Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Inflace roste. Jak chránit úspory?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
17. 2. 2017
 27 518

Porostou dál ceny zboží a služeb? Co nastane ve chvíli, kdy Česká národní banka přestane oslabovat korunu? Ptáme se expertů, co dělat, aby vaše úspory vydržely v bezpečí a neztenčené.

Očima expertů: Inflace roste. Jak chránit úspory?

Meziroční inflace v lednu poskočila na 2,2 procenta, tedy o dvě desetinky výš, než je dlouhodobý inflační cíl České národní banky. Dlouho dobu jsme se k němu, vzdor usilovné snaze naší centrální banky, ani zdaleka neblížili. Nakonec se ale, na konci minulého roku, centrální bankéři dočkali. Zato střadatelům přibylo vrásek. Už si dávno zvykli, že spoření nespoří, jenže teĎ spoření znamená reálnou ztrátu.

Vrásky jim rozhodně nevyhladí ani nervozita, která panuje v souvislosti s očekávaným ukončením intervencí, které proti koruně centrální banka vede zarytě už přes tři roky. Ekonomové se vesměs shodují, že růst inflace konec intervencí uspíší. Dočkáme se podle nich dost pravděpodobně už na začátku druhého čtvrtletí. Co bude ale následovat? Jak moc s kurzem koruny zahýbou manévry spekulantů? A pohnou se pak úrokové sazby směrem vzhůru a srovnají krok s inflací? To už zdaleka tak jasné není.

Odborníků ze světa peněz jsme se proto zeptali na to, jaký očekávají další vývoj inflace, jak bude Česká národní banka ustupovat z intervencí a jestli se sazby spořicích produktů přiblíží ukazateli inflace. A ještě jsme si řekli o radu, jak se inflaci nejúčinněji bránit.

Eva Zamrazilová

hlavní ekonomka České bankovní asociace

Eva Zamrazilová
-
+7
+

Prognóza centrální banky lednovou inflaci znovu podcenila. Moment ukončení kurzového závazku se evidentně přibližuje. Pokud banka závazek opustí již v dubnu a koruna trvaleji posílí aspoň na 26 korun za euro, inflace může být ve druhé polovině roku kolem 2,5 procenta. A růst cen potravin, na který jsou spotřebitelé zvláště citliví, by se měl ustálit kolem tří procent.

Pokud by byl kurzový závazek opuštěn až v polovině roku, inflace bude po celý rok vyšší, než dnes centrální banka čeká. Spotřebitelé se po několika letech nízké inflace budou potýkat s výraznějším růstem cen. Tlak na mzdy na přehřátém trhu práce bude pokračovat, a pokud centrální banka bude s exitem otálet, můžou se objevit i výraznější mzdově-inflační tlaky.

V roce 2017 se zvýšení základních úrokových sazeb téměř jistě nedočkáme. Proto nemůžeme plošně čekat ani lepší úroky na účtech. Kdo chce proti znehodnocování úspor bojovat, bude muset podstoupit vyšší riziko některého investičního produktu.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
-
+5
+

Inflace dosáhla dvouprocentní cílové úrovně dřív, než Česká národní banka předpokládala. To ovšem nepovede k okamžitému skončení devizových intervencí. Nejen česká, ale i další centrální banky ve světě jsou se zpřísňováním měnové politiky opatrné, a to kvůli řadě rizik, včetně politických. Očekávám, že Česká národní banka přestane intervenovat ve druhém čtvrtletí. Kdy se odhodlá zvýšit úrokové sazby, závisí na následném vývoji kurzu eura a koruny. V případě stabilizace koruny na úrovni o několik procent silnější než nyní by mohlo dojít k prvnímu zvýšení úrokových sazeb teprve začátkem příštího roku. Banky v současné situaci prostor ke zvýšení úročení spořících produktů a perspektiva bankovní daně, prezentovaná vedením ČSSD, může budoucí zvyšování ještě oddálit. Spolehlivou ochranu před inflací dnes bezrizikové bankovní produkty neposkytnou. Vhodnou strategií je rozdělení úspor na transakční část, u níž se smíříme s mizivým zhodnocením, a investiční část, kterou vložíme do dlouhodobějších produktů s akceptací určitého rizika, díky kterému vznikne šance na lepší zhodnocení.

Pavel Drahotský

ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko

Pavel Drahotský
-
+6
+

Začnu s dovolením od konce. Aktuální inflace je způsobena primárně růstem cen ropy, v posledních dvanácti měsících to bylo zhruba o sto procent. Tento nárůst se promítá do statistických údajů s přibližně šestiměsíční prodlevou. Vzhledem ke stagnaci cen ropy od listopadu 2015, kolem úrovní 53 dolarů za barel, se domnívám, že hodnoty inflace nejen v Česku spíš klesnou. Proto nepovažuji za pravděpodobný nárůst úrokových měr, a tedy ani vyšší zhodnocení spořicích účtů a bankovních depozit.

Pokud jde o intervence, guvernér Rusnok opakovaně potvrdil ochotu hájit slabou korunu minimálně do konce března. Vzhledem k mimořádně důležitým volbám ve Francii (duben) a Německu (září), které mohou přinést nepříjemná „protirůstová“ překvapení, by možná stálo za to zvážit zachování proaktivního přístupu centrální banky ke koruně, dokud nebude zřejmé budoucí politické uspořádání klíčových hráčů Evropy na několik následujících let. V opačném případě bychom se mohli začít pohybovat ode zdi ke zdi, což by jistě uvítali spekulativní investoři, ale českým firmám a domácnostem by to po víc než třech letech měnového klidu určitě neprospělo.

Martin Mašát

portfolio manažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
-
+10
+

Česká národní banka dlouhodobě nedokáže odhadovat vývoj inflace, že byla mimo i v prosinci a lednu, kdy inflace dosáhla dvou, respektive i více než dvou procent, není tedy žádné velké překvapení. Bohužel ČNB na základě nefunkčních prognostických modelů slíbila, že bude držet uměle oslabenou korunu minimálně do konce prvního čtvrtletí. Jenže teď je inflace nad dvouprocentním cílem, nezaměstnanost pod čtyři procenta, hospodářský růst je solidní. Můžeme tedy očekávat rychlou kapitulaci a ukončení intervencí co nejdřív v dubnu. Pak se pravděpodobně rozhoupe kurz koruny, ale hlavně – vzrostou výnosy státních dluhopisů, které teď ve velkém skupují spekulanti, sázející na posílení koruny. Rychlý růst výnosů ze záporných čísel do kladných samozřejmě bankám uvolní ruce v ukládání aktiv, a budou tedy moci zvýšit úroky na depozitech či vkladech. Ruku v ruce s tím půjde o růst sazeb hypoték. Pro konzervativní klienty je nejlepší prozatím nechat peníze na bankovních účtech a uložit je do vkladů až po konci intervencí, kdy se úroky zvednou. Dynamičtí klienti se nemusí bát rizikovějších investic, kde je mnoho příležitostí v akciových fondech, které dlouhodobě nesou mnohem víc, než je inflace.

Jan Traxler

privátní investiční poradce FINEZ Investment Management

Jan Traxler
-
+11
+

Velmi nízká úroveň nezaměstnanosti bude nadále tlačit na růst mezd, což bude nutit firmy zdražovat, aby pokryly vyšší náklady na mzdy, takže se dá očekávat, že inflace se udrží nad dvěma procenty, dokud ekonomika neupadne zase do recese. To je běžný ekonomický cyklus. ČNB na to bude pochopitelně reagovat. Prozatím nebude zvyšovat úrokové sazby, ale uvolní kurz koruny. Posilující koruna by měla sama o sobě trochu tlumit inflaci. Pokud bude potřeba, začne ČNB také zvyšovat úrokové sazby. Ale to asi nějakou dobu potrvá.

Úrokové sazby spořicích produktů by měly mírně stoupnout, i když ČNB ponechá sazby na nule. Po ukončení intervencí by totiž měla postupně klesnout poptávka po českých státních dluhopisech, výnosy do splatnosti dluhopisů pak začnou růst. A to budou mírně reflektovat i spořicí produkty. Půjde ale spíš jen o desetinky procent.

A jak před inflací bránit úspory? Čemu nadále věřím, je zemědělská půda. Malou část kapitálu je dobré mít ve zlatě. Dlouhodobě určitě nemovitosti a akcie, ale tady bych byl krátkodobě velmi opatrný, ceny jsou teď dost vysoko.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
-
+12
+

Ukončení intervencí ČNB a následné posilování koruny by mělo tlumit pozdější inflační očekávání. Akcelerace inflačních ukazatelů a bobtnání devizových rezerv bude tlačit ČNB k rychlému ukončení intervencí na oslabování koruny, které lze očekávat ihned po uplynutí prvního čtvrtletí, tedy v dubnu, nejpozději v květnu. Nicméně jako malá otevřená ekonomika si inflaci nebo deflaci z Evropské unie a zejména z Německa stejně dovezeme, ať chceme či nikoli. Vzhledem k velkému zadlužení veřejného i soukromého sektoru se ale domnívám, že to s inflačním očekáváním nebude nic dramatického. Nadále preferuji české dividendové akcie ČEZ a Moneta Money Bank.

Peter Bukov

hlavní analytik TopForex

Peter Bukov
-
+5
+

Předpověď ČNB, že se korunová inflace může dostat až ke třem procentům, sama o sobě ovlivňuje trhy. Především utvrzuje investory a obchodníky na forexu, že intervence asi opravdu skončí už ve druhém čtvrtletí. Roste tedy očekávání, že koruna posílí.

Na trhu depozit jsme i přes konkurenci, ostrou zejména díky takzvaným mladým bankám, růst úroků zatím neviděli, a tak je růst inflace špatnou zprávou pro lidi se spořicími účty. Situace nahrává rizikovějším produktům, jako jsou podílové fondy, akcie a další aktiva navázaná na hospodářský růst.

Mírný nárůst úroků z hypoték na přelomu roku byl spíš důsledkem přísnější regulace, včetně novely zákona o spotřebitelském úvěru, která přinesla řadu omezení. Nicméně letos asi budou hypoteční sazby dál růst, stejně jako se to očekává v eurozóně. Rozhodující bude, jak na míru inflace přestřelující inflační cíl dvě procenta zareaguje ČNB. Jedním z nástrojů jsou právě úrokové sazby, které by mohla v takovém případě zvýšit. To by byl signál pro celý trh.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
-
+57
+

Kdo vám mluví z duše?

Inflace zase překvapila? Pokolikáté už? Zas se potvrdilo, jak pofiderní idea je celé inflační cílování. Když centrální banka potřebovala vyšší inflaci, aby mohla deklarovat úspěšnost svých intervencí, udělalo jí čáru přes rozpočet překvapivé – jak jinak – zlevnění ropy. ČNB tehdy, na přelomu let 2014 a 2015, reagovala památným výrokem, že zlevnění ropy nepřichází ve vhodnou dobu. Jenže právě laciná ropa české ekonomice – čistému dovozci suroviny – poskytla kýžený stimul, což zpětně uznala i ČNB. Levnější ropu ale začala hodnotit příznivě, až když se během roku 2015 o ní jako o vítaném stimulu začaly vyjadřovat hlavy globálně významných centrálních bank, tuším, že to byl v tomto konkrétním případě Mark Carney, šéf Bank of England. Tak to ostatně bude i s politikou inflačního cílování – ČNB ji opustí teprve tehdy, až se pro takový krok rozhodne některá z významných centrálních bank.

Teď zas ČNB potřebuje nižší inflaci. Ukvapila se a napevno slíbila, že intervenci neukončí dříve než letos na apríla. Jenže inflace, potvora, akceleruje svižněji, než si v ulici Na Příkopě vysnili. Nebýt toho slibu, intervenování už mohlo skončit, a to dokonce i v souladu s modely ČNB. Bude to tedy asi nejdražší „sliby-chyby“ českých dějin: od letošního Nového roku do dnešních dní, za půldruhého měsíce, už totiž ČNB kvůli tomuto slibu musela vytisknout odhadem přes 500 miliard korun, což je takřka polovina výdajů státního rozpočtu České republiky za celý rok 2016. Až jednou centrální bankéři – a nejen ti čeští – pokorně uznají, že pár jedinců nemůže přechytračit trh, čili miliony a miliony lidí, bude to velké vítězství pro celé lidstvo, jakkoli pateticky to zní. Do té doby budeme za domýšlivost a pýchu několika osob všichni platit zbytečné, ale nemalé účty.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

cena ropyčeská národní bankačnbeuroinflacejan traxlerjaroslav šurakorunakurzy měnlukáš kovandamartin mašátměnové intervencepavel sobíšekropaspekulacespořenístátní dluhopisy
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo