Diskuze: Cena života v Česku

Jan Šedivý|16. 9. 2008 12:35

Souhlasím s tím že žádné peníze nenahradí ztrátu člověka. Pokud jde o člověka který zemře v plném zdraví cizí vinou - je to o to horší. O to více mne zaráží jak málo se lidé zajímají jak by měli být pro takový případ zajištění. Jak jsou spokojení a bezstarostní se svými pojistkami ve kterých jsou "zajištěni" ;na 50-100 000 Kč pro případ úmrtí. Pak se nemůžeme divit že i stát a soudci mají zcela zkreslenou představu.....

Indrik myneur|15. 9. 2008 19:44| reakce na Adéla Plánková - 15. 9. 2008 10:06

Chápu vaší argumentaci, ale život nelze nahradit žádnými penězi, takže je naprosto nesmyslné ho na peníze vůbec přepočítávat.Kdyby vaši rodiče náhle zemřeli svépomocí bez cizího zavinění, jistě byste byla ve stejném psychickém stavu, jako kdyby jejich smrt někdo zavinil, a odškodnění byste nedostala. Pokud někdo zaviní něčí smrt, měl by být předně potrestán, jako odstrašující případ pro ostatní.Když manželce uteče manžel, na kterým je citově závislá, s nějakou milenkou, měl by jí tedy manžel také vyplatit odškodnění za újmu, kterou jí způsobil? To dokáže rozkopnout ještě víc.Mně finanční náhrada za život pozůstalým přijde prostě nesmysl - nedokáže život nahradit, nedokáže ani zmírnit ztrátu, navíc je přepočítávání života na peníze urážející. Kdyby někdo za můj život navrhoval vyplatit 240 tisíc, tak bych se nejprve asi zamyslel nad tím, jestli se naštvu nebo urazím; a pravděpodobně bych zvolil první možnost. Já si teda svého života cenním víc. A kdyby mi někdo někoho blízkého usmrtil, tak bych se rozhodně nesoudil o odškodnění jeho života a nerozdmýchával a neprodlužoval tak ještě agonii ztráty, ale snažil se radši dostat do normálu.

Adéla Plánková|15. 9. 2008 10:06| reakce na Indrik myneur - 15. 9. 2008 01:37

Pěkná pohádka strýčku Fido, ale trochu mě zarazil ten začátek."Pozůstalým by neměla být "kompenzována&q uot;cena života mrtvého, ale pouze v případech, kdy nebožtík významnou měrou přispíval k materiálnímu zabezpečení členů rodiny..." Je to trochu nesmysl, když se vžijete do role matky nebo otce, kteří přišli o dítě. To nepřispívalo k materiálnímu zabezpečení, ale šok ze ztráty může ohrozit příjmy rodičů. Zvlášť, když nejsou zaměstnanci, ale např. OSVČ. Neumím si představit, jak bych pracovala já a s jakými výsledky, kdybych přišla např. o rodiče, na kterých nejsem finančně závislá. A kdyby navíc tu ztrátu někdo zavinil svou nezodpovědností...

Indrik myneur|15. 9. 2008 01:37

Nezlobte se, ale jakkoliv převádět cenu života na peníze je nesmyslné a cynické.Pozůstalým by neměla být "kompenzována&q uot;cena života mrtvého, ale pouze v případech, kdy nebožtík významnou měrou přispíval k materiálnímu zabezpečení členů rodiny, a rodina to potřebuje, měla by dostávat časově omezené dotace, dokud se nezajistí sama.Pokud bych se chytl ceny života jako termínu, pak by cena života měla odpovídat společenské užitečnosti jedince. Jedinec plodný, hodnoty tvořicí, by měl vyšší cenu než budižkničemu. Různí gauneři by mohli mít cenu života zápornou.V ideálním světě, by mohl užitečný kladňák za cenu svého života nakupovat čas života od záporňáků s nízkou cenou života, kteří by museli držet cenu svého života nad nulou:) Takže užiteční lidé by byli živi déle než neužiteční:)A to je konec pohádky.Dobrou noc strýčku Fido. Dobrou noc děti:)