Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Digitální revoluce a zkáza bank

Pozice bankovnictví v moderním světě se zdála neotřesitelná. Digitální revoluce ale každý den chrlí nové firmy, které tradičním bankám lezou do zelí. Začalo to PayPalem, takzvané fintech firmy ale dávno nenabízejí jen alternativní platební služby. Vyhynou bankovní dinosauři, nebo s novými konkurenty udrží krok? Anebo je prostě koupí i s jejich inovacemi?

Banky stojí před jednou z největších výzev své dosavadní historie. Digitální revoluce začíná pronikat i do finančních služeb. A má silné spojence, politici novým službám umetají pěšinku. Příkladem budiž směrnice Evropské unie o platebních službách (PSD2), která by měla se souhlasem klientů zpřístupnit jejich online bankovní účty třetím stranám. Nebankovní technologické společnosti by tak mohly za klienty provádět platby a transakce, aniž by do toho bankovní domy mohly zasahovat. Možné dopady směrnice PSD2 jsme v naší anketě hledali už před rokem:

Na stopě fintech startupů

Lovíme fintech startupy. O mnoha si u nás můžete přečíst, na některé se můžete dokonce mrknout na videu. To jsou zatím tyhle:

Účty a karty

Směnárny

Správa financí

P2P platformy

Bydlení

A nejde jen o platební služby, bankám prý roste inovativní konkurence i v úvěrování. Větší úspěch při půjčování má vždycky ten, kdo dokáže své klienty lépe ohodnotit, odhadnout jejich možnosti a ochotu splácet. Kdekdo ale o nás ví víc a přesněji, než se kdy dokázaly dozvědět banky. „Velké technologické společnosti typu Amazon, Google, Facebook už nějaký čas učí své systémy umělé inteligence počítat z přebohatých dat, která o nás mají, náš uvěrový scoring, tedy naši schopnost a ochotu splácet úvěr,“ upozornil nedávno v komentáři pro Českou pozici bývalý šéf České spořitelny Pavel Kysilka.

Nelze ale čekat, že banky dají svou kůži zadarmo. Na technologických inovacích se samy podílejí – stačí se podívat na to, jak se za posledních pár let rozšířily platební možnosti běžných bankovních klientů. K vývoji navíc často dochází ve spolupráci s menšími startupy, případně banky inovativní firmy rovnou kupují nebo se stávají jejich spoluvlastníky.

Co si o bankách a jejich nové konkurenci myslí ekonomové, analytici, investoři? Jak vidí své šance a budoucí role samy banky a fintechové firmy? Čekají tradiční bankovnictví výrazné otřesy? Přijdou banky o místo na výsluní? A jak velkou konkurenci pro ně představují firmy jako Google nebo Facebook?

Pavel Drahotský

ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu

Pavel Drahotský
+1
+
-

Před dvaceti lety bylo vzácné platit přes počítač, před deseti lety bylo vzácné platit mobilním telefonem. Za deset let nebude žádné zařízení vůbec potřeba: platební terminály a počítače nás budou schopny bezpečně identifikovat. Jestli se tradiční banky dokážou přizpůsobit a flexibilně reagovat, bude záležet na tom, jestli přestanou vnímat fintechové společnosti jako soupeře. Klíč k úspěchu je naučit se s nimi spolupracovat, otevřít se inovačním proudům a přitom si udržet konkurenční výhody.


Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB, hlavní ekonom Generali CEE

Miroslav Singer
+2
+
-

Základní funkcí bank nejsou bankovní převody, ale transformace krátkodobých vkladů na dlouhodobé úvěry a tvorba peněz. Na tom ani stávající fascinující vývoj nic moc nezmění. Už proto, že stabilita tohoto systému zase vyžaduje centrální banku ochotnou dodávat v případě paniky likviditu finančním institucím. A takovými institucemi budou muset být sice digitalizované, ale stále dohlížené a licencované banky. Takže je v této roli je fintech revoluce těžko semele, přinese jim ale asi konkurenci v jiných rolích, třeba peněžních převodech…


Miroslav Lukeš

ředitel Mastercard pro Česko, Slovensko a Rakousko

Miroslav Lukeš
+1
+
-

Nepředpokládám skokovou změnu. Bude to samozřejmě znamenat jisté urychlení vývoje nových finančních technologií. Ovšem nemyslím si, že to přinese strmý nárůst finančně-technologických startupů. Bankovní instituce se už podobným inovacím samy věnují a proměňují se tak i v důvěryhodné IT firmy.

Pokud se bavíme o Mastercard a způsobech placení, my budeme stále stejnou technologickou firmou zabývající se zabezpečováním platební infrastruktury a zprostředkováním vztahu mezi obchodníky a bankami. V placení roste podíl bezhotovostních operací, trend je používání mobilů místo platebních karet. Proto zavádíme vlastní mobilní aplikaci k  jednoduchému placení s využitím QR kódů za palivo, taxi, jízdné a vstupenky nebo spotřební zboží na e-shopech. Ale jsou i další naše inovace – platební prsteny nebo aplikace přímo v automobilech. Celý mobilní platební rozvoj ještě stejně jako třeba ve Velké Británii může urychlit příchod platebních aplikací od Googlu, Samsungu nebo Applu.


Michal Šmída

zakladatel a CEO Twisto

Michal Šmída
0
+
-

Banky ve střední Evropě se zatím bát nemusí. Oproti Západu jsme víc konzervativní a bude ještě nějakou dobu trvat, než průměrný Čech začne věřit fintech společnostem. Trend fintechu k nám takypřišel pozdě. Například v USA, Anglii nebo Číně vznikly první fintechy kolem roku 2000, u nás až v roce 2010. Další překážkou růstu fintechu v Česku a ve východní Evropě je také vyšší míra regulace, ale to se už taky mění. Podle mého názoru je budoucnost ve spolupráci bank s fintechy, což je ve světě normální. Technologické startupy se tak stanou doplňkem bank, partnery, kteří inovují a jsou primárně zaměřeni na zákazníka. Český trh, kde působí na čtyřicet fintech firem, má skvěle našlápnuto, ale bude se muset změnit přístup bank, které nad těmito mladými firmami spíš ohrnují nos. A Google a Facebook se nestanou hybatelem změn v našem regionu. To se povedlo čínské aplikaci WeChat, která měla jiné podmínky. V Číně neexistovala platební infrastruktura, ale v Evropě naopak máme nejvyšší penetraci bezdotykových terminálů na světě.


Aleš Michl

ekonom, spolumajitel investičního fondu Quant

Aleš Michl
+8
+
-

Kdyby to bylo jen v technologiích, tak už bankovnictví zažilo zemětřesení dávno. Ale důležitější jsou dva další faktory. Zaprvé – schopnost a ochota lidí technologie využívat. A zadruhé – co vůbec státní regulace dovolí. Ke změnám tak podle mě bude docházet pomalu a pomalu a banky si zatím vystačí se svými dosavadními největšími vynálezy – bankomatem z roku 1967 a online bankovnictvím z roku 1981. Kéž bych se mýlil.


Lubo Smid

spoluzkladatel a COO STRV

Lubo Smid
+3
+
-

Například v Čině už dva roky stále víc lidí nepoužívá hotovost a všechny transakce řeší přes aplikaci WeChat. Vždycky jsem si myslel, že k přechodu na tento typ plateb je potřeba lepší technologie, nebo aby třeba Apple povolil přístup třetích stran k technologii NFC. WeChat ale ukazuje, že to nutné není, platby řeší přes QR kódy a lze s nimi zaplatit v každém stánku na tržišti. Technologie tak dnes není překážkou, je to otázka času, kdy se objeví další podobně úspěšné příklady. Šanci na úspěch mají služby, které přinesou jednoduchost a budou podporovány všude, pak by se měly banky bát a začít něco aktivně dělat.


Petr Hutla

člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail

Petr Hutla
+1
+
-

Co se týče inovací v bankovním sektoru, možnosti jsou dnes v podstatě nekonečné. Technologie postupují obrovským tempem kupředu a je jen na nás, abychom se této příležitosti správným způsobem chopili. Chystáme například další funkce pro naši mobilní peněženku, budeme dál vyvíjet nejbezpečnější formu potvrzování transakcí elektronického bankovnictví i dlouhodobě klienty oceňovaný smartbanking (od ledna je aplikace dostupná i na chytrých hodinkách Apple Watch a Android Wear).

Co se týče plateb, hotovost začne pomalu mizet. Můžeme to sledovat i v oblastech, kde donedávna dominovala – například parkovací či občerstvovací automaty nebo ve veřejné dopravě. Krokem dopředu jsou i P2P instantní platby, které je možné realizovat bez znalosti čísla účtu protistrany. Komfort plateb bude limitován pouze bezpečnostními prvky, které nelze podceňovat.


Marcel Gajdoš

generální manažer Visa pro Českou republiku a Slovensko

Marcel Gajdoš
-2
+
-

S rozvojem technologií se mění i návyky spotřebitelů a k jejich uspokojení je potřeba kooperace napříč obory i bližší spolupráce s obchodníky. Visa v rámci vlastních inovačních center spolupracuje s finančními institucemi, startupy i největšími technologickými společnostmi a sdílí s nimi své technologie, zázemí i know-how. Rozhodli jsme se otevřít náš systém zpracování transakcí všem dobrým nápadům přes platformu Visa Developer a poskytnout podporu iniciativám, které nám pomáhají urychlit digitalizaci společnosti a nahradit hotovost, kterou využívá šedá ekonomika.

Příkladem úspěšných inovativních projektů v Česku jsou komerční spuštění mobilních plateb s Komerční bankou a ČSOB či pilotní placení mobilem s Českou spořitelnou. V Ostravě jsme se svými partnery jako v druhém městě Evropy spustili placení jízdného v MHD bezkontaktní bankovní kartou bez nutnosti tištění jízdenky.


Tomáš Hládek

poradce pro platební styk a digitalizaci, Česká bankovní asociace

Tomáš Hládek
+1
+
-

Osobně si ale nemyslím, že by měly být banky smeteny fintech revolucí. Společnosti souhrnně nazývané fintech sice často umožňují lepší přístup k finančním službám, rozšíření distribučních kanálů a usnadňují rychlou tvorbu nových produktů, ale nedá se říct, že by tradiční banky zcela zaspaly dobu a že u nich žádný digitalizační vývoj nenastal. I ony nabízejí moderní služby. Co jiného než fintech řešení jsou aplikace internetového či mobilního bankovnictví? A nejen ty, často ve spolupráci s fintech společnostmi, neustále vylepšují.

Existují ale i oblasti finančních služeb, které mají pro banky silný konkurenční potenciál – tím mám na mysli třeba vzájemné půjčky (P2P), crowdfunding, crowdsourcing, automatizované investiční poradenství, klientské rozhraní a aplikace. Ty musí banky sledovat a na své straně rozvíjet.


Jan Novotný

člen představenstva a ředitel oddělení komerčního bankovnictví MONETA Money Bank

Jan Novotný
-1
+
-

Technologie vnímáme jako vhodnou příležitost a zároveň nezbytnost k dalšímu zlepšování našich bankovních služeb. Založili jsme digitální laboratoře, v nichž desítky talentovaných expertů na agilní vývoj, webovou analytiku, uživatelská rozhraní a další progresivní obory pracují na řadě inovativních projektů, které postupně uvádíme do praxe. Podílíme se tak na digitální revoluci na českém bankovním trhu.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
+14
+
-

Když se ve Spojených státech v půli 90. let objevily čistě internetové banky, věštili jim nejrůznější analytičtí rozumbradové velkou budoucnost. To vyhnalo v dubnu 1999 akcie nejznámější z internetových bank, NetBank, na dvacetinásobek upisovací ceny roku 1997. Platformy typu NetBank zvládly bravurně první fázi svého rozjezdu. Jejich prvotní úspěch ale přiměl k rozvoji online bankovnictví zavedené hráče typu Wells Fargo nebo Bank of America. V roce 2001 už byla euforie z čistě internetových bank ta tam a analytici varovali, že jejich největší nevýhoda spočívá – v neexistenci sítě kamenných poboček! Když v roce 2007 NetBank stáhla akcie z burzy a upadla v zapomnění, etablované velké banky dál úspěšně rozvíjely své online bankovnictví, které se mezitím stalo nedílnou součástí jejich byznysmodelu.

Osud NetBank je varováním pro všechny mladé a dravé platformy, které teď vznikají. Budou-li úspěšné, což není vůbec zaručené, čeká je značně nerovný boj se zavedenými hráči, kteří – jak napověděl nedávný průzkum České bankovní asociace – hledí na fenomén fintech s respektem. Pro řadu dnešních dvacátníků v džínách a košili, co chtějí se svojí fintechovou platformou měnit svět, tak nakonec může být největší terno, skončí-li za pár let v obleku – a v představenstvu nějaké nudné etablované banky. Poté, co od koženého bankéře dostanou nabídku, která se neodmítá: buď se necháš koupit, nebo tě zničíme!


Petr Borkovec

předseda představenstva Partners

Petr Borkovec
-1
+
-

Nevidím žádnou velkou revoluci, ale evoluci. Už delší dobu vznikají služby, které postupně uhlodávají část byznysu bank. Všechno směřuje k tomu, že o část byznysu banky přijdou, budou z nich jen platformy pro určité základní produkty a služby.

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Nejsilnější trendy jdoucí proti tradičnímu bankovnictví jsou bezpoplatkovost a přechod z offline do online a cloudu. Obojí snižuje počet poboček i zaměstnanců bank, oslabuje vztah banky a klienta a podrývá schopnost bank prodávat další produkty. Proti jde také budování nových poboček poradenskými společnostmi, kde se lidé na jednom místě dostanou k bankovním službám a produktům padesáti finančních institucí.

Velký rozvoj čekám v úvěrování a financování. Peer to peer půjčky jsou v Česku v začátku, ale Zonky ukázalo cestu a má za sebou silné hráče s kapitálem. A je to alternativa ke spotřebitelskému financování a refinancování. Podobnou funkci a potenciál mají online platební metody postavené na kreditu typu Twisto s  flexibilnějšími a rychlejšími metodami scoringu, než umějí banky. Pro firmy můžou financování zajišťovat služby typu Fundlift a další crowdfundingy. I to už se ale děje delší dobu.

O schopnosti některých bank reagovat na technologický vývoj mám velkou pochybnost. Teď to pro ně asi není byznysově tak bolestný problém jako nízké úrokové sazby nebo konkurence bezpoplatkových bank, ale to se během několika desítek let změní. Banky alespoň vytváří fondy investujících do fintechů a tak zůstávají částečně ve hře. Pomáhá a bude jim také pomáhat regulátor, jehož hlavním zájmem je stabilita finančních trhů, a to dnes znamená stabilitu bank.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 14. 7. 2017 10:54

Singer: "Základní funkcí bank nejsou bankovní převody, ale transformace krátkodobých vkladů na dlouhodobé úvěry a tvorba peněz."

A má pravdu- V oblasti fiat peněz je pozice bank neotřesitelná, ze zákona monopolní, s výhradním právem vytvářet peníze z ničeho (padělat).

Jediná reálná konkurence tak může vzniknout a udržet se jen na konkurenčních svobodných měnách. Nelze konkurovat někomu v oblasti, ve které má zdrcující zákonné výhody. Lze si jen vytvořit vlastní piskoviště, zasadit se o jeho úspěch a tím monopolistické výhody na fiat pískovišti zbezvýznamnit.

A čím dál více fintech firem to začíná chápat a směřují své aktivity do oblasti kryptoměn. A tento trend bude nejen pokračovat, ale sílit. Na původním pískovišti pak zbudou jen banky, které budou vytvářet pomocí úvěru nové fiat peníze, dokud o ně někdo bude mít aspoň trochu zájem. Např stát - ten si je bude půjčovat ve velkém a bude jimi krýt své mandatorní výdaje - vaše penze, časem třeba váš základní nepodmíněný příjem. Akorát že tyto penze a zákl.příjmy nám budou čím dál více k ničemu - relikt ve světě fintech-krypto revoluce.

+10
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK