Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Hodnotit výkony, ne původ? Až jindy, Lakatoši

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
10. 4. 2015
 21 704

Úřední provokace odhalila všudypřítomné pokrytectví: majorita chce po Romech přizpůsobivost, ale pokud jsou předem vyloučeni z trhu s bydlením, sebevzornější chování je z ghetta stejně nedostane.

Hodnotit výkony, ne původ? Až jindy, Lakatoši

Kdybyste hledali myšlenku, na které by se v české politice dokázali shodnout skoro všichni, od liberálních komunistů, přes socialisty, zelené, lidovce, topku, ódéesáky až po svobodné, zněla by: ať o postavení lidí víc rozhodují jejich výkony než původ.

Ne že by to byla shoda jednoznačná. Levice a pravice se bude vždycky přít o to, jak aktivně má stát dorovnávat hendikepy na startu. Skeptici zatím budou rýpat, že původ a výkony úplně oddělit nejdou. Přes rozpory a pochyby ale zůstává tenhle ideál meritokracie tím hlavním, čím se polistopadový režim odlišuje od svých totalitních předchůdců. Slibuje totiž, že vaše místo ve světě už dopředu neurčí váš třídní původ, čistota vaší rasy anebo vaše příslušnost ke stavům, ale především vaše schopnosti a píle.

Teoreticky by to mělo fungovat báječně: stimulovat v lidech podnikavost, pracovitost a osobní zodpovědnost.

V praxi se akorát nesmíte jmenovat Žiga.

Co to Lakatoš říká, než ho Igor Hnízdo umlčí svým Až jindy?

Volná směna a osobní zodpovědnost? Jen pro Nováky

Úřad ombudsmana ještě pod vedením Pavla Vavařovského – zvýrazňuji to, protože hejty sklízí jenom jeho nástupkyně Anna Šabatová – nechal romskou figurantku poptávat nájemní bydlení na Ústecku. Dopadla podobně jako nedávno figurant Deníku „L. Žiga“ v Plzni: bylo pro ně prakticky bez šance už jen se dostat na prohlídku bytu.

Zvýrazňuji podruhé, protože kritici této provokace polemizují s něčím jiným, než na co úřad upozorňuje. Václav Klaus ml. píše, že kdyby měl byt, „řadě Romů by ho pronajal, řadě Romů by ho nepronajal“. Sama ombudsmanka ale v rozhovoru pro DVTV připomněla, že byt může pronajmout, komu chce, jen z toho nesmí vyřadit nikoho předem. A přesně to se v obou testech realitních kanceláří stalo. Když máte blbé příjmení, v Česku prostě nemáte přístup na podstatnou část trhu s bydlením. Bez jakéhokoliv ohledu na vaše výkony, v tomto případě na to, jak zvládáte dodržovat základní pravidla, jako že nájem se platí včas a vybavení se neničí.

Volný trh není jediné dobrodiní liberálního režimu, které je vám s příjmením Žiga, Oláh nebo Lakatoš upřené. Tím druhým je princip, podle kterého má člověk být hodnocený v první řadě za svoje vlastní skutky. Odmítá ho dokonce zástupce ombudsmanky a sociální demokrat, Stanislav Křeček. Ten v parafrázovaných odpovědích v článku na webu TV Nova nejprve přirovnává situaci Romů „k řidičům – seniorům. Ti také od určitého věku musejí předkládat potvrzení od lékaře, že jsou zdravotně schopni řídit auto.“ Což je ale, jak jsme si právě vysvětlili, zavádějící analogie a hrubé nepochopení odhalené diskriminace. Přesný příměr by vypadal tak, že by sebelepší a sebezdravější řidič dostal v šedesáti stopku, aniž se někdo o jeho stav vůbec zajímal.

Další rozdíl: za volantem můžete snadno zabít, ale byt lze přinejhorším vybydlet, což se dá rozumně pojistit vysokou kaucí. Tu ostatně zmiňuje i sama Šabatová v DDTV, a je na pováženou, když tržní (a stále ještě teoreticky diskriminující) řešení najde dřív ombudsmanka obviňovaná z neomarxismu než takový Václav Klaus ml.

Naprostým popřením principu osobní zodpovědnosti je pak tato úvaha: „Podle Křečka leží náprava v samotných Romech. Ti musí zlepšit svoji reputaci u spoluobčanů, aby ti automaticky nepředpokládali, že Rom = neplatič a ničitel bytu. Jenže chtějí se v tomto Romové změnit? Křeček pochybuje.“ Jak se, prosím, můžou Romové změnit? Jak se může změnit nesourodé etnikum bez vlastního státu, skrz který by mohli vymáhat po ostatních dodržování nějakých všeobecně závazných pravidel? Nijak, tak jako se nemůžou změnit zrzouni, lesby nebo trpaslíci. Pracovat na sobě může jedinec, ne pestrá skupina docela cizích lidí, do které se rodíte, ze které nemůžete vystoupit, a se kterou vás pojí jen odstín kůže a někdy ani ten ne – proto se taky někteří začlenění Romové ke svému etnickému původu nehlásí. Tak vzniká začarovaný kruh, ke kterému pomáhá svou kletbičkou i Křeček, placený od toho, aby jej pomáhal prolomit.

Alena Vlachová a děti bez dluhů

Alena Vlachová

Specialistka na obchodní a pracovní právo, poskytuje služby velkým klientům a korporacím. Před časem se však rozhodla vrhnout ještě jiným směrem: vyrazila do boje proti zmetku v českém zákoně a nesmyslným dluhům za popelnice, kvůli kterým začínají děti z dětských domovů dospělý život „v péči“ exekutora. Rozjela projekt Děti bez dluhů. A brzy narazila na další problém: exekuce, do kterých se děti z dětských domovů dostávají kvůli tomu, že v době, kdy žily u rodičů, jely na černo – protože jednoduše neměly na výběr.

Připomeňte si rozhovory s Alenou Vlachovou o popelnicových dluzích:

Nejde jen o Romy

Popírání meritokratických ideálů se v Česku samozřejmě netýká jenom Romů, ostatně ne každý Žiga je černý a ne každý černý je Žiga. Společenský status se dědí i mezi bílými. Jen v poslední době to ukázala třeba společná analýza Českého statistického úřadu a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické, podle které má většina populace stejné vzdělání jako rodiče, anebo kampaň Děti bez dluhů. Přiznám se, že když jsem poprvé narazil na příběhy mladých lidí, po kterých exekutoři vymáhají dluhy vzniklé v jejich dětství vinou rodičů, myslel jsem, že jde o hoax. A ono ne.

Z pilíře liberálního režimu, totiž víry, že jednání jednotlivce je pro jeho místo ve společností víc určující než jeho původ, se stává fraška. Úřad ombudsmana narazil na jeden z mnoha dokladů toho, že někteří lidi se můžou snažit sebevíc, ale jejich výkony stejně nebudou skoro nikoho zajímat. Všeobecná bagatelizace problému, ke které přispěl i zástupce ombudsmanky, pak připomíná, že společnost zná jen jednu odpověď na volání po sociální prostupnosti: „Až jindy, Lakatoši.“ A protože jakákoliv zmínka o Romech publikum rozpiňďouří, málokdo si v tom amoku uvědomuje, že se s tímhle problémem nepotýká zdaleka jenom Lakatoš.


Úvodní foto „Není válka, všude mír, tak se taky podle toho budeme chovat“ – Profimedia

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (39)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

bydlenídiskriminacenájempronájemromové
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo