Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Tohle dejte do učebnic ekonomie. Minulé desetiletí očima expertů

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
10. 1. 2020
 13 373

Možná za sto roků odbudou v učebnicích ekonomické historie „desátá léta“ půlstránkou. Dnes ale experti říkají, že se právě v minulé dekádě převracely ekonomické principy naruby.

Tohle dejte do učebnic ekonomie. Minulé desetiletí očima expertů
Zdroj: Shutterstock

Čas zabilancovat si, desetiletka skončila. A že byla výživná! Svět se začal zvedat na nohy po velké hospodářské krizi, centrální bankéři všech kontinentů pumpovali do svých ekonomik peníze v dosud nevídaném množství a neslýchanými způsoby, nám Česká národní banka na pár let zmrazila korunu. Britové se rozhodli říct Evropské unii hodně kostrbaté good bye, v Bílém domě se usadil excentrik Donald Trump a pustil se do obchodního šermování s Čínou i Evropou. Akciovým trhům se v celkovém součtu nebývale dařilo a výrazně vzrostly i ceny nemovitostí. To s sebou samozřejmě nese i rizika. Z velké výšky se padává hluboko... I když minimálně pro letošní rok věští krizi snad jen duo Pikora & Šichtařová.

Jak ekonomické dění uplynulých deseti roků hodnotí respondenti naší pravidelné ankety? Jaké události, pozitivní i negativní, byly z jejich pohledu z dlouhodobé perspektivy nejdůležitější? A pokud budou ochotni zavěštit si z křišťálové koule – kde se budou psát ekonomické dějiny ve dvacátých letech?

Miroslav Singer

Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu

Souhlasíte s názorem?

-
+12
+

Dvě události minulé dekády, které nejvíce ovlivňují – a ještě ovlivní – světovou ekonomiku, nejsou události ekonomické. Došlo k nim v roce 2016 a jde o referendum o brexitu a americké prezidentské volby. Obojí signalizovalo elementární změnu v logice vývoje společnosti vyspělého světa. Ekonomický svět přestal diktovat vývoj politiky, ta dnes opět dominuje. Voliči dvou významných demokracií si „vzali zpět“ svou možnost přestat se ohlížet na ekonomickými elitami předvídané ekonomické dopady a zkusit „něco jiného“. Nijak zvlášť nepřekvapuje, že k tomu došlo – rok 2008 a velká recese musely vést k tomu, že se kredit elit, které svět do krize přivedly, nutně a dramaticky snížil.

V této dekádě přijdou rozhodující události pro světovou ekonomiku v pacifické oblasti, mezi bloky vedenými USA a Čínou. Ale pro nás bude významnější, co se stane s Evropou. I zde došlo k dramatické politické změně – v jiných vyspělých ekonomikách vcelku bezprecedentnímu nástupu zelených. Dopady tohoto nástupu do evropských ekonomik, ale i politického života, rozhodnou v podstatné míře i o naší budoucnosti.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Souhlasíte s názorem?

-
+56
+

V „desátých letech“ globalizace ukázala Západu odvrácenou tvář. S postupným ekonomickým rozmachem někdejšího třetího světa se přestárlý a zpohodlnělý Západ probudil do světa, o němž zvláště od 90. let minulého století mínil, že už je navždy pasé. Přestává hospodářsky dominovat a ocitá se ve vleku planetárních ekonomických zákonitostí, silnějších, než je on sám, i mocných kapitálových toků, přílivů a odlivů.

Povážlivá je zvláště ztráta dynamiky produktivity, růst produktivity je totiž dlouhodobě jediný zdroj bohatnutí. Západ bohatne pomaleji, než byl zvyklý, a zároveň mu vyrostla konkurence. Aby udržel alespoň zdání někdejší hospodářské expanze, zabředá stále hlouběji do dluhu – jak na úrovni států, tak domácností a ostatně i firem. Končí v pasti dluhu. Centrální banky nemohou s úrokovými sazbami výše, přivodily by tím hromadné krachy a bankroty. Ekonomiku se snaží nastartovat tištěním miliard dolarů či eur ve velkém, leč stále marněji. Podněcují tím třeba spekulativní poptávku po nemovitostech, a tedy jejich zdražování, a pobízejí firmy k odkupu vlastních akcií, takže bohatí lidé – vrcholoví manažeři, majitelé akcií či nemovitostí – dále bohatnou, zatímco chudší čelí nulovému úročení svých vkladů v bance a rostoucím nájmům. Mladí lidé, kteří se potýkají třeba s citelně rostoucími cenami bydlení a navíc tomu, že se třeba budou mít i hůře než jejich rodiče, nakonec žádají změnu systému, konec „kapitalismu“, jakýsi socialismus 2.0. Společnost se polarizuje a radikalizuje. Sílí deglobalizační tendence.

Řešení je ve skutečnosti jedno: Západ musí zase začít více pracovat, opravdu pracovat, a více rodit děti. Tedy to, od čeho ho odrazuje přebujelý sociální stát, klíčový zdroj zpohodlnělosti i zadlužování.   

Martin Mašát

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Souhlasíte s názorem?

-
+20
+

Učebnice (alespoň ekonomie) budou pro desátá léta zmiňovat především tyto události:

– Nástup záporných sazeb, který obrátil vztah dlužník a věřitel.

– Přebujelá regulace finančního sektoru, která ve výsledku zdražila a osekala finanční služby.

– Nástup inovativních firem (hlavně z fintech oboru), které nahlodaly zažité obchodní vztahy ve prospěch klientů.

Pro dvacátá léta jsem z kávové sedliny v kombinaci s křišťálovou koulí vyčetl toto:

– Podobně jako na začátku tisíciletí mnoho „nových“ firem (moderně „startupů“) zkrachuje, protože jejich model je lehce kopírovatelný a v případě nepatrného nárůstu úroků i neufinancovatelný.

– Kvůli volebním preferencím bude ze strany politiků i v korporátní sféře větší tlak na sociální rovnost a zelený přístup, což zvýší náklady na produkci, zhorší konkurenceschopnost a zkomplikuje to život mnoha firmám.

– V Praze bude pořád málo bytů.

Vladimír Dlouhý

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Souhlasíte s názorem?

-
-2
+

Poslední desetiletí připomínalo horskou dráhu. Zotavování z velké deprese, v případě Česka záhy další recese a v závěru desetiletí svižné růsty doprovázené rekordně nízkou nezaměstnaností a snižováním dluhu. Mezitím zejména jižní křídlo Evropy od roku 2010 řešilo dluhovou krizi, což mělo negativní vliv především na eurozónu. V posledním roce pak vidím zejména u velkých států Evropské unie větší zaměření na boj s klimatickými změnami, který pro ně bývá důležitější než ekonomické otázky. Tento postoj by mohl výrazně ovlivnit konvergenci české ekonomiky k vyspělé Evropě. Desetiletí bylo také ve znamení netradičních nástrojů měnové politiky, jako jsou negativní úrokové sazby nebo devizové intervence.

V příštích letech vidím jako největší výzvu pro globální ekonomiku smírné vyřešení obchodních sporů mezi USA a Čínou nebo vyjednání co nejlepších dohod po brexitu. Domácí ekonomika by měla příštích let využít k tomu, aby se rychle přizpůsobila měnícím se podmínkám a zachytila trend digitalizace. Nutností je zásadní reforma důchodů, zdravotnictví a vzdělávání. V neposlední řadě potřebujeme rozhýbat výstavbu dopravní infrastruktury, v níž za dalšími státy Unie zaostáváme.

Vladimír Staňura

Vladimír Staňura

hlavní poradce České bankovní asociace

Souhlasíte s názorem?

-
-12
+

Pro mě nejvýznamnější ekonomické události se na první pohled tváří jako neekonomické. Tou první je stále větší vstup sociálních sítí do našeho života a jejich vliv na to, jak získáváme informace a jak se rozhodujeme. A to i v ekonomické rovině. Další zásadní událost je pak zesílení klimatické debaty. Spatřuji v ní pro Evropu příležitost, aby díky technologiím posílila svou dlouhodobou ekonomickou konkurenceschopnost. Pozitivní je také rozmach informačních technologií a digitalizace, a to nejen soukromého sektoru, ale i státní správy. Řadu věcí si dnes zařídíme pohodlně, rychle a spolehlivě, kdykoliv a odkudkoliv. Díky tomu jsme ekonomicky výkonnější.

Z ryze ekonomických událostí vybírám dvě. ČNB pustila do oběhu při ochraně kurzu koruny a při snaze o udržení inflačního cíle obrovské množství peněz. Čekají nás silné inflační tlaky. Zapomenout nesmíme ani na neuvěřitelně nízkou nezaměstnanost (v kombinaci s růstem mezd), která měla výrazný pozitivní vliv na celou ekonomiku například přes vysokou domácí poptávku. Tady však musíme čekat jisté zhoršení. Závěrem chci ocenit i vytvoření investičního plánu vlády. Může nás dobře nasměrovat.

