Diskuze: Zastaví centrální banky propad?

Vlad Ender|13. 10. 2008 10:15| reakce na Jan Dvořák - 10. 10. 2008 22:29

Bohuzel jeste nejsou "net" vysledky (alespon jsem je nikde nevidel, odhad je soucasne kolem 4-6 miliard). Ty jsou zajimavejsi nez cena, protoze pred aukci LEH obligace obchodovali na cca 0.13, takze 0.975 neni az tak velky rozdil (vsechno bylo kolateralizovano, takze zbyva vyplatit "jen" dalsi 3%, ne celych 90).DTCC tvrdi ze by to melo byt celkem v pohode - uvidime, neb problem je ze pripad padu jednoho (i celkem maleho) domina muze zpusobit retezove neprijemnosti.Ale jinak zatim so far, so good.

Jan Dvořák|10. 10. 2008 22:29

Výsledek aukce CDS na LEH:http://www.bloomberg.com/a pps/news?pid=20601087& ;sid=aLkOZnNcDmSQ&ref er=worldwide

Arsen Lazarevič|9. 10. 2008 23:14| reakce na Petr Molik - 9. 10. 2008 18:03

Takže nová CDSková bublinka, kterou však stvořily banky jelikož investičních fondů s CDSkem obchoduje minimálně..

Vlad Ender|9. 10. 2008 22:05| reakce na Tomas Pieter - 9. 10. 2008 19:31

Jo, nechutne penez v tom je, a nreregulovane je to taky - nicmene trh s nima je relativne standardizovan (pokud neco kotujete, tak vsichni musi okamzite vedet co to je, a ne cist pet stranek dokumentace).Ono CDSka jsou vubec "srandovni" ;.Protoze v pripade padu je v nich opravdu nechutne penez, smlouvy jsou velice dlouho a presne definovane. Uplne nejhorsi je ale presny nazev entity na kterou to CDS mate.Vim o pripadech, kde zamena maleho a velkeho pismene + chybejici tecka vedli k tomu, ze prodejce CDSka nemusel pri bankrotu platit (protoze soudce prohlasil, ze to neni legalni nazev firmy ktera zkrachovala). Taky vim o pripadech kdy kazda strana napsala do sve smlouvy mirne jinou dcerinou spolecnost (omylem), a zase to pri krachu skoncilo spatne (pro jednu z nich).

Tomas Pieter|9. 10. 2008 19:31| reakce na Vlad Ender - 9. 10. 2008 16:14

"problem" s CDS podle vsech je, ze je to neregulovane poradne a je v tom nechutne moc penez. je pravda, ze se tim daji delat zajimave veci, zas tak easy to neni

Petr Molik|9. 10. 2008 18:03| reakce na Arsen Lazarevič - 9. 10. 2008 17:32

Dobry den,nevim co vas vede k optimismu diky kteremu povazujete problemy s hypotekami za vyresene. Souhlasim, ze likvidita bank je ted nejakutnejsi problem, ale pokud se prehoupneme do recese a vzroste nezamestnanost jeste si tech upadku a propadnuti nemovitosti uzijeme az hanba. Doporucuji vasi pozornosti clanek: http://online.wsj.com/article/SB122341352084512611.html z kvalitniho Wall Street Journal. Pokud uvadi pravdiva cisla a v USA je opravdu 16% majitelu domu v negative equity, cekaji nas jeste horke chvilky (i v Evrope)K duvodu nepujcovani bank mezi sebou: jelikoz vsechny banky hromadi cash, je kazda banka ochotna zaplatit soucasny extremni spread na mezibankovnim trhu okamzite podezrela z rizika bezprostredniho bankrotu. Z toho duvodu nemaji zdrave a likvidni banky ani nejmensi zajem nekomu pujcovat/pomahat protoze by se museli hedzovat pomoci CDS na danou instituci a zisk ze spreadu by zaplatili za CDS "ochranu" a jeste by jim klesla jejich vlastni likvidita. Ano cash je opet king a financovani pomoci retailove zakladny se dnes vyvazuje zlatem (viz stabilita HSBC, BNP a jinych) Pravda, nekterym ani to nepomohlo.

Arsen Lazarevič|9. 10. 2008 17:32

Problémy s hypotékami jsou z většiny vyřešené. Vlády nyní "pumpují" nové peníze, snižují sazby, zaručují se za vklady a poskytují úvěry či znárodňují, aby daná banka nepadla úplně. Důvěra však nepřichází a vypadá to, že ještě hodně dlouho nepřijde. Napadá mě tak jedna jednoduchá otázka. Není to všechno záměr?

Vlad Ender|9. 10. 2008 16:14| reakce na Tomas Pieter - 9. 10. 2008 15:55

Re CDSka: Videl jsem to tusim pred nejakou dobou, ale myslim ze lide do toho vkladaji moc duvery. Kontrakty jsou i v soucasne dobe celkem standardizovane (teda vetsina, a takovy ITRAXX nebo CDX uz uplne).Problem s CDSkama je, ze nejdou hezky spojite marginovat, jako vetsina jinych instrumentu. Vetsina bank i v soucasne dobe pouziva kolateralizaci (cesky?), coz je vice mene soukrome marginovani - bohuzel, v pripade ze jste mel kontrakt na AIG s LEH, tak kolateralizace byla houby platna (stejne jako by byla houby platny margin) - default protistrany byl spojen se skokovou zmenou underlying (cesky?). Vzhledem k tomu ze standardni recovery rate (cesky?) v CDS modelech je uvazovana 40% a u LEH to vypada spise na neco kolem 15-18% tak i v pripade plneho marginu by clovek prisel o pres 20%.Kde by to hodne pomohlo by bylo ofsetovani/netting, coz, abych rekl pravdu by nebyla vubec spatna vec.Omlovam se za "cenglish" ,ale spoustu ceskych vyrazu neznam, a jsem moc unaven na to, abych to hledal (pokud mi je nekdo prelozi, tak budu vdecen!)

Jan Dvořák|9. 10. 2008 16:14| reakce na Tomas Pieter - 9. 10. 2008 15:55

Aukce bude klíčová, souhlasím.Pokud dopadne dobře, trhy by se mohly uklidnit..Pokud ne, čeká Fed, ECB a další centrální banky + šéfy zainteresovaných globálních gigantů velmi pracovní víkend s "klasickým" ;zveřejnění opatření v neděli večer před otevřením Asie.

Vlad Ender|9. 10. 2008 15:56| reakce na Jan Dvořák - 9. 10. 2008 14:50

Situace na trhu je ted strasne divna. Napr. trimesicni deposity (GBP) jsou momentalne na cca 6,2%, ale Santander ma efektivni sazby (pres dcerine spolecnosti) 5,5%. Jediny duvod pro neco takoveho ktery me napada, je, ze ma prilis penez, a nikomu na trhu neveri dostatecne aby jim pujcil - takze penize proste nechce.Derivaty bohuzel zadny stat nema sanci sanovat, ty nejsou "too big to fail", ale spise "too big to save" (v tistenem listopadovem FinMagu by mel byt muj clanek o derivatech jako zbranich hromadneho niceni).Uvidime jak pujde Lehmanovska aukce - podle nekterych nazoru banky hromadi hotovost protoze budou muset vyplatit velke ztraty (a jine jim nechteji pujcit ze stejnych duvodu). Takze zitra vecer/v pondeli budeme mozna vedet neco vice.

Tomas Pieter|9. 10. 2008 15:55| reakce na Jan Dvořák - 9. 10. 2008 14:50

Uvidime co prinese zitrejsi CDS aukde. pokud pujde vse hladce a ceny budou "v poradku", tak to je prvni krucek. pokud ne, bude to velky probelm. ted se jeste snazi na rychlo vytorit CME a ICE nejaky "market place" regulovany na CDS aby to nebylo OTC. v techto derivatech je zakopanej pes.pro tradery, je zajiavy sledovat TED spread

Vlad Ender|9. 10. 2008 15:54

Souhlasim s panem Dvorakem, ze snizeni sazeb bylo nutne (pokud to cele neskonci katastroficky, nakonec to vynosovou krivku zestrmi, a tim pomuze rekapitalizaci), ale zdaleka ne postacujici.Prime investice jsou dle me porad taky spravny krok, otazkou je jestli se neduvera jenom neprenese z bank na US - ve kteremzto pripade bych (pokud to trochu prezenu) doporucil hlavne investici do konzerv, zemedelske pudy a streliva.Mimochodem, vypada to, ze TARP sice explicitne neobsahuje povoleni k primym investicim, ale pres objasneni v Kongresu pred hlasovanim je to jedna ze dvou moznosti pomoci. Takze snad nekdo ve Washingtonu poslouchal. Paulson uz taky obratil a rekl, ze bude i investovat primo - pres TARP - viz napr. http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=20601087&sid=au4PnE_L1TCQ&refer=homeAbych pravdu rekl, dalsi krok, ktery vidim je (selektivni) garance mezibankovnich trhu. To si zadelava na dlouhodobe problemy, nicmene zadne pujcovani znamena v soucasne dobe jistou katastrofu ala Velka Deprese (a mozna i jeste vetsi).Jako uplne posledni krok ktery by alespon nejak zachranil ekonomiku, i kdyz nejspise uplne odstrelil bankovni sektor je, ze stat (US/UK apod.) znarodni banku(y) a CB zacne pujcovat ekonomice primo pres znarodnenou banku (v jistem smyslu to pres koupi komercnich uveru Fed uz prislibil, ale to nejsou uvery domacnostem, ktere take potrebuji penize).

Jan Dvořák|9. 10. 2008 14:50

Podle mne bylo snížení sazeb NUTNÝM, ale zdaleka ne POSTAČUJÍCÍM krokem. Overnight peníze jsou sice levnější, ale 3-měsíční LIBOR se prakticky nezměnil. Takže efekt není..Klíčovým slovem je DŮVĚRA a tedy RIZIKO PROTISTRANY. Na to bohužel jednoduchý recept neexistuje. To by centrální banky musely garantovat veškeré obchody včetně derivátových kontraktů..Riziko protistrany jako možný problém jsem zmínil ve svém článku z konce ledna letošního roku zde:http://www.finmag.cz/clane k/2310/.Podlemne nejsou ještě kostlivci venku.Největší se podle mne ukrývají v derivátech.

František Mašek|9. 10. 2008 14:05

Jsou tedy podle Vás přímé investice do bank (viz i Váš předchozí článek) řešením? Či možná přesněji - pokud je to na stručnou odpověď - co by je ještě mělo provázet?

Vlad Ender|9. 10. 2008 12:54

Problemem zustava to, ze mezibankovni trhy (ktere urcuji cenu komercnich pujcek) na snizeni sazby vubec nezaregovali. GBP LIBOR je v podstate na stejne urovni jako byl vcera, stejne EURIBOR a USD LIBOR. Vynosova krivka, ktera by po takoveto intervenci mela normalne poradne "zestrmet" (cim vetsi doba splatnosti, tim vyssi urok) byla vcera (v GBP) v podstate plocha, a dnes je invertovana (vetsi doba splatnosti= mensi urok), coz jsou pro banky velice spatne zpravy.Jinymy slovy, stejne jako TARP, trhu to nepomohlo.Na druhou stranu, moznost prime investice statu do bank (nejdrive v UK, ted to vypada, ze i TARP bude ohnut tak aby to mohl udelat) mirne pomohlo bankovnim akciim (zase, v UK). Castecne taky proto, ze UK garantoval vsechny financujici rollovery pro dulezite banky.