Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Se stravenkou do obchodu nelez?

| 16. 9. 2016

Zaměstnavateli se vyplatí dát zaměstnanci stravenky místo peněz. Jsou daňově zvýhodněné, nemusí se z nich odvádět daň a povinná pojištění. Přitom ale často jako peníze fungují. Už i samy stravenkové firmy přicházejí s nápady, že by se stravenky daly používat jen v pohostinství, nikoli k nákupům v obchodech.

Očima expertů: Se stravenkou do obchodu nelez?

Před pár lety to měly stravenky nahnuté. O jejich zrušení usiloval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Jeho hlavní argument: to, že si jedni stravenky odepisují z daní a jiní za ně výhodně nakupují obědy a potraviny (a případně i další zboží, když na to přijde), zároveň znamená, že ostatní jim na to přispívají. Nakonec byl ale Kalousek na stravenky a jejich daňové zvýhodnění krátký.

Přesto se ale dál průběžně diskutuje o tom, jaký mají stravenky vlastně přínos. Slouží opravdu k v převážné míře k zajištění stravování podle pracovněprávních předpisů, nebo jde spíš o alternativní měnu, kterou zaměstnavatelé rádi navyšují mzdy svých zaměstnanců? Před pár týdny se dokonce ozvali samotní zástupci stravenkových firem, že by prý stálo za to zvážit, jestli by se placení stravenkami nemělo omezit například jen na placení v restauracích.

K čemu stravenky na světě jsou a měly by na něm zůstat? Ptáme se všech zainteresovaných stran i nezávislých odborníků. Souhlasí s návrhem, že by bylo možné stravenky využívat pouze k placení v restauracích? A jestli mají být nadále daňově zvýhodněné? Jsou stravenky nepostradatelný zaměstnanecký benefit, nebo by jejich zrušení v praxi nic moc neznamenalo?

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-23
+
-

Stravenky by měly sloužit především k zaplacení oběda v restauračním zařízení. Když nemá zaměstnanec v dosahu restauraci, měl by mít možnost si za stravenky koupit oběd v obchodě s potravinami. Pokud budou takto využívány, pak je naprosto správné, aby byly daňově zvýhodněny. Cílem musí být umožnit malým a středním podnikům, které si nemůžou dovolit vlastní jídelnu, podporovat pravidelné stravování zaměstnanců během pracovní směny. Stravenky ale nesmí sloužit k velkým týdenním nákupům a suplovat tak peníze, v tomto případě je jejich daňové zvýhodnění nesmyslné. Jsem přesvědčen, že má smysl je zachovat i zvýhodňovat, ale musí se upravit režim jejich používání.

František Laudát

poslanec, TOP 09

František Laudát
+13
+
-

Obecně jsem proti tomu, aby firmy dávaly zaměstnancům stravenky. Spíš bych navrhoval, aby firmy přidaly lidem peníze, které by pokryly nejen současné benefity, ale i daňový odvod. Na rozdíl od ostatních politických stran věříme lidem, že sami nejlépe vědí, co si potřebují koupit. Podle mého názoru je nedůstojné, aby pracující Češi v 21. století dostávali kupony na jídlo. Stravenky by spíš plnily svoji funkci v pomoci sociálně slabým nebo některým nezaměstnaným. Tam bych naopak podpořil zavedení či rozšíření tohoto nástroje.

Martin Bulíř

generální ředitel Edenred CZ

Martin Bulíř
-17
+
-

Cílem stravenek je motivovat zaměstnance k pořízení hlavního jídla během pracovní doby, a to především ty, jejichž zaměstnavatel nemá možnost vlastního stravovacího provozu. Stravenka je univerzální řešení, které je schopné pokrýt širokou škálu možností zajištění hlavního jídla během pracovní doby včetně přípravy jídla na pracovišti či jeho nákupu. Placení jídla v restauraci je pouze jednou z podob zajištění jídla během pracovního dne. V českém právním řádu je uvedeno, že stravenka je určena na nákup hlavního jídla, a není blíž specifikováno, co si pod tím představit. Systém stravenek je pro firmy dobrovolný. Jde tedy o rozhodnutí každé firmy, jestli se do systému zapojí nebo ne. Z průzkumů PPM Factum vyplynulo, že kdyby došlo ke zrušení stravenek, 53 procent jejich uživatelů by přestalo chodit na oběd nebo teplá jídla výrazně omezilo. Pozitivní dopady daňového zvýhodnění zaměstnaneckého stravování na zaměstnance, firmy a státní rozpočet prokazuje také například makroekonomická studie Institutu pro oceňování majetku při VŠE z roku 2014.

Petr Mach

ekonom, předseda Strany svobodných občanů

Petr Mach
+57
+
-

Stravenky by byla první věc, kterou bych zrušil. Každý zaměstnanec by místo stravenky dostal automaticky o hodnotu stravenky vyšší výplatu. Je veřejné tajemství, že za „stravenky“ lze pořídit v podstatě cokoliv, a každý ví, že stravenky jsou byrokratická hloupost. Jediný důvod, proč lidé od zaměstnavatele dostanou stravenku místo dodatečné hotovosti, je, že se z ní nemusí platit daň a pojistné. Jinak by každý zaměstnanec raději dostal hotovost a každý zaměstnavatel by raději vyplácel hotovost. Takže – je hloupost mít stravenky, to bychom pak také mohli mít ošacenky, benziněnky a divadelenky. Na stravenkách vydělávají jen firmy, které je vydávají. Jediné rozumné řešení tedy je systém stravenek zrušit. Spolu s tím je potřeba zvýšit slevu na dani, aby peníze, které lidi dostanou nově místo stravenek, nebyly zdaňované.

Jiří Horecký

prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR

Jiří Horecký
-15
+
-

Stravenky jsou zaměstnanecký benefit, který slouží k podpoře zaměstnaneckého stravování, a jsou alternativou pro zaměstnavatele, kteří nemají možnost vlastní jídelny. Stravenky slouží k nákupu oběda v průběhu pracovní směny. Většina zaměstnanců pořizuje svůj oběd v restauracích, ale ti, kteří takovou možnost nemají, by měli mít možnost pořídit si oběd i v obchodech s potravinami. Na druhé straně, stravenky by měly motivovat k pravidelnému obědvání, neměly by se utratit jednou za měsíc v obchodě za velký nákup.

Pokud by byla daňová podpora zaměstnaneckého stravování zrušena a zůstala by zachována daňová podpora závodního stravování, diskriminovalo by to naprostou většinu menších společností, které si nemohou závodní jídelnu dovolit. Zaměstnanecké stravování formou jídelen je daňově zvýhodněné, proto je správné, aby byla daňově zvýhodněná i alternativa ve formě stravenek.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
+39
+
-

Ne. Ne. Ne. Třikrát ne. Stravenky jsou jeden z nesmyslů, na který si hodně lidí zvyklo. Lidem se líbí, že mají něco levněji, protože jim přispívá firma, a té se líbí, že si to odčítá z daní a platí méně do státního. Jenže stát si to od lidí vybere na jiných daních. Jediný vítěz je výrobce stravenek a jeho marže. Super byznys, věřím, že není sranda tohle všechno prolobovat.

Tomáš Kopřiva

business development ředitele Sodexo Benefity

Tomáš Kopřiva
-27
+
-

Stravenky slouží jako alternativa k podnikovým jídelnám, tedy k nákupu hlavního jídla během pracovní směny. Je jasné, že plnohodnotný oběd lze pořídit primárně v restauraci. Zaměstnanci, kteří ale restauraci v okolí svého pracoviště nemají, si mohou pořídit oběd v obchodě s potravinami. Jsme pro zpřesnění podmínek užívání stravenek tak, aby vedlo k podpoře pravidelného obědvání zaměstnanců a především k naprosté eliminaci možných zneužití, jako je nákup alkoholu nebo tabákových výrobků.

Daňové zvýhodnění stravenek samozřejmě smysl dává. Ve chvíli, kdy je daňově zvýhodněné zaměstnanecké stravování formou jídelen, pak by měla být daňově zvýhodněná i alternativa v podobě stravenek. Smyslem stravenkového systému ostatně je, aby zaměstnanci byli motivováni ke stravování během pracovní doby. Daňové zvýhodnění stravenek je zase motivací pro zaměstnavatele, kteří zkrátka nemají možnost vybudovat nebo provozovat jídelnu. Ostatně i čísla z našich průzkumů jasně ukazují, že bez daňového zvýhodnění by zaměstnavatelé stravenky neposkytovali. Důsledkem toho by i zaměstnanci omezili své stravování během pracovní doby. Tím by se snížila jak efektivita práce, tak i zdraví zaměstnanců.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+36
+
-

Anketa

Která odpověď je podle vás nejlepší?

Občan, který fasuje stravenky, na první pohled získává cosi velmi výhodně. Jenže: „žádný oběd není zadarmo“. Kvůli stravenkám jsou ceny v restauracích vyšší, než by byly jinak, takže vlastně ti, kteří stravenkami nedisponují, dotují ty, kteří stravenky využívají. Vyšší ceny v restauracích a obchodech nebo jistá nepraktičnost stravenkových poukazů jsou ale tak nenápadné „strašáky“, že se jimi málokdo zabývá. Navíc obraty několika velkých stravenkových firem jsou generovány dennodenní konzumací milionů zaměstnanců. Při takovém poměru – jednotek vůči milionům – se veškerá negativa poukazů na jídlo rozprostírají mezi jejich uživatele tak hladce jako margarín na ranní chléb. Právě stravenkové firmy jsou ty, které vítězí na celé čáře: ze stravenek dobře žijí na plácku vykolíkovaném státní mašinerií. Zřejmě ne náhodou pocházejí často z Francie, tedy země, kde je takový či makový zájem o „veřejné blaho“ tradičně na předních místech v proklamacích vládnoucích garnitur. Přiznejme barvu za ně. Pokud příspěvky zaměstnavatele na stravenky nebudou ze zákona daňově uznatelným nákladem, velice pravděpodobně nebudou existovat ani stravenkové firmy.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 16. 9. 2016 13:27

Plně souhlasím.

Když pominu, že k udržování stravenkového byznisu v chodu jsou zapotřebí zkorumpovaní politici a tupí odboráři, pak hlavním důvodem, proč je tento byznys rozšířený, je jeho vysoká ziskovost pro poskytovatele stravenek, k němuž se přesouvají prostředky ztracené na straně zaměstnanců a zaměstnavatele.

Existují studie a názory, které dokládají, že core business největší z těchto firem Sodexo je založen na proluce mezi dobou, kdy jsou jí stravenky zaměstnavatelem zaplaceny a kdy jsou reálně zaměstnancem použity. Jde v podstatě o bezúročnou půjčku firmě, kdy se tato doba pohybuje v řádu měsíců.

Sama firma Sodexo (její francouzské vedení) připouští, že cca 12% stravenek vůbec není použito v důsledku ztráty, zničení, poškození nebo zapomenutí zaměstnancem. To jsou tedy peníze zdarma, které navíc firma získává na počátku smluvního období.

Ani pro prodejce jídla/potravin nejsou stravenky žádné zvláštní terno, protože od Sodexa nedostanou plnou čásku, ale poníženou o provozní marži, navíc zase s časovou prodlevou. To ve výsledku vede k vyšší cené restauračních jídel v místech,kde došlo k penetraci těmito stravenkami.

Přidejte si k tomu nadbytečné náklady, které zaměstnanec má v důsledku toho, že musí docházet nebo dojíždět do místa, kde stravenky přijímají namísto například vlastní stravy, kterou si do zaměstnání přinese a výhody a benefity tohoto řešení zůstanou jenom v pomatených hlavách socialistů.

+26
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:16

Mach mě opravdu pobavil.

1. Stravenky umožňují, aby z části mzdy nikdo nic neodváděl, tak je třeba je okamžitě zrušit? Od někoho, kdo chce rušit daně z příjmů je to hodně zvláštní postoj. :-)

2. Mach by zařídil, že zaměstnancům se o danou část automaticky navýší mzda? Jak proboha? Nařízením vlády? Neplatí snad podle pana Macha, že výše mzdy by měla záviset výhradně na svobodné smluvní dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Téma stravenek je natolik nedůležité a neutrální, že může být zajímavé opravdu jen pro kované ideology a byrokraty. :-)

-19
+
-

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

Josef Fraj | 16. 9. 2016 12:13

Stravenky jsou příkladem regulace generující další regulace. Politik, aby se zalíbil svým voličům nebo aby dostal provizi od dodavatele stravenek. Samozřejmě se to mine účinkem, protože jediné co všechny ostatní zajímá, je, že to je možnost nezdaňovaného příjmu. Správné řešení, tedy zrušení stravenek, politika ani nenapadne (případně zvednout nezdanitelné minimum jako kompenzaci). Možná by musel vracet provizi stravenkové firmě nebo prostě přiznat, že to byl kokotský nápad, což žádný politik dobrovolně neudělá. Zavede tedy další regulace, které mají přirozené využívání stravenek "napravit". Samozřejmě ani to nefunguje, jenom jsou nalezeny nové cesty, jak další regulace obejít. Výsledkem je několik firem, dobře vydělávajících na hloupém nebo korupčním rozhodnutí politiků, nesmyslná byrokracie, nesmyslné náklady spojenou s tou byrokracií a s obcházením regulací.

Tak je to prakticky se všemi výjimkami z daňových zákonů, při čemž základní hloupou regulací jsou zbytečně vysoké daně a na ně nabalené komplikované, šikanózní, nepřetržitě bující a měnící se daňové předpisy, rostoucí počet finančních úředníků, rostoucí počet daňových poradců (všechno zcela neproduktivní lidé ubírající prostředky na produktivní činnosti, investice apod.) Do toho přijdou odbory státních zaměstnanců se svými požadavky, různí Dienstbierova a Tominové Marxové s další šikanou a prezekucí. To vše pořád dokola.

Stále více daní je proto spotřebováváno na nesmyslný neefektivní státní systém, generující si práci sám sobě a přidělávající práci daňovým poplatníkům (KH, EET jsou jsou jenom vyčnívající část ledovce).

Nejde jenom o daně. Státní regulace měny je dalším takovou oblastí, o tom už tady bylo napsáno dost a nechci povzbuzovat pana Fuldu k dalším demagogickým kázáním.

Stejné je to i s regulacemi, které nejsou primárně do ekonomiky. Pravidla silničního provozu, stavební předpisy a asi stovky dalších. I zde stát systém komplikuje, prodražuje a šikanuje jimi občany, od kterých chce za ten narůstající marasmus stále více peněz, protože to přece dělá pro jejich dobro.

Mrzí mně, že nelze nějakým kouzlem vynutit dodržování všech státní zákonů a předpisů. Stát a asi i celá společnost by zkolabovaly během dnů, možná během hodin. Obnova užitečných systémů by probíhala za zcela jiných podmínek a paralyzující státní systémy by už nebyly obnoveny (aspon po jednu generaci)
+22
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 16. 9. 2016 13:27
reakce na Josef Fraj | 16. 9. 2016 12:13

Plně souhlasím.

Když pominu, že k udržování stravenkového byznisu v chodu jsou zapotřebí zkorumpovaní politici a tupí odboráři, pak hlavním důvodem, proč je tento byznys rozšířený, je jeho vysoká ziskovost pro poskytovatele stravenek, k němuž se přesouvají prostředky ztracené na straně zaměstnanců a zaměstnavatele.

Existují studie a názory, které dokládají, že core business největší z těchto firem Sodexo je založen na proluce mezi dobou, kdy jsou jí stravenky zaměstnavatelem zaplaceny a kdy jsou reálně zaměstnancem použity. Jde v podstatě o bezúročnou půjčku firmě, kdy se tato doba pohybuje v řádu měsíců.

Sama firma Sodexo (její francouzské vedení) připouští, že cca 12% stravenek vůbec není použito v důsledku ztráty, zničení, poškození nebo zapomenutí zaměstnancem. To jsou tedy peníze zdarma, které navíc firma získává na počátku smluvního období.

Ani pro prodejce jídla/potravin nejsou stravenky žádné zvláštní terno, protože od Sodexa nedostanou plnou čásku, ale poníženou o provozní marži, navíc zase s časovou prodlevou. To ve výsledku vede k vyšší cené restauračních jídel v místech,kde došlo k penetraci těmito stravenkami.

Přidejte si k tomu nadbytečné náklady, které zaměstnanec má v důsledku toho, že musí docházet nebo dojíždět do místa, kde stravenky přijímají namísto například vlastní stravy, kterou si do zaměstnání přinese a výhody a benefity tohoto řešení zůstanou jenom v pomatených hlavách socialistů.
+26
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:37

K panu Kopřivovi.

To zní logicky. Když jsou daňově zvýhodněny závodní jídelny, tak proč nezvýhodňovat stravenky?
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kohout | 19. 9. 2016 09:07
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:37

Otázka je, proč daňově zvýhodňovat závodní jídelny.
Když vidím ty tuny byrokracie, chápu, že se ČR, co se týče náročnosti zpracování zákonů, umístila na čestném místě někde v Africe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 9. 2016 22:42
reakce na Jan Kohout | 19. 9. 2016 09:07

Alternativou je povinnost zaměstnavatele provozovat závodní jídelny. Takže daňové zvýhodnění patří určitě k té mírnější formě regulace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:35

K panovi Kovandovi.

Na místo stravenek bychom do jeho textu mohli klidně dosadit stavební spoření nebo penzijní spoření vykolíkované státem. :-)

Nechápu, co ty lidi na těch stravenkách tak dráždí. :-) Asi to, že je sami nedostávají? :-)
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 16. 9. 2016 11:14
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:35

Samozřejmě, taky zrušit. Nevím, proč to tady vytahujete ...
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:21

K panovi Michlovi.

S logikou pana Michla by pak bylo třeba zrušit i stavební spoření, penzijní spoření, podpory hypoték a mnoho dalších státních podpor pro bankéřskou lobby. Pokud pan Michl takto vystupuje i proti uvedeným prebendám banksterů, pak je vše v pořádku.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Zdeněk | 16. 9. 2016 12:17
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:21

No samozřejmě všechny podpory státu zrušit. Včera bylo pozdě.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:16

Mach mě opravdu pobavil.

1. Stravenky umožňují, aby z části mzdy nikdo nic neodváděl, tak je třeba je okamžitě zrušit? Od někoho, kdo chce rušit daně z příjmů je to hodně zvláštní postoj. :-)

2. Mach by zařídil, že zaměstnancům se o danou část automaticky navýší mzda? Jak proboha? Nařízením vlády? Neplatí snad podle pana Macha, že výše mzdy by měla záviset výhradně na svobodné smluvní dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Téma stravenek je natolik nedůležité a neutrální, že může být zajímavé opravdu jen pro kované ideology a byrokraty. :-)
-19
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 16. 9. 2016 14:31
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:16

Citace - Richard Fuld / 16.09.2016 10:16

Mach mě opravdu pobavil.

Téma stravenek je natolik nedůležité a neutrální, že může být zajímavé opravdu jen pro kované ideology a byrokraty. :-)


Pokud je pro vás téma stravenek natolik nedůležité, velmi mě udivuje, že se musíte vyjadřovat ke každému jednotlivě. Pokud by skutečně bylo nedůležité, proč byste s námi libertariány nemohl pro jednou souhlasit, že to zrušíme?
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 14:42
reakce na Michal Mrozek | 16. 9. 2016 14:31

Ale já nereagoval na téma stravenek. Reagoval jsem především na flagrantní nekonzistentnost názorů některých "expertů". :-) Stravenky jsou mi ukradené.
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kohout | 19. 9. 2016 09:11
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 14:42

To není nekonzistence.
To je součást kritiky tuny zákonů, vyhlášek, regulace, vyjímek, vyjímek z vyjímek.
Stále více chápu to srovnání ČR, co se týče státního aparátu (jak přeložit government?), někde do Afriky.
To není jen můj názor, to je i názor OECD.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 16. 9. 2016 11:18
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 10:16

1. Navrhuje to nahradit zvýšením nezdanitného základy
2. Pokud byl zaměstnavatel ochoten tuto částku dávat doposud, pak by po zrušení stravenek snad byl ochoten také, takže není potřeba nutit - pro něj šu-nul, pro zaměstnance lepší, stravenkáři pá pá...
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 14:46
reakce na Pat Bateman | 16. 9. 2016 11:18

1. Ano, to by mohlo fungovat. Tato regulace by zde fungovala.
"2. Pokud byl zaměstnavatel ochoten tuto částku dávat doposud, pak by po zrušení stravenek snad byl ochoten také." Legrační a naivní předpoklad. :-)
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 16. 9. 2016 14:41
reakce na Pat Bateman | 16. 9. 2016 11:18

Zrušení stravenek a adekvátní zvýšení nezdanitelného základu (či nějaká odečitatelná položka) by bylo prima. Stravenky si nyní nedáváme, protože těch pár korun za tu byrokracii nestojí. Ale daňové přiznání děláme tak jako tak, čili v tomto případě bych do toho asi šel.

Stravenky jsou však nesmyslem z principiálního pohledu. Co je státu do toho, zda přes poledne preferuji návštěvu restaurace, badmintonových kurtů, procházku v lese, nebo cokoli jiného? Proč to má být předmětem rozhodování politiků, stravenkové lobby či předmětem hlasování lidí, které jsem v životě neviděl?
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 14:47
reakce na Jan Altman | 16. 9. 2016 14:41

Tady se shodujeme. :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!