Diskuze: Úroková anarchie

pepe|21. 4. 2009 14:29

Pane Zeman Zastavárenský úrok 5 % týdně představuje efektivní úrokovou sazbu neuvěřitelných 1.173 %. To teda nevím jak jste došel na tyto procenta. Protože stačí když vynásobíte 5% x 52 týdnů v roce a výjde Vám úrok 260% a to je sakra rozdíl, než co vy uvádíte. Jinými slovy 5 Kč za týden s půjčky za rok vydělá zastavárna na 100 Kč půjčených 260 Kč. S prominutím moje banka si účtuje za vklad na přepážce, za výběr v bankomatu, za pohyb na účtě, za nadměrný vklad. Za rozmění více jak 50 ks mincí apod. Nehorázné poplatky. Opravdu mě nepřipadá že by Zastavárna vydělávala tolik, Nemluvě o existenci Zastaváren od roku 1990 stále se stejnými úroky, Ba ještě kvůli konkurencí klesají na 2% týdně. Podle výše půjčky. Opravdu nevím proč rejete do zastaváren. Mají jako kjediní nerovné postavení na trhu, mají zákonem nařízenou otevírací dobu, u které si někdo myslel že tím bude méně krádeží. Nejak jsem si nevšim , že by jich díky tomuto ubylo. Zastavárny veškeré zastavené věci musejí evidovat a musejí se podrobit kontrolám typu, že Vám policie vleze i na WC. A teď když někdo udělá tento proti lichvářský zákon, tak nastane to, že Zastavárny zavřou, protože už i ted neni tato živnost rentabilní. Tudíž všichni ti, co budou potřebovat pětsetkorun na nákup apod. si půjdou půjčit za opravdovými lichváří na 100% tádně. Bez kontrol, bez papíru.

Tomáš Prouza|7. 7. 2008 14:05| reakce na Tomáš Václavíček - 7. 7. 2008 13:14

Dobrý den, v tom máte samozřejmě pravdu a proto jsme v roce 2005 začali na MF připravovat strategii finančního vzdělávání na školách a nyní už běží několik pilotních projektů. Tím ale bohužel neošetříte onu zhruba 15-letou mezeru, než "finančně vzdělané" děti začnou ve větší míře využívat finanční produkty. A také musíte bohužel řešit, jak pomoci těm, kteří potřebují řešit svou finanční situaci dnes, mají třeba nižší vzdělání a poslední styk se složitějšími finannčími produkty byla jejich novomanželská půjčka v roce 1994...

Tomáš Václavíček|7. 7. 2008 13:14

Jako lepší východisko než "úrokovou anarchii" nebo státní regulace vidím povinné finanční vzdělání na všech školách.Myslím si, že pokud by se dobře zajistila motivace dětí naučit se osobním inancím, došlo by s časovým odstupem ke zvýšení finanční gramotnosti ve společnosti, která by určitě měla žádoucí výsledky.

Ondra Záruba|6. 7. 2008 23:37

úroková anarchie=anarchie ceny penězAnarchie cen je podle mě pojem,který patří d repertoáru komunistické propagandy.Řešíme tu snad cenovou anarchii nájmů,rohlíků,finančních služeb,ekonomického poradenství,právních služeb?Odpověď zní ne.A proč?Protože nejsme úplně padlí na hlavu.Cena jakéhokoliv statku je stanovena poměrem nabídky a poptávky.Peníze za statek ,a rozdíl od autora článku,považuji.Lichvářský úrok není ten,který nějaká banda zkorumpovaných státních úředníků považuje za nemorální,ale ten úrok,který není nikdo za žádné situace ochoten platit.Když se rozhodnu,že budu péct rohlíky a prodávat jeden za 500 Kč,měl bych být regulován?Bože můj.Na serveru,který mi byl vždy sympatický svým liberálním postojem,vyjde taková reklama na stát.Trochu mi to připomíná ty bláznivé Frantíky,kteří protestují,aby stát prosadil levnější ropu.

Ondřej Palkovský|6. 7. 2008 14:09| reakce na Tomáš Prouza - 4. 7. 2008 16:49

Pojmy "společnost&quo t;a "demokratickyá většina" nejsou totožné. Že "demokratická většina" něco chce neznamná, že to chce "společnost&quo t;- oba dva účastníci lichvářské transakce jsou členy "společnosti&qu ot;a zřejmě to takhle chtějí.Výrok soudu věcně znamená: Odporujícím dobrým mravům je, když trochu důvěřujete osobě, které banka nedůvěřuje vůbec. A to z toho důvodu, že lidem, kterým banka důvěřuje, poskytuje banka výhodnější služby než vy. Vždyť je to irelevantní - relevantní je míra, kterou by ten člověk v tísni dostal od banky. A ta je nekonečno.Amorálnost chování vyplývá z jiných okolností, než je výše úrokové sazby. Pokud obchodník přesvědčí starou babičku, aby si půjčila na drahou televizi, může se jednat o amorální chování navzdory tomu, že úroková sazba je přijatelná. Naopak, jestliže lichvář půjčí člověku, kterému nikdo jiný nepůjčí, jedná se o normální rizikovou transakci.Pokud se to "společnosti&qu ot;nelíbí, měla by se snažit, aby lidé v tísni měli i jiné možnosti řešení než návštěvu lichváře. Ti lidé jdou za lichvářem, protože jsou v tísni. Ale lichvář nemůže za to, že ti lidé jsou v tísni. On se rozhodl pomoci, ale jen když za to něco dostane.Tyhle zákazy a příkazy budou mít stejný výsledek, jako alkoholová a drogová prohibice. Kde je poptávka, je i nabídka. Dokud lidi budou chtít drogy - nebo úvěr, protože jim to bude připadat jako nejlepší řešení, tak budou existovat lichváři.

Tomáš Prouza|4. 7. 2008 16:49| reakce na Ondřej Palkovský - 3. 7. 2008 19:16

Vždy záleží na tom, jestli a jaká pravidla chce každá společnost mít. proto pro zajímavost ještě jeden citát, tentokráte z rozsudku Nejvyššího soudu ČR:V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá "zhodnotit" ;běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné.Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské&quo t;úroky.Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

Roman Zeman|3. 7. 2008 21:06

Dovolím si historickou poznámku - téma, zda je možné, aby spojením tří "povolených&quo t;smluvních vztahů bylo dosaženo "nepovoleného&q uot;účelu, tj. poskytnutí úročeného úvěru, řešil už pozdní středověk. Odkazuji na tzv. "contractus trinus", případně další dobové právní instrumenty - smlouvu contractus mohatrae (mohatra). Pokud jde o Vaši připomínku - skutečně jsme to my, volnomyšlenkářští a bohorovní Češi, kdo si myslíme, že jednání, při němž se využívá situace slabších, je podnikatelsky ospravedlnitelné a právně (či rovnou mravně) legitimní. Není. Není ani v oblasti úvěrového businessu ani v jiných finančních službách.Navíc konkurence nedokáže zabránit takovému zneužívání, idea klausovského volného trhu a nešpinavých peněz je v tomto smyslu hluboce, ale opravdu hluboce mylná. Víte, jaký je zájem loupeživého úvěrového predátora? Jeho jediným zájmem je, aby se klient nikdy nedostal do situace, kdy se bude moci vyplatit z vazalského vztahu charakterizovaného permanentní potřebou využívání úvěrových zdrojů. Existují stohy případů a studií z prostředí na západ od naší hranice, které tento model popisují. Odkazuji na weby jako jsou např.: www.usurylaw.com, responsiblelending.com, debt-on-our-doorstep.com a řadu dalších, ke kterým odsud vedou cesty. Kéž bychom se z těchto zkušeností a případů naučili čerpat dřív, než budou chodit jiní k nám, dívat se, jak to dopadlo, když jsme se tvářili, že my to víme nejlíp...

Ondřej Palkovský|3. 7. 2008 19:16

Velmi ožehavé a kontroverzní téma.Zajímavý je rozdíl mezi úrokem v zastavárně a mezi normálním dluhem. Celá operace v zastavárně se dá "formálně" obejít: prodej předmětu + opce na zpětný odkup. Může být prodej + opce na zpětný odkup amorální? Co je na tom amorálního - realizovaná cena při prodeji? Zřejmě bude výrazně nižší, než by klient dostal jinde. Měl by tedy zákon postihovat nákup/prodej za cenu, která se výrazně odchyluje od ceny v okolí?Myslím, že by se zde opravdu nemělo mluvit o "loupeživých úvěrových predátorech", protože loupež je přece jen něco jiného. Můžeme třeba mluvit o podvodnících, ale pravdou je, že ve spoustě těchto případů byl kupující dostatečně informován, do čeho jde. Nakonec je to spíš o tom, že by se úvěroví obchodníci neměli řídit heslem "kdo chce kam, pomožme mu tam". Ale morálka přece není dána výší úrokové sazby...Fixace stropu úrokové sazby je také silně problematické. Znamená: "Lichvář nesmí problematické osobě A dát úrok vyšší, než je dvojnásobek úroku, který by bezproblémová osoba B dostala v bance.". Proč by credit-spread nemohl být takhle velký? Vzhledem k tomu, že 13% byla před pár lety docela běžná úroková míra, proč by dnes měla být "lichvářská&quo t;?Důsledekbude:- ti lidé nedostanou úvěr nikde- dostanou ještě hroší sazbu na černém trhu (s rizikem násilí při následném vymáhání dluhu)Morální hazard v důsledku dalších typů regulace jsou jen další důsledky. Nepřipadají mi zrovna pozitivní.

Tomáš Prouza|3. 7. 2008 18:17| reakce na Jan Hykrda - 3. 7. 2008 14:33

Ta úprava je součástí nového občanského zákoníku, přesný návrh zní:Úroky§ 1603(1) Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.(2) Ujednají-li strany vyšší úrokovou sazbu, nepřihlíží se k tomu, co bylo ujednáno nad dvojnásobek sazby stanovené v odstavci 1; to však neplatí, je-li dlužník s plněním v prodlení.

Jan Hykrda|3. 7. 2008 14:33

Nezbývá než doufat, že se toto povede co nejdříve. Z mé nijak dlouhé praxe jsem zděšen - lidé v České republice jsou buďto hloupí nebo příliš líní přemýšlet. Není problém narazit na úvěry s 30 % úrokovou sazbou, a to je jen špička ledovce - sazby mající hodnotu násobku sta procent nejsou vyjímkou.Osobně jsem pro co nejmenší regulaci trhu, stále věřím v neviditelnou ruku trhu, ovšem poslední dobou toto moje přesvědčení dostává čím dál tím víc trhlin . Lidé se u nás prostě ještě nenaučili chovat tržně, a na tom to celé stojí a padá.Otázkou však zůstává, jak protáhne připravovanou regulaci "lichvářské&quo t;lobby. Nezbývá než doufat.

Tomáš Prouza|3. 7. 2008 10:23

Velkým problémem bohužel je i právní neznalost Čechů. Řada lidí, kteří naletěli na požadavky vysokých úroků, nakonec dosáhla zrušení smlouvy u soudu s odkazem na porušení dobrých mravů. To je ale jen jednotlivé vítězství, problém je téměř trestní nestíhatelnost lichvy, kdy trestní zákoník požaduje prokázat vedle nadměrného úročení také to, že lichvář zneužil tísně či neznalosti klienta. A pokusy trestně stíhat lichvu většinou končily právě na nemožnosti prokázat tuto druhou podmínku.