Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Čtvrtá průmyslová revoluce. Co nám dá a co vezme?

Už jste to slyšeli? Je tu revoluce, převrat, zachraň se kdo můžeš. Nebo se k té revoluci přidej, třeba na tom vyděláš. Ovšem – před čím se to máme schovávat? K čemu přidat a jak? Co je to čtvrtá průmyslová revoluce, kterou se kdekdo ohání? Je vůbec? Otázky, otázky, otázky. Mají experti odpovědi, odpovědi, odpovědi?

O čtvrté průmyslové revoluci mluví odboráři a jiní politici, píšou o ní novináři a komentátoři – a těžko říct, kdo si začal a kdo se nakazil. Až příliš často ale není z jejich řeči jasné, co tou čtvrtou průmyslovou revolucí myslí (a jestli tím vůbec něco myslí, nebo to sousloví používají jen jako magickou formuli).

To, co jsme si zvykli označovat jako průmyslové revoluce, byl vždycky veliký posun v praktickém využití technologií, doprovázený zásadními změnami ekonomického systému i společnosti. Jestli nás něco takového čeká, asi bychom měli aspoň tušit, v čem ty změny budou spočívat. Vědět to samozřejmě nejde, u revolucí se nikdy neví, jaký bude výsledek. To se hodnotí až po.

Ty první tři

První průmyslová revoluce byl přesun výroby z domácích dílen do manufaktur, začíná ve druhé polovině 18. století v Anglii.

Druhé průmyslové revoluci se někdy přezdívá technologická revoluce. Jejím jádrem je nástup strojové výroby, koncentrace průmyslu do velkých měst. První průmyslová revoluce dostala výrobu z chalup do manufaktur, druhá průmyslová revoluce je završena když se do továren začne zavádět Fordova pásová výroba.

Třetí průmyslová revoluce se prý odehrála na přelomu dvacátého a jednadvacátého století, přezdívá se jí také revoluce digitální. Nástup moderních komunikačních technologií obrazně řečeno zmenšil svět, dalekosáhlé změny, které digitalizace přinesla, jsme ještě nestačili strávit a zažít a prý tu máme další převrat.

Jestli tedy máme na krku další takový převrat, měli bychom asi dát na předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu, který upozorňuje na to, že průmyslová revoluce má vždycky taky společenský rozměr: „Kromě průmyslu 4.0 je potřeba diskutovat i o práci 4.0 a společnosti 4.0. V Německu je to dnes obrovské téma, v Česku je zatím bohužel diskuze dost vlažná.“

Rozhovor s Josefem Středulou čtěte zde:

Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidentka Hospodářské komory Marta Nováková má ale asi právě z téhle diskuze tak trochu obavu, respektive z toho, že by ji ovládly třeba právě odbory. „Nemám ráda termíny průmysl 4.0 a společnost 4.0, kterými se teď hodně operuje. Obávám se, že je za tím politický marketing, který skrývá pozdější tlak na dotace a státní podporu. A to se mi jako liberálovi hodně nelíbí,“ říká Nováková. Připouští ale, že například pracovní trh se zřejmě kvůli další mechanizaci a prudké robotizaci výrazně promění a že by bylo dobré se na jejich dopady připravit.

Rozhovor s Martou Novákovou čtěte zde:

Ptáme se ekonomů a lidí z průmyslu i politiků. Co je pro ně čtvrtá průmyslová revoluce? Jaká s sebou nese pozitiva, kde jsou její největší úskalí? Jak by se na ni mělo připravovat Česko?

Michal Berg

internetový podnikatel, místopředseda Zelených

Michal Berg
0
+
-

Oproti běžným představám nejde o samotnou automatizaci a robotizaci výroby – ta už v mnoha odvětvích nastala. Opravdová čtyřka znamená masivní zapojení senzorů pro sběr velkých dat, výpočetní síly pro jejich zpracování, prvky umělé inteligence, případně automatické aktivní spolupráce mezi systémy. 

Mezi pozitiva patří příležitost řešit zásadní problémy dneška, například demokratizací výroby energie a její distribuci pomocí chytrých sítí. Bez těchto technologií by nebyl možný kompletní přechod na obnovitelné zdroje. Podobnou roli můžou hrát autonomní auta ve snaze vrátit ulice našich měst lidem.

Největší úskalí jsou pak dvojího typu. O případném úbytku pracovních míst je možné zatím jen diskutovat a odhadovat, zda „kreativní destrukce“ nevytvoří jiná pracovní místa. Téměř jistá už ale je naprostá nutnost změny vzdělávání, zejména v technických oborech. Bez informatiky se v průmyslu v budoucnu už nikdo neobejde. Klíčové bude také „vzdělávat“ mladé lidi ke kreativitě – rutinní úkoly zvládnou počítače, u kreativních bude mít člověk navrch déle.


Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
-7
+
-

Digitalizace pokračuje v našem osobním životě, nevyhneme se jí ani ve firmách. Automatizace výroby a nové procesy budou zvláště citlivé zejména na personální politiku firem a samozřejmě na vzdělávací systém. Dnešní školáci jednou budou pracovat v profesích, které dnes ještě ani neznáme. Musíme na to dnešní žáky a studenty co nejdřív připravovat. Právě v tom vidím největší výzvu nástupu průmyslu 4.0.

Z naší členské základny mám informace, že řada firem se už na digitální věk v průmyslu připravuje. Na tahu jsou spíš politici, kteří by měli připravit odpovídající podmínky k rozvoji nové průmyslové revoluce tak, aby Česká republika zůstala průmyslovou velmocí, jakou je nyní. Pro zachování konkurenceschopnosti tuzemských firem jsou zásadní změny ve vzdělávacím systému a podpora takových investic, které přinášejí inovace, výzkum a přidanou hodnotu.


Ilona Švihlíková

ekonomka

Ilona Švihlíková
+1
+
-

Anketa

Kdo nejlíp ví, co říká?

Myslím, že obsah výrazu čtvrtá průmyslová revoluce (často se u nás používá německá verze průmysl 4.0) se zbytečně zužuje na to, že v továrnách bude větší automatizace. Neuvědomujeme si šíři změny a její dopady na celou společnost, na její fungování. 

Čtvrtá průmyslová revoluce se bude týkat masivně i takzvaných bílých límečků – stačí se podívat na nedávná vyjádření z Deutsche Bank. A to je jen začátek. Nebo se podívejme na finanční inovace, na kryptoměny a jejich rapidní vývoj. Pomocí nových technologií vznikají a budou vznikat struktury „mimo systém“, decentralizované povahy, které už nyní vidíme, ale zatím si s nimi nevíme moc rady. 

Tento proces nabízí nejen ulehčení práce a zlepšení efektivity, ale také s sebou nese řadu rizik – ztráty pracovních míst, ale i hrozbu dalšího rozšíření pracující chudoby, nebo otázku – podle mého názoru zásadní –, kdo bude „vlastnit roboty“. 

V Česku existuje řada velmi dobrých analýz, ale chybí hlubší společenské zamyšlení, protože to, čím procházíme a procházet budeme, není žádná „drobná úprava“. Nejsme v tom ale sami, všechny země budou řešit, jak s rozvojem moderních technologií naloží. 


Radek Špicar

viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Radek Špicar
0
+
-

Česká ekonomika je na průmyslu nejvíc závislá z celé Evropské unie. Průmysl představuje téměř 40 procent HDP, což je víc než například v Německu. Proto je pro nás čtvrtá průmyslová revoluce klíčovým procesem. Buď ji úspěšně zvládneme a průmysl bude i nadále tahounem celé ekonomiky, nebo nezvládneme – a pak se průmysl může stát naopak zátěží. Nebude to pro nás jednoduché, protože to bude vyžadovat, kromě jiného, spolupráci velkých podniků s malými nebo úzké mnohem aktivnější propojení firem a univerzit. Ani v jednom nejsme v Evropě premianty. Přesto věřím, že výzvu zvládneme a dokážeme ji využít ve svůj prospěch. Je to unikátní příležitost, jak posílit roli malých a středních podniků v ekonomice a posílit roli českého kapitálu v naší, jinak zahraničním kapitálem ovládané, ekonomice. Je to příležitost, jak postrčit naší ekonomiku směrem k vyšší přidané hodnotě, vyšší produktivitě a inovacím.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
+33
+
-

