Brno není (lepší než) New York

| 5. 2. 2016

Všechny významné žebříčky měst podle kvality života vypadají, jako kdyby je sestavoval Jan Kalvín po třetím club maté. Berme je s rezervou.

Brno není (lepší než) New York

Že se v lednu tolik mluvilo o 46. místu Brna v celosvětovém žebříčku měst s nejvyšší kvalitou života zveřejněném na webu Numbeo, to mě těší jako Brňáka a člověka, který napsal a prodává průvodce tímhle svérázným městem. Lokální patriotismus a melouchy stranou: podobné žebříčky jsou krajně problematickou záležitostí a namísto slepého přetiskování si od novinářů zaslouží kritický odstup, minimálně ze tří důvodů.

1. „Kvalita života“ není úhrn srážek

Neexistuje žádný objektivní klíč ke stanovování kvality života. Banální – ale očividně je to nutné připomenout. Ať už si hodnotitelé vyberou seberafinovanější kritéria, vždycky budou odrážet jen jejich osobní představu o tom, jak má takový kvalitní život vypadat, a tím pádem i o tom, kde jsou k němu ideální podmínky.

Konkrétně na Numbeu kvalitu života počítají tak, že do jednoho vzorce hodí kupní sílu obyvatel, kvalitu zdravotnictví, kriminalitu, klima, poměr ceny nemovitostí a příjmů, čas strávený v zácpách a čistotu vody a ovzduší. Vypadne jim hodnota, podle které města seřadí.

Všimněte si, že tam chybí třeba kulturní nabídka – a pak se nemůžete divit, že jsou Londýn a New York až za Brnem. Nebo množství a pestrost restaurací – potom by už Hongkong nemohl zůstat za Kišiněvem. Lidé si zamilovávají města pro genius loci a historické památky – a vida, Řím je sto jedenáct míst za australskou Canberrou, založenou ve dvacátém století.

2. Podezřelá nejsou jen kritéria, ale i zdroje dat a průměrování

Ještě zůstaneme u Numbea. To Londýnu, notoricky zahalenému v mlze, přisuzuje lepší klima než Turínu, Buenos Aires nebo Portu, které přitom leží nedaleko od mnohem lépe hodnoceného Lisabonu. Není divu, že některé indexy nedávají smysl: i když Numbeo určitá data čerpá z ročenky CIA, většinu jich poskytují sami uživatelé, bez ověřitelných zdrojů a bez kontroly.

I kdyby byli sestavovatelé žebříčků nakrásně svědomití, pořád by ve vzduchu visel talebismus „nebroďte se přes řeku, pokud o ní víte jen to, že je v průměru metr hluboká.“ Města se skládají z desítek částí a milionů obyvatel. Nemůžete jedním indexem kriminality podchytit zároveň pražské Staré Město a Hanspaulku, jedním indexem ceny nemovitostí Vinohrady a Prosek. Staten Island je úplně jiný New York než Bronx, Spandau je jiný Berlín než Kreuzberg. S lidmi je to podobné: lesba najde o dost kvalitnější život ve Stockholmu než v saudskoarabském Rijádu, který je v žebříčku o místo výš.

3. Globální žebříčky nenechávají prostor pro pestrost

Anketa

Kde byste chtěli žít?

Ať už si prohlížíte seznam favoritů Numbea, Monoclu nebo Merceru, vždy spatříte stejná města: Melbourne, Portland, Ženevu nebo Toronto. Místa nápadně čistá, spořádaná, plná ambiciózních profesionálů. Města sterilní. Jako by ty žebříčky sestavoval Jan Kalvín po třetím club maté.

Pokud se takovému ideálu chcete jako zastupitel „zaostalé“ metropole přiblížit, pak je cesta jasná: vyhnat z ulic pobudy, podporovat kreativní profese, udržovat město živé, ale ne moc a hlavně tím správným způsobem. Jenže pak už Neapol nezůstane Neapolí, Sarajevo Sarajevem a Marrakéš Marrakéší. Tahle města v žebříčcích propadávají – a přece mají miliony obdivovatelů.

Mimochodem, když jsme u toho počítání příznivců: pokud necháte lidi hlasovat o atraktivitě měst nohama, vyjde vám úplně jiný žebříček. Na jeho vrcholu je pravděpodobně indonéský přístav a průmyslové centrum Batam. O tom jste nejspíš neslyšeli, nicméně počet jeho obyvatel se i tak každý rok zvýší o sedm a půl procenta. Brno sice může nabízet 46. nejkvalitnější život na světě, jenže už čtvrt století populačně stagnuje. To o něm říká víc než jakékoliv jiné skóre.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Aleš Müller | 5. 2. 2016 18:52

Nezoufal bych. Např. kvalita životního prostředí, kriminalita, zdravotní stav implikuje dříve nebo později kvalitní kulturní nabídku. Pak záleží na mnoha dalších vlivech, zda to bude sterilní město (např. Ženeva) nebo živé a tvořivé město, kam bych určitě zařadil Brno, bez ohledu na to že jsem pražák :-)
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 5. 2. 2016 12:38

Nový York a Liptákov - mé obce nejmilejší
+8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Tvaruzek | 5. 2. 2016 09:41

ach jo.. jak muze nekdo v prvnim bode Numbeu vycitat, ze je prilis technicke a nedava prostor geniu loci, a v druhem bode, ze je prilis nekonzistentni, protoze data tvori lide (se svymi nazory a pocity)..
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!