt;K->P->je uzavreny cyklus v ekvivalentni hodnote, tudiz misto 100 dolaru by stejne dobre mohli pouzivat koralky, sklenene kulicky nebo vubec nic. Vas cyklus by se dal zjednodusit na ja dam Vam neco a Vy mi date neco co ja povazuji za stejnou hodnotu - to ze nam nekdo da nejake papirky kter ja na konci vratim nema na cyklus zadny vliv, a zadna krize se nikdy nekona. Vymene muzeme priradit arbitrarni hodnotu v arbitrarni mene, neb je to uplne uzavreny cyklus a tudiz je irelevantni jestli rikame ze ja Vam prodam prase za jeden halir nebo milion dolaru pokud od Vas koupim slepice za stejnou cenu a zadne jine vymeny v ekonomice nikdy neprobehnou.Pokud ale cyklus rozbijeme a grav udelame mirne komplikovanejsi, napr. P zaplati 50 H a 50 O, hotelu najednou chybi 50 dolacu ktere ma vratit R a tudiz hotel zkrachuje.

Petr Síla|22. 5. 2009 10:10| reakce na Valer Klukan - 21. 5. 2009 11:36

Jenomže to předpokládá, že lidé budou mít i aktiva, která jim pomohou ty dluhy splatit. Bohužel, v posledních letech vidím u lidí přesně opačný trend - větší zadlužování a žádné spoření. Takže Váš optimismus se mi nezdá podpořen příliš vhodným příkladem.

Jan Majer|21. 5. 2009 13:07| reakce na Vladimír Fichtner - 21. 5. 2009 12:53

Zdravím, Vladimíre, doufám, že jste moje poznámky nevzal na sebe, váš tým znám a vím, že nepotřebujete nic nafukovat ani se schovávat. Jak jsem napsal, v tomto případě šlo evidentně o nedorozumění a nedopatření při editaci rozhovoru.

Vladimír Fichtner|21. 5. 2009 12:53| reakce na Jan Majer - 21. 5. 2009 10:43

Dobrý den, Honzo,mluvím skutečně za malou firmu, ne ale za vzdělávací KFP, ale poradenskou Fichtner s.r.o., ve které působí nyní 9 konzultantů a od června se rozrůstáme o další 3 kolegy. Používáním "my" chci ukázat, že jde o výsledek našich diskusí v analytickém týmu, který vede autor několika knih a stovek článků o osobních financí Petr Syrový. Nejsem zvyklý se chlubit cizím peřím, i když ve vzdálenější minulosti jsem často říkal "já." Máme v poradenském mandátu necelé 4 mld. Kč a soustředíme se pouze na privátní klienty nad 25 mil. Kč majetku a od ledna také na zaměstnance IT, Telco a lidi z finančních služeb s čistým příjmem v rodině nad 50 000 Kč a to pouze v Praze. Naším cílem pro letošní rok je dostat se na 120 nových klientů měsíčně a to se samozřejmě nedá poměřovat s velikostí firem jako jsou Partners, Broker Consulting nebo AWD a další. Hezký den všem.

František Mašek|21. 5. 2009 12:12| reakce na Petr Síla - 21. 5. 2009 10:38

Je to skutečně, jak píše Honza Majer. Přemýšlel jsem, zda Fichtnerův text změnit na první osobu jednotného čísla, pak jsem si řekl, že to měnit nebudu.

Valer Klukan|21. 5. 2009 11:36

HOSPODARSKA KRIZEPise se mesic srpen, jedno male mestecko na Riviere, hlavni sezona.Prsi a prsi, takze mesto je prazdne. Vsichni se zadluzuji a ziji na kredit.Najednou prijede k jednomu hotylku bohaty Rus. Pozada recepcniho o pokoj, polozi na pult stodolarovou bankovku a jde si pokoj prohlednout.Hotelier vezme bankovku a pospicha k dodavateli masa zredukovat dluh.Dodavatel masa vezme bankovku a bezi k chovateli prasat flastrovat dluh.Nyni vezme 100$ chovatel prasat a bezi k vyrobci krmiv platit.Tento vyrobce prijme s velikou radosti penize, vezme je do ruky a pospicha k prostitutce,kterou nedavno navstivil a pritom jeji sluzby uzil na sekeru. ( Je prece krize!)Ona bere s radosti penize a jde do hotelu srazit dluhy, ktere tam mezitim nadelala.Ve stejne vterine prichazi Rus zpet z pokoje a rika, ze pokoj neni dost dobry. Vezme svoji stodolarovku a opopusti mesto. Nikdo tedy nevydelal, ale mesto uz je bez dluhu.Divejte se optimisticky do budoucosti...

Jan Majer|21. 5. 2009 10:43| reakce na Petr Síla - 21. 5. 2009 10:38

Všiml jsem si, že to tak dělají lidé z menších firem, hovoří jakoby za tým. Někdy to je podvědomá nebo vědomá snaha „nafouknout“ pidifirmu, jindy alibismus - jako že neříkám svůj názor, ale vycházím z analýz, s nimiž pracujeme. V tomto případě jde asi o to, jak Vladimír Fichtner pochopil (patrně mailem zaslané) otázky. Prostě odpovídal za KFP, která ale není v interview zmíněna, tak to působí trochu nezvykle.

Petr Síla|21. 5. 2009 10:38

Poněkud jsem nepochopil význam tohoto článku. Podle nadpisu se jedná o rozhovor s jednou osobou, ale v textu je použito číslo množné. Vynechám různé spekulace, které mne napadly, a budu doufat, že mi něco uniklo a někdo mi to vysvětlí.