Diskuze: Oranžový evergreen je tu. Vidíte rudě?

Vlad Ender|20. 6. 2009 18:46| reakce na Ondra Záruba - 19. 6. 2009 16:13

Souhlasim re mira.Ta moje marginalni uzitecnost by byla uzitecna v nastaveni danoveho zatizeni tak aby bylo relativne spravedlivy (za danovy system povazuji kdyz sectete vsechno co statu date - co od nej dostanete). S ni se totiz tezko diskutuje pokud chceme opravdu ferovy system. Samozrejeme, problem je, ze zmerit ji objektivne nejde, takze jsme zase tam kde jsme byli. Nicmene alespon teoreticky by slo nastaveni dani dat na starost nepoliticke organizaci ala centralni banky (i kdyz bych asi prekvapenim snedl vlastni boty kdyby to nejaka vlada nekde odsouhlasila)Ze stat silene mrha penezi je bohuzel pravda - je pro me ironicke, ze je to ze stejnych duvody z jakych mame soucasnou bankovni krizi - sprava cizich penez. V anglictine se tomu rika agency problem, kde nekdo spravuje cizi penize, a nemuze "prohrat". Clovek si nekdy rika, ze ten feudalismus mel neco do sebe.

Vlad Ender|20. 6. 2009 18:35| reakce na Jan Daniel - 19. 6. 2009 17:01

Souhlasim re DPH, nicmene tarify jsou prece jen neco jineho.Abych pravdu rekl, tak osobne se mi zdaneni zalozene jenom na spotrebnich danich celkem libi - pokud budou veci absolutne nutne k zivotu (zakladni potraviny a najem rekneme do urcite vyse) osvobozene - jinak to penalizuje nejchudsi.Co se tyce FF divicich se zmene vlady, tak to v podstate souhlasim, i kdyz doporucuji precist si starsi clanky blogu Moldbuga (http://unqualified-reservatio ns.blogspot.com/):)

Aleš Müller|20. 6. 2009 10:47

Levice i pravice v oblasti daní argumentuje mnoha různými fakty, vědeckými poznatky, ideologickými výkřiky.Asi v první polovině 90-tých let jeden z německých hospodářských institutů zkusil vypočítat jak se projevuje zdanění v distribuci bohatství. K překvapení zjistili, že i německé progresivní daně té doby byly výhodné pro bohaté. Ano čtete dobře - bohatí z daňového systému získávali víc než chudí.Disproporce byly na obou stranách – na straně příjmů i na straně příjmů daňového systému.Nejvíc byla zdaněna lidská práce, nejméně výnosy z investic.Velké sociální přerozdělení se jeví jako dominantní, ale např. sociální podpora nejnižších příjmových skupin výrazně snižovala cenu práce pro některé skupiny podnikatelů. Výstavba silnic a dálnic, stabilita vlastnictví a řad dalších daňových příjmů mírně až velmi zvýhodňovaly bohaté. Zjistilo mnoho zajímavých detailů, např. že na vyšetřování vraždy bohaté osoby je nasazeno větší množství policistů a vynaloženy větší náklady než na vraždu chudého osoby.Degresivní daň tedy, stejně tak úlevy v některých typech daní velmi zvýhodňují bohaté.Rovná či mírně progresivní daň a přes všechny typy příjmů je asi nejspravedlivější.Pro sociální soudržnost společnosti je nejlepší rovná daň a umožňující rozsáhlé možnosti odpisu daní či alespoň snížení daňového základu pro různé charitativní nebo jiné společenské účely.Největší problém tohoto článku je v tom, že jsem si detaily té studie nepoznamenal :-(

Jan Daniel|19. 6. 2009 17:14| reakce na Ondra Záruba - 19. 6. 2009 16:13

Bylo popsáno mnoho papíru o tom, že existuje hranice, kdy přerozdělování přestává pomáhat i těm chudým, neboť způsobuje, že chudnou všichni. Problém je ale v tom, že skutečným cílem přerozdělování už dávno není pomoc chudým. Cílem je kupování voličů. To je ta pravá ekonomika, která tím vším hýbe, nikoliv teorie o marginální užitečnosti.

