Václav Rambousek

Když má mluvit politik, dopředu víte, co bude říkat. Nemluví za sebe, jeho ústy promlouvá strana. Zrovna z toho důvodu jsem chtěl v televizi ztišit jednoho místopředsedu, jenže omylem jsem zmáčknul knoflík pro duální vysílání. A tam to bylo: z druhé zvukové stopy se linulo, co místopředseda doopravdy říkal, než to bryskně přeložit do správného politického žargonu.

Ideální politické nastavení bude to, kde při ranním venčení v parku ostatní pejskaři nepoznají, že támhleten pán s teriérem je jejich premiér.

Byrokraté mají ještě horší pověst než parlamentní poslanci – za nimi jsou v žebříčku už jenom tchyně. Nikdy nikdo se nepostavil na jejich obranu. Až teď.

Pro duševní zdraví daňových poplatníků je jen dobře, že netuší, co všechno ze svých daní financují. Například v zahraniční politice…

Bez exportu by naší malé otevřené ekonomice bylo zle. Račte ho podpořit ze svých daní. A hádejte, co si za ně ještě koupíte.