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Souhlasíte s názorem?

-
-12
+

Za nejdůležitější považuji rostoucí rozdíly mezi chudými a bohatými nejen v Latinské Americe nebo Asii, ale i v USA či některých evropských zemích, včetně Česka. Projevuje se to nejen v chudobě jako takové, ale má to dopady i na volební chování chudších lidí, jejich (ne)důvěru ve fungování institucí a na budoucnost jejich dětí… Za pozitivní považuji trend posledních let, kdy se lidé začali výrazně více věnovat životnímu prostředí, více přemýšlejí nad tím, v čem žijí, co jedí, jaký vzduch dýchají – a jsou ochotni pro to něco udělat.

U dvacátých let se bojím, že si je pokazíme vlastní hloupostí – pro okamžitý politický zisk rozjedeme obchodní válku, pro neochotu udělat odvážné rozhodnutí s reformou školství či zadlužení nejchudších omezíme budoucnost nové generace, kvůli neschopnosti politické garnitury nebudeme schopni vyřešit velké společné problémy.

Eva Zamrazilová

Eva Zamrazilová

ekonomka, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Souhlasíte s názorem?

-
+31
+

Co se týče Česka, jednoznačně bych za nejdůležitější ekonomickou událost poslední dekády označila kurzový závazek České národní banky, jehož trvání se z původně očekávaného roku a půl protáhlo na téměř tři a půl roku. Přímé a nepřímé dopady tohoto kroku na ekonomiku jsou stále patrné a přelijí se i do této dekády. V každém případě ale bude objektivní vyhodnocení tohoto kroku, ať už z pohledu jeho nezbytnosti, či přínosů a nákladů, asi vždy předmětem ostré debaty ekonomů.

Pokud bych se měla podívat do zahraničí, tak se poslední dekáda nesla především v duchu doznívání dopadů největší hospodářské krize poválečné historie. Nemohu nezmínit nepředstavitelně masivní programy nákupu cenných papírů centrálními bankami v USA i Evropě zarámované slavnou větou Whatever it takes [zde asi za jakoukoli cenu nebo volněji ať to stojí, co to stojí – pozn. red.] tehdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho a následně také zavedení záporných úrokových sazeb. Jde o něco, co obrátilo zcela naruby vnímání peněz a jejich role v ekonomice. Zapomínat nesmíme ani na dluhovou krizi v eurozóně, která mimo jiné v plné síle odhalila slabiny jednotné měny používané pro příliš různorodé ekonomiky.

Kdo asi budoucím autorům učebnic kápne do noty?

V tuto chvíli to vypadá, že by se ekonomické a hospodářské dějiny mohly v letech dvacátých psát především v rovině sílícího tlaku na řešení ekologických a environmentálních otázek, či dokonce dosažení uhlíkové neutrality v některých zemích. Dopady aktivismu v této oblasti jsou ostatně už nyní patrné nejen v průmyslu například v podobě snah prosazovat další bezhlavý rozmach obnovitelných zdrojů energie či elektromobility, ale už i ve světě financí v podobě myšlenek na zavádění „zelené měnové politiky”. Dopad na ekonomiky našeho typu bude patrný mimo jiné v podobě velmi obtížného hledání odpovídající energetické koncepce. Jsme však stále ještě na prahu dekády, a tak je pravděpodobné, že přijde další zásadní dění, a ekonomikou budou hýbat i jiná témata. Zbývá jen doufat, že nepůjde například o válečný konflikt či jiné násilí.

Řekněte, experti

Mikrotofon

Venku si můžou zuřit velké dějiny, ale co zatím zajímá nás, malé lidi? Podívali jsme se zpětně na anketu Očima expertů a hledali nejčtenější články uplynulého desetiletí. Která témate naše čtenáře nejvíc zajímala? Jak se nenechat oškubat při kupování nového starého auta, jak vydělat tvrdší měnu za hranicemi, jestli děcku založit radši stavebko, nebo vkladní knížku...

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

brexitčeská národní bankadonald trumpekonomická krizekorunakvantitativní uvolňovánílukáš kovandamartin mašátměnová politikamiroslav singertomáš prouzaúrokové sazbyvladimír dlouhý
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo