Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Kde lord Keynes udělal chybu

4. 6. 2009
6 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Hned několik faktických poznámek k článku:

1. uváděný extrémní příklad multiplikátoru se vztahuje k dvou-sektorové ekonomice. Keynesiánská teorie ovšem říká, že ve čtyř-sektorové ekonomice, kterou samozřejmě česká ekonomika je, se multiplikační efekt znatelně zmenšuje působení vlády (daně) a zahraničního obchodu. Výsledný multiplikátor tak bude značně menší než v článku uváděné číslo.

2. Jednoduchý Keynesův model, tak jako ostatně naprostá většina ekonomických modelů, pracuje se značně zjednodušenou, ideální ekonomikou. Je zřejmé, že takové reálné ekonomiky nejsou ani být nemohou. Tím se daný multiplikační efekt opět zmenšuje.

3. Keynes řeší spotřebu ve vztahu k úsporám. Neřeší už ale zdroje peněžních prostředků potřebných na "rozhýbání" ;ekonomiky. Čili nikde není psáno, že má vláda stimulovat ekonomiku z prostředků vypůjčených od jiných ekonomických subjektů.

Přestože je reálný multiplikátor v optimálním případě roven 1,3 či 1,4, jen to dokazuje správnost Keynesovy teorie. To, že ji země Afriky nebo Latinské Ameriky nesprávně použily bez ohledu na ostatní faktory, tzn. neřešily problém jako komplexní problematiku, ale rozhodly se napumpovat vypůjčené množství peněz do spotřeby, Keynesovu teorii nijak neznehodnocuje ani nevyvrací. Vše se musí vztahovat ke specifickému kontextu.

4. Uvedený příklad vztahující se na ČR je lehce zavádějící. Za předpokladu, že vláda sníží daně, tak aby měly domácnosti vyšší disponibilní důchod a relativně více spotřebovávaly, už neřeší fakt, že vládě tyto finance (za normálních okolností vybrané z daní), budou v rozpočtu chybět. Bude si tedy muset půjčit tak nebo tak. Ptám se tedy, kde je rozdíl? Jestli mít nižší výdaje domácností na spotřebu nebo v opačném případě nižší vládní výdaje na nákup výrobků a služeb? Já osobně v tom žádný zásadní rozdíl nevidím.

Nahlásit

-
0
+

Nemohu souhlasit s tím, že by si lidé zaplatili kulturu nebo silnice přímo, nedovedu si představit, že by návštěvníci zaplatili za návštěvu zámku místo stokoruny tisícovku za každého člena rodiny. Navíc by se tím hodně utlumil i přísun peněz ze zahraničních turistů, kteří pochopitleně neutrácí jen za návštěvu památek, ale také za ubytování, jídlo a další služby. Tyto peníze pak formou daní přejdou do státního rozpočtu a mohou být použity právě z tohoto rozpočtu na kulturu... Pokud stát přestane financovat opravy těchto památek, budou za pár let ve stejně katastrofálním stavu jako za komunismu. A už absolutním nesmyslem je aby stát nefinancoval stavby silnic a dálnic, to chcete pořádat veřejné sbírky? To by ty dálnice museli patřit soukromníkům a ti by se pak museli starat o výběr mítného na každém kusu silnice i mezi obcemi. To v dohledné budoucnosti nevidím jako reálné. Stejně tak věda a výzkum by se bez grantových projektů posouvala dopředu jen v těch oblastech, kde by to bylo pro jednostlivé podniky ekonomicky výhodné. Ale mezinárodní projekty a výzkumy směřující do vzdálenější budoucnosti by zamrzly a podle mě by to byla dost velká škoda. Například výroba energie z jádra a nověji vývoj termojaderné fůze vznikl téměř výhradně za podpory států. v některých zatím nekomerčních oblastech vědy se prostě nelze spoléhat jen na soukromý sektor. Stejně tak není v dohledné době možné, aby školstvní fungovalo bez státních peněz.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Hezký článek.Ad škrtání výdajů na kulturu, silnice apod - proč by to mělo být negativní? Výsledkem budou nižší daně, nižší přerozdělování a lidi si třeba radši zaplatí kulturu nebo výzkum přímo (a nebo taky ne - ale to bude záležet na nich).Tohle ani není second-best řešení - pokud předpokládám (asi docela opodstatněně), že státní financování je méně efektivní než soukromé, pak jakékoliv omezení státních výdajů je pozitivní. I když je možná pravda, že sociální výdaje jsou "škodlivější&qu ot;,než když se stát montuje do kultury, školství apod. - ale to neznamená, že toto "montování" ;se státu není škodlivé...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jenomže Fišer nemá a ani nebude mít mandát na to, aby mohl nějak zásadně ovlivnit rozpočet. Může nějakým způsobem ovlivnit zhruba 20 % rozpočtu a to jsou ty peníze co nejdou na důchod nebo sociální výdaje. Tedy peníze, za které se staví komunikace, podporuje věda a výzkum, kultura... Jsem pro nejlépe nulový schodek, ale myslím si že zrovna v těchto výdajích by se šktrat nemělo! Fišerovi lidi nepřímo říkají, že by se měli raději seškrtat sociální výdaje (tady stačí škrtnout 5 % a tude to mít stejný efekt na schodek jako když se na silnice škrtne 50 %), ale oni se to bojí říct nahlas, což je pochopitelné, když jejich mandát visí na souhlasu siciální demokracie. Dle mého názoru, než sešktrat výdaje na stavbu silnic vědu a výzkum, kulturu, to raději dočasně větší schodek.

Nahlásit

-
0
+

S článkem souhlasím a pokud již zadlužovat stát, tak tím, že nebudu vybírat daně. Rozhodně to bude mít větší multiplikační efekt než zvýšená podpora v nezaměstnanosti. V tomto ohledu bych řekl, že vajíček je v ČR málo ...

Nahlásit

-
0
+

Docela dobry clanek.Podotkl bych take jednu velice dulezitou vec kterou vetsina Keynesiancu (a anti-K) prehlizi.A sice ze Keynes byl pro zvyseni statnich utrat ale JENOM pro staty s prebytkem (neboli v jeho dobe hlavne US).Pro deficitni staty (uz v jeho dobe napr. UK) pozadoval devalvaci a vyrovnani obchodniho schodku, ne dalsi utraceni. Ostatne tvrdil ze i placeni druhe svetove valky by melo byt ze zvysenych dani spise nez ze statniho deficitu, a jeho navrh Bancoru byl centrovan kolem vytvoreni incentiv pro vyrovny obchod (i.e. zadne silene dlouhodobe deficity nebo prebytky)

Nahlásit

-
0
+