Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

ČNB se bojí přehřátí trhu s nemovitostmi: Dejte nám bič na hypotéky

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
4. 8. 2016
 22 002

Od října by mělo zpřísnit poskytování hypoték. Česká národní banka navíc usiluje o změnu legislativy, aby mohla půjčky na bydlení snadněji regulovat.

ČNB se bojí přehřátí trhu s nemovitostmi: Dejte nám bič na hypotéky

Kdo dnes nemá hypotéku, jako by nebyl. Rekordně nízké úrokové sazby lákají stále víc. A půjčku na bydlení dostávají i klienti, které by banka ještě před pár lety odmítla. To se nezamlouvá centrálním bankéřům, kteří v červnu ve své každoroční Zprávě o finanční stabilitě varovali před přehříváním hypotečního trhu.

Po očištění o refinancované úvěry můžeme říci, že v roce 2015 došlo k meziročnímu nárůstu objemu hypoték o zhruba třicet procent. V prvním čtvrtletí letošního roku se tempo jejich růstu udržovalo na dvaceti procentech. Podle zástupců ČNB jde o rychlejší tempo, než jakým rostou příjmy domácností.

Očima Lukáše Kovandy

Lukáš Kovanda

„Sazby budou klesat na nová rekordní minima. Banky budou zase opakovat, že níž už jít nemůžou – a nakonec stejně půjdou. Nízké sazby můžou vydržet déle, než si myslíme.

Znamená to ale, že se v dohledné době nemůže objevit citelný tlak na pokles cen nemovitostí, zejména v Praze? Ne. Ceny nemovitostí můžou klesat i při pokračujícím ekonomickém růstu a trvajících nízkých sazbách. V posledních letech výrazně stoupl podíl lidí, kteří si pořizují nemovitost „jako investici“. Právě kvůli růstu, nedostatku jiných investičních příležitostí a nízkým sazbám. Takoví lidé se ale dřív nebo později poohlédnou po jiných investicích – investiční nouzi navzdory –, pokud se nůžky mezi cenou nemovitosti a výší nájemného rozevřou tak, že už investice do nemovitosti nebude uspokojivě návratná, když ji kumulativně inkasované nájemné nepokryje ani za řadu let. Poptávka po nemovitostech ochabne, a tím pádem i jejich ceny, aniž by došlo k růstu úrokových sazeb,“

říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Na podobnou notéčku

Nemovitostní bublině, hypotékám a centrální bance už jsme tento týden pár odstavců věnovali:

Ceny nemovitostí rostou. Přijde pád?

Levné hypotéky, drahé byty a ČNB sama proti sobě

Konec stoprocentních hypoték

Už v roce 2014 se spekulovalo o tom, že si ČNB posvítí na stoprocentní hypotéky. S doporučením výrazně omezit hypoteční úvěry bez vlastních úspor ale centrální bankéři přišli až o rok později. Ne ve všech případech padlo doporučení na úrodnou půdu. Banky totiž stoprocentní hypotéky dál zlevňovaly a některé dokonce nabízely i vyšší než stoprocentní poměr půjčky k hodnotě nemovitosti. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí loňského roku šlo podle statistik ČNB o čtyři procenta objemu všech nových úvěrů.

Centrální banka se proto rozhodla své doporučení ještě zpřísnit. Od prvního října by tak banky měly poskytovat hypotéky jen do výše 95 procent hodnoty nemovitosti. A maximálně deset procent objemu z nově poskytnutých úvěrů by se mělo pohybovat v pásmu 85 až 95 procent hodnoty nemovitosti. Od prvního dubna příštího roku se pak limit ještě zpřísní a to na 15 procent nově poskytnutých úvěrů v rozmezí 80 až 90 procent ceny nemovitosti. ČNB se už nechala slyšet, že pokud banky doporučení nebudou respektovat a budou dál poskytovat rizikovější hypotéky, využije svých pravomocí a bude po nich požadovat vyšší kapitálové zajištění.

„V tuto chvíli se podíl stoprocentních hypoték za celý trh pohybuje na úrovni doporučených deseti procent celkového počtu sjednávaných hypotečních úvěrů. Omezení stoprocentních hypoték bude znamenat snížení dostupnosti bydlení pro určitou skupinu klientů bez vlastních úspor, takže určitý dopad to mít bude, ale zásadní problém v tom nevidím. Horší by bylo, kdyby se omezení týkalo hypoték v pásmu od 80 až 90 procent LTV, kde se nyní generuje zhruba polovina všech sjednaných hypoték,“ říká ředitel makléřské společnosti Golem Finance Libor Ostatek.

Kdo umí dát sto procent

Banky, které dnes nabízejí hypoteční úvěry s LTV 100 procent:

Zdroj: Golem Finance

ČNB: Doporučovat nám nestačí, chceme regulovat přímo

Centrální banka by chtěla mít pro regulování hypoték silnější pravomoci, aby nemusela zůstávat u obtížněji vynutitelných doporučení, ale aby mohla přímo stanovovat rizikové parametry hypotečních úvěrů. Kromě parametru LTV (loan to value), který určuje poměr výše úvěru a hodnoty nemovitosti, by mohlo jít i o takzvané LTI (loan to income), tedy poměr výše úvěru a čistého ročního příjmu, a DSTI (debt service to income), poměr měsíční splátky úvěru a čistého měsíčního příjmu.

„Česká národbní banka připravila návrh legislativní úpravy a bude o něm jednat s Ministerstvem financí ČR. Do konce jednání s Ministerstvem financí však nebudeme zveřejňovat podobu našich návrhů – považovali bychom to za neférové vůči druhé straně,“ odpověděla na náš dotaz, co konkrétně bude chtít centrální banka v zákoně měnit, Markéta Fišerová z odboru komunikace České národní banky. Postoj Ministerstva financí k návrhům ČNB ještě není známý. „Věc nyní intenzivně diskutujeme. Kromě jiného je potřeba vyjasnit vymezení jednotlivých ukazatelů, postup při určování jejich hodnoty a také otázku, ve kterém zákoně by měly být upraveny,“ vysvětluje Kateřina Vaidišová z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Větším bankám prý záměr ČNB nevadí. „Cílem centrální banky je snaha předcházet možným problémům, nikoliv ztížit financování vlastního bydlení. Snahu o legislativní úpravy proto chápeme a podporujeme ji,“ říká mluvčí Hypoteční banky Marie Mocková.

Najde se ale i řada kritiků, kteří větší kompetence ČNB na poli hypoték odmítají. Podle Libora Ostatka jde o zbytečný zásah do fungování trhu a nadbytečnou direktivu. České banky jsou podle něj v úvěrování dostatečně obezřetné a další legislativní regulace by prý způsobily víc škody než užitku. A ekonom Lukáš Kovanda k tomu dodává: „Několik úředníků, v tomto případě z České národní banky, má pocit, že přechytračí trh. Friedrich Hayek v této souvislosti hovořil o pýše. Já říkám, že jde o socialismus light. Můžeme všechno centralizovat, všechno monitorovat, všechno regulovat, všechno etatisticky vyvažovat, nakonec skončíme v socialismu se vším všudy, pokud do té doby nepřipluje černá labuť. Autor stejnojmenné knihy Nicholas Taleb popisuje na mnoha případech, jak centralizace, vyvažování či přepjatá regulace nakonec činí systém zranitelnějším.“

Konec fixace a růst sazeb

Co by mohl udělat růst úrokových sazeb s měsíční splátkou po konci fixace hypotéky? Ptali jsme se Libora Ostatka: „Vezměme si běžný úvěr pro průměrnou rodinu se sazbou 1,89 procenta. Půjčka bude 90 procent z hodnoty nemovitosti, protože mladé rodiny nemají moc peněz. U milionové hypotéky na dvacet let by měsíční splátka byla pět tisíc korun. Pokud by ale po skončení doby fixace rodina nedostala lepší úrok než čtyři procenta, splátka by se zvýšila o víc než tisícovku. A kdyby byl úrok pět procent, byla by splátka vyšší dokonce o šestnáct set korun. U třímilionové hypotéky by pak rozdíly byly ještě markantnější. Z původní měsíční splátky patnáct tisíc korun by při sazbě čtyři procenta bylo najednou 18 179 korun a při pěti procentech by splátka vystoupala skoro o 4800 korun.“

Více v rozhovoru:

Brzy už hypotéky nebudou tak dostupné

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (11)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

ceny nemovitostíčeská národní bankačnbhypotékynemovitostiregulaceúrokové sazby
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo