Petra Dlouhá

Poprvé roztočil jojo, když mu bylo dvanáct. Ve dvaceti se stal mistrem Evropy. A začal se rodit byznysplán… Původně pankáčskou firmu zakládali s bráchou v pokojíčku. Loni prodali joja za dvacet milionů.

Prošel šesti kriminály. Minimálně dvakrát za dost brutální činy. Drogy, loupeže a vykrádačky dvacet let lemovaly jeho život jak patníky u silnice. Dneska pomáhá lidem s podobnou zkušeností vrátit se zpátky do života. Grázl, co rostl pro kriminál, na pokraji Kristových let našel Boha; narovnal si hodnoty i páteř. David Vavřík. Seznamte se.

Dřív kvóty pro ženy odmítala. Dnes je jako eurokomisařka pro spravedlnost a rovnost pohlaví prosazuje po celé Evropě. Není to jen berlička, která ponižuje schopné ženy? A už Věra Jourová o prospěšnosti kvót pro ženy ve vedení firem přesvědčila stranického šéfa Andreje Babiše?

O pražských čtvrtích a zákoutích mluví s nakažlivým nadšením. Petr Ryska vás provede chudinskou kolonií uprostřed Prahy, honosnou Ořechovkou i historickým Novým Světem. Ukazuje metropoli jinak. Kam se v Praze odstěhovat, co ji hyzdí, proč se bojíme moderní architektury a proč jsou nové trasy metra matematický nesmysl?

Kluci z Ostravy nakoupili žehličky, najali ženy přikované k bytu a dětem a začali Pražanům nabízet prádlo žehlené s láskou.

„Spousta politiků si vzala exekuce za téma. Je to populismus. Před krajskými volbami slibovali kandidáti na hejtmany na billboardech ,Zatočíme s exekutory‘ – to by mě zajímalo, jak toho hejtman může docílit. Ve Sněmovně teď leží hodně návrhů, které kladou věřiteli překážky v tom, aby se domohl svého práva,“ říká Pavel Staněk.

Druhý díl rozhovoru s nejobávanějším českým exekutorem. Proč Tomáš Vrána zarytě odmítá zveřejnit výdělky svého úřadu? O kolik zakázek by přišel, kdyby byla zavedena místní příslušnost exekutorů, která by podle mnohých zkrotila největší exekutorské dravce? A nepřipadá mu trochu provokativní, když soudní exekutor sponzoruje fotbalový klub? Ptáme se na všechno.

Terč kritiky médií, neziskových organizací, ale také části kolegů, objekt nenávistných ataků veřejnosti. A dlužníkova noční můra. To je přerovský soudní exekutor Tomáš Vrána. Médiím se vyhýbá. Tentokrát udělal výjimku. Nejobávanější exekutor v zemi se o rozhovor na Peníze.cz sám přihlásil.

„Přijdou k dlužníkovi v sedm ráno, znovu v devět a pak v jedenáct, všechno oblepí, včetně dětské postýlky, a řeknou – nezabavíme to, když do zítřka seženete pět tisíc. Exekutor ví, že dlužník nemá majetek, který by bylo možné exekučně postihnout, ale ví, že dlužník to neví. V podstatě jde o klasické výpalné,“ popisuje Daniel Hůle z Člověka v tísni metody některých českých exekutorů. A dodává, o kterých je řeč.

„Pět nebankovních společností nabízí férové půjčky, které obstojí v konkurenci bank. Tisíce jiných zkouší pořád stejný podfuk. Jejich cílem je udělat si z dlužníka vazala, dojnou krávu, která nedej bože, aby splácela,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Kde má smysl si půjčit? Komu se vyhnout obloukem? I o tom jsme si povídali v první části našeho rozhovoru.

Hasit sociální konflikty a pomáhat obcím řešit problém „sociálně vyloučených“ lidí. To má v popisu práce Agentura pro sociální začleňování. Potřebují obce její experty? Nedokážou si nejlíp poradit samy? A jaké léky ohroženým regionům pracovníci Agentury ordinují? O tom všem v druhém díle rozhovoru s Alenou Zieglerovou.

Řadu let pracovala jako vedoucí na Úřadu práce v Mostě. Chanov i problémy lidí „na okraji“ zná z blízka. Teď se věnuje řešení nezaměstnanosti v Agentuře pro sociální začleňování. V úřadě, který má na starosti nepopulární úkol – pomáhat zapojovat „sociálně vyloučené“ lidi „zpět do společnosti“. Ožehavá je už tahle formulace – a to jsme ještě ani nezačali. „Začlenit do společnosti? A kde žili předtím?“ ptá se Alena Zieglerová.

Rázná, ale nesmírně srdečná žena, která si nebere servítky a věci nazývá pravými jmény. Tak na mě zapůsobila při našich dvou setkáních Hana Malinová. Socioložka, hudebnice, autorka divadelních her a především ředitelka a zakladatelka neziskové organizace ROZKOŠ bez RIZIKA.

Dali jste si po večeři dvě piva? Zabarikádujte dveře. Nebo se začněte chystat na zásah komanda ze sociálky. Zazvoní u vás v půl deváté večer, vtrhnou k vám do bytu i s městskou policií a reportérem s kamerou. Pěkně se podrobíte dechové zkoušce! Že nepodrobíte? Fajn, píšeme si, že váš výsledek byl pozitivní. A za to vám, milá pani, můžeme klidně odebrat děti.

Konec plýtvání. Udělá se jasno v tom, kolik stát využívá budov, kolik metrů připadá na úředníka, kde se topí pánubohu do oken, co by se dalo prodat, koho by se vyplatilo sestěhovat… A začne se šetřit. Nový registr má uspořit stovky milionů ročně. Sám však zatím spolknul čtvrt miliardy. A úřad, který ho spravuje, čeká žaloba.

Někteří páni to tuze rádi. A dámy to tuze nerady vidí. Nevěstinec, vykřičený dům, bordel, hampejz nebo zábavní park pro dospělé muže. Říkejte tomu, jak chcete. Přináším zprávu z exkurze do jednoho z nejznámějších klubů v Praze. Zajímá vás, co se doopravdy děje za zavřenými dveřmi stánku prodejné rozkoše?

Pokládám na stůl tisícovku. Než po ní sáhne, nechává ji dlouho ležet. Zná ten obchod dobře. Prodala se už tisíckrát. Plnila zákazníkům nejbizarnější představy. Zažila zlatou éru prostituce. Dneska dostala poloviční taxu než tenkrát. A bylo to stejně bizarní: nekupovala jsem od ní sex, zaplatila jsem za její příběh.

Do terénu vyrážejí vyzbrojeni očkováním proti žloutence typu A a B. „Zaměstnancům ho platíme hned po nástupu,“ říká Radka Kunešová, koordinátorka programů Člověka v tísni v Ústí nad Labem. Proti frustraci a beznaději, která by je semlela, kdyby si svou práci pustili moc blízko k tělu, ale očkování neexistuje. Obrana je jediná: nedávat si velké cíle.

Osm hodin, Pařížská ulice. Syrové ráno v syrovém městě. Jsem v Ústí nad Labem. Rozhodnutá vypravit se do míst, odkud už prý vlak do normálního života nejede. Chci napsat o lidech, o kterých se nemluví, a když, tak jen jak se jich zbavit. Chci vědět, co znamená: žít na okraji. V zahradní kolonii nebo se štěnicemi mezi plesnivými zdmi ubytovny, které se přezdívá Prasečák.

Druhý díl rozhovoru s Martinem Zachem, mužem roku 2009, který den po výhře ochrnul, ale svůj život nevzdal, je tu. Jak se na vozíku cestuje a sportuje? Může si to vůbec běžný vozíčkář dovolit? Co jsou to Kolečka na cestách? A proč Martin nesedí doma s rukama v klíně?

Studenti, matky na mateřské a lidé bez práce, kteří akutně potřebují peníze. Na ty byla stavěná pyramidová hra Institutu finančního poradenství. Stížnosti na jeho podivné metody se ozývaly několik let. Česká národní banka se nyní rozhodla jednat a společnosti potvrdila šestimilionovou pokutu.