Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Hledáme obor budoucnosti. Na jakou práci se chystat

| 21. 10. 2016

Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací podnikatelů, ekonomů, osobností ze světa financí a byznysu.

Očima expertů: Hledáme obor budoucnosti. Na jakou práci se chystat

Málokterý středoškolák má úplně jasno, čím se chce jednou stát, jestli chce jít na vysokou školu a na jaký obor, na jakou práci se do budoucna chystat. Povolání by mělo člověka jistě bavit, ale taky by mu mělo zajistit důstojné živobytí. Na vyplňování přihlášek na výšku ještě pár týdnů zbývá, jenže promýšlení, na jakou školu se vydat, zjišťování, kdo, co a jak na které z nich učí, zabere čas. Mnoho praktických tipů najdou budoucí absolventi středních škol na Peníze.cz v seriálu Cestou na vysokou školu. Další postřehy najdete níž v odpovědích do dnešní ankety.

Cestou na vysokou školu

Naučíme vás, jak přemýšlet nad volbou vysoké školy. Kde hledat opravdu důležité informace – jaké je uplatnění lidí, kteří studovali to, o čem já přemýšlím, jaká je kvalita školy, jak vyhodnotit své šance na přijetí...

Když dnes procházíte pracovní portály, snadno zjistíte, že velká poptávka je zejména po absolventech technických oborů, jako jsou třeba informační technologie nebo strojírenství. Přestože poptávka je vysoká a firmy se předhánějí, kdo nabídne zaměstnancům lepší podmínky, není právě o tyhle obory mezi studenty nijak zvlášť veliký zájem – co do počtu přihlášek vítězí vysoké školy s humanitním zaměřením. Politici (a lidé z průmyslu) už roky rádi hovořívají o tom, že by bylo potřeba skladbu studentstva pozměnit tak, aby počty studentů a absolventů nějakým způsobem víc korespondovaly s potřebami firem, reálně pro to ale nikdo nic moc nedělá. Na druhou stranu, kdo nic nedělá, nic nezkazí: je dobré uvážit, že taková změna by trvala delší dobu, během které můžou mít firmy poměrně jiné potřeby, ba můžou to být jiné firmy.

V čem by ale samy školy mohly vycházet firmám vstříc, to je propojování studia s praxí, která je pro zaměstnavatele většinou podstatnější než diplomy a tituly.

Jak se na věc dívají odborníci? Jaké jsou podle nich studijní obory budoucnosti pro dobré uplatnění na trhu práce u nás i v zahraničí? Jakým oborům už naopak odzvonilo? Co by radili váhajícím středoškolákům?

Ondřej Šteffl

ředitel společnosti Scio

Ondřej Šteffl
+11
+
-

Sázka na jistotu jsou služby pro staré lidi, těch určitě přibude. Ale jinak si nemyslím, že kritérium budoucí uplatnitelnosti má být to hlavní. Svět se mění už tak rychle, že je většinou nemožné předvídat, po jakých oborech bude poptávka za deset nebo dokonce dvacet let. Autonomní elektromobily, robotizace, automatizace, nepodmíněný základní příjem – třeba mnozí nebudeme pracovat vůbec.

Pro mladého člověka je dnes důležitější obecná orientace ve světě, obecné vzdělání, studijní autonomie a hlavně orientace v sobě: vědět co mě zajímá, co budu dělat s nadšením a rád, v čem se můžu realizovat. A pokud maturant váhá, měl by s rozhodnutím ještě počkat. Myslím, že jít na rok dva před dalším studiem pracovat není špatný nápad. Nebo studovat něco obecného (liberal arts). Skvělé je cestovat po světě, ideálně sám. To je často nejlepší univerzita. V Dánsku zase mají Folk High Schools a jsou i mezinárodní, je to přesně to místo, kde se můžete rozhodnout.

Marta Nováková

prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Marta Nováková
+4
+
-

Perspektivní obory jsou především technologické a přírodovědné obory, ale nejen. Společnost pořád bude potřebovat kvalitní ekonomy, právníky, ale také psychology nebo sociology. Pozor ale na to slůvko kvalitní – u nás na vysokých školách obecně studuje příliš mnoho studentů, kteří nebyli „vyselektováni“ na kvalitu. Uchazeči o studium musí začít chápat, že pro dobré uplatnění na trhu práce ať doma nebo v zahraničí je nutné získat vzdělání, znalosti a dovednosti, nikoliv vysokoškolský titul.

A které obory nestudovat? No ty, které buď nepotřebuje nikdo, nebo jejich potřeba je minoritní, ale o to musí být vyšší kvalita. Systém financování vysokých škol ovšem zdaleka nepodporuje kvalitu, ale právě kvantitu a vytváří mnohdy velmi kuriózní obory, jako je například rekreologie. Vysoké školy by měly být hodnoceny i financovány podle úspěšnosti svých absolventů na trhu práce, tak jako je to jinde v zahraničí.

Tomáš Prouza

státní tajemník pro evropské záležitosti a koordinátor digitální agendy

Tomáš Prouza
-4
+
-

Z hlediska míry uplatnitelnosti absolventů vysokých škol u nás stále vítězí absolventi IT a strojařských studijních oborů, ať už se rozhodnou zůstat v Česku nebo zkusit štěstí ve světě. Každý ale nemá předpoklady pro studium na technické škole, navíc nejde jen o perspektivu oboru jako takového, ale především o zájem o něj a do velké míry i o talent. Spíš než ke studiu rádoby perspektivního oboru se tedy přikláním k tomu, aby se studenti učili to, co je baví, a byli víc motivovaní k mimoškolním aktivitám rozšiřujícím jejich zkušenosti v dané oblasti.

Studenti středních škol by se také měli vážně zamyslet nad tím, jakou kvalifikaci opravdu pro budoucí povolání potřebují. Zaměstnavatelé často upřednostní bakalářský stupeň vzdělání před magisterským, i z hlediska mzdových úspor. O to víc zaměstnavatelé uvítají dlouhodobý zájem o daný obor a praktickou zkušenost v něm. Znalost alespoň jednoho cizího jazyka je dnes samozřejmostí, navíc stále větší roli hraje otevřenost moderním technologiím a obecně ochota k dalšímu vzdělávání.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR 

Karel Havlíček
+6
+
-

Dobré uplatnění není jen o velkém výdělku, jde třeba taky o to, jestli někoho jeho profese baví a realizuje se v ní. Považuji proto za trochu nefér generalizovat a vytáhnout dnes třeba technické obory, které jsou poptávány a s ohledem na strukturu naší ekonomiky budou hitem i v dalších letech. Každý by měl studovat to, kde cítí, že uplatní svoje schopnosti. A pokud to člověk nešidí, je k sobě náročný a svému oboru dává maximum, potom garantuji, že bude úspěšný, ať vystudoval cokoliv. A pokud ne, pak to má alespoň jako základnu a bere to jako určité poznání, i když pracuje v jiném odvětví. Je-li někdo zodpovědný a pracovitý, pak se uživí, je-li lempl, pak mu nepomůže ani nejprogresivnější obor na Harvardu.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
+8
+
-

Zaměstnání budoucnosti je opravář robotů. Tedy minimálně do té doby, než se budou opravovat navzájem, tak jako my lidi. Při hledání perspektivních oborů se stačí podívat třeba do Silicon Valley, technologického centra dnešního světa, kde jsou o spoustu let napřed. O byznys kvůli Uberu, Airbnb a Amazonu přicházejí taxikáři, hoteliéři a knihkupci, takže do těchhle oborů bych se asi moc nehrnul.

Člověk ale nemusí plakat, když nemá technické nadání. Třeba Enrico Moretti v knížce New Geography of Jobs tvrdí, že každý nový technologický pracovník vytvoří v regionu v příštích deseti letech pět pracovních míst. Naváže na sebe totiž víc služeb: s dobrým platem půjdete za kadeřníkem, do restaurace, za zábavou…

Ladislav Kučera

ředitel personální agentury Hays Czech Republic 

Ladislav Kučera
+3
+
-

Poptávka po kvalifikovaných pracovnících je dnes vysoká všude ve světě a řadu zajímavých příležitostí vidíme i v dlouhodobém horizontu. Vysoký zájem nejen u nás, ale napříč Evropou již tradičně pozorujeme v technických oborech (fakulty informatiky, strojní, elektroinženýrské, robotika a podobně). V těchto oborech počet volných míst rok od roku poměrně prudce stoupá a rostou i platy absolventů těchto oborů. Snadno se uplatní i lékaři a kvalifikovaný zdravotnický personál nebo absolventi finančních oborů. Zaměstnavatelé ale napříč všemi zmiňovanými obory kladou zvýšený důraz na úroveň jazykových znalostí. Aktivní angličtina by měla být samozřejmostí a znalost dalšího jazyka bude přinášet výhodu jak z hlediska možností uplatnění, tak z hlediska finančního ohodnocení. Doporučuji nespoléhat se na jazykovou přípravu v rámci vysokoškolského studia, která rozhodně není dostačující.

Obtížněji budou shánět pracovní uplatnění v oboru absolventi humanitních studií, neboť těchto příležitostí je dlouhodobě na trhu velmi málo. Na druhou stranu, právě z hlediska jazykové vybavenosti patří studenti humanitních věd k těm lepším.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+25
+
-

Jak bych to mohl vědět? Řada nových odvětví, oborů, technologií nebo postupů bude teprve tvořivě vynalezena a objevena v procesu kreativní destrukce. To je evoluční proces, který probíhá neustále a lze sázet na to, že bude zrychlovat. Což činí předpověď oboru, který bude ternem budoucnosti, ještě obtížnější. Zbrzdit kreativní destrukci můžou politici a byrokraté, a mnozí se o to snaží, seč můžou. Dělají to především proto, že si je kupují lobbisté v dresu firem a korporací, kterým stávající stav vyhovuje, chtějí ho zakonzervovat a tvořivou destrukci potlačit nebo alespoň pokřivit k obrazu svému. To se ale nikdy nepovede, určitě ne úplně. V budoucnosti uspěje ten, kdo nedá na politiky a byrokraty a půjde si svojí vlastní cestou, inspirován úspěšnými, tj. profitabilními podnikateli, kteří uspěli bez napojení na stát. Jděte za hlasem svého srdce, ovšem v mezích rozumu. Peníze pak přijdou samy. Cesta za úspěchem není přímá, je klikatá.

Tereza Mynářová

odborná publicistka, Trexima

Tereza Mynářová
+6
+
-

Připomínat, že je zájem o vývojáře nebo inženýry, by bylo nošení dříví do lesa. Pokud má mladý člověk blíž k sociálním vědám, vidím prostor v online marketingu. Spousta firem v Česku si propagaci dělá pořád na koleni, pořád se bojí sociálních sítí (podle ČSÚ je využívá jen 25 procent podniků), neumějí oslovit internetovou generaci zákazníků. A skutečných odborníků, kteří mají cit pro obsah, umějí komunikovat a interpretovat statistiky, je zatím hrstka.

Hlavy otevřené o vzdělání

Jsou připravení uspět na trhu práce?

Je potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života?

Je to potřeba? Je to k dobrému?

Hledáme perspektivní obor

Jaká práce může být perspektivní, napoví i data z Informačního systému o průměrném výdělku. Pokud srovnáme jednotlivé obory a vyloučíme nejhůře placené profese, kde se projevilo opakované zvýšení minimální mzdy, tak si přilepšili třeba specialisté v oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Medián jejich průměrné hrubé měsíční mzdy vzrostl mezi lety 2011 až 2015 o 22 procent – a dává to smysl. Ve všech firmách, kterým hrozí odchod zaměstnanců ke konkurenci, bude čím dál důležitější umět správně motivovat i hodnotit lidi. Stejně tak si přilepšily mzdové účetní (růst mediánu o 15 procent). Že je o ně zájem, si ověříte i při rychlé návštěvě některého pracovního portálu.

A ještě z jiného soudku: Minimálně ve větších městech se neztratí ani zubaři. Když jsem loni na podzim hledala v Praze ortodontistu, tak mi polovina oslovených řekla, že nové pacienty už neberou. Několik dalších nabízelo termín na „začátek roku 2017“.

Lenka Řeháková

předsedkyně EDUHELP

Lenka Řeháková
+4
+
-

Vyučení a maturanti ze středních odborných škol většinou nepracují ve vystudovaném oboru. Kvalifikaci získanou ve škole přímo uplatňuje 46 procent vyučených a 35 procent maturantů. Stejná data u vysokoškoláků bohužel žádná instituce systematicky nesleduje. Z vysokých škol míří na úřad práce téměř osm procent absolventů. Někteří edu-vizionáři tvrdí, že pětina dnešních prvňáčků se připravuje ve škole na profesi, která ještě neexistuje. Kdo z nás chtěl být v dětství mechatronikem nebo opravářem 3D tiskáren?

Zaklínadlem budoucnosti je interdisciplinarita oborů a vysokoškolských programů. Dobrý programový vývojář potřebuje i řadu kompetencí, které by spíše získal na fakultách humanitního zaměření. Znalosti budou zastarávat čím dál rychleji. Klíčovou roli budou mít kvalitní učitelé, kteří kromě své odbornosti dokážou studenty motivovat a rozvíjet jejich podnikavost, kreativitu a kritické myšlení.

Štěpán Mika

ředitel institutu CEMI

Štěpán Míka
0
+
-

Z hlediska budoucího uplatnění na pracovním trhu jsou jistě dobrou volbou IT obory, technické, strojírenské či elektrotechnické obory. Vůbec největší poptávka je po IT expertech. V Česku je jich stále nedostatek a uživilo by se jich tu i dvakrát tolik. Daří se automobilovému průmyslu, kde je dlouhodobě poptávka  po šikovných konstruktérech, výrobních technolozích, ale třeba i průmyslových designérech. Určitou nevýhodou takto zaměřených vysokoškolských oborů může být chybějící důraz na manažerské znalosti a ekonomickou stránku daného oboru. Pokud se pak absolventi těchto studijních programů dostanou do řídících pozic, často jim tyto znalosti chybí a doplňují si je v rámci dalšího profesního vzdělávání, například MBA studiem.

Nezbytností pro absolventy v budoucnu bude také znalost cizích jazyků, a to ještě ve větší míře než nyní. Je také důležité uvědomit si, že absolvováním vysoké školy vzdělávání nekončí, vzdělávání celoživotní proces – ať už hovoříme o jazykovém nebo odborném vzdělávání, dnes obstojí jen ti, kdo budou své znalosti neustále rozvíjet, a to i mezioborově.

Zuzana Lincová

country manažerka společnosti Profesia

Zuzana Lincová
0
+
-

Anketa

Která odpověď je vám nejbližší?

V současné době je největší poptávka po kvalifikovaných technicích – a to nejen v oblasti informačních technologií, ale také po strojařích, chemicích, elektroinženýrech. Potud nic překvapivého. Zaměstnavatelé ale shánějí také vysokoškolsky vzdělané lidi v jiných oborech – například strojírenské firmy potřebují jazykově a ekonomicky vzdělané lidi pro obchod, jazykově vybavené zaměstnance hledají i konzultační společnosti. Velkým problémem je také nedostatek lékařů, učitelů, nakonec i aprobované sestry potřebují vysokoškolské vzdělání.

Často narážíme ještě na jeden zádrhel, který není medializovaný: největší problém sehnat vysokoškolsky vzdělaného odborníka mají firmy mimo hlavní centra, u nás tedy Prahu a Brno. Zde většina vysokoškoláků vystuduje a do regionů se většinou nevracejí.

Situace na pracovním trhu teď absolventům přeje, zájem firem o ně výrazně narostl – zejména ve druhém pololetí loňského roku a letos se situace výrazně změnila. Nejlepší šance na uplatnění mají studenti informatiky, strojírenství, ekonomie, finančnictví a účetnictví. Jejich životopisy zajímají zaměstnavatele nejčastěji. Naopak nejmenší zájem jeví o absolventy teologie, sportu nebo politologie. Takže pokud budoucí maturant váhá, kam jít studovat dál, neměl by uvažovat tak, že se raději vyhne složitějším disciplínám (ať už tím myslí matematiku, technické předměty, studium jazyků nebo anatomii) a půjde studovat méně náročný obor. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 10. 2016 14:22

- Pokud by si to (zbytečné) studium platili sami, tak by to bylo OK
- Pokud by se pak nesnažili nacpat se do státní správy či státem placených neziskovek a vydupávat si nově vytvořená místa, také by to bylo OK

+12
+
-

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Jan Altman | 21. 10. 2016 14:45

Ondřej Šteffl: "Sázka na jistotu jsou služby pro staré lidi, těch určitě přibude."

Shodou okolností mám zkušenosti a informace z jedné takové země, která je v demografickém vývoji o něco před námi.
Péče o staré je samozřejmě žádaná. Problém je, že na ni je čím dál méně peněz a i samotní penzisté jsou čím dál chudší.
Založit si tedy živnost na poskytování služeb lidem, kteří za 20 let budou mít penzi (v dnešních cenách) 6500Kč nemusí být nejšťastnější. Samozřejmě pro někoho je omývání a přebalování devadesátníků za sotva minimální mzdu posláním a náplní, ale je dobré si to předem ujasnit.

Jistě bude i určité procento zajištěných seniorů či seniorů s dobře vychovanými dětmi. A ti mohou představovat určitý trh s potenciálem - ale opět je potřeba přemýšlet, jaké služby budou poptávat a jaké vzdělání mne k nim nasměruje.

Já třeba ohromný potenciál vidím v samořiditelných autech pronajímaných na "uber principu". Seniorům bez auta/řidičáku to vrátí mobilitu, sebedůvěru a nezávislost. Tedy pokud na to budou mít - což pokud se do toho nenamontuje stát a taxikářská lobby, tak by i mohli (vozidlo bude daleko efektivněji vytížené než dnes, ušetří se za odměnu řidiči, ...).
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav B. Kořínek | 21. 10. 2016 14:51
reakce na Jan Altman | 21. 10. 2016 14:45

"Péče o staré je samozřejmě žádaná. Problém je, že na ni je čím dál méně peněz a i samotní penzisté jsou čím dál chudší."

Čas na to státi se geriatrem tedy nadešel!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 10. 2016 15:57
reakce na Jaroslav B. Kořínek | 21. 10. 2016 14:51

No to je otázka, zda stále není výnosnější být plastickým chirurgem pro solidně vydělávající střední generaci... (a případně trvat na platbách v alternativní měně státem neznehodnocované, ke které se penzisti nedostanou VŮBEC)

Protože tak, jak dojdou peníze na penze, tak dojdou i ve státním rozpočtu i v systému zdravotního "pojištění" - jsou to spojené nádoby.
Stárnutí populace jen nerozšíří počty penzistů. Také sníží počty plátců do rozpočtu. Sníží objem odvedeného zdravotního "pojištění" a jeho výdaje naopak zvýší (starší lidé potřebují častější a nákladnější péči). Zdroje zkrátka dojdou. A to v situaci, kdy státní dluh bude daleko vyšší, než dnes a kdy stát bude řešit dilema, zda zvednout úrokové sazby (tedy platit daleko větší úrokové platby), nebo připustit pádivou inflaci.

Já bych se tedy ve výběru povolání raději zaměřil na služby pro (vysoce) produktivní jedince - ti si zajistí příjmy i v situaci bankrotujícího státu a pádivé inflace.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 21. 10. 2016 10:20

Bitcoin a blockchain. Seznámit se s touto novou technologií co nejdřív a hrát si s ní, může být jako učit se programovat v 70. a 80. letech. Obří náskok v době, kdy o tom nikdo moc neví a většina lidí se tomu směje.
Zde dobrý rozhovor o významu do budoucna:
https://www.youtube.com/watch?v=JulE7xM2CgY
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 21. 10. 2016 09:33

Já bych se tolik nedivil, že mladí se do studia technických oborů netlačí. Na některých oborech dostuduje zhruba polovina nebo i méně z těch, co do studia nastoupili. Pro ty, co odpadnou, je takové studium stejnou ztrátou času, jako byla před lety povinná vojna. Na vině je hlavně problematická výuka matematiky na zš a sš, kterou většina žáků nenávidí. To se pak nelze divit, že si na studium techniky nevěří nebo při studiu vyhoří.

A čísla uplatnění absolventů společenských věd jsou nakonec skoro stejná, jako u vš techniků. Samozřejmě, je otázka, kde vlastně pracují:-)
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kohout | 21. 10. 2016 09:53
reakce na Martin Brezina | 21. 10. 2016 09:33

Standardně se na ZŠ a SŠ žádná MATEMATIKA neučí. Učí se POČÍTÁNÍ.
Nemusíte pochopit, nemusíte vědět, co to znamená, jaký to má význam a k čemu je to dobré. Třeba derivace. Kolik lidí ví, co znamená a jaký má význam (např sklon tečny ke křivce), jak se odvozuje (např. z limit) a k čemu se hodí (hledání minim, maxim křivky, to k řešení rovnic, vzdálenost ze zryclení, ....)
Stačí, když použijete vzorečky. Spočítat derivaci by asi někteří (vzorečky) zvládli. Tak deset ztracených let výuky, na to, co umí lepší kalkulačka rychleji (to uměly už v mém dětství !).
Jak za R-U.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 10. 2016 14:20
reakce na Jan Kohout | 21. 10. 2016 09:53

Bohužel takto se to opravdu často učí.
Ne každý má to štěstí, že derivace pochopí zároveň s jejich praktickým uplatněním (tedy že je nemá o X let napřed v matice a až mnohem později v něčem praktickém) a to třeba hned dvojmo (mezní sklony v ekonomii, harmonická analýza v elektru) :)

Na druhou stranu dnes s derivacemi často člověk nepřijde do styku ani do 4.ročníku gymnázia, kdežto bývaly doby, kdy student elektroprůmyslovky s nimi pomalu začínal první hodinu prvního ročníku (kvůli PCM a harmonické analýze).

Bohužel ale mám zkušenost takovou, že drtivá většina populace preferuje studium v podobě, kdy je jasné, co se mají naučit nazpaměť (malá míra nejistoty) a jen malá část populace preferuje pochopení (a vzorečky si třeba odvozuje až na místě u zkoušky) - dokonce jí to přijde lehčí.

Ti první mají jasnou výhodu na oborech jako právo či medicína, které fungují tak, že je stoh skript, které se musí nadrtit. Otázka je, zda to v těchto oborech tak je z nějakého umělého důvodu, nebo to tak principiálně být musí. Samozřejmě pokud by se tam vyučovalo "přirozené právo", byla by to metoda nevhodná. Na "legislativu" je asi přiměřená.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 21. 10. 2016 13:55
reakce na Jan Kohout | 21. 10. 2016 09:53

Kupecky pocet je stejnou soucasti matematiky, jako treba diferencialni.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 21. 10. 2016 08:59

Prouza: "Zaměstnavatelé často upřednostní bakalářský stupeň vzdělání před magisterským, i z hlediska mzdových úspor."

Tak to je výborná rada ohledně úspěchu v kariéře. Nestudujte moc, aby Vám nemuseli tolik platit!
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 21. 10. 2016 07:59

Do naších fastfoodu budem potřebovat spousty absolventů humanitních oborů.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav B. Kořínek | 21. 10. 2016 10:42
reakce na foxy | 21. 10. 2016 07:59

A je to problém? Statisticky nejnižší nezaměstnanost napříč absolventy mají právě humanitní obory, protože najdou práci vždycky - třeba i jako pomocná síla. Důležité je, že chtějí a hodlají pracovat, i když ne v oboru.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 10. 2016 14:22
reakce na Jaroslav B. Kořínek | 21. 10. 2016 10:42

- Pokud by si to (zbytečné) studium platili sami, tak by to bylo OK
- Pokud by se pak nesnažili nacpat se do státní správy či státem placených neziskovek a vydupávat si nově vytvořená místa, také by to bylo OK
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!