Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Co si počít se sdílenou ekonomikou?

| 5. 8. 2016

Jedni sdílené ekonomice hlasitě aplaudují, druhým notně pije krev. Měly by se firmy jako Uber a Airbnb přísněji regulovat? A jak pro podnikání v dopravě a ubytování nastavit férové podmínky pro všechny?

Očima expertů: Co si počít se sdílenou ekonomikou?

Sdílená ekonomika znamená převrat. Mění zavedené poměry a každodenní chování lidí. Společnost Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé pronájmy, má větší tržní hodnotu než přední světové hotelové řetězce. Totéž platí o Uberu, který nabízí aplikaci k propojení řidičů s volným autem, s lidmi, kteří chtějí svézt. Hodnotou předčí kdejakou automobilku, o taxislužbách nemluvě. Nepřicházejí ale kvůli tomu, že tento způsob podnikání funguje mimo vyjeté koleje a zavedené struktury, státy a města o daně a poplatky, které budou chybět v rozpočtech? Leckde si myslí, že ano. A také, že jde o podnikání, které je nefér vůči těm, kteří fungují postaru a daním, poplatkům a všelijakým regulacím se nevyhnou. V Maďarsku tak například Viktor Orbán zařídil vytlačení Uberu z trhu: obcházel prý předpisy pro podnikání v taxislužbách a bral práci taxikářům. U nás známe zátahy kontrolorů pražského magistrátu proti téže společnosti.

V ubytování je tu zase případ berlínské samosprávy, která v Berlíně zakázala krátkodobé pronajímání bytů (čti Airbnb), protože vyhání ceny nájmů tak vysoko, že si je pak nemůžou dovolit místní lidé.

Je represe správná cesta? A mají regulátoři vůbec šanci rozjetou sdílenou ekonomiku zastavit?

Šance na deregulaci

Překvapivé stanovisko zaujala vůči firmám sdílené ekonomiky evropská „továrna na regulace“. Evropské komise nedávno vyzvala státy Unie k tomu, aby sdílenou ekonomiku nechaly žít a s firmami naopak vyjednávaly o tom, jak nejlépe nastavit podmínky. Prý je to šance pro spotřebitele i podnikatele. Politici teď stojí před zásadní výzvou, která zároveň představuje i velkou šanci. Šanci na to zjednodušit daně, poplatky podmínky pro vstup do mnoha podnikatelských odvětví. Může to ale samozřejmě skončit i obráceně: stávající pole se od kamenů regulace nevyčistí, na ta nová se naopak navalí.

Co si myslí ekonomové, politici, podnikatelé a lidé ze start-upů? Jak by se podle nich měly vlády a samosprávy ke sdílené ekonomice postavit? Mají ji potírat, nechat jí zcela otevřené pole působnosti, případně hledat nějaké kompromisy – a pokud ano, tak jaké? Kde je hranice mezi sdílenou a šedou ekonomikou? A jak správně nastavit rovnováhu a férové podnikatelské podmínky ve sporu taxíky vs. Uber a hotely vs. Airbnb?

Tomáš Prouza

státní tajemník pro evropské záležitosti a koordinátor digitální agendy

Tomáš Prouza
+11
+
-

Ještě před pár lety bylo hlavním cílem většiny lidí „vlastnit“ a hromadit majetek, dnes se pomalu posouváme k filozofii věci „využívat“. Proto sdílenou ekonomiku nemá cenu potírat, žádný byrokrat bez ohledu na velikost razítka nemá – naštěstí – šanci zničit kreativitu lidí. Sdílená ekonomika „v malém“ navíc dává šanci lidem lépe využít svůj majetek a měli bychom dělat všechno pro to, aby si lidé mohli přivydělat, kdykoliv chtějí a mohou. Něco jiného je sdílená ekonomika „ve velkém“ – firmy mají profitovat z kvality či nižších nákladů, ale ne za cenu obcházení zákonů. Často by ale mělo smysl spíše regulaci omezovat. Typickým příkladem je regulace přepravy lidí – hlídejme daně, pojištění, a transparentnost cen. Ale opravdu má smysl otravovat třeba zkouškou z místopisu, když mám v mobilu mapu s aktuálním stavem dopravy, takže vím, kudy jet a jakým místům se v reálném čase vyhnout? A obecněji – je nejvyšší čas začít rozlišovat mezi podnikáním a občasným přivýdělkem. A neotravovat ty, kteří chtějí pracovat víc.

Michal Šmída

zakladatel a CEO Twisto

Michal Šmída
+6
+
-

Sdílená ekonomika není nic nového – existovala už před lety, třeba Bed & Breakfast hotely nebo stopování aut. Díky internetu a mobilním zařízením se z ní ale stal mainstream. Například v Americe plánuje tento rok 36 procent obyvatel využít přepravu Uberem a na dovolené se ubytovat přes Airbnb – proti loňsku nárůst o dvojnásobek. Podobně jako na začátku nakupování na internetu před 15 lety lidé začínají těmto službám věřit a aktivně je využívají. Proč? Protože jsou zákaznicky orientované a také levnější než konvenční služby. K tomu je můžeme mít všichni v kapse, tedy v mobilním telefonu.

Co se týče regulace, kladu si otázku, jaká z toho mohou plynout rizika pro zákazníka a co je třeba regulovat. Je to otázka daní, ochrany velkých korporací nebo ochrany uživatele? Pokud se regulace bude zaměřovat na první dva body, pak není správná. Ale například na počátku P2P půjček v Anglii se k nim stát postavil velice otevřeně a vytvořil prostředí a pravidla pro jejich provozování, dnes z toho těží jak zákazníci, tak i technologické firmy.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
+12
+
-

Na Havelském trhu v Praze, ráji turistů, jsem si chtěl vzít taxíka a rychle se někam dostat. Svezete mě kousek, prosím, jo a platím kartou, říkám mu. Taxikář mě regulérně poslal do pr—. Takže je skvělé, že teď na stejná místa posílá Uber tohohle taxikáře. Díky za to!

Uber a Airbnb vedou chytří lidé – než zákonodárci vymyslí nějakou regulaci, budou zase dál. Regulace proto nic nevyřeší, je nutné (a možné!) se domluvit. V některých amerických městech už tímhle směrem jdou, ze služeb firem sdílené ekonomiky se platí městské poplatky a daně. Líné a nenažrané taxikáře stejně nic nezachrání, skončí na pracáku a na gauči u televize.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
0
+
-

Jedním z katalyzátorů prudkého rozvoje sdílených služeb je přeregulovanost některých odvětví, jako je doprava nebo peněžní trh.

Státní orgány nemají k dispozici žádné právní analýzy či data, na základě kterých by mohlo dojít alespoň k definici oficiální sdílené ekonomiky a jejímu odlišení od šedé ekonomiky. I proto důrazně varuji před ukvapenou regulací, která by mohla celý trh výrazně pokřivit a poškodit i spotřebitele. Jsem toho názoru, aby se postupovalo především cestou snížení současné regulatorní zátěže tradičního podnikání. Případná regulace sdílené ekonomiky by vzhledem k jejímu globálnímu charakteru měla být koordinována alespoň na úrovni Evropské unie. Případné řešení na úrovni jednotlivých zemí by věci ještě více uškodilo.

Jiří Urban

ředitel e-shopu VašeČočky.cz

Jiří Urban
+3
+
-

Projektů, které jsou na sdílené ekonomice postavené, je čím dál víc a to jsme teprve na začátku jejich rozvoje. Že bojovat s nimi je kontraproduktivní, ukazuje Uber. Ten na celém světě zlepšuje kvalitu hromadné dopravy. Největší výhodou oproti klasickým taxislužbám je pohodlí, bezpečí a cena. A zákazníci na to slyší. Maďarsku se podařilo agresivní legislativou vyhostit Uber za hranice. V konečném důsledku to ale zákazníky může poškodit, protože ostatní firmy nemají tak silný důvod inovovat a nabízet kvalitní služby. Opačnou cestou se dalo progresivní Estonsko, které pracuje na aplikaci, která by umožnila řidičům vykazovat příjmy.

Na vlnu sdílené ekonomiky naskakuje i Tesla. Její šéf Elon Musk zveřejnil plány na dalších deset let. Jakmile bude mít Tesla plně funkčního autopilota, auto nás zaveze domů, pak někam odjede, tam zaparkuje, v aplikaci povolíme sdílení vozidla, někdo si ho půjčí a zaplatí nám. Když ho budeme znovu potřebovat, tak si ho přivoláme. Proč to dává smysl? V současné době je koupě automobilu tou nejhorší investicí. Do budoucna se to ale díky této funkci může změnit a ve sdílené ekonomice bude podnikat většina z nás. V tu chvíli si žádný politik nebude moct dovolit něco podobného zakázat.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
-21
+
-

Sdílená ekonomika má svůj význam, o tom není pochyb. Šetří čas, peníze a díky nižší celkové spotřebě má vliv na životní prostředí. Sdílení majetku ale u nás není úplným hitem, jsme dost konzervativní a dělit se s někým o svá aktiva, ať se jedná o auto, byt nebo třeba kolo, není pro držitele těchto aktiv, tedy střední a starší generaci úplně, přirozené. Mladí ale začínají smýšlet jinak a nemine nás se tím vážně zaobírat i na úrovni legislativy. Není totiž možné, nechat tomu úplně volný průběh, jinak hrozí, že dopadneme jak s hodinovými manžely, kdy kvalifikovanou práci dělají lidé bez živnosti, nemluvě o tom, že obvykle načerno. Zjednodušeně řečeno, nesmí to být živelné, příjem musí být zdaněný a ti, kteří nabízejí své služby klasickou cestou, nesmí být znevýhodněni žádnými poplatky navíc. Pokud se tohle dodrží a zákazník si bude moci pružněji objednávat služby, pak je to v pořádku.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+43
+
-

Co to vůbec jsou „férové podmínky“? To, co od stolu vymyslí nějaký úředník, dost možná „cinknutý“? Uber, Airbnb, BlaBlaCar – to jsou představitelé spontánního, evolučního trendu. Historicky zatím nejlepším způsobem se díky němu propojuje strana nabídky a strana poptávky. Uberizace je spjatá s obecnější náladou mladé generace, která už nepotřebuje vlastnit (auto, byt), ale je pro ni přednější zážitek. Ano, do jisté míry jde i o módní vlnu, která se přežene, nicméně to nijak nesnižuje přínosnost uberizace: šetří ekonomické (práce, kapitál), a dokonce i přírodní zdroje, protože je mnohem efektivněji vytěžuje. Takže proč jí bránit? Protože snižuje zisky taxikářské lobby nebo hotelovým řetězcům typu The Trump Organization? Trh v tomto případě najde rovnováhu sám, to budou ty nejférovější podmínky. Ne, hotely nezaniknou. Chirurg, který přijel za oceán přednášet na lékařský kongres, asi nebude přespávat jako baťůžkář na palandě v podkroví. Své klienty si najde Airbnb a své klienty budou mít i nadále hotely, i se svými bezpečnostními a dalšími předpisy. Trh si sám řekne, v jakém poměru. A co když dají lidé dobrovolně a dlouhodobě přednost Uberu před taxíky – se všemi předpisy, jež taxi musí splňovat – v poměru 100 : 0? Nemyslím si, že k tomuto krajnímu scénáři dojde. A pokud přesto ano, pak jsou tyto předpisy zjevně zcela k ničemu, tyje z nich pouze parazitující úředník, a je dobře, že to díky Uberu konečně víme a můžeme tak s klidným srdcem deregulovat.

Lubo Smid

spoluzakladatel a COO STRV

Lubo Smid
+10
+
-

Středobodem sdílené ekonomiky je vždy zákazník a jeho spokojenost. Zákazník určuje kvalitu služeb, za které bude platit a za které ne. To logicky vede k jejich zkvalitnění. U sdílené ekonomiky vidíme nejlépe, jak spontánně vzniká inovace a že čím méně stát zasahuje do konání obyvatel, tím více nových nápadů může vzniknout. Pole působnosti by tedy mělo být co nejotevřenější. Snahu a vyrovnání podmínek se zaběhlými subjekty (taxislužby, hotely atd.) chápu, ale než regulovat sdílenou ekonomiku, je mnohem lepší deregulovat současná odvětví. Regulace totiž většinou nepomáhají zákazníkovi, ale zaběhlým subjektům, které nechtějí inovovat.

Na druhou stranu, s rostoucím objemem sdílené ekonomiky se bude i zvyšovat chuť státu na podílu ze zisků. Cestu do budoucna vidím v co nejjednodušším a nejpřehlednějším daňovém systému, který bude vyhovovat jednotlivcům podnikajícím v rámci sdílené ekonomiky i zaběhlým subjektům. Přehledné a nižší daně jsou taky nejúčinnější zbraní proti šedé ekonomice, takže ze zjednodušení bude nepochybně profitovat stát.

Radim Rezek

zakladatel a CEO Flatio

Radim Rezek
-7
+
-

Sdílenou ekonomiku vidím jako velkou příležitost a sám osobně velmi rád využívám platformy, které jsou na ní postavené. Možnou cestou k řešení aktuální propasti mezi klasickou a sdílenou ekonomikou je automatizované odvádění daní a poplatků v souladu se zákony. Daná platforma by měla fungovat jako garant, který pomáhá lidem jednoduše sdílet jejich zdroje a přivydělat si. Výhodou pro státní správu je úspora nákladů a růst objemu vybraných prostředků. Samosprávy by měly s firmami vést dlouhodobý dialog a vzájemně hledat společnou cestu. Důležitým tématem k diskuzi by měla být v první řadě legislativa, která zaostává za potřebami sdílené ekonomiky.

Ivan Bartoš

předseda Pirátské strany

Ivan Bartoš
+23
+
-

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbila?

Vlády a samosprávy by se měly snažit přizpůsobit nové technologické situaci, která sdílení umožňuje. Tento byznys staví na vyšší produktivitě i efektivitě, tam kde staré modely zbytečně vyšroubovaly cenu komodit i služeb. Jedno z pirátských hesel je: Sdílení je aktem lásky. V tomto případě je však sdílení aktem rozumu. Vidím žádoucí návrat k mezilidské komunikaci, která kromě technologie přenosu prostě nepotřebuje další prostředníky, kteří by na ni vydělávali. Bránit tomuto pokroku je podobné jako zakazovat lidem navzájem si půjčovat knížky, a to i za úplatu, nebo používat se sousedem společně koupený gril. Pokud se jedná o formu podnikání, pak vše vyřeší jednoduché živnostenské oprávnění.

Další řešení spočívá ve změnách daňové a regulační legislativy. Snahy zabránit rozvoji nových služeb a využití technologií nemůžou být dlouhodobě úspěšné, a jejich výsledkem bude pouze celkové zaostávání ekonomiky za zeměmi, které se v tomto směru liberalizují. To může znamenat zánik celých odvětví. Ještě na začátku minulého století se živily miliony lidí zajišťováním koňské přepravy, dnes je jízda koňským spřežením turistickou atrakcí.

A pojem šedá ekonomika? Počítejme s ní, ale pojďme rovnou vyvrátit úmyslnou lež řady politiků, kteří ji veřejně označují jako zápornou položku v ekonomice země a volají po dalších regulacích podnikání. Při sdílené i šedé ekonomice samozřejmě člověk na jedné straně využívá prostředky, které jsou daněné – služby, pohonné hmoty – a na druhé straně peníze, které putují do oběhu zpět v investicích i běžné spotřebě. Řešením tedy není bránit centralizované neefektivní modely, jakými jsou například standardní regulované taxislužby, ale otevřít prostor pro nové efektivnější varianty a modely. V řadě případů to však znamená porazit lobbistické skupiny i organizace, které jsou prorostlé jak do lokální, tak i globální politické sféry.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 5. 8. 2016 15:53

"Havlíček:Není totiž možné, nechat tomu úplně volný průběh, jinak hrozí, že dopadneme jak s hodinovými manžely, kdy kvalifikovanou práci dělají lidé bez živnosti, nemluvě o tom, že obvykle načerno."

Podlahu mi v novém domě pokládal bývalý inženýr, bez vyučení v oboru. Načerno to nebylo - pokud vím, při práci si svítil. Práce vynikající, drobné nedostatky odstraněny na zavolání, pomohl i s nákupem výběrové kvality za cenu materiálu přímo od výrobce. Mimořádně rychlý, mimořádně precizní, mimořádně slušný. Nalezl jsem jej na doporučení. K čmu by mu byla příslušnost k nějaké asociaci, cechu, získání ISO norem, koupený certifikát od nějaké polostátní organizace? Jeho vizitkou je jeho práce a doporučení spokojených zákazníků.


Osobně se domnívám, že pro státní establishment je hrozbou, kterou sdílená ekonomika především přináší, možnost, že by služby nebyly horší než ty garantované či zajišťované státem nebo organizacemi na státu přisátými, ale naopak lepší, k zákazníkům vstřícnější, jednodušší a levnější. Přístup státu bude standardní: ve verbální rovině podporujme (Prouza), ve skutečnosti stavme co nejvíce přakážek, obstrukcí a omezení.

+24
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 5. 8. 2016 14:29

Uber povede k likvidaci taxi služby. Airbnb povede k dramatickému omezení hotelnictví. Odhaduji, že by mohly zůstat jen luxusní hotelové a taxi služby pro zákazníky, pro něž bude používání nových nekonvenčních systému "pod jejich statusovou úroveň". To vše je v naprostém pořádku a jde pouze o evoluční vývoj v důsledku objevování nových možností, jak využívat současnou komunikační techniku.

Aby zde nepanovalo nerovné prostředí bylo by vhodné zrušit veškerou regulaci, která dopadá na hotely a taxikáře. Taxikáři by jednoduše přešly do Uberu. A hotely by nabízely své služby přes Airbnb, což se už v podstatě děje. V době, kdy je každý pod dohledem svých zákazníku a v době, kdy si každý může o poskytovateli služeb zjistit všechny prohřešky, kterých se v minulosti dopustil, je zcela zbytečné chránit zákazniky paralelně nějakými normami.

V nadsázce řečeno, kdo bude chtít přespat v zavšivené díře, která nesplňuje hygienické normy za 2,-Kč za noc, nechť tak činí. Kdo se bude chtít svést s řidičem, o němž je známo, že je to notorický alkoholik a hulvát, nechť se sveze. Je nesmysl doplňovat nové způsoby zajištění kvality služeb státní regulací a normami.

Na druhé straně , ať každý, kdo v tomto systému vydělává peníze, tak ať je zdaní, jako kdokoliv jiný. Proč by měli poskytovatelé služeb v rámci sdílené ekonomiky být osvobozeni od daní? A v tomto ohledu jde Babišova EET naproti legalizaci podnikání v rámci sdílené ekonomiky, neboť bude technicky zajištěna evidence tržeb z této činnosti. Stejně tak budou existovat u provozovatele těchto služeb zcela přesná centrální evidence samotné činnosti, což pomůže také ke ztransparentnění této zóny ve vztahu k finančnímu úřadu. Osobně si myslím, že nejoptimálnější způsob vyvedení těchto služeb ze šedé zóny by byl přechod na bezhotovostní systém, tedy zrušení hotovosti.

Takže máme bránit sdílené ekonomice? Jasně že ne! Ale pouze tehdy, pokud bude součástí legálního podnikání a nepůjde o součást šedé ekonomiky.

-11
+
-

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Jan Amos | 5. 8. 2016 15:53

"Havlíček:Není totiž možné, nechat tomu úplně volný průběh, jinak hrozí, že dopadneme jak s hodinovými manžely, kdy kvalifikovanou práci dělají lidé bez živnosti, nemluvě o tom, že obvykle načerno."

Podlahu mi v novém domě pokládal bývalý inženýr, bez vyučení v oboru. Načerno to nebylo - pokud vím, při práci si svítil. Práce vynikající, drobné nedostatky odstraněny na zavolání, pomohl i s nákupem výběrové kvality za cenu materiálu přímo od výrobce. Mimořádně rychlý, mimořádně precizní, mimořádně slušný. Nalezl jsem jej na doporučení. K čmu by mu byla příslušnost k nějaké asociaci, cechu, získání ISO norem, koupený certifikát od nějaké polostátní organizace? Jeho vizitkou je jeho práce a doporučení spokojených zákazníků.


Osobně se domnívám, že pro státní establishment je hrozbou, kterou sdílená ekonomika především přináší, možnost, že by služby nebyly horší než ty garantované či zajišťované státem nebo organizacemi na státu přisátými, ale naopak lepší, k zákazníkům vstřícnější, jednodušší a levnější. Přístup státu bude standardní: ve verbální rovině podporujme (Prouza), ve skutečnosti stavme co nejvíce přakážek, obstrukcí a omezení.
+24
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 5. 8. 2016 14:36

"Samosprávy by měly s firmami vést dlouhodobý dialog a vzájemně hledat společnou cestu."

Pozdní odpoledne, napůl zatažené žaluzie, hučící větrák. "Tak pojďte dál pane Novák, posaďte se u nás." Do místnosti vstoupí shrbená postava, v rukou žmoulá ošoupaný klobouk. Posadí se na židličku, která má jednu nohu o něco kratší než ostatní.
"Pane Novák, takto by to nešlo. Musíme vést dialog. Hledat společnou cestu. Jezdíte přeci po silnicích, ne?"
"No... to jo..."
"A čípak jsou silnice? Města, takže naše i vaše! A jakpak za ně platíte?"
"No platím daně z benzínu..."
"To je prosím něco jiného."
"No tak já bych klidně i platil nějakej ten poplatek, když ono o tak úplně-"
PRÁSK do stolu: "Kruci přece daněma!"
"No ale z těch jde většina na něco úplně jinýho, než silnice, dyť je to i vidět, všude samá díra..."
"Pane Nováku," povytáhl si úředník opasek, přičemž se v připnutém pouzdru zaleskla pažba zbraně, "my si asi úplně nerozumíme. Když říkám dialog, myslím tím, že budete poslouchat, jinak jste v tomhle byznysu skončil. Když říkám společná cesta, myslím tím, že nám budete platit, kolik si řekneme. Samozřejmě něco za něco, kvid pro kvok, nebo jak se to... Každopádně už nedělejte vlny a bude to v cajku."
"..."
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Richard Fuld | 5. 8. 2016 14:29

Uber povede k likvidaci taxi služby. Airbnb povede k dramatickému omezení hotelnictví. Odhaduji, že by mohly zůstat jen luxusní hotelové a taxi služby pro zákazníky, pro něž bude používání nových nekonvenčních systému "pod jejich statusovou úroveň". To vše je v naprostém pořádku a jde pouze o evoluční vývoj v důsledku objevování nových možností, jak využívat současnou komunikační techniku.

Aby zde nepanovalo nerovné prostředí bylo by vhodné zrušit veškerou regulaci, která dopadá na hotely a taxikáře. Taxikáři by jednoduše přešly do Uberu. A hotely by nabízely své služby přes Airbnb, což se už v podstatě děje. V době, kdy je každý pod dohledem svých zákazníku a v době, kdy si každý může o poskytovateli služeb zjistit všechny prohřešky, kterých se v minulosti dopustil, je zcela zbytečné chránit zákazniky paralelně nějakými normami.

V nadsázce řečeno, kdo bude chtít přespat v zavšivené díře, která nesplňuje hygienické normy za 2,-Kč za noc, nechť tak činí. Kdo se bude chtít svést s řidičem, o němž je známo, že je to notorický alkoholik a hulvát, nechť se sveze. Je nesmysl doplňovat nové způsoby zajištění kvality služeb státní regulací a normami.

Na druhé straně , ať každý, kdo v tomto systému vydělává peníze, tak ať je zdaní, jako kdokoliv jiný. Proč by měli poskytovatelé služeb v rámci sdílené ekonomiky být osvobozeni od daní? A v tomto ohledu jde Babišova EET naproti legalizaci podnikání v rámci sdílené ekonomiky, neboť bude technicky zajištěna evidence tržeb z této činnosti. Stejně tak budou existovat u provozovatele těchto služeb zcela přesná centrální evidence samotné činnosti, což pomůže také ke ztransparentnění této zóny ve vztahu k finančnímu úřadu. Osobně si myslím, že nejoptimálnější způsob vyvedení těchto služeb ze šedé zóny by byl přechod na bezhotovostní systém, tedy zrušení hotovosti.

Takže máme bránit sdílené ekonomice? Jasně že ne! Ale pouze tehdy, pokud bude součástí legálního podnikání a nepůjde o součást šedé ekonomiky.
-11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 5. 8. 2016 16:45
reakce na Richard Fuld | 5. 8. 2016 14:29

No vidíte, a já jsem myslel, že Uber je taxislužba, a Airbnb je hotelnictví.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 8. 2016 08:59
reakce na Stanislav Brabec | 5. 8. 2016 16:45

No není, když na ně nespadá regulace taxislužeb a hotelnictví.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 7. 8. 2016 08:41
reakce na Richard Fuld | 6. 8. 2016 08:59

Aha, takže podmínkou existence nějaké služby je podle vás její regulace. Že takhle uvažujete vy, mně nechává klidným, ale bohužel takhle uvažuje i vláda a úředníci. Pokud nemohou něco regulovat, tak to neexistuje, respektive nesmí existovat. Všechno nové je třeba zakázat nebo zregulovat, tak by to ztratilo původní smysl.

Takto zdegenerovaná společnost nemůže dlouho přežít a ani si nezaslouží přežít.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 8. 2016 10:03
reakce na Josef Fraj | 7. 8. 2016 08:41

Ale já přece nenavrhuji regulaci Uberu a Airbnb. Naopak. No a pokud by Uber byl zaxislužbou, pak by nebylo nic snazšího, než jim udělovat statisícové pokuty za provozování taxi bez licence. Obdobně v případě Airbnb.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 5. 8. 2016 15:03
reakce na Richard Fuld | 5. 8. 2016 14:29

Citace - Richard Fuld / 05.08.2016 14:29

Uber povede k likvidaci taxi služby. Airbnb povede k dramatickému omezení hotelnictví....


(19. stoleti)
...a rozvoj technologie elektriny povede k likvidaci vyrobcu svicek, stejne jako rozvoj automobilismu povede k likvidaci sluzeb kocich a drockaru.
(/19. stoleti)

Jasne ze to muze vest k likvidaci neefektivnich, preregulovanych, a na statu zavislych odvetvi. A je to jen a jen dobre...
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 8. 2016 09:03
reakce na Petr Bárta | 5. 8. 2016 15:03

Vdyť jo. Nepíšu, že by to mělo být špatně. Jen konstatuji, co se stane, aniž bych to hodnotil.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 5. 8. 2016 12:29

Havlíček: "Příjem musí být zdaněný". Proč?
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 6. 8. 2016 11:37
reakce na Jan Kopecký | 5. 8. 2016 12:29

Daně -> Czechinvest -> Nanopharna -> Sindat -> Havlíček.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 8. 2016 09:03
reakce na Jan Kopecký | 5. 8. 2016 12:29

Proč ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 5. 8. 2016 09:50

Brzo už bude autech chip, takže uberáky bude moc stopovat ta babišovo rozvědka a pokud jde o airbnb tak Chovanec vypíše odměnu za oznámení podezření z neregistrovaného ubytování. Pak budeme platit i za sestřenku, co přijela na prázdniny. Všechno bude doplněno elektronickými hlášeními a podrobnou, komplikovanou a nelogickou evidencí, pod pokutami desítek až stovek tisíc. Prostě takové normální eurounijní řešení s českými vychytávkami.
+14
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 6. 8. 2016 01:13
reakce na Josef Fraj | 5. 8. 2016 09:50

Vidíte, my si tu občas píšeme, že se vracíme do osmdesátých let a zahnívajícího socíku, ato se to začíná blížit Protektorátu. Ubytování nenahlášené osoby, to byl pěkný flastr. Pravda za schvalování atentátu na Heydricha byl provaz, zatímco teď jen max 12 let...
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!