Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Regulace, žádná láce

Evropskou levici nepřestává vábit zastropování nájmů. Ideálu důstojného a dostupného bydlení pro všechny se dá ale dosáhnout i jinak – a bez takových vedlejších škod.

Evropský soud pro lidská práva potvrdil svůj starší rozsudek, podle kterého musí Česká republika doplatit třem pronajímatelům bytů rozdíl mezi regulovaným a obvyklým nájemným (celkem 2,19 milionu korun) a náklady řízení (227 tisíc). Dvěma z nich přiznal i náhradu nemajetkové újmy (162 tisíc).

Stěžovatelům podle rozsudku „výše regulovaného nájemného ani nepokrývala náklady na opravy, rekonstrukci a údržbu předmětných bytů, tím spíše jim neumožňovala dosáhnout přiměřeného zisku“. Zároveň nemohli smlouvy vypovědět. „Právní předpisy týkající se nájemného tak představovaly zásah do jejich majetkových práv.“

Všichni tedy doplatíme (sice jen symbolicky, ale nejspíš ne naposled) na perverzní přesvědčení prvních porevolučních vlád ODS a ČSSD, že sociální politiku může za stát dělat a platit v podstatě náhodně vybraná část obyvatel. Dvojí trh s bydlením, který se po sérii kulišáren sjednotil teprve před čtyřmi lety, byl podobně absurdní, jako kdyby bezplatné taxíky pro seniory museli provozovat místo obcí majitelé aut se sudým číslem na značce. Bez ohledu na to, jestli šofér náhodou není potřebnější než pasažér.

Máme na radaru

Chytré čtení na víkend

Monitoruje web. Třídí zrno od plev. Blbosti zahazuje. A výběr toho nejlepšího, co se za týden podaří zachytit, můžete mít každý pátek v mailboxu. Objednejte si pravidelný páteční výběr z toho, co se objevilo na radaru Michala Kašpárka.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Čtení na víkend

 

Když se Petr Mach shodne s Paulem Krugmanem

Strašidlo cenové regulace nájmů ale obchází Evropou pořád. Před dvěma lety se k ní vrátili v Berlíně – k radosti smetánky žijící v loftech: „Výsledky sice ukazují, že reforma nájmy mírně snížila, týká se to ale především drahých bytů a rozdíl se záhy tenčí. Původní cíl reformy, tedy dostupnější nájemní bydlení pro nízko- a středněpříjmové domácnosti, zůstává po roce od zavedení nenaplněný,“ hodnotí opatření v první studii ekonom Lorenz Thomschke.

V Británii zas obnovení regulace sliboval lídr (nakonec jen těsně neúspěšných) labouristů Jeremy Corbyn. Paradoxní je, že i deník The Guardian, který ho před volbami podporoval, nedávno otiskl kritickou reportáž ze Stockholmu, kde cenová regulace vytváří dvojí trh s bydlením a úplatkářské sítě. A kdysi dávno napsal zdrcující kritiku regulace nájmů sám Paul Krugman, ekonomický guru moderní levice. Strmý růst cen bydlení mimo regulované byty a hořké vztahy mezi domácími a nájemníky? Oboje je „očekávatelné“ a „jak z učebnice“, napsal a připomněl „Murphyho zákon ekonomických opatření“: Ekonomové mají na politiku nejmenší vliv zrovna v těch v oblastech, o kterých toho vědí nejvíc a dokonce se o tom mezi sebou nehádají.

Neregulujte. Deregulujte, stavte, půjčujte

Ani shoda 93 procent členů Americké asociace ekonomů na tom, že „zastropování nájmů omezuje kvalitu i dostupnost bydlení“ ještě neznamená, že regulace jejich výše nemůže nikdy přinést cokoliv dobrého. Ale než někoho napadne hrát tuhle loterii, měl bych tři jistější recepty, jak bydlení v Česku (a Praze obzvlášť) zdostupnit:

Za prvé, zjednodušit a nejlíp i aktivně podporovat výstavbu bytových domů a čtvrtí ve městech – blízko firmám, školám, obchodům a hromadné dopravě. Bylo by například hezké dočkat se doby, kdy stavební úřady nebudou nutit lidi bez aut k nákupu parkovacích stání za stovky tisíc ke každému novému bytu. Krok správným směrem jsou třeba nové Pražské stavební předpisy – proč, to v Respektu vysvětlil Adam Gebrian.

Za druhé, obecní bytové domy neprivatizovat, ale naopak stavět. Kromě toho, že rozšiřují nabídku a že se dá jejich prostřednictvím mírně tlačit na cenu nájmů v okolí, lze z výnosů platit veřejné služby i bez dalšího danění ekonomické aktivity.

Za třetí, lidem ohroženým bezdomovectvím prostě dát peníze. „Může být totiž efektivnější pomoct rozvedené matce s dětmi se zaplacením kauce než následně financovat azylové domy a složitý návrat zpět do nájemního bydlení,“ půjčím si slova Daniela Prokopa. (Že by s takovou veřejné peníze končily v kapsách soukromníků? Jistě, tak jako v nich nakonec přistanou jakékoliv dotace a dávky, od příspěvků na školní obědy po nepodmíněný základní příjem.)

Bohužel – pár tisíc na ruku pro lidi v nouzi na počkání bude v programech vždycky vypadat hůř než boj proti hamižným domácím.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 26 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 14. 7. 2017 10:46

"Všichni tedy doplatíme (sice jen symbolicky, ale nejspíš ne naposled) na perverzní přesvědčení prvních porevolučních vlád ODS a ČSSD, že sociální politiku může za stát dělat a platit v podstatě náhodně vybraná část obyvatel."
Ach ty Kašpárkovy vtipy. Manažeři a specialisti se mzdou nad 100tis nejsou v podstatě náhodně vybranou skupinou obyvatel, která je nucena platit státní sociální politiku?

"Neregulujte. Deregulujte, stavte, půjčujte"
Tak pozor!
Neregulujte, deregulujte: to rozhodně ano
Stavte: také ano - osobně nechápu, jak může v údajně tržní ekonomice být v 20km okolí Prahy jediné pole/louka. Ekonomický nesmysl!
Půjčujte: tak to bacha! To teď ČNB (a před ní FED, ECB, BoJ, ...) dělá a nafukuje tím nemovitostní bublinu a v realitě způsobuje, že bydlení je dostupné méně a ne více. Protože pokud banky půjčují na bydlení NOVĚ vytvořené peníze a to za uměle netržně nízký úrok, začnou byty (v očekávání růstu) skupovat spekulanti a i bohatší jedinci si pořídí druhý/třetí byt jako investici na penzi, na AirBnb, atd...

"Za druhé, obecní bytové domy neprivatizovat, ale naopak stavět."
A jéje, komunismus už zase. Lidem sebereme peníze na daních a pak za to neefektivně a korupčně budeme stavět.

"Za třetí, lidem ohroženým bezdomovectvím prostě dát peníze. "
Jistě soudruzi, dejte. Ale SVOJE!

+11
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Josef Fraj | 19. 7. 2017 05:37

Souhlasím, že v tomto případě pojem daň z majetku není přesný pojem, ale to je v případě státu jenom hraní se slovíčky. Stát například vybírá tzv. zdravotní a sociální pojištění, které také žádné pojištění není, ale ve své podstatě je to daň. Podobně třeba poplatek za rozhlas a TV je svojí podstatou daň. Podstatné je, že stát takové prostředky vybírá násilím a jak tomu budeme říkat, není až tak podstatné. Pokud stát vlastní veškerou půdu a násilím z ní vybírá peníze, tak se to nijak neliší, protože vždycky nějakou půdu používáte a nemůžete se takové dani vyhnout. Nájemník v bytu je principiálně něco jiného, jenom nevím, jestli to dokážete rozlišit. Nájemce nájemníka k ničemu násilím nenutí. Nemusí u něj bydlet. Může si najít jiný pronájem, postavit si vlastní dům, založit bytové družstvo atd. Vztah nájemníka a pronajímatele vzniká na základě dobrovolnosti (i když například česká ombudsmanka má jiné představy), stát bezohledně loupí.

Důvod, proč se těžko o něčem můžeme bavit, spočívá v tom, že máme zcela rozdílný pohled na to, co je "spravedlivý daňový systém", respektive zda něco takového vůbec existuje.

Stejný problém vyvolávají naše rozdílné představy o tom, co to je stát. Pro vás je to bytost s vlastním vědomím, která přes horizonty věků řídí osudy lidí, ať se jim to líbí nebo ne. Pro mne je stát skupina oligarchů propojených s politiky a státními úředníky, která stát využívá jako nástroj na ovládání a olupování občanů. V Číně ještě víc než u nás. O co méně jsou čínští komunističtí funkcionáří nebo čeští Babišové, Zemanové atd. "závan větru" než například podnikatelé?

Pokud se neshodneme ani na základních pojmech, tak zjevně nelze pokračovat v debatě, protože každý mluvíme jiným jazykem. Diskuse mezi vaším komunistickým světonázorem a mým, vycházejícím z klasického liberalismu, by musela začít u těchto základních pojmů.

>> " Vy si myslíte, že máte právo vlastnit cokoli, zem, vodu, vzduch. Kdo Vám to právo prosím svěřil? "

Sám se dopouštíte toho, co vyčítáte mně a předjímáte, co si myslím ( a jestli jsem já dosud neviděl vás, tak to platí i obráceně :-) Ale mohu se ptát stejně jako vy. Kdo dal to právo nějakým čínským komunistům?

-1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK