Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Až ČNB přestane oslabovat korunu

| 27. 10. 2016

Konec umělého oslabování kurzu koruny ze strany České národní banky se prý pomalu blíží. Jak to zahýbe s naší ekonomikou? A jaká rizika jsou s ukončením intervencí spojená? Zeptali jsme se odborníků ze světa peněz a financí.

Očima expertů: Až ČNB přestane oslabovat korunu

Příští zasedání bankovní rady České národní banky proběhne 3. listopadu. Pak by mohlo být opět o něco jasnější, kdy se centrální bankéři rozhodnou ukončit intervence proti koruně. Ty trvají už bezmála tři roky. O jejich konci se v poslední době mluví, ale úplně hned určitě nepřijdou. Ještě na začátku letošního roku se jako nejpravděpodobnější termín jevila první polovina roku 2017, teď se počítá spíš s jeho koncem. A Jiří Rusnok, guvernér centrální banky, se dokonce nechal nedávno slyšet, že se ukončení měnového závazku může posunout až na rok 2018.

Leden 2015. Švýcarská národní banka přestala oslabovat frank. Kurz k euru

Graf nám připomněl, co se stalo, když Švýcarská národní banka přestala intervenovat za slabší frank. Obecně se počítá s tím, že koruna by se po skončení intervencí mohla zachovat podobně, tedy prudce posílit. Už nyní s touto úvahou pracuje nejeden spekulant. Nemůže jejich tlak poškodit českou ekonomiku? Podle centrální banky nejsou obavy na místě, koruna prý případnému tlaku dokáže odolat. Navíc banka nejspíš nehodlá intervence ukončit naráz a bude připravená v případě potřeby znovu zasáhnout.

Co o tom soudí ekonomové, analytici, politici a investoři? Čekají v souvislosti s ukončením intervencí korunu nájezdy spekulantů? Jaký to může mít vliv na českou ekonomiku? A jaká konkrétní rizika podle nich s očekávaným rozhodnutím České národní banky spojená?

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+27
+
-

Jsme v poločase fotbalového utkání, které poznamenal silný vítr. Vítězící mužstvo hrálo „po větru“ – a proto zatím vede, ne tedy kvůli dobře zvolené taktice. Jeho trenér už přesto dává triumfální rozhovory o… o dobře zvolené taktice a vlastně i celkovém vítězství. Pošetilé. To je současná Česká národní banka: Je v poločase – nejtěžší fázi intervenčního režimu, tedy výstup z něj, má stále před sebou. V době intervence přály české ekonomice vnější podmínky – „hrála po větru“. Česká národní banka pochopitelně, že úspěch ekonomiky je ve velké míře výsledek její dobře zvolené taktiky.

Rozumný trenér by počkal s hodnocením zápasu až na jeho konec. Ale ne ČNB. Přitom v tuto chvíli opravdu neví, jestli vystoupení z intervence skončí posílením, nebo oslabením koruny, jestli bude muset dodatečně – v jakémsi „nastaveném čase“ – intervenovat i po jejím skončení a podobně. Tato nejistota a reálná možnost velkých výkyvů a rozkolísanosti kurzu se můžou snadno stát enormním nákladem – „prohrou“ – pro českou ekonomiku jako celek. Tento náklad se zatím ve výčtu zisku a ztrát intervence pochopitelně neobjevil. Bez jeho zahrnutí ovšem nelze činit jakýkoli verdikt o její celkové (ne)úspěšnosti.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+20
+
-

Byl jsem od začátku proti tomu, aby centrální banka uměle znehodnocovala korunu. Nečekám spekulační tlaky, navíc Česká národní banka deklarovala, že případně zasáhne do kurzu tu a tam i příští rok – tím chce bránit prudkému zhodnocení koruny a zajistit tak „hladké přistání“, bezpečný návrat k volně plovoucí koruně. Nesouhlasím ale se zvažovaným zavedením záporných úrokových měr, ty by měly negativní dopad na ekonomiku. Podle mého názoru by se česká centrální banka měla vyhýbat krokům, které pokřivují finanční trhy. Jít od intervencí k záporným úrokům by byl krok z bláta do louže. Centrální banka by se měla soustředit jen na to, aby nedocházelo k prudkým změnám v peněžní zásobě a aby nerostly ceny.

Peter Bukov

hlavní analytik TopForex

Peter Bukov
+4
+
-

První otázka je, jakou bude mít exit z intervencí podobu. Slovní intervence – deklarovaná připravenost opět zasáhnout proti posilování koruny – může sehrát při uvolnění koruny výraznou roli a držet spekulanty poněkud na uzdě. Centrální banka ale nemusí mít exit tak úplně pod kontrolou. V živé paměti máme případ ze Švýcarska. Centrální banka držela kurz franku vůči euru fixovaný na 1,20. Po nečekaném uvolnění frank dramaticky posílil, o 30 až 40 procent během jedné hodiny.

Proč by se švýcarský scénář v případě Česka neměl opakovat? Tento trh je pro investory příliš malý a česká koruna nemá statut tak bezpečné měny jako švýcarský frank. Na trhu není zdaleka tak silný tlak na zhodnocení koruny. I tak by mohlo ukončení intervencí poslat korunu až do pásma k 25 korunám za euro, což by znamenalo zhruba osmiprocentní posílení. Ani tato hladina by na českou ekonomiku neměla mít dramatické dopady. Koruna už takto silná byla, trhy nebudou překvapeny.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
+4
+
-

Ukončení intervencí znamená, že se z devizového trhu aspoň načas stáhne Česká národní banka jako dominantní hráč. To vytvoří prostor pro spekulativní pohyby kurzu koruny, i když není předem jasné, v jakém načasování a v jakém směru. Odstranění podlahy pro EUR/CZK by v první fázi mělo vést k okamžitému posílení koruny, které ovšem dříve nebo později vyvolá zájem o zavírání ziskových pozic těch, kteří se už dlouho na takovou situaci připravují. Výsledkem může být dočasná stabilizace kurzu koruny na úrovni o pár procent silnější oproti současné. Tato stabilizace ale nemusí mít dlouhého trvání. Nedostatek eur na tuzemském trhu, z nějž všechna dlouho končily v devizových rezervách České národní banky, povzbudí spekulanty k testování možnosti korunu naopak oslabit. Výsledkem zřejmě bude po dobu týdnů až měsíců značně rozkolísaný kurz. Taková situace bude pro většinu ekonomických subjektů nepříjemná mimo jiné i proto, že kurzové volatilitě za poslední roky odvykly. Větší ekonomické škody by ale návrat kurzu koruny k řízenému floatingu neměl napáchat.

Luděk Niedermayer

ekonom a europoslanec

Luděk Niedermayer
0
+
-

Návrat od polofixního kurzu koruny k řízenému plování (floatingu)) bude pro Českou národní banku nelehký. Dnešní stav české ekonomiky v kombinaci s oslabením kurzu při absenci inflačního diferenciálu „eura za 27“ vytváří dobře zdůvodněný předpoklad ke zhodnocení koruny. Finanční trhy mají navíc tendenci pohyby kurzu „přestřelovat“. Vzniká tak oprávněná obava českých firem o příliš silný kurz i entuziasmus krátkodobých finančních investorů ohledně možných velkých zisků.

V podmínkách málo likvidního trhu s českou korunou přijde ke konci režimu snaha „vydělat“ na technickém nedostatku eur na trhu – exportéři je masivně prodají na forwardu a koruny za eura předem nakoupí i hráči na trhu. To naopak může vést k tomu, že se koruně do očekávaného posílení zpočátku nebude chtít. Přesto si myslím, že k němu dojde. Ale hlavní roli při vývoji kurzu v dnech, týdnech a možná i měsících po ukončení dnešního režimu bude hrát Česká národní banka. Technické oslabení kurzu jí nebude vyhovovat, neboť od ukončení intervencí si bude slibovat zpřísnění měnových podmínek. Velké posílení centrální banka zase nebude chtít kvůli stabilitě reálné ekonomiky (i možné kritice).

Myslím, že na „trhem určený kurz“ (který by dnes byl viditelně silnější než ten dnešní) si tedy chvíli počkáme. Role intervencí ČNB totiž koncem dnešního režimu neskončí. Zároveň to bude nejlepší z nabízených řešení.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+43
+
-

Uvidíme, o kolik bude muset Česká národní banka kvůli intervencím vůči kurzu koruny přifouknout svoji bilanci. Lze totiž předpokládat zvyšující se tlak spekulantů, zejména během příštího roku. Zatímco začátek intervencí zastihnul mnohé investory, management podniků a novináře nepřipravené, exit bude velmi sledovaný. Forwardy budou přibývat velkou rychlostí. Jestli ČNB exit nezvládne, tak jako švýcarská centrální banka (SNB), budou škody na české ekonomice zjevné. Není mi jasné, proč několik chlápků bez řádné kontroly a zpětné vazby (navíc bez jednotného názoru) má takový vliv na ekonomické dění. Obecně: zásahy centrálních bank lze pochopit při panice, (uklidnit společnost, trhy, jako třeba intervence Fedu v závěru roku 2008), jejich činnost se rozhodně nesmí zvrhávat v měnové války po celém světě.

Vladimír Vaňo

hlavní analytik Sberbank Europe

Vladimír Vaňo
-7
+
-

Nejsilnější zbraní měnové politiky nejsou ani změny úrokových sazeb, ani nástroje kvantitativního uvolňování měnové politiky, ani přímé intervence na devizovém trhu. Tou nejsilnější zbraní v rukou měnotvorců je jejich kredibilita a kredibilita jejich slov. Také proto se zejména v současném dominantním režimu fiat peněz [viz Jazykový koutek, pozn. red.] centrálním bankéřům někdy říká, že jsou to lidé, jejichž slova znamenají peníze.

Jazykový koutek

Fiat peníze!

Fiat není jen auto. Slovo fiat je původně tvar latinského slovesa facere — činiti; možná si vybavíte, že s námi je prakticky od začátku světa, ne-li déle. Hned ve třetím verši Genesis Hospodin říká: Fiat lux! Budiž světlo! Podobně je to i s dnešními penězi, autorita zavelí: Toto buďtež odteď vaše peníze, těmi plaťte – a z papíru a kovových kotoučků je platidlo.

Hezká story, ne? Ve skutečnosti je cesta slůvka fiat do spojení fiat peníze nebo fiat měna o krůček delší. Z latiny slovo převzala angličtina, v ní se stalo podstatným jménem s významem autoritativní nařízení, příkaz. Fiat money jsou tedy přikázané peníze, peníze ze zákona. 

I když se se současným režimem oslabování směnného kurzu spojovaly na jeho začátku mediální kontroverze, čas ukázal, že také oslabený kurz koruny sehrál svou roli při posílení exportní konkurenceschopnosti českého průmyslu. Také je dobré si připomenout, že k vysoké důvěře českým měnotvorcům přispěla taky skutečnost, že načasování začátku intervenčního působení dokázalo pražský devizový trh téměř dokonale překvapit.

Při diskuzích o načasování ukončení současného režimu oslabeného směnného kurzu je proto třeba mít na paměti nejen vysokou kredibilitu českých měnotvorců, ale také jejich informační výhodu, pokud jde o znalost domácího trhu. Nelze opomíjet ani to, že v rukou měnotvorců jsou kromě nástrojů měnové politiky také regulatorní nástroje, včetně těch, které se týkají řízení tržního rizika, zejména v případě velkých domácích tvůrců devizového trhu.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
+28
+
-

V čem jsou dva hlavní problémy? Zaprvé: čím déle bude Česká národní banka intervenovat, tím víc bude tisknout korun. České banky ale už jsou korunami zaplaveny. To vede k masivní poptávce po českých dluhopisech, protože banky a fondy nevědí, co s korunami dělat. Nemají alternativu, kam je umístit se srovnatelným rizikem. A ta poptávka je spekulativní, všichni vědí, že předtím, než půjdou úrokové sazby nahoru, musí rychle dluhopisy prodat. Důsledky jsou krajně nepříjemné: Proč by šetřili, když lusknutím prstu vydají dluhopis, po kterém se zapráší, a získají peněz, kolik chtějí? Když za to, že se zadluží, dokonce dostávají zaplaceno?! Ekonomicky to připomíná monetizaci dluhu. Tohle by se dít nemělo. Vytisknuté koruny se navíc těžko stahují zpět; kurz by to zatlačilo k drsnému posílení. Paradoxně tak hrozí dva kritické scénáře – když se přebytečné koruny budou dál uklízet do státních dluhopisů, navede nás to znovu ke stagnaci. Když se naopak tok otočí a peníze z bank se začnou masivně půjčovat lidem a podnikům, odpíchne nás to sice vzhůru, ale zase může dojít k nekontrolovatelné inflaci.

Anketa

Která odpověď se vám líbí?

Druhý problém: ČNB se dívá na intervence až moc pragmaticky, jde hlava nehlava za svým cílem. Je ale třeba dívat se na problém také národohospodářsky. Před intervencemi měla ČNB ztrátu dvě stě miliard korun. Díky přikupování eur a oslabení koruny se dostala do zisku. Jenomže až koruna jednou zase posílí, banka se dostane do ještě větší ztráty, než ve které byla v minulosti. Když Švýcaři skončili s podobnými operacemi a došlo k posílení franku, vyrobili najednou ztrátu odpovídající jednomu bilionu českých korun. Ztráta je problém. Ekonomicky vzato je to součást veřejného dluhu. Se záporným kapitálem by normální banka mířila do konkurzu. Shrnuto: devalvace může být dobrá krátkodobě, když je ekonomika v háji, ale ne dlouhodobě. Pokud se na problém podíváme národohospodářsky, nemůžeme dospět k jinému závěru než žádat rychlý konec intervencí – čím dřív, tím lépe. Jinak budou rizika neúměrně narůstat.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 27. 10. 2016 01:01

Spíš by mne zajímalo, zda a jak hodlá ČNB vrátit těch 600mld (a na konci intervencí to také může být 900) těm lidem, které o ně okradla.
Rozdá je lidem v poměru jejich bankovních zůstatků?
Asi těžko...
Asi těžko nakoupená eura vymění zpět za koruny a ty spálí.
Poškození držitelů korun tak bude nevratné. Penzista s uspořeným milionem CZK tak časem bude vstupovat do eurozóny za dramaticky rozdílných okolností. Eura dostane např. o pětikorunu dráže, než za situace bez intervencí. V podstatě normální znárodnění, obyčejná krádež.
Kdyby někomu takovou škodu způsobil soukromý subjekt, musel by si hledat velmi dobrého právníka.

+26
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 10. 2016 14:30

Devizové intervence nenavýšily korunovou peněžní zásobu ani o korunu. Nafoukly se jen bilance bank. Vy taky za vším vidíte samou krádež. :-)

-9
+
-

Další příspěvky v diskuzi (27 komentářů)

Michal Mrozek | 27. 10. 2016 06:42

Je spekulant ten, kdo čeká na uvolnění intervencí, aby si konečně nakoupil za výhodnou cenu nějaké EUR a vyrazil na nákupy do zahraničí? Co jiného asi může ČNB čekat, než že většina soudných lidí to takto nějak provede a tím korunu pošle ještě více směrem ke 20 EUR/CZK? Nevím, co si pánové z ČNB myslí. Pravda je, že vítr bude foukat hodně proti tomuhle mančaftu a druhý poločas bude debakl. Přirovnání pana Kovandy je velmi výstižné, soudím.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 27. 10. 2016 01:01

Spíš by mne zajímalo, zda a jak hodlá ČNB vrátit těch 600mld (a na konci intervencí to také může být 900) těm lidem, které o ně okradla.
Rozdá je lidem v poměru jejich bankovních zůstatků?
Asi těžko...
Asi těžko nakoupená eura vymění zpět za koruny a ty spálí.
Poškození držitelů korun tak bude nevratné. Penzista s uspořeným milionem CZK tak časem bude vstupovat do eurozóny za dramaticky rozdílných okolností. Eura dostane např. o pětikorunu dráže, než za situace bez intervencí. V podstatě normální znárodnění, obyčejná krádež.
Kdyby někomu takovou škodu způsobil soukromý subjekt, musel by si hledat velmi dobrého právníka.
+26
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 10. 2016 14:30
reakce na Jan Altman | 27. 10. 2016 01:01

Devizové intervence nenavýšily korunovou peněžní zásobu ani o korunu. Nafoukly se jen bilance bank. Vy taky za vším vidíte samou krádež. :-)
-9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 28. 10. 2016 20:41
reakce na Richard Fuld | 27. 10. 2016 14:30

Jakože ten, kdo by své korunové úspory mohl vyměnit za 30tis euro a díky akci ČNB je může vyměnit jen za 25tis euro, nemá právo cítit se býti akcí ČNB poškozen?
Jako že penzista, který za X let bude při vstupu do eurozóny své úspory konvertovat v dramaticky horším poměru, než kdyby k intervenci nedošlo, nemá právo Singera považovat za někoho, kdo jej připravil o dost peněz?
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 29. 10. 2016 18:13
reakce na Jan Altman | 28. 10. 2016 20:41

Jistěže to oslabení koruny není pro její držitele dobrá zpráva. To nijak nezpochybňuji. Jen to nijak nesouvisí s "tiskem" korun centrální bankou. I kdyby ČNB neintervenovala nic Vám nezaručuje, že koruna posílí, oslabí nebo zůstane kde je.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 11. 2016 15:43
reakce na Richard Fuld | 29. 10. 2016 18:13

Irelevantní komentář!
ČNB zcela objektivně intervenovala, zcela objektivně "natiskla" 600mld, zcela objektivně přerozdělila peníze od střádalů k dlužníkům a od importérů k exportérům. Byl to vědomý akt a měl své oběti/poškozené.

"Shodou okolností" na tom stejných 600mld exportéři vydělali:
http://roklen24.cz/a/wtUsN/exporteri-bez-intervenci-cnb-by-export-prisel-o-608-mld-kc

Ale samozřejmě zastánci vynuceného monetárního monopolu a dluhem "krytých" peněz to je jedno. Ten se tetelí blahem, jak to tady skvěle vedou:
http://roklen24.cz/a/iG5qR/prezident-zimbabwe-otevrel-cestu-k-zavedeni-dluhopisu-jako-meny

Hlavně že chcete socialisticky rozdávat peníze nepracujícím lidem:
http://ceskapozice.lidovky.cz/pocet-nabizenych-mist-prevysuje-pocet-nezamestnanych-p1m-/tema.aspx?c=A161027_011945_pozice-tema_lube
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 11. 2016 10:42
reakce na Jan Altman | 2. 11. 2016 15:43

Ale já nijak nezpochybňuji skutečné dopady intervencí. Jen tvrdím, že to není přímým důsledkem nějakého tisku 600 miliard. Tvrdím, že příčinou je až onen pohybem devizového kurzu na 27 Kč/euro, který by mohl nastat i v případě, že by banka takového výsledku dosáhla např. pouze slovní intervencí, nebo nákupem eur za vlastní (tedy nově nenatištěné) koruny. Klidně se taky ČNB mohlo povést držet ten samý kurz jen s např. s 60 miliardami nebo 2 biliony korun a Vámi popsané dopady na ekonomiku by byly stejné, protože pro ně byl určující onen devizový kurz, nikoli částka použitá ČNB na jeho dosažení a udržení.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 27. 10. 2016 19:09
reakce na Richard Fuld | 27. 10. 2016 14:30

Absurdní ceny nemovitostí svědčí o tom, že nemáte pravdu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 28. 10. 2016 17:36
reakce na foxy | 27. 10. 2016 19:09

Absurdní ceny? Absurdní poptávka po nemovitostech. Nikdo lidi nenutí, aby ty nemovitosti nakupovali.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 27. 10. 2016 15:40
reakce na Richard Fuld | 27. 10. 2016 14:30

I kdyby nenavýšily - vlivem devalvace způsobily umělou drahotu v jednom segmentu ekonomiky (import) a umělou lacinost v druhém (export). Což je státem organizovaná loupež, obdobně jako daně a dotace.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 10. 2016 17:39
reakce na Josef Tětek | 27. 10. 2016 15:40

To nerozporuji. Neobhajuji onu konkrétní devizovou intervenci. Naopak vždy jsem ji kritizoval. Jen tvrdím, že nelze pouze ze skutečnosti, že se bilance ČNB nafoukne o 900 miliard, dovozovat nějaké okradení kohokoliv. Tahle skutečnost nemá na kupní sílu koruny žádný vliv. Samotné oslabení koruny už vliv mít může.
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 27. 10. 2016 16:51
reakce na Josef Tětek | 27. 10. 2016 15:40

Měnové agregáty i podle ČNB utěšeně rostou. Navíc snad výjma Rašína z bank nikdy nikdo nedokázal nově vytvořené peníze dostat nazpět.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 10. 2016 17:46
reakce na Hynek Rk | 27. 10. 2016 16:51

Rašínova peněžní kontrakce měla pro něj fatální následky. :-( Peněžní kontrakce je ekonomická sebevražda a u některých fanatiků může vyvolat i vražedné jednání (viz atentát na ministra financí Rašína). Na mikroekonomické úrovni odpovídá peněžní kontrakci situace, kdy firma namísto toho, aby vydělané peníze dál investovala, použije na splacení svých dluhů s tím, že s produkcí bude končit.

Měnové agregáty možná rostou, a to může být v naprostém pořádku. Pro kupní sílu měny je rozhodující cenová hladina.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 27. 10. 2016 16:52
reakce na Hynek Rk | 27. 10. 2016 16:51

Adresa mne vypadla: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=3088&p_uka=1%2C2%2C3%2C4%2C5%2C6%2C7%2C8%2C9%2C10&p_strid=AAAADC&p_od=200301&p_do=201608&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 10. 2016 18:31
reakce na Hynek Rk | 27. 10. 2016 16:52

Objem agregátu M2 (oběživo, jednodenní vklady a termínové vklady do 2 let) vzrostl od roku konce 2007 do letošního srpna z cca 2,3 bilionů na cca 3,7 bilionů, tedy o cca 1,4 bilionů tedy o cca 62%. Jak se změnila kupní síla koruny měřená růstem spotřebitelských cen? Nárůst spotřebitelských cen za stejné období činí cca 16%. A pozor, na toto se tady na tomto webu vždy zapomíná. Zhodnocení peněz ležících na ročním termínovaném vkladu činí za dané období celkem cca 17%. Průměrná nominální mzda vzrostla za dané období z 20.957,-Kč na 27.297,-Kč, tedy o 6.340,-Kč, t.j. o cca 30%. Průměrný nominální starobní důchod vzrostl za dané období z 87.39,-Kč na 11.400,-Kč tedy o 2.660,-Kč t.j. o cca 30%. A to předmětné období zahrnuje vypuknutí a následný průběh hypotéční a dluhové krize.

V čem je problém?
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 27. 10. 2016 09:42
reakce na Jan Altman | 27. 10. 2016 01:01

Nebojte, za chvíli příjde profesor ekonomfaše Fulda a vysvětlí nám tu, že ti lidé se sami o sobě dobrovolně rozhodli přijít o své peníze:)
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 10. 2016 14:31
reakce na Hynek Rk | 27. 10. 2016 09:42

Zase jste se spletl. Trefil jste jen můj příchod a to nebylo nic těžkého. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 27. 10. 2016 05:01
reakce na Jan Altman | 27. 10. 2016 01:01

Na podobnou výtku kdysi Singer v TV reagoval tak, že koruny jsou pouze prostředkem směny a nemají se používat ke spoření.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kohout | 27. 10. 2016 14:33
reakce na Dalibor Pešek | 27. 10. 2016 05:01

To by mě zajímalo, co se tedy podle těchto ynteligentů prostředkem má používat ke spoření? Tuší to někdo?
A co není prostředkem směny? Čistě demagogicky:
Akcie? Ty směním za peníze tam a zpět. Listy podílových fondů? To stejné.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 10. 2016 18:50
reakce na Jan Kohout | 27. 10. 2016 14:33

Ke spoření můžete samozřejmě používat peníze. Když Vám ale porostou úspory v penězích, pak se prosím nedivte, že roste i objem dluhů. Peníze jsou vždy na druhé straně současně i dluhem. Pořád tady tvrdím, že dluhy jsou zcela přirozeným průvodním jevem k úsporám a objemným kapitálovým trhům. Nelze kritizovat velké dluhy a současně nekritizovat (chtít zachovat) úspory a koloběh obrovských peněz v kapitálovém kasínu. Ty věci jsou provázány. Mě tedy nevadí úspory jako takové ani gamblerství na kapitálových trzích. Vadí mi jen obecná a vzhledem k výše uvedenému i hloupá a obecná averze k dluhům. Hlavně averze vůči těm státním dluhům. Soukromé dluhy mohou být každému "ukradené". Objem dluhů jen odráží objem peněz kolujících v reálné ekonomice, objem úspor a objem peněz obíhajících na kapitálových trzích.

Jediný problém nadměrných úspor a kapitálových trhů může být jejich totální odtržení od reálné ekonomiky. Pokud budete mít obrovské úspory např. v objemu mnohonásobku objemu ročního HDP, pak jejich kupní síla vztažená k reálným statkům produkovaných reálnou ekonomikou bude jen velmi omezená, protože ta bude dána objemem stávajících produkčních kapacit reálné ekonomiky, které nelze ze dne na den navýšit. Proto úspory v penězích mohou být účinným uchovatelem hodnoty jen pokud jsou v určité rozumné relaci k produkčním kapacitám reálné ekonomiky. A odtud pramení odrazování od hromadění peněz v nadměrných úsporách. Úplně stejný problém s kupních silou mají samozřejmě i peníze, které obíhají na kapitálových trzích.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 10. 2016 14:32
reakce na Dalibor Pešek | 27. 10. 2016 05:01

V tomto měl skoro pravdu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 10. 2016 09:42
reakce na Dalibor Pešek | 27. 10. 2016 05:01

Asi studoval u Fuldy :-))))
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 27. 10. 2016 09:37
reakce na Dalibor Pešek | 27. 10. 2016 05:01

Singer je Fuld!
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 10. 2016 10:21
reakce na Jan Capouch | 27. 10. 2016 09:37

=> ČNB je Lehman
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 27. 10. 2016 09:43
reakce na Jan Capouch | 27. 10. 2016 09:37

Vidím, že nás napadlo to samé :-)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 10. 2016 17:28
reakce na Josef Fraj | 27. 10. 2016 09:43

A oba studovali zde:
https://www.youtube.com/watch?v=kS_Jifs2Yk4
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 29. 10. 2016 18:19
reakce na Jan Altman | 29. 10. 2016 17:28

:-) Fakt dobrý. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!