Jan Daniel|19. 6. 2009 17:01| reakce na Vlad Ender - 19. 6. 2009 14:57

No, pro úplnost: Evropě máme DPH a spotřební daně, které nejsou zrovna zanedbatelné.Struktura příjmu státu se jistě změnila, což znamenalo snížení cel, ale to nic nemění na tom, že celkový podíl zdrojů protékajících státním rozpočtem se za posledních 100 let zněkolikanásobilo. Navíc samotná složená daňová kvóta je nedostatečná pro vyjádření toho, jak se zvýšilo zatížení obyvatelstva výmysly vlády (různé regulace a nařízení, která zvyšují náklady ale neprojevují se v tomto ukazateli). Moc státu se zvýšila rozměrem a tempem nepředstavitelným nejen pro Thomase Jeffersona ale i pro člověka z r.1900. Argumety odpůrců daně z příjmů, že tato daň, jakkoliv nízká, má klíčový význam coby průlom do tradičních pořádků, který jednou povede do pekel se dnes potvrzuje. Nejvíce by se asi divili ti, kteří se tehdy vysmívali obavám ze "strašidla socialismu".Ústavnos tdaně z příjmu nebyla zdaleka tak jednoznačná a pokrok znamenal až 16.dodatek (i když pro některé lidi je to otevřená záležitost dodnes). Povstání proti dani z pálení whisky bylo celkem pochopitelné, vzhledem k tomu, že hraničáři moc nechápali, proč by měli platit něco vládě, která jim neposkytovala žádný servis, zatímco oni naopak tvořili přirozenou ochranu hranice proti indiánům.Founding fathers by se divili hlavně tomu, jak se dramaticky změnilo vnímání vlády. Ti, pro které byla občasná vzpoura proti vládě "něco jako užitečná bouřka v atmosféře", by nechápali jak snadno se dnešní američané nechají ostříhat jako ovce.

Ondra Záruba|19. 6. 2009 16:13| reakce na Vlad Ender - 19. 6. 2009 14:41

Je potřeba najít takovou míru veřejného přerozdělování,aby to fungovalo.U nás se prostě přerozděluje moc.Já vím,že to nejde přes noc. Je třeba odstranit mandatorní výdaje a pak se ruce uvolní.Jenže,kdo na to má odvahu,když se nedožijime ani řádného politického cyklu,že?

Vlad Ender|19. 6. 2009 14:57| reakce na Jan Daniel - 19. 6. 2009 13:56

Jo, to urcite. Podivily by se napriklad proc jsou tarify na zbozi tak male, kde ta vlada vezme penize?Historicky vetsina prijmu mest statu apod. byla z tarifu na obchod (tarifs, exercise tax and duties) - coz specialne v Evrope nemame (US ma porad sales tax).Navic, uz v puvodni verzi ustavy bylo pravo (federalni) vlady "ukladat a vybirat dane, poplatky a tarify, splacet dluhy...".Uz Washington poslal vojaky na potlaceni "Whisky revoluce", kdy farmari v Pennsylvanii odmitli platit dan na whisky.Prvni prime dane byly ulozeny uz v roce 1790 (aby platily valku s Francii).Nebyla to sice dan z prijmu jako takova, ale kazdorozcni dan z majetku - prakticky rozdil je ale vcelku trivialni.Ty byly v 1802 zruseny, a obnoveny zase az v 1812, pri valce s Anglii.Navic, prodej statem drzenych pozemku (v podstate cely zbytek USA) byl v 19. stoleti velkym zdrojem prijmu vlady.Taky nejvyssi soud zrusil dan v 1894 ne protoze byla proti-ustavni per-se, ale protoze nebyla proporcionalni co se tyce velikosti populace jednotlivych statu. Navic se jednalo o dan ze zisku z nemovitosti (tudiz USSC uvedl ze je to v podstate dan z vlastnictvi, neb bez vlastnictvi nemovitosti by nemohla vzniknout dan).

Vlad Ender|19. 6. 2009 14:41| reakce na Ondra Záruba - 19. 6. 2009 13:57

maly problem s tim je, ze v soucasne dobe (2008) se na danich (jen danich, nepocitam socialni a zdravotni pojisteni, vsechny dane, vcetne prijmu pravnickych osob) vyberalo 607mld korun, coz pri 10m obyvatel da cca 60k na obyvatele, nebo 5k na osobu mesicne, vcetne nemluvnat.Vezmu-li rodinu 2+2, tak je to 20k mesicne, coz je, pri prumernem platu rekneme 25k, neudrzitelne. Nedejboze aby meli deti tri.I pokud rekneme ze dane jsou utraceny neefektivne (coz celkem urcite jsou, tak velke mnozstvi penez efektivne utracet nejde), tak pri uspore 50% je to jeste 10k mesicne. Co je neunosne pro vetsinu rodin mimo Prahy.Jeste jednou pripomenu, ze jsem zde nezahrnul socialni ani zdravotni pojisteni, ktere by tyto cisla poslala jeste vice nahoru.10% z 10k muze byt podstatne horsi nez 10% ze 100k. Lepe je to videt na vetsi sazbe - rekneme 80%. Pri vydelku 10k a sazbe 80% umrete, pri vydelku 100k a 80% dani se jeste mate porad lepe nez nekdo vydelavajici 10k a 0% dani.To je prave o te marginalni uzitecnosti. Anebo si opravdu myslite ze 1000 korun ma tu samou hodnotu pro dva ruzne lidi, z nichz jeden ma prijem 10.000Kc a druhy 1.000.000Kc?Marginalni uzitecnost penez existuje bez ohledu na politicke smerovani, je to proste ekonomicky fakt.

Ondra Záruba|19. 6. 2009 13:57

Progresy fandím.Ale klesající.Ať mi nikdo neříká,že rovná sazba daně je spravedlnost.10% z 10 000 se ani za mák nerovná 10% ze 100 000.Stát poskytuje služby.A za ty by se mělo platit cca stejně.Dokážu si představit lineární sazbu jen u nějaké majetkové daně,kde by poplatník daně platil úměrně za třeba ochranu majetku policií či armádou.

Jan Daniel|19. 6. 2009 13:56

Něco z historie: V USA byla daň z příjmu zavedena poprvé v roce 1861 a pak ještě několikrát během a po ukončení občanské války. V roce 1872 Kongres daň z příjmu zrušil. Příznivci daně z příjmu se ji snažili potom opakovaně zavést, ale podařilo se jim to až v roce 1894. Daň se vztahovala na nepatrnou část nejbohatší populace její sazba činila 2%. Odpůrci však zákon pohnali před Nejvyšší soud protože podle jejich názoru stál "na principech, jež jsou svou měrou ty nejvíce komunistické". Nejvyšší soud právní normu shledal protiústavní a zrušil ji. Daň z příjmu se podařilo zavést až r.1913. Týkala se 2% populace a byla progresívní(!) - mezní sazba činila celých 7%! Srovnejte s dnešním stavem a uvažte jakého "pokroku" naše civiliazce za posledních 100 let dosáhla. Kdyby dnes Founding fathers vstali z hrobu, měli by pocit, že se ocitli v nějaké ďábelké tyranii.

Petr Pichrt|19. 6. 2009 09:35

Bohatým brát, chudým dávat...no není to paráda?Všem závistivým, některým chudým, většině neschopným a především těm, co je živí sociální dávky...se tento systém bude líbit..., a kolik takových je? Uvidíme na podzim...

Adam Černý|19. 6. 2009 09:22

Progresivní zdanění je podle mého neperspektivní, protože jeho zavedení bude vysokopříjmové skupiny obyvatel, zejména podnikatelskou sféru a osoby v řídících postech tlačit k "optimalizaci&q uot;daňových přiznání tak, aby si stát vzal stejné nebo dokonce menší množství peněz jako při rovné dani. Tím, že bude daňový aparát chtít sklízet vetší důchody blahobyt tvořících osob způsobí další vlnu daňové revolty, která celkové daňové výnosy nijak neposílí a státní deficit nedojde k vytýčenému snížení. A druhá myšlenka je, že takto získané daňové výnosy by tak jako tak padly do hromádek na rozhazování a to ještě s multiplikačním efektem, jaký ČSSD dovedla k obludné dokonalosti :-D Takže daně nezvyšovat, protože co se na nich vybere na víc se znásobí a stejně prožere a propije (takže kde je ta idea racionalizace struktury státního rozpočtu???)

Vlad Ender|19. 6. 2009 09:01

Budu kontroverzni :), a zacnu disclaimerem: CSSD nesnasim, a levicove strany obecne si me nikdy moc neziskaly.Co takhle se na dane divat z pohledu marginalni uzitecnosti jednotky meny a definovat spravedlnost dani jako opravdovou zatez danoveho poplatnika?Marginalni uzitecnost rekneme jedne koruny je podstatne vetsi pro cloveka s podprumernym prijmem nez pro nekoho kdo ma milion mesicne.Otazka je, jak rychle marginalni uzitecnost klesa. Pokud je perfektne linearni s koeficientem 1, tak je spravna rovna dan. Pokud ovsem mu klesa rychleji nez linearne (nebo ma mensi koeficient nez jedna), je na miste progresivni dan.Osobne si myslim, ze je to ze zacatku skoro linearni, a pozdeji zacina klesat rychleji (pro hodne bohatych lidi ktere znam a kteri k majetku dosli praci, ne nejakym stestim, jsou penize jenom zpusob jak udrzovat skore). Bohuzel nedovedu odhadnout kde :).Nicmene pochybuji, ze se o danich bude dat nekdy diskutovat racionalne, protoze chut prerozdelovat na zaklade zavisti (a nechut vzdat se neceho nabyteho bez ohledu na to jak moc to potrebuji) zatim skoro vzdy skoro vsude zvitezila.