Očima expertů: Poškodí vládní krize českou ekonomiku?

Demise vlády. Výměna Babiše. Výměna Sobotky. Předčasné volby. Výměna Babiše i Sobotky. Ostrá slova. Cesta do Číny. Cesta do Lucemburska. Ústavní žaloba. Demonstrace… Ještě před pár měsíci se zdálo, že vláda a vládní koalice dotáhnou funkční období do konce. Vzájemné okopávání mezi ČSSD a ANO se sice stupňovalo, ale to se před volbami prostě tak nějak čekalo. Konflikt, který přišel, překvapil zarputilostí všech zúčastněných stran, nečekanými zvraty, sílou patosu, ale také – a především – trapnosti.

Volby nemusí přinést konec

Finanční trhy na politickou nestabilitu ve Sněmovně a rozkolísanou Strakovku zatím nijak zásadně nezareagovaly. Zlí jazykové dokonce ironicky tvrdí, že Česko nemohlo potkat nic lepšího, než že poslanci do konce svých mandátů neprosadí už žádné další novinky. Z krátkodobého hlediska pat na politické scéně zřejmě opravdu nic zásadního neznamená. Vztahy mezi klíčovými politiky jsou ale stále napjatější, takže se může stát, že nebudou s to se dohodnout ani po volbách (ať předčasných nebo řádných). A země delší dobu bez vlády… To už by se na trzích líbit nemuselo.

Co si o tom myslí ekonomové, finanční analytici a podnikatelé? Jak moc nestabilita politické scény poškozuje Česko po ekonomické stránce? Kde můžou být dopady nejhorší a kde se naopak neprojeví?

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Vládní krize stále může nechat zemi bez viditelných ekonomických šrámů. Vláda tržní ekonomiku naštěstí neřídí, jen ovlivňuje její dlouhodobé směřování. Navíc půl roku před volbami beztak nebývá zvykem činit zásadní ekonomická rozhodnutí, k nim zpravidla dochází v první polovině volebního cyklu. Změny ve vládních koalicích během volebního období nejsou ani jinde ničím výjimečným a období nestability často trvá řadu měsíců. Tím neříkám, že na vyřešení současné vládní krize nezáleží. Čím víc se vláda zabývá svým vnitřním fungováním, tím méně času jí zbývá na projednávání potřebných nařízení a novel zákonů. Kupříkladu systém investičních pobídek by vyžadoval změny, které, pokud neschválí vláda v nejbližší době, nebudou mít šanci projít parlamentem do konce volebního období. Krize by se ale musela ještě značně protáhnout, aby začala promlouvat do makroekonomických výhledů. 

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Podařil se nám opět majstrštyk. Shodili jsme se před celou Evropou, navzdory tomu, že se nám ekonomicky daří, že máme na mezinárodním poli ve většině oblastí slušné výsledky a že to po dlouhé době vypadalo na vládu, která dohraje svůj mandát do konce. Všechno se teď přibrzdí, nikdo nebude chtít nic rozhodnout a místo věcných řešení se bude několik měsíců už jen politikařit. Žádná hospodářská katastrofa sice nepřijde, ale vypadáme jako švejci. Hledat viníka je irelevantní. Za vládu odpovídá premiér, a pokud se rozhodne dělat radikální kroky, nestačí mít scénář promyšlený, musí ho mít s rozhodujícími aktéry předjednaný, tím spíš před volbami. Pouze předpokládat, že to nějak dopadne, je amatérismus. Rozhoduje výsledek, a ten je tristní.

Petr Mach

ekonom, předseda Svobodných

Vládní krize jsou politické hry vládních politiků, nemají přímý vliv na trh a ekonomiku. Plánování kompromitujících materiálů na politické soupeře a odposlechy ale má destrukční dopad na politickou kulturu.

Vláda je paralyzovaná, vládní politici spolu nemluví. A to ekonomický dopad má. Spíš pozitivní: Do voleb a do sestavení nové koalice pravděpodobně neprojde žádný důležitý zákon. A to je většinou pro ekonomiku dobře. Tahle vláda stihla vytvořit už přes deset nových zbytečných úřadů, které jen požírají peníze. Takže teď se můžeme těšit třeba z toho, že neprojde další chystaný pašalik pro odložené vládní politiky – Podpůrný a garanční lesnický fond, který měl propagovat výrobky ze dřeva. Novými daněmi ho měli financovat majitelé lesů a zpracovatelé dřeva.

David Marek

hlavní ekonom Deloitte

Politická nestabilita je obecně pro ekonomiku vždycky minus, snad s výjimkou pádu autoritářského režimu. Zvláště, když politická krize nabude takových rozměrů, že se po dlouhé době o České republice píše i v zahraničních novinách.

Jak ale reaguje ekonomika na zvraty a zkraty našich politiků? Nijak. Aspoň prozatím. Během současné vládní krize zůstal český finanční trh klidný jako hladina třeboňského rybníka za bezvětří. Hodnota CDS kontraktů na pětileté české státní dluhopisy dokonce mírně klesla. Parametry české ekonomiky (stav veřejných financí, saldo běžného účtu platební bilance, inflace apod.) jsou natolik dobré, že by se politici museli snažit podstatně víc, aby si zasloužili pozornost finančních trhů a ekonomů.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Vládní krize začala ve čtvrtek 27. dubna odpoledne, když si premiér Sobotka poprvé vážně dupnul, že vyhodí ministra financí Babiše. Tehdy se euro prodávalo za 26,99 koruny. Následoval zjevný protiúder Babišových blízkých lidí, čili zatýkání na Ministerstvu školství a ve fotbalové asociaci. Zřejmě lidé blízcí ČSSD pak zase kontrovali „uvolněním“ sestříhaných Babišových odposlechů. Zub za zub, oko za oko. Politici na sebe evidentně právě vytahují špínu, kterou mají jinak schovánu v šuplíku. Koruna přitom průběžně posiluje. Ve čtvrtek, 11. května, před polednem se tudíž euro prodávalo za nějakých 26,57 koruny. Jak to? Mediálně možná vypadá politické kydání hnoje jako cosi světodějného, z hlediska základního směřování ekonomiky České republiky nemá žádný význam.

Když v červnu 2013 padala Nečasova vláda, vypadalo to také akčně: beranidla na úřadu vlády, premiér v nemocnici, ukryté zlato. Z prvotřídní bondovky se nakonec vyklubalo pár nezdaněných kabelek, však víme. Hlavně ale: v létě 2013, záhy poté, co Nečasova vláda kvůli kabelkám padla, začalo české hospodářství dle řady makroekonomických ukazatelů růst. A roste dodnes. Zejména vlivem ekonomického cyklu, případně mezinárodních faktorů typu poklesu cen ropy. Politici se sice teď snaží si tento ekonomický růst přivlastnit, zejména v rámci předvolebního boje. Potvrzuje se ale, a nejlépe v jejich vlastních půtkách, že nejsou zdaleka tak významní, jak nám – a zřejmě i sami sobě – tak rádi namlouvají. Protože kdyby tak významní byli, ekonomika po pádu vlády zahučí, stejně jako koruna v reakci na jejich vyřizování si účtů. Nic takového se ale ani náznakem neděje.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Za následující anarchistický výkřik se omlouvám, ale nemůžu si pomoct. Vládní krize je dobrá zpráva! Šarvátky politiky zaměstnají, takže aspoň chvíli nebudou ekonomice aktivně škodit vymýšlením dalších buzeračních opatření.

Ale vážněji, finančníci třeba v Londýně si podobných legrácek sotva všimnou, nemyslím si tedy, že by to Česko aktuálně nějak poškozovalo v očích finančních trhů (např. zvýšením úrokových nákladů). Za pár měsíců jsou stejně volby… Pokud ale nestabilita bude pokračovat i po nich, bude to už větší problém. Ne, že by najednou kleslo HDP či spadla koruna, ale pokud bude politická reprezentace i nadále kašlat na zlepšování institucionálního prostředí, dlouhodobě se nám to vymstí v podobě ušlých příležitostí k růstu…

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Obecně vzato jsou pro mě současné spory velkým zklamáním. Kabinetu jsem věřil, že má potenciál dovládnout do řádných voleb. Česká ekonomika je naštěstí stabilní, z krátkodobého hlediska pro ni nevidím větší rizika. A situace se, doufám, během několika měsíců stabilizuje. Co ale považuji zvláště pro podnikatelskou sféru za krajně nepříjemné, je nejistota a neschopnost řešit dlouhodobé problémy. Právě byznys a všechny podniky jakoukoliv nejistotu na politickém poli vnímají velmi citlivě. Už nyní se musí orientovat v obrovském množství zákonů a předpisů, které se navíc neustále mění. Ptají se také na změny ve vzdělávacím systému, chtějí řešit nedostatek pracovních sil. Čekají na rozhodnutí ohledně infrastrukturních projektů. Potřebujeme zlepšit politiku v oblasti prolínání výzkumu s praxí.

Je zde řada těchto dlouhodobě pomalu řešených problémů a krize na vládní úrovni všechno zase zpomalí. Podnikatelé se proto logicky ptají, zda budou stávající nebo chystaná pravidla platná za měsíc, za rok? Má cenu do přípravy na nové předpisy investovat čas, energii a peníze? Dočkáme se lepší nabídky absolventů z odborných škol? Urychlí se výstavba dálnic, bude rychlý internet? Podle mého názoru vláda při současných tahanicích na takové otázky neslyší, ani se jimi nezabývá. Přitom by si měla uvědomit, že jsou to právě podnikatelé, kteří jsou motory české ekonomiky i největším zaměstnavatelem.