Výtažek z www.wikipedia.cz (Inflace)Profesor a bývalý guvernér centrální banky, Bernard Lietaer v své knize Budoucnost peněz popisuje případ jistého regionu Výmarské republiky v letech 1923–1924, tedy v době největší hyperinflace. Tamní vlastník uhelného dolu založil vlastní lokální peníze, které denominoval uhlím vytěženým z jeho dolu (stanovil, kolik jeho lokálních peněz odpovídá jednomu pytli uhlí určité hmotnosti). Současně stanovil (a uvedl na bankovkách této nově vzniklé měny), že každá bankovka je směnitelná za odpovídající množství uhlí a jeho podnik se zavazuje tuto směnu provést. Bankovky byly navíc vybaveny kolonkami (každý představoval jeden měsíc), do kterých se lepily kolky při každé směně bankovky za množství uhlí. Bankovky, kterým chyběly kolky za současný i minulý měsíc, ztrácely platnost. Tato finesa motivovala lidi, aby peníze směňovali a udržovala cash-flow.Úspěch tohoto systému rostl geometrickou řadou a v té době jinak bezútěšné republice se rozšířil daleko za oblast, ve které důl působil. Peníze fungovaly i po finanční stabilizaci Německé říše, ale v roce 1933 byly zrušeny z rozhodnutí státní moci (legislativního nařízení, které lokální měnu jako takovou postavil mimo zákon). Lietaer na tomto případu zdůrazňuje, že klíčovým aspektem zde bylo spojení nominální hodnoty dané měny se skutečnou hodnotou, kterou reprezentuje.
Nahlásit
-
0
+
Jan Dvořák|11. 6. 2008 14:22| reakce na Pavel Kohout - 11. 6. 2008 12:00
Likvidity je docela dost, podívejte se na částky zaparkované ve fondech peněžního trhu v USA.Problém některých bank s likviditou je z velké části způsoben i KRIZÍ DŮVĚRY mezi jednotlivými bankami.Pořád jsem přesvědčen, že situace se de facto KRIZÍ SOLVENTNOSTI, odtud i ta nedůvěra mezi bankami.Podívejte se na níže uvedený graf, Fed dělá co může...http://www.sovereignsoc iety.com/~web/aletter_060708_i mage1.jpg
Ondřej Palkovský|11. 6. 2008 13:25| reakce na Pavel Kohout - 11. 6. 2008 12:00
Likvidita - peníze, jsou vzácný statek. Vzácného statku je VŽDY nedostatek, a řeší se cenou, což je v tomto případě úroková míra. V recesi je vzhledem k poptávce likvidity "větší" nedostatek než jindy - takže se zdvihne úroková míra, cena a je jí "dost". Jak se to liší od toho, když teď autodopravci krachují kvůli vysokým cenám ropy, nebo když třeba firma vůbec není založena, protože je cena kapitálu příliš vysoká?Svoboda volby je na libinstu k dispozici online, takže jsem si to teď přečetl. Problém je, že nikde nevidím, že by fakta byla v rozporu s Rothbardem, jak vy píšete. Oni ty fakta každý interpretují jinak. Friedman se vůbec nezabývá tvrzením, že Fed způsobil krizi peněžní expanzí v 20. letech. Dále vytváří pocit, že Fed byl jediný faktor, který měl vliv na krizi, aniž by zmínil ostatní faktory jako narůstající protekcionismus, obrovský nárůst vládních výdajů, forma centrálního plánování (NRA, AAA).Obecně problém "záchrany" odání likvidity je, že existuje poměrně výrazný náklad - inflace. Existuje nějaká seriozní studie ukazující, že dlouhodobě tento náklad není vyšší než přínosy?
Pavel Kohout|11. 6. 2008 12:00| reakce na Ondřej Palkovský - 11. 6. 2008 09:47
"Proč si banka/firma nepůjčí, když má nedostatek likvidity?"- no přece proto, že na trhu je nedostatek likvidity :-)))Rothbard není dobrý autor, ohýbá si občas fakta tak, aby mu pasovala do teorie. Nesrovnatelně lepší je Milton Friedman, v jehož Svobodě volby je nejlepší populární vylíčení Velké krize, jaké jsem kdy četl. Vyšlo i česky, bohužel v roce 1992 a od té doby už asi ne.
Ondřej Palkovský|11. 6. 2008 09:47| reakce na Pavel Kohout - 10. 6. 2008 14:46
Tohle je bohužel asi na delší diskuzi....která by ale mohla být velmi zajímavá, ale asi by to chtělo jinde než v těchto komentářích.Pokud jde o Velkou krizi, myslím, že opatření Roosevelta, Hoovera a protekcionistická obchodní válka byly dostatečné na to, aby položily zdravou ekonomiku na lopatky - natož zabránit ozdravení ekonomiky.Kolem krizí jsou další zajímavé otázky: je nedostatek likvidity reálný či monetární problém? Proč si banka/firma nepůjčí, když má nedostatek likvidity? Proč není dostatečné, aby firma provedla "capital dillution" a tím likviditu získala?Protože dojde k takovému růstu úrokových sazeb, že se z firmy nelikvidní stane firma nesolventní, pokud si takový úvěr vezme. Ale úroková sazba je cena, daná nabídkou a poptávkou.Když vzroste cena peněz, centrální banka provede "dotaci" a dodá likviditu za nižší než tržní cenu a tím podnik/banku zachrání. Proč se to liší od situace, kdy vzroste cena ropy - a stát by měl firmám dodat ropu a tím je zachránit?Současná krize v USA, UK, Španělsku, Irsku... je docela zajímavá. Rothbard v té knize popisuje, že se Fed při Velké krizi snažil o expanzivní politiku ( http://blog.mises.org/archives/007530.asp ), ale nebyl při tom úspěšný. Samozřejmě, že tehdy byl "omezen" tím, že chtěl zachovat zlatý standard. Dneska by měl být omezen tím, že udrží inflaci v nízkých číslech. Ale to je v podstatě stejná situace. Myslíte, že Fed vzdá cíl stabilní měny, aby zachránil ekonomiku?
Pavel Kohout|10. 6. 2008 14:46| reakce na Ondřej Palkovský - 9. 6. 2008 17:37
Nesouhlasím úplně se vším, co tvrdíte. Kvůli nedostatku tentokrát jen reakce na původní otázku: ano, většina krizí má skutečně kořeny v nedostatku likvidity, to znamená, že jejich příčiny lze účinně odstranit čistě monetárními prostředky. Tím nemyslím to příslovečné "tisknutí peněz" jako spíše poskytování překlenovacích úvěrů.V roce 1929 existoval reálný důvod k mírné recesi. Nedostatek likvidity, který byl ještě zhoršený politikou Fedu, však vedl k extrémně hluboké a dlouhé krizi s katastrofickými následky.V roce 2008 existuje rovněž reálný důvod k mírné recesi. Hluboká krize se tentokrát konat nebude, protože Fed již dávno složil praktické zkoušky z měnové politiky :-)
Zlatý standard byla jediná hmotná jistota, že papíry které se jmenují peníze mají nějakou hodnotu. Se zrušením zlatého standardu jsou občané přinuceni platit platidlem, jehož efekt je pouze psychologický.Zlatý standard taktéž odstartoval éru vysoké inflace, vlády si mohly tisknout peněz kolik sami uznaly za vhodné. Inflace se v této době začala omezovat pouze úrokovými sazbami. Tento trend měl za následek, že vzniklo spoustu nových krizích (i když menších) v krátké době. Projevilo se to i na životě lidí, od zrušení zlatého standardu existuje jen málo příkladu rozvinutých zemí, kde reálné mzdy rostly a nepozřela je inflace.
Nahlásit
-
0
+
Ondřej Palkovský|9. 6. 2008 17:37
Je rozdíl mezi úvěrem a dluhem, speciálně dnes, když máte de-fakto vládou garantováné účty. Úvěr je zvýšení peněžní zásoby, dluh nikoliv. Když půjčím sousedovi stovku, tak je peněz na účtech pořád stejně. Když vytvoří úvěr banka, je na účtech o 100Kč víc a dochází k expanzi peněžní zásoby.Pojištění moc významné asi není, protože pojištění zahrnuje směšné procento vkladů, ve skutečnosti se jedná o garanci vlády natisknout peníze padlým bankám. Ostatně Bear Sterns to demonstruje, tam se žádné pojištění neaplikovalo. Banky krachovaly před 100 lety naprosto běžně a nějak to nikdy nebyl takový problém jako by třeba byl krach Bear Sterns..Ohledně krize z roku 1873...koukám do wikipedie, a shodou okolností v USA a Británii doznívaly bubliny způsobené..greenbackem..., další spekulace v Británii, zároveň s tím pár let předtím došlo k demonetizaci stříbra..v důsledku krize přistoupilo spousta států k protekcionismu... nepřipadá vám trochu zjednodušené prohlásit, že to všechno způsobil zlatý standard?Ohledně pro/proti cykličnosti - jestliže dojde ke klasické krizi, pak typicky dojde ke krachům a firmy mění majitele. Jestliže tomu CB zabrání expanzivní politikou, pak sponzoruje některé jedince z úspor jiných. V obou případech došlo ke zchudnutí, jen jiných lidí.Původní otázka: má krize, podle vás, pouze monetární důvody - takže stačí natisknout peníze a krize je pryč - nebo reálné důvody - tzn. je příliš mnoho továren na zboží X a málo na Y apod... v USA mají moc SUV a málo fiatů?
Nahlásit
-
0
+
Pavel Kohout|9. 6. 2008 15:25| reakce na Ondřej Palkovský - 8. 6. 2008 11:27
Dnešní "krize" je celkem vzato lapálie ve srovnání se SKUTEČNÝMI krizemi minulosti.Vezměte si třeba tzv. gründerskou krizi z roku 1873. V roce 1871 porazilo Prusko Francii a vymohlo si zaplacení gigantických reparací. Příliv zlata do střední Evropy byl mohutným monetárním stimulem, který vedl k přehřátí ekonomiky.V roce 1873 krach na vídeňské burze odstartoval světovou hospodářskou krizi. Úvěrová expanze se rázem překlopila do úvěrové kontrakce. Zlatý standard fungoval procyklicky, zhoršil průběh krize. Byla to katastrofa rozměrů, jaké si dnes neumíme představit.Opravdu chcete, aby měnová politika byla opět založena na víceméně chaotických pohybech a nálezech zlata? Abychom měli procyklicky nastavenou měnovou politiku? Při vědomí všech nedostatků centrálních bank, stále jde o lepší řešení.Morální hazard je pseudoproblém. Největší bankovní krize za posledních 20 let nastaly v zemích bez kompletního povinného pojištění vkladů.
CB je z definice věřitel poslední instance. Takže tu máme morální hazard. Tudíž je naprosto korektní argument, že Bear Sterns by buď do takového rizika nešel, nebo by - díky té zvýšené volatilitě HDP, o které jste psal - zkrachoval ještě v momentě, kdy by nepředstavoval takové riziko pro celý finanční systém.Jestliže banky běžně krachují a lidé přicházejí o peníze, tak se proti tomu budou bránit různými způsoby - a ten systém bude jako celek výrazně stabilnější - nemyslíte? Mnohé krize před založením Fedu to ostatně ukazují - nikdy nebyl fin. systém tak nestabilní, aby nějaký krach způsobil takové problémy.Jinak USA už jsou v recesi. Dokonce i když použijete oficiální čísla pro headline CPI. To, že používají deflátor kolem 2% je naprosto směšné - že byli schopni prohlásit, že někdy v dubnu cena energie klesala(seasonal adjustment) byla snad ironie a pokud se podíváte na shadowstats.com, zjistíte, že i číslo 4% pro inflaci je poněkud...optimistické. Ostatně když člověk vidí inflaci v EU na úrovni 3-4%, dolar propadající se proti euro o 15% - a v USA používají deflátor něco přes 2%..je něco někde špatně.Podle mého názoru by hypoteční krize při zlatém standardu nemohla vzniknout. Protože by nedošlo k takové měnové expanzi - stát by peněz víc netiskl (držel by zlaté krytí), banky by neměly garantované vklady, takže by nešly do takového leverage, a tím pádem by nebylo tolik peněz pro spekulace...
Nahlásit
-
0
+
Ondřej Palkovský|8. 6. 2008 11:06
Víte, mě pořád váš argument o opuštění připadá ve stylu "vláda musela zlatý standard opustit, protože se ho rozhodla opustit". Zlatý standard spočívá v tom, že máte v trezoru tolik zlata, kolik vydala garantující instituce papírků. Pokud ta instituce vydá víc papírků, tak naprosto vědomě dělá kroky k opuštění zlatého standardu.Snížení volatility HDP je zcela v souladu s Rothbardem. Když si ho přečtete, zjistíte, že tuto volatilitu připisují úvěrovému financování - proto jsem se ptal, proč si nemyslíte, že než opuštění zlatého krytí by nebylo lepší opuštění úvěrového financování. Zároveň s tím vzniká otázka, zda není lepší krátkodobá volatilita vs. stabilita a jednou za 30 let velká deprese.Rothbard není proti DLUHOVÉMU financování. Rothbard kritizuje ÚVĚROVÉ financování. Podle mého názoru úvěrové financování nepřináší v porovnání s dluhopisovým žádnou reálnou výhodu - proto mi připadá, že efekt na reálnou produkci bude nulový. Navíc si všimněte, že v současné době CB de-fakto garantují bankovní vklady, takže rozdíl mezi dluhovým a úvěrovým financováním z hlediska vlivu na peněžní zásobu JE obrovský.Zlato není inflační cílení. Zlato je je omezení peněžní zásoby, ale především jsou to tržní peníze - nikdo je neřídí. Centrální plánování bylo přece také určitou dobu moderní, proto si myslím, že vaše analogie zde není korektní.
Nahlásit
-
0
+
Pavel Kohout|8. 6. 2008 00:03
Zapomeňte na chvíli na magickou sílu slova "zlato" a zamyslete se nad tím, co vlastně zlatý standard je. Není to nic jiného než režim velmi striktního inflačního cílení, kde spotřebitelský koš pro výpočet inflace je definován jedinou položkou, kterou je komodita, a ještě ke všemu taková, která nemá valný význam v průmyslu.Připadá Vám to jako rozumná myšlenka? Mně ne.Zlatý standard zkrátka patří minulosti, stejně jako plachetnice, parní lokomotivy nebo kolodiový fotografický proces. Jistě, tyto staré technologie mají svůj půvab, ale to je asi tak všechno. Přiznám se, že parní lokomotivy miluji, ale na místě ředitele Českých drah bych se nesnažil o jejich masové znovuzavedení do provozu.A fotografuji bohužel digitální zrcadlovkou, i když vlastním i měchovou komoru.
Nahlásit
-
0
+
Pavel Kohout|7. 6. 2008 23:56| reakce na Ondřej Palkovský - 7. 6. 2008 10:59
Během let 1870-1900 ceny zboží skutečně mírně klesaly. Ale zlatý standard to stejně nezachránilo. Prostě už bylo v oběhu příliš mnoho "úvěrových" ;peněz a vazba na zlato byla neudržitelná.Centrální banka sama o sobě dluhy nevyrábí. Dluhy dělá vláda a ještě víc dluhů dělá soukromý sektor. Představte si třeba hypotéční expanzi v podmínkách zlatého standardu. Ceny nemovitostí rostou kvůli měnové expanzi, i když zlata je v ekonomice pořád stejně.Pod termínem "stabilita" ;nemám na mysli průměrnou inflaci, ale stabilitu hospodářského růstu. A ta se prokazatelně zlepšila, a to velmi podstatně, po odstranění zlatého standardu. Volatilita změn HDP poklesla na zlomek původní úrovně - počítal jsem to pro účely 5. vydání Investiční strategie.Objem úvěrů v ekonomice je do značné míry exogenní vliv. Centrální banka jej může ovlivňovat, ale nikoli deterministicky řídit. A už vůbec nemůže udržovat ekonomiku zcela bez dluhů, leda za cenu totálního zmrazení hospodářského růstu.Rothbard nebere v úvahu, že existuje mnoho investic, které jsou zdravé za určitých podmínek, ale špatné za jiných podmínek. Měnová restrikce může zkazit řadu investic, které byly původně zcela zdravé.Ano, příkladů je celá řada. Poslední z nich je Bear Stearns. Centrální banka zabránila systémové krizi bankovnictví, která by zcela jistě vedla k velmi prudké recesi. To, co probíhá teď, je jen zpomalení růstu. Jestli letos bude recese nebo ne, se teprve uvidí.
Jan Dvořák|7. 6. 2008 19:11| reakce na Ondřej Palkovský - 7. 6. 2008 11:05
Souhlas. Vždyť stávající systém je vlastně necelých 40 let trvající experiment (počítám od Nixonova zrušení směnitelnosti USD za zlato).Podle mne se časem zlato do měnového systému vrátí, i když to asi nebude tvrdý zlatý standard.
Ještě bych dodal ohledně nárůstu dluhů - ta závislost je vcelku jasná: Nárůst podílu dluhů -> neudržitelnost zlatého standardu -> jeho opuštění.Na jedné straně mám problém s otázkou, zda opuštění zlatého standardu vyřešilo nějaký problém - trochu mi to připomíná současné šachy v účetnictví kolem některých bankovních firem - nárůst podílu dluhu způsobí, že banka by musela vyhlásit bankrot. Tak změníme pravidla účtování a tím jsme vyřešili problém....?Z druhé strany: jak jsem psal, nevidím, jaké REÁLNÉ výhody má úvěrové financování oproti jiným formám financování (akciový a dluhopisový trh). Takže když to vezmu natvrdo: konec úvěrového financování by umožnil zachovat zlatý standard a problém by to také vyřešilo. Proč by mělo být opuštění zlatého standardu lepší cestou než opuštění úvěrového financování?
Nahlásit
-
0
+
Ondřej Palkovský|7. 6. 2008 10:59| reakce na Pavel Kohout - 7. 6. 2008 00:13
Děkuji za odpověď...ale pořád mě moc neuspokojila :)- nedostatek zlata - stačí, aby ceny ostatního zboží klesly a zlata je hned "tak akorát". Všech statků v ekonomice s nenulovou cenou je nedostatek (to je ostatně definice vzácného statku) - mohl byste vysvětlit, proč byl s globální ekonomikou peněz "větší nedostatek", zatímco před tím jich byl "správný nedostatek"? Co určuje správnou míru nedostatku? ;-)- zlato samozřejmě není 100% optimální měna. Jenomže když se podíváte na asi nejinflačnější periodu po nálezu ameriky, objevíte, že roční inflace byla 1-1.5%. Cíl české ČNB je myslím 3%, tudíž vytýkat zlatu nestabilitu mi připadá ve srovnání s dnešním systémem poněkud....nesrovnatelné- nerozumím vašemu tvrzení ohledně opuštění 100% krytí zlata. Centrální banka neplnila podmínky, za kterých zlaté krytí funguje (tzn. netisknout víc peněz než mám zlata). To bylo jejich ROZHODNUTÍ, to nebyl žádný exogenní vliv. Z toho následně vyplývaly různé problémy, které následně vedly k opuštění zlatého standardu. Ale vy to vysvětlujete jako "podíl dluhů SE zvyšoval", ve skutečnosti to ale bylo "centrální banka podíl zvyšovala".- Rothbard argumentuje tím, že deprese byl reálná, nikoliv monetární. Tvrdí, že měnová expanze způsobuje chybné investice a při ukončení měnové expanze se na ně přijde. Myslíte si, že recese mají reálné důvody, nebo čistě monetární?- Můžete uvěst příklad, kdy expanzní politika dokázala ODVRÁTIT recesi- aniž by způsobila další problémy?
Pavel Kohout|7. 6. 2008 00:48| reakce na Pavel Kohout - 7. 6. 2008 00:13
Překlep: (3) mělo samozřejmě být (2).Včera jsem si o zlatém standardu četl v Rašínově Příručce národního hospodářství z roku 1923. Zajímavé čtení, budu o tom někdy referovat, až zbyde čas.
Pavel Kohout|7. 6. 2008 00:13| reakce na tris - 5. 6. 2008 18:00
Trochu moc otázek najednou, ale pokusím se. Zlatý standard dlouhou dobu relativně vyhovoval. Skutečně fungoval jako pevná kotva a záruka nízké inflace. Ale s růstem globální ekonomiky a globálního obchodu musel nutně přestat fungovat.Proč: rostoucí ekonomika narážel na nedostatek peněz, tedy zlata. Ideální by bylo, kdyby objem zlata rovnoměrně rostl, jenže to nelze zajistit. Období nálezu zlata na Aljašce a v Kalifornii byla proto obdobím měnové expanze, zatímco jiná období byla érami nucené měnové restrikce.Pokud o měnové expanzi či restrikci rozhodují víceméně náhodně objevy ložisek zlata, není to pro stabilitu a růst dobré. Světová eknomika prostě ze zlatého standardu vyrostla jako dítě z malých botiček.Již v období klasického zlatého standardu byla aktiva centrálních bank zčásti kryta dluhem. Tento podíl se postupně zvyšoval a nakonec bylo zlato jenom na obtíž.Velká deprese byla způsobena snahou centrální banky o zachování nemožného: zlaté parity dolaru v prostředí neustále rostoucího objemu obchodu a rostoucí velikosti ekonomiky. A to prostě nebylo možné.Expanzivní měnová politika v Japonsku nefungovala ze dvou důvodů: (1) přišla příliš pozdě; (3) japonské komerční banky vlastnily obrovské majetky v akciích (většinou jiných bank) a v nemovitostech. Prasknutí bubliny na obou těchto trzích zároveň bylo natolik destruktivní, že by s tím centrální banka asi mnoho nezmohla, i kdyby zasáhla včas.Současné americké problémy jsou proti Japonsku jen procházka.
Jan Majer|6. 6. 2008 15:36| reakce na tris - 6. 6. 2008 15:22
Prosím, podepisujte se. Pouštím do diskuse i pseudonymy, když přispívají něčím zajímavým a obohacujícím, ale je hrozná škoda snižovat laťku. Díky za pochopení, přeji pěkný víkend a na zítřek hlásím zajímavost - František Mašek připravil článek o fotbalovém mistrovství Evropy z pohledu ekonoma. Parádní čtení i pro mě, kterého fotbal bere, až když jsme ve finále :-)
posel: jedna ze zajímavých kritik je tady: http://www.freedom-force.org/printerfriendly.cfm?pffile=meetstill_content.cfm
Nahlásit
-
0
+
Tomas Pieter|6. 6. 2008 14:23| reakce na posel - 6. 6. 2008 12:47
staci vypsat critiguq nebo critisism nebo neco podobneho na google. konkretni clanky nemam. koukal jsem do mailu ale smazal jsem je. kdyz to vyslo prvne tento dokument, tak to kolega rozesilal klientum, kteri porad stourali. pak sme to vzdali. nema to cenu.co musim uznat a dat poklonu, je jak je to udelane. ta manipulace, zlehcovani, cely je to udelany velmi verohodne. zkusim vam neco pres vikend najit. a treba p.Kohout neco sepise, ale divil bych se. na takhovyhle slataniny nema cenu se bavit. ale zkuste LI (liberalni institut), tak vam to vysvetli :-)
posel|6. 6. 2008 12:47| reakce na Tomas Pieter - 5. 6. 2008 22:40
no pisete o vetsine z nich... ja patrim prave do te mensiny.. prave proto, ze me to zajima, tak sem se tu snazil rozvirit diskuzi na toto tema.. myslim, ze uz to, ze se tu zapojim do diskuze a vubec zavitam na tyto stranky svedci o mem zajmu. proto bych se primlouval za to, pokud vite o nejakem clanku, o kterem pisete, at mne sem hodite link.. rad si dam tu namahu a se slovnikem pri ruce ci na displayi si ho prelozim..diky..
Pro spořiče: Zapomněl jsem přidat dluhopisový trh. Existuje rozdíl mezi financováním přes dluhopis a přes banku - v případě financování banky dochází k vytvoření "úvěru" a expanzi peněžní zásoby, v případě dluhopisu, pokud to není nějaký extrémně likvidní papír nikoliv.Takže provozní úvěr klidně může být financován pomocí dluhopisů, hypotéka a spotřební úvěry třeba přes nějakou formu "fondu" - ale upřímně, tyto úvěry nezvyšují poptávku v reálném slova smyslu.Pokud by vám ty peníze nikdo přes dluhopisový trh (nebo osobně) nepůjčil, pak by ty peníze půjčil někomu jinému nebo použil jinak - tudíž v tomto případě není poptávka stimulovaná. V případě úvěru dojde k růstu peněžní zásoby, ale to se zároveň projeví v růstu cen, které odpovídajícím způsobem sníží poptávku ostatních, takže "v dlouhém období"(protože ta změna cen není okamžitá) to také poptávku nevytváří.Problém je, že v krátkém období to poptávku vytváří, protože se ceny nestihnou tak rychle upravit, což pak způsobuje chybná rozhodnutí podnikatelů a podle některých ekonomů to je v podstatě důvod pro hospodářský cyklus.Proto bych rád slyšel názor pana Kohouta na Rothbardovu Great Depression, protože to je jeden z lidí, co mají tento názor.
Nahlásit
-
0
+
Tomas Pieter|5. 6. 2008 22:40| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 6. 2008 20:13
juraj , takovych clanku je na netu dost. staci si to jen prelozit. nema cenu temto lidem vysvetlovat v cem je tento "film" sptane. nechteji to slyset. je to ztrata casu. vetsina z nich o fungovani trhu nema paru. neztracej s nima cas. pokud te ekonomika, trhy zajimaji, tak se vzdelavej, pracuj, bud uspesny a uzivej si.tihle vsichni antikapitalisti maj jen plnou hubu kecu, protoze sami nic nemaj a nikdy mit nebudou. jak rika muj kolega z USA(je to citace z filmu) Anybody who tells you money is the root of all evil doesn''t fucking have any
Spořič obrazovky|5. 6. 2008 22:16| reakce na tris - 5. 6. 2008 18:08
K Vašemu tvrzení "Kapitál je konec konců ten "bagr", "továrna", nikoliv peníze, financovat investice je možné přes akciový trh místo využívání bankovních úvěrů":Nejsem ekonom, jsem jen drobný investor, takže se omlouvám za případné nepřesnosti a nedostatky, ale jste si jist? Úvěr je přeci hypotéka na dům. Co provozní úvěr pro podnik, jak ho vyřeší nákup akcií na burze? A úvěr pro developera na stavbu? Opět mi nesedí, že nákupem akcií ORCO této společnosti umožním započetí velkého developerského projektu. Samozřejmě že emisií nových akcií získavají kapitál, ale jiného druhu. A co spotřebitelské úvěry, které samozřejmě mohou vést do pasti, ale v rozumné míře jistě zvyšují poptávku. Vezměte si například nákup vozů kdysi z vlastních úspor a dnes na leasingy či úvěry ... co asi zajistí automobilkám větší odbyt? Pokud jsem mimo mísu, tak se omlouvám.
Ja Vam tiez dakujem za komentar.Naozaj by ste nechceli niekedy o tom napisat clanok? Vzhladom na to, co pozorujem nielen ja v okoli, je reakcia na podobne filmy palcivo potrebna, pretoze pozorujem, ako stale vacsie mnozstvo ludi berie tento film ako modernu "antikapitalisticku{ amp2}quot;autoritu a stale viac ludi, hlavne mladych, pocujem ohanat sa argumentami z neho.Medzi hlavne antikapitalisticke biblie patri tato cast Ducha doby, a snad este viac tam patri dokument Money as Debt(s ceskymi titulkami na http://video.google.com/videoplay?docid=-5235132603609670233&hl=en ), ktory tvrdi, ze velmi nazornym a jednoduchym sposobom vysvetluje fungovanie dnesneho bankovnictva, avsak argumentacne je zacieleny podobne ako ten Duch doby. A rovnako ho aj ludia zeru.Bolo by skvele, keby existoval clanok, na ktory je mozne odkazat niekoho, kto sa zacne ohanat tymito filmami, pretoze tych ludi je stale viac.
Nahlásit
-
0
+
tris|5. 6. 2008 18:08
Teď jsem si přečetl ještě jeden Váš komentář - Rothbard ukazuje, že zvýšení peněžní zásoby bylo z hodně velké části způsobeno Fedem. Takže z tohoto hlediska to nebyla exogenní proměnná "došlo ke zvýšení peněžní zásoby", ale spíše "vládní instituce zvýšila peněžní zásobu".Druhak, jestliže dochází díky frakčnímu bankovnictví k velkému zvyšování úvěrů - není lepším řešením řešení krize se zaměřit spíše na to, aby k tomu nedocházelo, místo toho říkat bankám "klidně zvyšujte úvěru, když se dostanete do problémů, zachráníme vás"?Kapitál je konec konců ten "bagr", "továrna", nikoliv peníze, financovat investice je možné přes akciový trh místo využívání bankovních úvěrů, takže nevidím, proč by omezení úvěrů mělo mít negativní efekt na reálnou stránku ekonomiky. (teď neříkám, že půjčování je špatné, spíš jde o poměrně velkou nestabilitu bankovnictví na částečných rezervách).
Nahlásit
-
0
+
tris|5. 6. 2008 18:00
Pane Kohoute, jak se díváte na vysvětlení Velké deprese od M. Rothbarda? ( http://mises.org/rothbard/AGD/contents.asp )Rakouská škola obecně říká, že řešení krize měnovou politikou ji neodstraní, nýbrž jen potlačí projevy a tím pádem posune špatné investice do budoucnosti, ale především že samotná krize je vyvolána zpravidla politikou centrální banky. Navíc, vaše tvrzení o krizi vyvolané vysokými úrokovými sazbami poněkud naráží na problém jménem "Paul Volcker" a 70. léta, kdy byla snaha řešit krizi všemožnými způsoby, až nakonec došlo na vysokou úrokovou sazbu.Další problém je klasický "slepice a vejce" - cena je přece důsledek tržní situace a úroková sazba je CENA. Jak tedy mohly být vysoké úrokové sazby příčinou krize? Není to tak, že vysoké úrokové sazby jsou v takovém prostředí jen jedním z příznaků krize?Další věc je, že právě Rothbard někde popisuje, že Fed se snažil ve 30. letech o expanzivní politiku, ale prostě to nešlo. Podobně třeba Japonsko - máte snad pocit, že politika nízkých úrokových sazeb zabránila recesi?MMF byla založena za účelem ochrany zlatého standardu - a v tom selhala. Úspěch? Nebo spíš ukázka, že se vládní instituce jen tak nedají zrušit? Proč má MMF ve stanovách, že její členové NESMÍ mít zlaté krytí, když je to taková hloupost, že by na to žádný stát stejně nepřistoupil? A nakonec - jak se vaše kritika zlatého standardu slučuje hned s Vaším vedlejším článkem "konec éry nízké inflace"?
Nahlásit
-
0
+
posel|5. 6. 2008 15:37| reakce na Pavel Kohout - 5. 6. 2008 14:03
diky za reakci.. vite, ono je to uplne presne, jak se v tom dokumentu rika (a vsudemozne jinde). kdyz je neco v televizi, v novinach tak clovek zkratka nema moznost si ta data overit.. stejnym zpusobem dokaze zapusobit i toto, navic diky tem kontroverzim to v cloveku hloda o to vic..
Diskuze: MMF: Oběť vlastního úspěchu
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Arsen Lazarevič|13. 6. 2008 00:05
Nahlásit
Jan Dvořák|11. 6. 2008 14:22| reakce na Pavel Kohout - 11. 6. 2008 12:00
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ondřej Palkovský|11. 6. 2008 13:25| reakce na Pavel Kohout - 11. 6. 2008 12:00
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel Kohout|11. 6. 2008 12:00| reakce na Ondřej Palkovský - 11. 6. 2008 09:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ondřej Palkovský|11. 6. 2008 09:47| reakce na Pavel Kohout - 10. 6. 2008 14:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel Kohout|10. 6. 2008 14:46| reakce na Ondřej Palkovský - 9. 6. 2008 17:37
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Arsen Lazarevič|10. 6. 2008 02:25
Nahlásit
Ondřej Palkovský|9. 6. 2008 17:37
Nahlásit
Pavel Kohout|9. 6. 2008 15:25| reakce na Ondřej Palkovský - 8. 6. 2008 11:27
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel Kohout|9. 6. 2008 15:06| reakce na Ondřej Palkovský - 8. 6. 2008 11:06
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ondřej Palkovský|8. 6. 2008 11:27
Nahlásit
Ondřej Palkovský|8. 6. 2008 11:06
Nahlásit
Pavel Kohout|8. 6. 2008 00:03
Nahlásit
Pavel Kohout|7. 6. 2008 23:56| reakce na Ondřej Palkovský - 7. 6. 2008 10:59
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Dvořák|7. 6. 2008 19:11| reakce na Ondřej Palkovský - 7. 6. 2008 11:05
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ondřej Palkovský|7. 6. 2008 11:05
Nahlásit
Ondřej Palkovský|7. 6. 2008 10:59| reakce na Pavel Kohout - 7. 6. 2008 00:13
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel Kohout|7. 6. 2008 00:48| reakce na Pavel Kohout - 7. 6. 2008 00:13
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Pavel Kohout|7. 6. 2008 00:13| reakce na tris - 5. 6. 2008 18:00
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Majer|6. 6. 2008 15:36| reakce na tris - 6. 6. 2008 15:22
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
tris|6. 6. 2008 15:22
Nahlásit
Tomas Pieter|6. 6. 2008 14:23| reakce na posel - 6. 6. 2008 12:47
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
posel|6. 6. 2008 12:47| reakce na Tomas Pieter - 5. 6. 2008 22:40
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
tris|6. 6. 2008 00:27
Nahlásit
Tomas Pieter|5. 6. 2008 22:40| reakce na Juraj Vyskočil - 5. 6. 2008 20:13
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Spořič obrazovky|5. 6. 2008 22:16| reakce na tris - 5. 6. 2008 18:08
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Juraj Vyskočil|5. 6. 2008 20:13
Nahlásit
tris|5. 6. 2008 18:08
Nahlásit
tris|5. 6. 2008 18:00
Nahlásit
posel|5. 6. 2008 15:37| reakce na Pavel Kohout - 5. 6. 2008 14:03
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu