Diskuze: Vládnou nám bezcitné děti

Vlad Ender|13. 12. 2009 18:30| reakce na Joe - 12. 12. 2009 22:48

"rat race" existoval jako pojem kdyz Kyosakiho rodice jeste nebyli na svete, a pouziva se pro vsechno mozne (od politiky az po vysoky management).

Joe|12. 12. 2009 22:48

Myslím, že autorka neví, co je "krysí závod" = pojem, který zavedl Kiyosaki v "Cashflow game". Je to přesný opak toho, jak termín použila. Totiž v krysím závodu jsou především zaměstnanci, naopak podnikatelé se snaží z něj dostat tak, že vydělají tolik, aby byli zajištěni a živil je už jen jejich majetek, bez dalšího investování vlastního času.

Martin Vlnas|9. 12. 2009 11:55| reakce na Josef Vejvoda - 9. 12. 2009 11:35

Přesně stejné dojmy jsem měl i já. Ale text je to opravdu brilantní a navíc skvěle napsaný (a také přeložený). Ten životopis opravdu hovoří sám za sebe...

Kruton|9. 12. 2009 11:36

Téměř pokaždé, když někdo naznačil paralelu mezi současnou krizí a Velkou depresí, vynořily se protiargimenty v tom smyslu, že jde o přehánění, neboť tehdy lidé měli hlad a dnes nehladoví.Ta paralela tu ale skutečně je: stejně jako tehdy, i dnes elity jen bezradně tápou a nikdo není schopen téměř ani předstírat, že by věděl kudy dál. Krásně tuto situaci ilustruje nedávný spor šéfa ECB a předsedy MMF, v němž jden nabádal k ukončení fiskálních stimulů a druhý před ním varoval...Mnohé nasvědčuje tomu, že jsme se prostě ocitli v situaci, která prostě přesahuje veškeré naše dosavadní zkušenosti. Na cestě ven tedy může pomoci už jen intuice, nebo náhoda...

Josef Vejvoda|9. 12. 2009 11:35

Místy jsem měl pocit, že se autorka "veze" po módní vlně levicových nálad. Musím se jí omluvit, ona velmi dobře ví, o čem píše. A brilantně. Tady naleznete její autobiografii: http://peggynoonan.com/biography.php

Petr Síla|9. 12. 2009 10:45| reakce na Aleš Müller - 9. 12. 2009 08:02

Jak se američanům vrátí důvěra v Ameriku, když zaplatí část svých osobních dluhů? Tomu nějak nerozumím.

Aleš Müller|9. 12. 2009 08:02

Není divu, že jsou rozčarovaní. Zřejmě Amerika narazila na strop svého způsobu života. Za posledních 90 let si zvykla na opiát dluhu. Bankovní úvěr u podnikání není špatná věc, naopak, spolu s myšlenkou akciové společnosti je to hnací motor kapitalismu a rozvoje ekonomiky. Ale úvěry na spotřebu - televize, auto, dovolená - to je zhouba a nyní je Amerika na konci tohoto způsobu života. Ekonomiky hnané dluhem.USA, její vládě, jejím obyvatelům nezbývá nic jiného, než šetřit, pracovat, zaplatit část dluhů, snížit konzumaci od benzínu po jachty a pak se najednou vrátí důvěra v Ameriku.Ale abychom si zde v Evropě moc neskákali. Do 3 až 5 let zbankrotuje nějaký stát Evropy a stejná deziluze se rozlije Evropou.Je to totiž jedno, zda úvěry jsou na kreditních kartách spotřebitelů, nebo ve státních dluhopisech. Vždy je to žití na vysoké neoze.

Luděk Zdražil|9. 12. 2009 04:07

Tristní, ale velmi pravdivé.Ekonomicko-genetická genocida, která postihla generaci současných Američanů je srovnatelná s genocidou, která postihla národy komunistických zemí. Jen příčiny genocidy jsou jiné.Oni vůdcové Ameriky (především politicko-finanční administrativa a WStreet) jsou lidé, kteří si svět zredukovali na finanční magii a o světě za její hranicí nemají tušení.Dnes za pomocí dalších dluhů, regulací a metodických fint vytvářejí upocená pseudooptimistická čísla, která vydávají ze realitu.Zároveň tím, bohužel, přilévají letecký benzín např. do požáru socializující se Evropy.