Irena Válová

Přes půl roku jste se na Finmagu setkávali s rozhovory, které spolu vedli dnešní soudce štasburského soudu pro lidská práva Aleš Pejchal a novinářka Irena Válová. Znovu a znovu se pokoušeli trefit význam slov, která jsou základem naší civilizace: svoboda, spravedlnost, právo, odpovědnost... a další. Přichází čas se rozloučit.

„To rozhodne nezávislý soud.“ Z jakých úst tohle slýcháte nejčastěji? Z úst člověka, který usiloval o řízení veřejných věcí, o moc. Člověka, který k té moci odmítá přijmout zodpovědnost. V předposlední rozmluvě dnešního soudce Mezinárodního soudu pro lidská práva Aleše Pejchala a novinářky Ireny Válové bohužel dojde na slova jako alibismus nebo zbabělost.

Seriál rozprav, které vedla žurnalistka Irena Válová se soudcem Evropského soudu pro lidská práva Alešem Pejchalem, se zvolna chýlí ke konci. Podíváme se tedy také do budoucnosti. Jisté je o ní jedno: jistotu se uzákonit nikdy nepodaří.

Před rokem se ujal funkce soudce Evropského soudu pro lidská práva. Od té doby s ním v českých médiích nevyšel jediný rozhovor, přitom judikatura tohoto soudu významně ovlivňuje i české právo. Bilanční rozhovor nyní přinášejí exkluzivně Peníze.cz a Finmag.

„Veřejný zájem tomu chce.“ Novinářka Irena Válová citlivě rozpoznává nesnáz, kterou s sebou nese slovní spojení veřejný zájem. Co to je tenhle veřejný zájem? Není to náhodou jen korektnější synonymum pro státní zájem? Nebo ještě jiné zájmy? Co na to právník Aleš Pejchal?

Nadpis dalšího pokračování seriálu rozhovorů mezi novinářkou Irenou Válovou a právníkem Alešem Pejchalem má možná trochu nejasný název. Názor ale o to jasnější. Téma? Kdy má člověk právo vzepřít se právu. Jak bojovat proti moci, když ta drží právo v rukou?

Po krátké odmlce způsobené zejména náporem „předvolebních, volebních a povolebních“ textů se Finmag vrací k seriálu hovorů mezi novinářkou Irenou Válovou a právníkem, dnešním soudcem Mezinárodního soudu pro lidská práva Alešem Pejchalem. Dnes se rozhovor o právu a právech a o pnutí mezi svobodou a regulacemi týká práva mezinárodního. „Dovolím si tvrdit, že hlavním cílem mezinárodních smluv není jejich naplnění beze zbytku všemi signatáři, ale především, aby oni signatáři po sobě nestříleli,“ říká v něm mimo jiné Aleš Pejchal.

„Při čtení o ‚politice a její pravdě‘ člověka napadne, jak blízko k sobě mají dvě slova: pravda a právo. Jako by ze statě o politice a pravdě vyplývalo, že práva vycházejí lidských pravd, jsou odvozena od pravd lidí. Odtud už je ale blízko k úvaze, zda existují univerzální lidská práva, jestliže neexistují univerzální lidské pravdy,“ začíná svou úvahu žurnalistka Irena Válová. Jak se k ní postaví právník Aleš Pejchal?

„Vždy nejméně nesmyslů a podvodů se objeví tam, kde je zapotřebí malé správy věcí veřejných. Kde společenství svobodných občanů státu je dostatečně odpovědné k tomu, aby správu věcí svých si spravovalo skutečně samo a jen těch několik málo věcí společných svěřilo do správy stejně odpovědného politika,“ říká právník Aleš Pejchal v odpověď na tázací úvahu žurnalistky Ireny Válové.

„Sekulární stát se oficiálně vzdal svého „práva“ určovat lidem jejich morálku. Přesto morálku nadále určuje – pod pláštíkem ochrany. Tentokrát se to nejmenuje ochrana „od všeho zlého“ a „před pokušením“, nýbrž zákazníka před obchodníkem, pěstitele cukrovky před jinými pěstiteli, chodce před motoristy, dítěte před rodiči, ženy před mužem, cyklisty před sebou samým…“ V dnešním dialogu začíná Irena Válová ostře. Co na to právník Aleš Pejchal?

Pokus proměnit svět v jednu velkou socialistickou pavlač. Tak intuitivně pojmenovává novinářka Irena Válová posun toho, co dřív bývalo věcí práva soukromého do veřejné sféry. Někdejší advokát a dnešní soudce Mezinárodního soudu pro lidská práva Aleš Pejchal, poukazuje mimo jiné na zajímavý jev provázející život v někdejší totalitě: Z právních teorií a systémů takzvaných socialistických zemí se postupně vytrácely pojmy ‚veřejný‘ a ‚soukromý‘ a byly nahrazovány pojmy ‚socialistický‘ a ‚osobní‘... A to je možné považovat za útok na některá „základní slova“.

Dnešním textem načínáme nový oddíl úvah o právu, spravedlnosti a dalších „základních slovech“ lidského společenství. Novinářka Irena Válová a právník Aleš Pejchal se v tomto oddílu budou zamýšlet nad vztahem práva a politiky.

Dnešní Základní slova uzavírají sérii rozprav o právu a procesu. Zatímco advokátům, soudcům či žalobcům se v minulých dílech nynější soudce štrasburského soudu pro lidská práva Aleš Pejchal věnoval, následuje otázky novinářky Ireny Válové, podrobně, na někoho se přece jen zatím nedostalo. A přitom jde o osoby pro proces klíčové, snad ještě zásadnější, než jsou příslušníci jmenovaných profesí. Dosud nebyla řeč o žalujících a žalovaných...

Konflikt zájmů. „Původně šlo snad dobrý úmysl, který měl zaručit nezaujatost a rovný přístup,“ říká novinářka Irena Válová. A ptá se jestli se postupem času nestal nástrojem diskreditace. „Někdy to vypadá, že pro procesy v České republice by bylo nejlepší dovážet cizince z Aljašky, neboť snad jedině ti nejsou v Česku podjatí a v konfliktu zájmů,“ říká doslova. Má pravdu? Co na to nynější soudce Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku Aleš Pejchal?

Právo není pro chudé. Bohatý si vždycky zaplatí nejlepší advokáty a může se smát. Nebo ne? Takové je téma dnešní rozpravy mezi novinářkou Irenou Válovou a Alešem Pejchalem, druhdy advokátem, dnes soudcem štrasburského soudu pro lidská práva.

Dnes bude rozprava o základních slovech naší civilizace poněkud veselejší. Ovšem nikoli o to méně závažná. Žurnalistka Irena Válová svou otázkou po tom, kdo byl první advokát v dějinách, vyprovokovala někdejšího advokáta a nynějšího soudce mezinárodního soudu pro lidská práva Aleše Pejchala až k výletu do neolitu.

„Truhlář, který udělá krásnou rakev, není horší než truhlář, který vyrobí stejně krásnou kolíbku. A právník, který bez chyby obhájí darebáka, je stejně kvalitní člověk jako právník, který jej v pozici soudce spravedlivě odsoudí.“ V dalším díle rozprav o právu a spravedlnosti se na popud novinářky Ireny Válové pouští právník Aleš Pejchal do obhajoby – advokátů.

Proč není vystoupení českého státního žalobce u soudu koncert jako v Anglii? V dalším pokračování série rozhovorů o právu a dalších základních slovech přináší pod taktovkou žurnalistky Ireny Valové odpověď současný soudce Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku Aleš Pejchal.

V dalším pokračování rozhovorů mezi novinářkou Irenou Válovou a nynějším soudcem Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku se Irena Válová vydává hledat soudce s velkým S. „Kde se nacházejí ti výjimeční muži a výjimečné ženy zvláštních schopností? Proč se veřejně neprojeví? Proč kdesi tiše a skromně skrývají své autority, talenty, profesionalitu a lidství?“ ptá se Aleše Pejchala.

V dalším pokračování rozhovorů mezi novinářkou Irenou Válovou a nynějším soudcem Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku je řeč o roli soudce. Dlužno podotknout, že v době vzniku rozhovoru Aleš Pejchal sám soudcem nebyl...

Soudce štrasburského soudu pro lidská práva Alešem Pejchalem se, provokován novinářkou Irenou Válovou zamýšlí nad tím, jak důležitá je pro spravedlivý proces přísná forma.