Čtvrtá průmyslová revoluce je prázdný marketingový pojem, stejně jako průmysl 4.0 (viz můj nedávný článek Blamáž jménem Průmysl 4.0, který obsahuje podpůrná data). Stát – a nejen Česko – propagací těchto pojmů vytváří záminku pro další přerozdělování, dotace, nebo dokonce zřizování nových úřadů. Stačí se jen začíst do Iniciativy Průmysl 4.0 z Ministerstva průmyslu a obchodu. Kdo pamatuje třeba fiasko jménem Internet do škol, kdy se stát snažil svézt na vlně třetí průmyslové revoluce, tuší, jak to celé může asi tak dopadnout. Nicméně, svoji šanci díky Průmyslu 4.0 větří i velké podniky a korporace. Vždyť si budou moci sáhnout na část veřejných peněz, které stát nově přerozdělí ve jménu „ochrany zaměstnanců před dopadem automatizace a robotizace“, na různá pofiderní přeškolování či zaškolování. Kdo to celé zatáhne, je jasné. Řadový občan. Daňový poplatník. Třeba pekař, co rozváží housky po kraji. Dálnice, výdobytek druhé průmyslové revoluce, by mu podnikání usnadnila, ale ještě ji tam nepostavili. Pekař se kodrcá po rozbitých silničkách. Potentáti bájí o čtvrté revoluci, když jsme přitom ještě nesplatili své dluhy ani revoluci druhé. Smutné.


Aleš Michl

ekonom, spolumajitel fondu Quant

Aleš Michl
+14
+
-

Nejprve to byly mechanické součástky, které vytvořily kolo. Potom motory a vznikla auta a letadla. Pak elektronika a rádio, televize nebo osobní počítač. A teď jsou součástky, se kterými lidé pracují, softwarového charakteru. Takhle rozumím čtvrté průmyslové revoluci. Tenhle software musíme ještě hodně zlepšit, počítače a roboti umí víc, než dokážeme využívat – proto produktivita práce příliš neroste. Firmy to vědí, poradí si. A když se do toho nebude plést stát, udělá nejlépe. Ať si nejdřív uklidí u sebe „doma“.


Ivan Bartoš

předseda Pirátů

Ivan Bartoš
-1
+
-

Čtvrtá průmyslová revoluce zásadně mění finanční toky ve společnosti. Zatím to ale nikdo neřeší. Pokud nové situaci nepřizpůsobíme daňové systémy, dojde ke kolapsu financování zdravotnictví, důchodů a výběrů daní. Vysoká úroveň automatizace umožňuje zvyšovat produkci bez potřeby vyššího nákupu pracovní síly. Firmy, které investují do nových technologií, snižují své náklady za zaměstnance – mzdy a odvody, sociální a zdravotní pojištění. Místo toho splácejí úvěry i s úroky. Současné systémy výběru daní vycházejí z předpokladu, že růst produkce je podmíněn nákupem většího objemu lidské práce. To přestává platit, proto je nutné přemýšlet, jak systém výběru daní změnit.

Čtvrtá průmyslová revoluce také mění požadavky na trh pracovní síly. Celá řada profesí je a bude nahrazována automatickými systémy. Například místo milionů řidičů budou zapotřebí jen dispečeři koordinující pohyb autonomních vozidel. Zvládnutí tohoto vývoje vyžaduje výrazné posílení role vzdělávání a školství. Dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků bude klíčovým faktorem rozvoje moderní ekonomiky. Zároveň je žádoucí skutečně podporovat menší a střední podnikání v regionech, pro které je financování nových technologií problémem a rizikem. Zde je stále veliký prostor pro smysluplný rozvoj, a to jak ve výrobě, tak i v zemědělství, což bude generovat lépe placené pracovní pozice.


Jiří Havlíček

ministr průmyslu a obchodu

Michal Berg
-8
+
-

Anketa

Kdo spíš jen tak plácá?

Ve čtvrté průmyslové revoluci jde o změnu myšlení a postupné zavádění technologických změn, zahrnujících kyberfyzické systémy a prvky umělé inteligence. Tyto technologie přinášejí ohromný potenciál, ale i úskalí spojená s jakoukoliv systémovou změnou.

V našem konceptu sledujeme tři hlavní cíle. Prvním je schopnost českých firem zapojit se do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Musíme být i nadále schopni integrovat se. Za druhé musí český průmysl zefektivnit výrobu. Zavedením principů Průmyslu 4.0 se bude vyrábět rychleji, pružněji, nové technologie a postupy umožní individualizovanou hromadnou výrobu a úspory materiálu a energií. A za třetí cítíme, že některá česká původní řešení mají vysoký exportní potenciál. Ve spolupráci s výzkumnou a akademickou sférou jsme schopni připravit taková řešení, díky nimž můžeme prodávat nejen patenty a know-how, ale i software a výrobní linky. Postupné splnění všech těchto aspektů by naší ekonomice významně prospělo.

Podle materiálů Evropské komise jsou naše podniky na čtvrtou průmyslovou revoluci připraveny lépe, než je evropský průměr. Malým a středním podnikům se snažíme pomáhat už tím, jak jsou koncipovány jednotlivé výzvy Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, nyní především připravovaná výzva Technologie – Průmysl 4.0.

Komplikace nastanou s akceptací nových obchodních modelů. Aby nová průmyslová revoluce skutečně něco přinesla, firmy budou muset opouštět staré obchodních modely a budovat nové, které respektují, že virtuální svět a svět fyzický jsou propojeny. To přinese změny ve skladbě profesí, změny na trhu práce, změnu v chápání jednotlivých procesů.   

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 16 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 9. 2017 03:01

Prumysl 4.0 je stejny buzzword jako Informacni dalnice v 90. Letech.

+12
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jan Koss | 16. 9. 2017 22:53

Zajímavá statistika průměrných hrubých ročních výdělků v Evropě v Euro https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_European_countries_by_average_wage
Česko 1121
Dánsko 5190
Francie 2957
Itálie 2560
Německo 3700
Rakousko 2709
UK 2192
Česká ekonomika má přibližně výkon GDP na osobu tři čtvrtiny výkonu těchto zemí. Česko se často přirovnává k západně evropským zemím. Tedy pokud porovnáváme poměr mzdy na osobu s výkoností ekonomiky na osobu Čechům by se měly zvýšit platy o 70-90 procent.
Lukáš Kovanda Dr se vydal na cestu a přinesl celou škálu nesmyslů o tom že 15 procent přinese ekonomickou zkázu.
V minulosti Kovanda si fandil jak dobře si daří ekonomice v Čechách. Zde přidal další informaci o „skoro dvě stě tisíc volných míst“. Snad by se mohl též vyjádřit o článku http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/temer-tretina-cechu-nema-na-dovolenou_440286.html “Skoro třetina Čechů nemá na dovolenou”. „Téměř třetina Čechů, 28,9 procenta, si nemůže dovolit ze svých příjmů zaplatit týdenní dovolenou mimo svůj domov.“
Aby si Kovanda vytvořil řádnou perspektivu na ekonomiku snad by se měl zajímat o některé z těch „ dvě stě tisíc volných míst“.
Je zajímavé že Kovanda poukazu na článek William Baumol: Snížit daně bohatým? Chyba! http://finmag.penize.cz/ekonomika/263953-william-baumol-snizit-dane-bohatym-chyba!
Dále v jeho článku http://finmag.penize.cz/investice/267164-buffette-sklapni! se též zajímá o daních. Jeho nadpis zní „Buffette, sklapni!“. Snad by se Kovanda mohl též řídit svým doporučením. Asi by to pomohlo kvalitě diskusí na Finmag. Have a nice day!
Další reference:
OECD statstics https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=AV_AN_WAGE
The World Factbook https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK