Ivo Jeník

Rozhodčí doložka nemá nic společného s fotbalovým rozhodčím. Jejím podpisem potvrzujeme, že náš případný spor s druhou stranou smlouvy nebude řešit soud, ale rozhodce. Může to mít své výhody. Avšak pozor: rozhodce může být téměř kdokoli. Hlídejte si proto, aby to byl někdo, kdo „píská fér“.

Historická zkušenost českého národa praví, že shromažďování majetku nemá cenu. Nejpozději druhá generace o něj přijde. Stačí vzpomenout jen některé z milníků českých dějin, které se negativně promítly do soukromého vlastnictví – Bílá hora (1620), pozemková reforma (1919), Mnichov (1938), Benešovy dekrety (1945), únorový převrat (1948), měnová reforma (1953).

Senát nedávno schválil změnu zákona o daních z příjmů. Původní bod 35. novely, který mohl podstatně přispět k mobilitě klientů životních pojišťoven a odstranit dlouhotrvající pochybnosti kolem povinnosti tzv. dodaňování, však chybí. Aktuální znění § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů, které mělo být zmíněným bodem doplněno, přitom není nijak ideální a v praxi působí řadu komplikací. Proč je s ním takový problém a kam zmizel bod, který jej mohl vyřešit, pochopíme snáze, vezmeme-li příběh odstavce šest od začátku.

„Představte si, pani, to auto, co kópili, už je ve správce.“ „Však ho majú teprva měsíc?!“ „No bodejť, jsem řikala synovi, ať ho dó vrátit, že to možny neni. Ale ten, co jim to prodával, pré povídal, že podle smlóvy na žádnó reklamaci nemaji nárok.“ „To só ty jejich kličky, pani.“ „Však syn říkal, že to tak nenechá, že pré na ně neco najde na tom internetě.“ „To je šikovné, že si umi poradit. Včil jít za právníkem, to by tam véplatu nechal.“

Poslední zářijový den otřásla českým mlékárenským průmyslem, a spolu s ním i nejedním nadšeným konzumentem pomazánkového másla, zpráva Evropské komise (EK) o chystané žalobě na Českou republiku. Ne že by se snad o problému s názvem české pochoutky nevědělo, ale přiznejte se, kdo z vás se neotřese při představě, že jí roztíratelný tuk. Podáním žaloby se EK rozhodla učinit přítrž svévolnému užívání označení „máslo“, které evropské předpisy vyhrazují pouze výrobkům s obsahem nejméně 80% mléčného tuku.

Představte si, že si chcete koupit nejnovější mobilní telefon se skvělým designem, velkým displejem a neskutečným množstvím nejrůznějších funkcí. Krabici už držíte v ruce a podáváte prodavači platební kartu, když tu vás náhle zarazí, vytáhne formulář a začne se ptát: „Jaké máte zkušenosti s mobilními telefony?“, „Kolik jste jich už vystřídal?“, „O jaké telefony šlo?“, „Kolik vás stály?“

Česká národní banka má velké ambice nejen v oblasti ochrany spotřebitele, ale i při sjednocování dohledu nad finančním trhem. Jak velké ambice to jsou, se naplno ukázalo nedávno, když ČNB představila dva návrhy úředních sdělení.