Diskuze: Když tituly chřadnou

Radovan Kubát|3. 12. 2009 10:46| reakce na Libor Kosour - 1. 12. 2009 21:42

Souhlasím s Vámi v tom, že příklad paní ze Sarajeva není řešením pro masy. Většina lidí, které znám, strávila stovky (někteří tisíce) hodin studiem cizího jazyka ve škole, v různých kurzech, někteří byli dokonce několik měsíců v zahraničí. Jazyková úroveň většiny z nich je maximálně na běžnou konverzaci. Překladatele by rozhodně dělat neměli. Jejich inteligence je průměrná a nadprůměrná, většina vystudovala VŠ.Řešením pro masy je spíše to udržování se v kondici a případné zvyšování kvalifikace.

Petr Síla|3. 12. 2009 09:57| reakce na Monika K. - 2. 12. 2009 14:46

Ten průměrný plat není absolventů, ale všech lidí s VŠ vzděláním.

Radovan Kubát|2. 12. 2009 22:08| reakce na Monika K. - 2. 12. 2009 14:46

Můj kamarád (absolvent VŠ, obor slaboproud) nastupoval před pěti lety v jednom malém městě za 12 tis. hrubého..Jiný můj kamarád pracuje v Praze za slušný plat. Už před dvěma roky (v té době byl u firmy něco přes rok) pracoval za 36 tis. hrubého. Vystudoval VŠE, tuto školu ale ve své práci vůbec nepoužil (pracuje v jiném oboru). Zajímalo by mě jaký by měl plat pokud by VŠ nevystudoval. Myslím si, že i ve většině soukromých firem ovlivňuje plat dosažené vzdělání a nejen schopnosti a výkon pracovníka.

Monika K.|2. 12. 2009 14:46

To že dnes někdo dokáže říct, že za 25tisíc korun ani nevstane z postele, považuji za dost odvážné. Letos jsem sama dokončila vysokou školu a mohu říci z vlastní zkušenosti že můj nástupní plat po 5ti letech vysokoškolského studia je jen o pár tisícovek vyšší a za to, že mi někdo takové peníze nabídl mohu být jen ráda. Plno mých kolegů z vysoké školy, v současné době nemohou ani najít práci natož si ještě diktovat podmínky. Aby je vůbec někdo zaměstnal a tím získali potřebnou praxi jsou ochotni jít do práce i za méně než 20tisíc korun hrubého.. Samozřejmě jsou to ti, kteří nemají známé či příbuzné na "vyšších" místech. A průměrný plat absolventa 40tisíc korun? V tomto případě se asi pohybuji ve špatných kruzích.

Radovan Kubát|2. 12. 2009 08:15| reakce na Arsen Lazarevič - 1. 12. 2009 20:35

Příliš dlouhá mateřská/rodičovská dovolená se bohužel většinou vyplatí. Moje přítelkyně (vysokoškolsky vzdělaná) vydělávala v Praze na vedoucí pozici ve zdravotnictví 18-19 tis. Kč čistého. Soukromá školka stojí cca 12 tis. Kč měsíčně bez jídla. Z platu by jí tedy zbylo 6-7 tis. Rodičovská dovolná je v případě tříletého čerpání 7 600 Kč což je více než by nám zbývalo z jejího platu po zaplacení školky. Zkusíme samozřejmě veřejnou školku, šance umístit dvouleté dítě je ale podle nás minimální.

Martin Hrdlík|1. 12. 2009 23:34

Jak to tak sleduji, tak už zbývá pouze krok k otázce, zda-li si kterýkoli VŠ vzdělaný jedinec, bude schopen onoho slušného zedníka zaplatit? I když je v článku uvedeno, že je průměrný VŠ plat přes 40 000,- Kč(vhodnější by byl asi medián),tak pokud bude pokračovat současný trend zájmu o učební obory a případná znalostní ekonomika, nedokáži si představit, kolik bude onen "vzácný zedník" vydělávat. Nic proti práci zedníků nemám, ba naopak, ale vždy jsem měl pocit, že by měl být vzdělaný člověk "kompenzován&qu ot;,když už teda nepracuje od 18 roků ale až od cca 24 (a přichází tak o 6 let výdělku, v případě onoho zedníka 30 000*12*6=... :)

Libor Kosour|1. 12. 2009 21:42| reakce na Arsen Lazarevič - 1. 12. 2009 20:35

Mozna vydela 30 000, ale urcite nevydela rocne miliony. Ten pribeh ze Sarajeva je sice dojemny, nicmene nevidim to jako reseni pro masy. Kazdy na to nema mozkovou kapacitu, nadani na jazyky a hlavne pracovnich mist s vysokym platem neni dost pro vsechny. Podle me je to pro nadane jednotlivce skvele reseni, ale nedostatecne pro pozvednuti urovne sirokych vrstev obyvatel.Ono teoreticky uz tu znalostni ekonomika mohla byt. Vyrobu vetsiny veci lze plne zautomatizovat, vcetne distribuce (ano, i doprava). Ovsem to by spouste lidi nesmela vyhovovat soucasne nedokonalost a hlavne by se musela tvrde zavest standardizace, aby bylo vsechno se vsim kompatibilni. Potom by uz skutecne vetsinu prace delaly stroje a na lidi by zbyl jen dozor, inovace, opravy. Takze treba jsem videl video z tovarny na bramborove lupinky - auta tam navezla brambory a vylezly z ni palety s bramburkama. Vse bez zasahu lidske ruky, krome kontroly. Ovsem zatim nikdo nezautomatizoval dopravu surovin, distribuci vyrobku, atd.

Arsen Lazarevič|1. 12. 2009 20:35| reakce na Libor Kosour - 1. 12. 2009 19:09

Dobrý den. 1. Kvalitní zedník si může přijít i na více než 30 000 (takové informace mám od člověka, který nám opravoval barák..) Zase je to o znalostech a zkušenostech. Pokud se jedna o matky, tak se domnívám, že tyto ženy měly dělat maximum, aby se udržovalo v kondici jak fyzicky, tak psychicky. Připomínámí to případ jedné známé ze Sarajeva, která během obléhání města přišla o svého muže. Doma byla s dítětem a existenčně na tom byla taktéž špatně. Našla si však čas a po večerech se učila anglicky. Pracně si sháněla knížky, které vyměňovala za komodity. Dneska pracuje v zahraniční společnosti jako tlumočnice a její mzda je několikrát vyšší než ostatních Sarajevských obyvatel. Když to dokázala ona ve válce, kdy lidé trpěli podvýživou, tak nevidím důvod, proč by to nemohla dokázat i matka ve střední Evropě s nadprůměrně dlouhou mateřskou dovolenou. Mateřská tak může být i dobrá investice, pokud se matka či otec na mateřské rozhodnou udělat něco pro sebe a doplní si například své vzdělání (například začnou studovat dálkově VŠ..) 2. Znalostní ekonomika je cesta která povede k tomu, že stále méně lidi bude potřeba k manuální práci viz. http://www.finmag.cz/clanek/10601/

Libor Kosour|1. 12. 2009 19:09

Neda mi to, abych nereagoval: Proc vsichni mene vydelavajici lidi berou jako line? Copak zednik pracujici 14 hodin denne je liny? Nebo matka, starajici ne nonstop o deti? je mi jasne, ze ani jeden z nich za zivot nevydela tolik, jako reditel nadnarodni spolecnosti za rok, ale proc je proto brat jako line? S tim nemohu souhlasit.S im prechodem k znalostni ekonomice byhc byl opatrnejsi. To bude spis zalezitost pro uzkou skupinu populace. Vzdy na jednoho cloveka pracujiciho dusevne bude nekolik pracujicich fyzicky. Navic neni v zajmu soucasne spolecnosti, aby davy zacali premyslet. To by se mohli nekteri vlivni lide zhrozit nad tim, ze se dockaji spravedlnosti.

Arsen Lazarevič|1. 12. 2009 18:40| reakce na Martin Hrdlík - 1. 12. 2009 13:40

1. V Česku je vzhledem k zemím OECD málo vysokoškoláku, což znamená, že se mzdové odlišnosti jsou staticky nižší .2. Vysoké bonusy jsou u nás taktéž ojedinělou záležitostí (samozřejmě jsou výjimky).3. Pak jsou tu i vlivy jako daně, přerozdělování ve společnosti, velký, těžkopádný státní sektor, kde se zbytečně zaměstnává deseti tisíce lidí (tito lidé by se obtížně uchytili u soukromníků).4. Krize taktéž silně zasáhla bohatší. Jeden příklad: zatímco v roce 2007-2008 mohl vývojář Java aplikací říct 80 000, tak v současnosti je rád za půlku :-)Pokud se jedná o vývoj Giniho koeficientu, tak se domnívám, že nerovnost bude nadále růst. Úspěšní lidé se budou moci stále lepe uplatnit a tedy vydělají více, zatímco ti neúspěšní a línější se budou muset spokojit s nižším nárostem své životní úrovně. Přechod ke znalostní ekonomice tak bude pro některé lidi značně bolestivý. Každopádně je to jediná možnost jak pokročit dále a produkovat skutečně to, co je žádáno (a tedy většinou i prospěšné..)

Radovan Kubát|1. 12. 2009 14:27| reakce na Aleš Tůma - 1. 12. 2009 10:56

Jak ale poznat která škola nabízí užitečné a kvalitní vzdělání a která ne? I porovnání relativně jednoduchých věcí je složité..Od počátku kauzy s tituly mám několik otázek a zatím jsem na ně nikde nenašel odpověď..Všimnul si někdo že člověk, který si titul koupil, skoro nic neumí? Bylo to někdy někomu podezřelé nebo donedávna nikdo netušil že jejich kolega/šéf/podřízený/... má koupený titul?Potřebovali mít absolvovanou VŠ k výkonu své funkce nebo si koupili titul jen tak pro dobrý pocit? Pokud museli mít VŠ vzdělání a skoro nic neumí, nebyl požadavek na VŠ vzdělání na jejich funkci zbytečný? Nebo zbytečný nebyl a oni jsou zcela nezpůsobilí vykonávat svou funkci?

Martin Hrdlík|1. 12. 2009 13:40

V článku mě velice zaujala část "Diplom vs. maturita", především část věnovaná rovnostářské společnosti v ČR. Mohl by mi autor tohoto článku dokázat, nejlépe na nějakém ekonomicko-statistickém modelu, jak se v průběhu života vyvíjí úroveň hrubých mezd v závislosti na dosaženém vzdělání, nejlépe ještě na době zapracovanosti? Nezdá se mi totiž, že bychom byli tak rovnostářskou zemí, jak je zde podáno. Asi by bylo vhodnější komentovat Giniho koeficient v delším řasovém měřítku.Za případný odkaz děkuju.

Roman Scherks|1. 12. 2009 11:57| reakce na Aleš Tůma - 1. 12. 2009 10:56

Přesně. To je to správné slovo: zákazník. Ale,ovšem podle mého názoru, zákazníkem se stane pouze v případě, že si to bude sám platit. Tedy bude zavedeno školné. Škola si pak rozmyslí natahovat studim nesmyslně o několik let, protože "zákazník" to pak prostě nezaplatí. Dnešní praxe je, ovšem i podle předpisů EU, že se studuje třeba 6 let, co bylo dříve 4 roky. Jenže ty čtyři roky byly intenzivní. A dneska? Jsou školy, kde se v týdnu učí i pár hodin. Jsou studentio, kteří při škole normálně pracují nebo studují dvě školy najednou atd. A tak bych mohl pokračovat, ale na to tady není prostor.

Aleš Tůma|1. 12. 2009 10:56| reakce na Roman Scherks - 1. 12. 2009 07:59

No tak některé české soukromé školy nejsou zrovna dobrý příklad, to je pravda:)Co jsem chtěl zdůraznit je důležitost motivací ... student by měl být zákazník a mezi školami by měla být konkurence. (Tedy ne v tom smyslu kdo nabídne rychlokvašenější titul:) ale kdo nabídne užitečnější vzdělání).

Martin Vlnas|1. 12. 2009 10:44| reakce na Radovan Kubát - 1. 12. 2009 10:07

Co vím, tak nedošlo. Výsledky jsou podle studie, kterou si nechalo SCIO vypracovat, plus minus stále stejné. Ale vzhledem k tomu, že SCIO testy dělá stále více dětí (už ne jen gymplácká elita), svědčí to o tom, že úroveň znalostí v populaci jde obecně nahoru..

Radovan Kubát|1. 12. 2009 10:07| reakce na Tomáš - 30. 11. 2009 20:27

Souhlasím s Vámi..Co se týče memorování, nedošlo prý podle SCIO testů k výraznějšímu poklesu kvality přestože si to myslí mnoho lidí (včetně učitelů).

Roman Scherks|1. 12. 2009 07:59| reakce na Aleš Tůma - 30. 11. 2009 21:44

A Vy si myslíte, že na soukromých školách je to lepší?I když jinak jsem pro soukromé vlastnictví, tak u škol bych to hodně rozmýšlel. To, co předvádějí některé soukr. školy je na pováženou.

Aleš Tůma|30. 11. 2009 21:44| reakce na Tomáš - 30. 11. 2009 20:27

Však je to taky stádní ... ehm, pardon, státní školství...Příliš mnoho individualismu škodí.

Tomáš|30. 11. 2009 20:27| reakce na Roman Scherks - 30. 11. 2009 18:04

Tak neefektivita školství v tomto smyslu by mě ještě tolik netrápila, jako nedostatečný důraz na rozvoj osobností na všech stupních vzdělávácích institucí - nedostatečný důraz na rozvoj kreativity, vlastní zodpovědnosti, týmové práce, některých dovedností nepřímo souvisejících s memorováním fakt a přijímáním dogmat atd. Nemluvě o naprostém rozcházení se s požadavky praxe a nulovým důrazem na nutnost jazykové vybavenosti. Takhle by se dalo pokračovat velmi velmi dlouho.

Aleš Tůma|30. 11. 2009 20:26| reakce na Roman Scherks - 30. 11. 2009 18:04

Rozčilovat se nemá smysl, myslím že vědci prokázali, že škarohlídi dřív umírají:) Ale jinak souhlas, školství je dost deformované.

Roman Scherks|30. 11. 2009 18:04

Na stav vysokého školství mám v poslední době dosti radikální názor. A vlastně nejenom vysokého, ale i středního a základního.VŠ - podle mě nesmyslné množství VŠ, nesmyslně dlouhé studium, nesmyslně vysoká kvanta nabíraných lidí, neexistence školného, na každý prd, abyste měl diplom, atd., atd.SŠ - viz VŠ - množství škol, studentů atd., pomalu půlka studentů tam nemá co dělat.A tak bych se mohl rozčilovat donekonečna.