Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Hypotéky a daně

| 16. 4. 2009

Koncem března se v médiích objevil článek o případných možných problémech s daňovou uznatelností úroků z úvěru na bydlení při jeho druhém a dalším refinancování. Téměř okamžitě jsem dostal od několika našich poradců dotazy, jak to tedy ve skutečnosti je a byl jsem požádán, aby centrála Partners k této problematice zaujala nějaké stanovisko.

Hypotéky a daně

Úvodem je třeba konstatovat, že nikdo, a to bez výjimky (tedy ani centrála Partners), není oprávněn vykládat zákon. Jedinou autoritou je nezávislý soud a k tomu podobná kauza prozatím, alespoň podle mých informací, nedorazila. Takže nevíme, jak by případný spor nakonec dopadl. Všichni ostatní jen mohou mít názor, případně se jen domnívat či něco doporučit.

A jen tak mimochodem, v několika obdobně sporných daňových záležitostech – bezdůvodná kontrola ze strany finančního úřadu a délka prekluzivní doby – rozhodl ústavní soud de facto ve prospěch poplatníků, viz článek z FINMAG – finančního magazínu č. 4/2009, který lze najít i na www.finmag.cz.

Tvrdý výklad zní: Nelze

Autor se ve svém článku opírá o znění jednoho z písmen příslušného paragrafu Zákona o daních z příjmů, které ve svém bodě h) doslova říká:
„h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g)“, přičemž v bodech a) až g) jsou uvedeny všechny důvody, u kterých může poplatník následně odečítat úroky, např.: koupě, výstavba, rekonstrukce atd.

Při hodně tvrdém jazykovém výkladu by to znamenalo, že je uznatelné pouze první refinancování, protože druhé a každé další je vlastně „splacení splacené půjčky“, což zákon vlastně neumožňuje. Takové bylo i vyjádření Ministerstva financí ČR.

Všechny následující řádky budou jen mými názory, případně informacemi získanými od odborníků. Dost silně přitom pochybuji, že zákonodárce měl takovou tvrdost na mysli. Spíše při tvorbě zákona nikomu nedošel dvojí možný výklad. A teprve dnes se objevují pochybnosti. Protože jinak by to byla nevídaná tvrdost, ve výsledku omezující svobodnou volbu při výběru banky. A že by to velice napomohlo bankám, které by si klienta uvázaly a svým způsobem si s ním mohly dělat, co chtějí, o tom si nedělejme iluze.

Praxe se může lišit

Faktem je, že všechny příslušné doklady předává poplatník při prvním odečítání úroků, tedy smlouvu o úvěru, doklady k nemovitosti, potvrzení z banky o zaplacených úrocích apod. V dalších letech předává na finanční úřad jen potvrzení z banky o zaplacených úrocích.

Není mi známo, že by si tato instituce každý rok kontrolovala, zda nedošlo k refinancování, tedy že by si vedl záznamy, u které banky má poplatník úvěr, resp. evidoval si číslo smlouvy. Praxe jednotlivých finančních úřadů, resp. jednotlivých správců může být však mírně odlišná, takže co projde v Plzni, nemusí projít v Ostravě.

Pravda je, že jsem sice osobně několik refinancování dělal (ale nikdy prozatím druhé), ovšem vždy šlo o podnikatele s daňovým poradcem, takže jsem této věci nevěnoval pozornost. Zpětný dotaz těmto klientům mi neprozradil nic divného v chování finančního úřadu.

Jeden klient sice znovu dokládal novou smlouvu o úvěru, ale tam šlo o hodně složitý případ – měl několik hypoték, které refinancoval do jedné, takže to mělo logiku. Schválně jsem ho navedl, aby se na finančním úřadě na tuto problematiku zeptal, a příslušná správkyně v několikerém refinancování neviděla žádný problém.

Dotazy několika právníkům přinesly očekávaný výsledek. Jejich názory byly naprosto odlišné, tedy od absolutního ne po absolutní ano.

Daňový poradce mi po žádosti o vyjádření k této problematice v nadsázce řekl, že kdyby ho o něco podobného požádal jeho klient, tak by se v první chvíli asi rozbrečel. Pak ale konstatoval, že by klientovi doporučil uplatnit odečty i při druhém a dalším refinancování.

Nicméně faktem je, že i když podává daňové přiznání poradce, za správnost podkladů zodpovídá klient; klient by také musel doplatit dlužnou daň a podle okolností i případné penále. To by ale mohl uhradit i poradce, případně by šlo z jeho pojistky.

Faktem je, že po podání daňového přiznání má finanční úřad určitý čas na jeho zpracování. Obvykle to trvá tak měsíc. Praktici říkají, že pokud se v této době FÚ neozve s požadavkem na případné doplnění či vysvětlení, zavře se nad daňovým přiznáním voda, a pokud nedojde k nějakému průšvihu či udání, nikdo již nic neřeší.

Ptejte se raději za dědečka

Existuje ale také možnost oficiálně se obrátit s dotazem na ministerstvo financí. Můžete i na příslušný finanční úřad, ale ten není oprávněn vydávat stanoviska. Ministerstvo vám samozřejmě odpoví, ale zároveň (a to se mezi lidmi prakticky neví) pošle kopii odpovědi vašemu správci daně, takže de facto „prásknete“ sami sebe svému správci, že „chystáte něco nekalého“!!! Takže pokud byste se chtěli dotázat na ministerstvu financí, jedině jménem vašeho dědečka.

Je nutné konstatovat, že ohroženější skupinou jsou zřejmě podnikatelé, u kterých je možnost kontroly asi několikanásobně vyšší než u běžného občana podávajícího daňové přiznání kvůli odečtům z hypotečního úvěru.

Jedno české přísloví říká: „Kdo se bojí, nesmí do lesa.“ Osobně bych asi doporučil nebát se a odečty si vždy uplatnit. Logika je na straně poplatníka, i když je fakt, že ne vždy logika vítězí. Vždycky je tu ale možnost se s finančním úřadem soudit. A pro běžného občana asi není nic sladšího než vítězství nad státem. A z minulosti je známa řada případů, kdy občan nad státem zvítězil.

(Autor je hypotečním specialistou Partners for Life Planning.) Foto. Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Roman Scherks
Finančnímu poradenství se věnuje od roku 1998. Začínal ve finančně poradenské společnosti Slon, od roku 2001 do roku 2007 působil jako analytik, později...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!