Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Jak obstála důchodová komise?

Minulý měsíc se naposledy sešla Odborná komise pro důchodovou reformu. Jakou práci od roku 2014 odvedla? Mají podobné pracovní skupiny vůbec nějaký smysl, mají vliv na rozhodování politiků v praxi, nebo slouží spíš jako okrasa či kouřová clona?

Poprvé se důchodová komise v čele se sociologem Martinem Potůčkem sešla v květnu 2014. Úkol zněl jasně – příprava nové reformy penzí. Odhodlání politiků zásadnějším způsobem upravit důchodový systém, ale rychle opadlo. Členové komise z řad zástupců politických stran postupně přestali docházet na jednání, několikrát komise nemohla o finálních návrzích hlasovat, protože na místě nebyl potřebný počet členů.

Práci komise sabotovali i někteří představitelé vlády. „Pan Babiš mi sdělil, že to co děláme na půdě důchodové komise, ho nezajímá, a že si hnutí ANO připraví vlastní návrh důchodové reformy,“ postěžoval si Martin Potůček v listopadu 2016 v rozhovoru pro časopis Finmag na přístup tehdejšího ministra financí. Jeho ministerstvo přitom mělo společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí nad důchodovou komisí záštitu.

Postupem času se tak diskuze a návrhy, jak penzijní systém vylepšit, omezily především na akademickou sféru a zástupce nejrůznějších zájmových sdružení (např. odbory, penzijní společnosti, Rada seniorů či Národní centrum pro rodinu). Nutno dodat, že komise přesto nebyla bezzubá – vládě nakonec předložila deset návrhů na úpravu penzijního systému, ze kterých byla drtivá většina schválena a zapracována do legislativy. Osud českého penzijního systému a také podoba jeho dalších úprav jsou ale stále nejisté.

Mission impossible

Politici, kteří o zřízení Odborné komise pro důchodovou reformu rozhodovali, definovali její mandát následovně: „Komise má zhodnotit stav a vývojové trendy českého důchodového systému z pohledu demografie, sociologie a ekonomie a připravit návrhy na takové pokračování důchodové reformy, které stabilizují důchodový systém v dlouhodobé perspektivě, budou přijatelné napříč politickým spektrem a přijmou je i občané.“ V zemi, kde ale společnou řeč najdou sotva strany vládní koalice, jde zřejmě o neuskutečnitelnou misi. Zarážející jsou pak v kontextu fungování důchodové komise i závěry studie, kterou letos v červenci zveřejnil Úřad vlády. Penzijní systém v Česku totiž podle ní není potřeba radikálněji reformovat.

Jak práci důchodové komise hodnotí ekonomové, analytici, ale i její samotní členové? Bylo její fungování prospěšné? Mají podobné pracovní skupiny opravdový význam a dopad na rozhodování politiků?

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
+8
+
-

Komise sama v závěrečné zprávě uvádí, že uspěla jen částečně. I to je poměrně lichotivé hodnocení. Z tuctu návrhů byla polovina spíš technická – detaily rušení II. pilíře a drobné změny doplňkového penzijního spoření (byť např. daňové zvýhodnění dlouhodobé penze není k zahození). Do zákona se dále dostala úprava valorizací a hlavně zastropování důchodového věku na 65 letech, tedy objednávka ČSSD. Věk se má revidovat dle demografického vývoje – váhám, jak to jde dohromady se závěrem, že reformy je potřeba oddělit od momentálních politických nálad. Ale možná je to skutečně maximum, čeho šlo v diskuzním klubu s X různými názory dosáhnout. Nečekám tedy, že si v budoucnu všichni nadstranicky padnou kolem krku a rozetnou problém jednou provždy. Po těchto volbách navíc reforma asi nebude prioritou. Pro opačný případ ale dodávám svoji fixní ideu: vláda by měla povinně při každé změně pravidel důchodů rozeslat „výpis z účtu“ vyčíslující, jak konkrétně změna ovlivní každého poplatníka. Jinak je praktický závěr pořád stejný: pokud můžete, spořte si, jak můžete.


Martin Potůček

sociolog, předseda Odborné komise pro důchodovou reformu

Martin Potůček
-2
+
-

Odborná komise pro důchodovou reformu byla ustavena koaliční vládou s cílem přivést k jednacímu stolu nejen koaliční, ale i opoziční politiky a odborníky a směřovat k celospolečenské dohodě o takových změnách důchodového systému, které povedou k přiměřeným a důstojným důchodům, posílí princip zásluhovosti a vyváží v něm postavení všech typů domácností. Z deseti návrhů, které komise schválila, bylo osm promítnuto do znění platných zákonů. Dva zbývající jsou stále zaparkovány na úrovni exekutivy. V listopadu zveřejníme Tezaurus problémů a návrhů k pokračování důchodové reformy.

Jako předsedovi této komise mi samozřejmě nepřísluší její činnost hodnotit. V naší Závěrečné zprávě však konstatuji, že „(tento) pokus uspěl jen částečně“. A důvod? „Základní bariérou […] byla nedostatečná politická shoda o povaze a podobě dalšího směřování důchodové reformy.“ A dále: „Institucionální základna práce na důchodové reformě by neměla být nadále závislá na ad hoc rozhodnutí jednotlivých vlád. Tvorba a realizace důchodové reformy je ze své podstaty kontinuálním procesem, který bývá přeryvy a nejistotami způsobenými politickými turbulencemi zásadně poškozován.“

naši komisaři

Komisař u výslechu? Běžná situace. Tentokrát ale klademe otázky my:

Šéfoval dvěma komisím pro reformu důchodů, v té dnešní byl jako zástupce Asociace penzijních fondů, než ho v červnu vystřídal Aleš Poklop.

Aleš Poklop

Předseda Penzijní společnosti České spořitelny vystřídal v červnu Vladimíra Bezděka v čele Asociace penzijních společností i na židli v důchodové komisi. Ptali jsme se ho zejména (ale nejen) na dopňkové penzijní spoření.

Vít Samek

Vysoce postavený odborář. Dnes šéf pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti rušení druhého pilíře a přestavbu třetího.

Martin Potůček

Sociolog. Dlouholetý expert ČSSD na důchodovou problematiku. Šéf současné mnohohlavé důchodové komise.

Otakar Hampl

Teoretický ekonom. Kromě teorie preferencí a teorie důvěry se ovšem zajímá také o demografii. V důchodové komisi má na starosti přerozdělování. Míněno přerozdělování vybraných peněz. Říká, že dlouhodobě znevýhodňujeme rodiny s dětmi – a že bychom je naopak měli podpořit.

Tomáš Fiala

Statistika a demografa Tomáše Fialy se ptáme, jestli vymíráme a jestli budou mít příští genreace v horizontu několika desítek let opravdu problém uživit své penzisty. A jedním dechem přidáváme otázky, jestli se dá nějak „rozproudit“ porodnost, jestli státní programy na podporu rodin s dětmi mají šanci proměnit naše rozhodování, kdy si pořídit potomky a kolik si jich pořizovat.

Jiří Šatava

Pracuje v think-tanku IDEA při CERGE-EI, kde se věnuje oblasti daní, důchodů a rodinné politice. Je členem rodinné komise, expertem Ministerstva práce a sociálních věcí pro rodinnou politiku a přizvaným expertem důchodové komise. 

Jaroslav Vostatek

ekonom a pedagog, člen důchodové komise

Jaroslav Vostatek
-3
+
-

Komise měla připravit sady konkrétních návrhů na změnu důchodového systému tak, aby příslušné zákony vstoupily v platnost nejpozději k 1. 1. 2017. Předpokladem úspěšnosti komise (a jejích tří subkomisí) bylo zpracování ucelené analýzy stávajícího systému, její veřejné prodiskutování a až následující zpracování návrhu důchodové reformy. Místo toho byl zadán obrácený postup: předkládání dílčích návrhů v několika úzce vymezených oblastech (například diferenciace pojistného důchodového pojištění podle počtu dětí), v zájmu předkladatelů. Návrhy tohoto typu neměly odbornou podporu, nebyly k nim publikovány odborné články. Prospěch z činnosti Potůčkovy komise mají penzijní společnosti: došlo ke zvýšení marží a mají několik nových prodejních argumentů. Komise sice zvýšení marží nenavrhla, penzijní společnosti ale dodaly text poslaneckého návrhu na zvýšení úplat ve 3. pilíři do zákona o zrušení 2. pilíře. Na VŠFS jsme zpracovali analýzy i návrhy na důchodovou reformu pro všechny vládní strany.


Otakar Hampl

analytik, člen důchodové komise

Otakar Hampl
+23
+
-

Nečekali jsme, že jednání komise budou jednoduchá. Přesto komise navrhla řadu opatření, která již byla promítnuta do zákonů nebo jsou připravena pro příští vládu a Parlament. Pracovní výstupy také ukázaly, o kolik jsou nyní pracující rodiče v systému znevýhodněni. Vyčíslili jsme, že výchova dvou dětí až po jejich vysokoškolské vzdělání při odečtení všech podpor a slev na daních stojí rodiče s průměrným příjmem tři až čtyři miliony korun. Touto částkou pracující rodiče dotují budoucí příjmy důchodového systému a veřejného rozpočtu. Výhodu z toho ale mají všichni. Čistý zisk pro stát z toho činí 3,5 milionu korun za každé dítě díky budoucím daním a odvodům. Náš systém nemotivuje nízkopříjmové pracovat, protože by přišli o dávky, a lidi se středními a vyššími příjmy naopak trestá za děti. To je nespravedlivé a je potřeba to změnit. Návrh slev na pojistném pro pracující rodiče teď čeká na příští vládu a Parlament. Je potřeba také zvyšovat daňové slevy a bonusy pro pracující rodiče. Je to spravedlivé a funguje to. Po předchozím propadu už čtvrtým rokem roste porodnost nade všechny optimistické prognózy a rodí se více druhých a třetích dětí. Bylo uzavřeno i více sňatků a to je dobrá zpráva.


Michal Skořepa

ekonom České spořitelny

Michal Skořepa
+4
+
-

Samotná myšlenka důchodové komise složené ze širokého spektra odborníků i zástupců politické reprezentace a některých zájmových skupin byla určitě záslužná. Snaha vycházet při tvorbě politiky z důkladné a informované debaty za účasti expertů je příznakem rostoucí kultury české politiky.

V mnoha otázkách komise hledala jen velmi obtížně konsenzus, což je ale u sociálně tak citlivé problematiky vcelku pochopitelné. Většina návrhů, ke kterým komise přece jen dospěla, však našla skutečné uplatnění. V tomto směru byla důchodová komise úspěšnější než předchozí podobná tělesa, jako byla Bezděkova komise nebo Národní ekonomická rada vlády.

Jiná věc je, jak tyto návrhy hodnotit. Z pohledu stability českého penzijního systému samozřejmě přínosné nebylo například zastavení zvyšování věku pro odchod do důchodu. A úplné zrušení druhého pilíře pár let po jeho založení zase v mnoha občanech vyvolalo pocit nejistoty, který může výrazně ztížit prosazování jakýchkoli budoucích opatření na tomto poli.


Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, člen důchodové komise

Vít Samek
-9
+
-

Odborná komise splnila významnou část svého mandátu – navrhla způsob, jak zrušit důchodové spoření (2. pilíř), navrhla změny k posílení doplňkového penzijního spoření, nový způsob valorizace důchodů, zastropování důchodového věku, iniciovala analýzy dalších zajímavých námětů na změny důchodového systému. To lze počítat nesporně k pozitivům její práce, a s ohledem na význam jejích návrhů, které byly realizovány prostřednictvím příslušných zákonů, považuji její práci za dobrou.

Fungování komise proto z mého pohledu bylo prospěšné. Realizovaná opatření jsou ve prospěch dlouhodobé stability a sociální přiměřenosti důchodového systému. Negativem byla poměrně malá účast politiků na jednáních komise i pracovních týmů, kde vznikaly konkrétní návrhy, a skutečnost, že se nepodařilo realizovat víc prospěšných řešení – mám na mysli zejména výhodnější podmínky pro odchod do důchodu zaměstnanců vykonávajících po dlouhou dobu těžké, popřípadě rizikové práce, řešení otázek garancí a anuit v doplňkovém penzijním spoření a tak dále.

Podobné pracovní skupiny z mého pohledu smysl mají. Byl jsem členem i obou předchozích odborných komisí, které vedl Vladimír Bezděk, a vnímám, že jejich působení vždy podpořilo veřejnou diskuzi o důchodové problematice, vedlo k provedení řady důležitých analýz, na jejichž základě bylo možné posoudit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, sociální přiměřenost náhradového poměru důchodu ve vztahu ke mzdám a vedlo i ke změnám důchodového systému Česku, které mají pozitivní vliv na životní úroveň v naší zemi.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
+14
+
-

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc zalíbila?

Odborná komise pro důchodovou reformu pomohla bez náhrady zbořit to málo konstruktivního, co vytvořila Nečasova vláda, totiž opatrnicky uvedené prvky kapitálového spoření. Na sklonku Sobotkova působení v čele vlády nás pak jeho poradci přes penze ujistili, že Česko vlastně ani žádnou důchodovou reformu nepotřebuje (když nepotřebujeme důchodovou reformu, proč jsme potřebovali komisi pro důchodovou reformu?). Ujistili nás, že když bude nejhůř, postačí zase zvýšit daně (či nějaké nové vymyslet) nebo zlevnit penzistům tramvajenky. Takže každý, kdo byť jen letmo sledoval v uplynulých takřka čtyřech letech působení tuzemských „expertů přes penze“, utvrdil se v jednom: svěřit své zajištění ve stáří do rukou takto bezradných jedinců je hazard, proti němuž je i spekulace na další růst bitcoinu rozumným krokem. Takže vlastně je dobře, že odborná komise dopadla, jak dopadla. Její fiasko otevře zase dalším a dalším Čechům oči a vezmou své zajištění na stáří do vlastních rukou. Ono vlastně ani žádné jiné rozumné řešení neexistuje. A možností, jak spořit na stáří nikdy nebylo tolik jako dnes. A nemusí jít jen o bitcoin.

Jak to vidí ministryně

Práci komise hodnotí Michaela Marksová

Michaela Marksová

Komise našla způsob, jak doporučit ukončení druhého pilíře, aniž by byla jakkoli ohrožena práva či majetek zúčastněných stran.

Velmi dobře se komise vypořádala s důchodovým věkem. Ukončila nelogické schéma jeho nekonečného prodlužování a zároveň se na základě jejího doporučení zavedl pravidelný hodnotící mechanismus nastavení důchodového věku. Ten je založený na principu mezigenerační spravedlnosti – konkrétně doporučení, aby důchodový věk byl odvozen pro všechny generace na základě stejného parametru (předpokladu strávení jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu).

Komise výrazně pomohla rozšířit spektrum motivačních nástrojů doplňkového penzijního spoření. Navrhla širší osvobození od daně z příjmů (nyní stačí nastavit si výplatu renty aspoň na deset let), snížení minimálního věku pro účast v doplňkovém spoření z 18 let na nulu, zvýšení limitu pro kolektivní investování do standardních fondů z 35 na 40 procent (nakonec zvýšeno na 60 procent) a do speciálních fondů z 5 na 10 procent (nakonec zvýšeno na 20 procent) z hodnoty majetku v účastnickém fondu atd.

Práce komise ale také ukázala, že najít shodu u pojmenování zásadních společenských výzev lze poměrně snadno. Najít však shodu nad konkrétními způsoby, jak těmto výzvám čelit, je velmi obtížné. Tím spíš je práce komise prospěšná a já si jejího fungování velice vážím.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 19 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jaroslav B. Kořínek | 20. 10. 2017 08:51

To se takhle sejdou komunisti, socialisti, pachatelé dobra, pseudofilozofové, rádobyekonomové a dědci. V mnoha případech by tak začínala docela podařená anekdota, ovšem v našem případě je ta anekdota takovým trapným kydem zvaným důchodová komise. Nezapomněla se řádně poplácat po zádech, marxistická ministryně je podrbala na bradičkách a hezky se dohodli na tom, kolik peněz by měli ukrást.
Zajímaly by mě odměny a platy členů tohoto uskupení plkalů.

+17
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 2. 11. 2017 10:17

Penzisté samozřejmě musí mít hlasovací právo, protože jinak by jim individua Vašeho typu mohla zvolit strany, které by uzákonily, že penzisté žádnou penzi mít nebudou.

-3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK