Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Budeme bankám platit za to, že si u nich uložíme peníze?

| 18. 3. 2016

Centrální banky si hrají se zápornými sazbami. Blíží se doba, kdy se zápornými úroky přijdou i komerční banky na účtech běžných střadatelů?

Očima expertů: Budeme bankám platit za to, že si u nich uložíme peníze?

Minulý týden ohlásila Evropská centrální banka další kroky, kterými by chtěla nastartovat ekonomiku starého kontinentu. Kromě navýšení programu kvantitativního uvolňování se rozhodla i pro snížení všech klíčových úrokových sazeb. Základní sazba se dostala na nulu, depozitní sazba dokonce klesla do ještě většího minusu (-0,4 procenta), než byla dřív. Záporná depozitní sazba znamená, že komerční banky musí za uložení peněz u Evropské centrální banky platit. Ekonomové upozorňují, že si centrální bankéři zahrávají s ohněm a svůj boj s nízkou inflací a malým objemem úvěrů stejně nevyhrají. Klasické banky se prý navíc začnou poohlížet po tom, kde by se mohly zahojit. Nabízí se tak paradoxní růst sazeb u hypoték, zvyšování bankovních poplatků a mluví se i o tom, že by časem mohly záporné sazby objevit i na bankovních účtech běžných střadatelů.

Co na to ČNB?

Delší dobu už se spekuluje o tom, jestli se k záporným úrokovým sazbám odhodlá i Česká národní banka, nebo ještě spíš – kdy se k nim odhodlá. „O nastavení měnové politiky rozhoduje sedmičlenná bankovní rada České národní banky na pravidelných zasedáních předem naplánovaných na celý rok 2016 dopředu. V současnosti je platné nastavení, o kterém rozhodla bankovní rada ČNB dne 4. 2. 2016. Nejbližší zasedání bankovní rady ČNB se bude konat 31. 3. 2016,“ „odpověděl“ Tomáš Zimmermann z odboru komunikace ČNB na náš dotaz, jestli centrální bankéři o záporných sazbách uvažují. V únorovém rozhodnutí bankovní rady o záporných sazbách řeč nebyla a hlavní představitelé banky (guvernér Miroslav Singer a jeho zástupce Mojmír Hampl) se v médiích k této variantě staví převážně odmítavě.    

Co si o záporných sazbách myslí profesionálové, které jsme oslovili?

Ptáme se: Jak hodnotíte krok Evropské centrální banky z minulého týdne? Co to bude znamenat pro ekonomiku? Neblíží se doba, kdy se budou i bankovní vklady běžných střadatelů úročit zápornou sazbou?  

Jan Bureš

hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Jan Bureš
-8
+
-

Evropská centrální banka si zdá se uvědomuje rizika poklesu sazeb hlouběji do záporu. I proto Mario Drgahi hovoří o tom, že se mu do dalšího snižování sazeb už nechce. V případě zhoršení ekonomických vyhlídek v eurozóně tak počítám spíš s tím, že by Evropská centrální banka zvýšila objem kvantitativního uvolňování a sazby ponechala beze změny.  Podle studie Banky pro mezinárodní platby (BIS) se zdá, že banky v zemích, kde centrální bankéři srazili sazby do záporu, začaly účtovat záporné sazby velkým vkladatelům (především podnikům), nikoliv domácnostem a drobnějším vkladatelům (to pouze ve výjimečných případech).

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+49
+
-

Centrální bankéři očekávají od záporných úrokových sazeb, že povzbudí tvorbu úvěrů a zároveň přimějí domácnosti, aby méně spořily a více utrácely. Tato očekávání jen ukazují, jak dalece jsou centrální bankéři odtrženi od reálného světa.

Úvěrová stagnace v mnoha zemích západní Evropy není způsobena tím, že by úrokové sazby byly příliš vysoké. Jde zkrátka a dobře o fakt, že Západ je úvěry dostatečně nasycen. Trh už nemá, kam by rostl. Záporné sazby nemohou zázračně přičarovat nové klienty.

Ani domácnosti nehoří touhou vybrakovat těžce naspořené rezervy a jít „roztáčet kola ekonomiky“ do nejbližšího nákupního centra. Proč také? Úspor bude zapotřebí v budoucnosti. A kvůli nízkým sazbám je třeba šetřit víc než kdy dřív.

Pokud tato hra centrálních bankéřů na měnové uvolňování mimořádnými prostředky bude pokračovat, může se stát, že bankovní marže přinutí banky ke zvyšování poplatků nebo ke zvyšování komerčních sazeb, například na hypotéky. Kdyby se banky pokusily ve velkém přenést břemeno záporných sazeb na klienty, bude hrozit riziko bankovních runů, neboť který klient bude spokojen, když jeho peníze budou na účtu postupně znehodnocovány něčím, co je ve skutečnosti daň z úspor?

Eva Zamrazilová

hlavní ekonomka České bankovní asociace

Eva Zamrazilová
+4
+
-

Negativní sazby nechtějí evropské komerční banky přenášet na běžné střadatele, a proto znamenají dodatečný náklad, lze říci i určitou formu daně, kterou Evropská centrální banka uvalila na bankovní sektor. Každý další posun sazeb do záporu dodatečné náklady zvyšuje.

Výsledky zavedení negativních sazeb a kvantitativního uvolňování v ekonomice eurozóny nejsou příliš přesvědčivé. Oživení bankovních úvěrů je pomalé, viditelné je zejména v oblasti úvěrů domácnostem. S tím ale souvisí přehřívání cen nemovitostí v některých evropských zemích. Ještě horší jsou bubliny, které vznikají na trzích finančních aktiv, nejen na akciovém trhu, ale zejména na trhu vládních dluhopisů. Nestandardní měnová politika ECB opět zakrývá různou rizikovost jednotlivých zemí a oddaluje strukturální reformy, které jediné mohou nejslabším zemím pomoci oživit ekonomiku.

Pokud jde o Česko, zaznamenali jsme v posledních dnech výroky některých představitelů ČNB, kteří nevidí potřebu k záporným sazbám přikračovat. Kdyby skutečně centrální banka k záporným sazbám nepřikročila, nemusely by banky řešit problém, jak toto opatření promítat směrem ke svým klientům, například růstem úrokových sazeb z úvěrů nebo poplatkovou politikou.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+31
+
-

Bankovní experimenty centrálních bank smrdí průšvihem. Může se stát, že nás jejich nezávislost přijde v budoucnosti velmi draho. Záporné úrokové sazby jsou jedním z bláznivých experimentů, na které budou muset reagovat komerční banky. Domnívám se ale, že vklady běžných střadatelů nebudou zápornou sazbou zatíženy, banky spíš přitvrdí v poplatcích nebo paradoxně navýšením úvěrových sazeb, aby jejich marže zůstaly zachovány. Éra levných peněz zhorší bilance komerčních bank, které půjčují komukoliv na cokoli. Časem se úrokové sazby stejně budou muset zvedat, to je jisté. Předlužené státy budou mít se zdražením obsluhy svých obřích dluhů, načerpaných za levno, velké problémy. Éra levných peněz se nám zkrátka nejspíše vymstí další finanční krizí.

David Navrátil

hlavní ekonom České spořitelny

David Navrátil
+3
+
-

Záporné sazby můžou mít dva cíle. Za prvé může jít o snahu oslabit devizový kurz, v případě Evropské centrální banky oslabit euro. Ale pak je možné se ptát, proč Evropská centrální banka rovnou neintervenuje a neoslabuje euro přímo. Podobně jako Česká národní banka, která korunu oslabila intervencemi a zavedla kurzový závazek, že nenechá korunu posílit pod úroveň 27 korun za euro. 

Druhou možností může být snaha zvýšit úvěry a snížit úspory. Jinými slovy dotlačit domácnosti a podniky, aby víc investovaly a méně spořily. Potom by mohla rychleji růst ekonomika a nakonec i centrální bankou vyhlížená inflace. Úroky z nových úvěrů v eurozóně klesají. Ale překvapením pro Evropskou centrální banku je, že úvěry nerostou nijak rychle. Pes je zakopaný v rostoucí bankovní regulaci, která nutí banky zvyšovat zisk anebo méně půjčovat. A zisk banky obvykle zvyšují prostřednictvím úrokového výnosu. Ten je ale snižován zápornými sazbami, takže hádejte co – banky neúvěrují.

A co se týče úspor ležících ladem? To centrální banka změní jen tak, že nakonec záporné sazby protlačí až na lidi a podniky. Bez záporných sazeb za úspory a vklady je totiž měnová politika záporných sazeb bezzubým a špatným řešením. Obávám se ale, že záporné sazby za úspory jsou ještě horší varianta, která by naprosto změnila přístup lidí k úsporám a výrazně zhoršila deficit důchodových systémů. Jinými slovy, záporné sazby jsou negativní jak pro lidi a podniky, tak pro ekonomiku.

Michal Kozub

analytik Home Credit

Michal Kozub
+3
+
-

Záporné sazby jsou obrovský experiment, který vede do neznáma. Nevěřím, že by mohly zafungovat a přinést tolik očekávaný výsledek ve formě inflace. Spíš vytvoří novou bublinu, konkrétně na realitním trhu. Ukazuje se, že problém je mnohem hlubší než jen samotná inflace. Měnová politika Evropské centrální banky posledních několik let nefunguje. A podle všeho tento krok nelichotivou statistiku bankéřů z Frankfurtu nevylepší.

Bohužel to ale výrazně omezuje manévrovací prostor pro Českou národní banku. Česko se stává opět atraktivní destinací, protože je mimo rozhodovací sféru Evropské centrální banky, a tedy nemáme záporné úrokové sazby. Příliv kapitálu ale může Českou národní banku donutit k tomu, aby i ona snížila sazby do záporu. Staneme se tak nedobrovolně součástí experimentu, který ekonomice nemůže prospět. Pro spotřebitele to znamená, že jakýkoli úrok na jejich spořicích účtech bude bonus navíc.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
-1
+
-

Posun depozitní sazby dále do záporu povede k citelnému tlaku na snížení ziskovosti bank v eurozóně. Banky drží čím dál větší přebytky hotovosti, které z různých důvodů nemohou překlopit do úvěrů svým klientům či do ziskových investic. Pokud nahlížíme na pokles depozitní sazby izolovaně od ostatních opatření Evropské centrální banky, lze jej nazvat dodatečnou daní pro banky. Evropská centrální banka si je ale omezeného přínosu záporné depozitní sazby pro ekonomiku podle všeho vědoma. Její prezident Draghi naznačil, že depozitní sazba už pravděpodobně dosáhla svého dna, a Evropská centrální banka zároveň nabídla mechanismus, jak můžou z existence záporné sazby těžit I příjemci úvěrů. Zatímco tedy dlužníci budou mít šanci na snížení sazby vydělat, pro držitele volných prostředků může znamenat problém. Osobně nepředpokládám, že by se uplatňování záporných sazeb na vkladech klientů bank stalo normou. Banky se nicméně budou bránit přílivu velkých objemů nových vkladů, což se týká korporací. V jejich případě mohou být sankční úroky uplatňovány, byť si nemyslím, že plošně. Drobní střadatelé můžou nadále počítat s nulou, což ale neznamená, že by na ně politika Evropské centrální banky vůbec nedolehla. Snižující se úrokovou marži z retailových obchodů budou mít banky tendenci nahrazovat zvýšenými poplatky. V Česku zůstane situace z hlediska úročení vkladů na rozdíl od eurozóny stabilní, pokud Česká národní banka nepřistoupí k zavedení záporné depozitní sazby na přebytečnou likviditu v korunách. Stále věřím, že se tak nestane.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+40
+
-

Střadatelé se záporných úroků bát nemusí. Zatím. A to zatím podtrhuji. Zaprvé, šéf Evropské centrální banky Draghi minulý týden signalizoval, že se sazbami hlouběji do záporu již nepůjde; inflaci se bude snažit nastartovat jinými způsoby než znehodnocováním eura. Zadruhé, banky se zatím zpravidla zdráhají přenášet břímě negativních úroků na své klienty. Výjimkou je třeba švýcarská banka Alternative Bank Schweiz, která od začátku ledna penalizuje své klienty za to, že u ní mají peníze. Tato malá banka ovšem nepředstavuje typického zástupce bankovního světa. U jejího zrodu stály organizace typu Greenpeace, její současný ředitel dříve stál v čele fairtrade neziskovky. Progresivističtí a environmentálně orientovaní klienti této banky jsou zjevně ochotni skousnout to, co by jinde tak snadno neprocházelo. Asi věří, že záporné sazby mají „vyšší smysl“. Podobně jako tomu věří celé progresivistické Švédsko, jehož úřadům se oproti Švýcarsku daří kromě uvedení sazeb do záporu navíc ještě přesvědčovat občany, že hotovost je „fuj“. Bezhotovostní ekonomika je ovšem jen přímou cestou k opravdu hluboce záporným sazbám (proto jsem výš zdůraznil slůvko zatím). A také ke vzniku bublin. Když lidé nebudou moci při hluboce záporných sazbách ukládat své peníze do matrace, investují jich o to víc třeba do nemovitostí. Přitom právě třeba ve Švédsku už se nemovitostní bublina podle všeho pěkně nafukuje… Určitě z ní ale bude po splasknutí obviněn „živelný trh“, jejž je třeba dále spoutávat, nikoli skutečný viník, tedy levicoví progresivisté.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
+4
+
-

Kolik stoji trezor? Podle Googlu od 2500 korun, za půl milionu se dá sehnat pořádný místo skříně, kdybyste měli bankovek víc. Takového scénáře se banky musí bát. Kdyby všichni chtěli vybrat, není ani dost vytištěných papírků. Hned teď tedy účty s minusem u většiny bank nehrozí. A tak se budou vymýšlet „inovativní“ poplatky. Třeba za vložení velkého vkladu.

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc zalíbila?

Jinou možnou reakci ukazuje příklad Švýcarska. Centrální banka stanovila sazby minus 0,75 procenta. Úroky účtů banky nesrazily, ale aby měly z čeho tvořit zisky, zdražily hypotéky. Což je pravý opak toho, co měly záporné sazby přinést.

Další možná cesta je po vzoru Japonska. Když tamější banky nemohly peníze zaparkovat k centrální bance, kde by dostaly minusový úrok, uklidily je do jistějších státních dluhopisů. Banky se změnily z tradičních poskytovatelů úvěrů na nákupčí dluhopisů. Totální převis poptávky po státních dluhopisech nad nabídkou vidíme i v Česku už teď. Výsledek? I dluhopisy nesou minus.

Bojím se jedné věci – až se začne jednou zas naopak bojovat proti přílišné inflaci, úrokové sazby půjdou rychle nahoru a všichni majitelé státních dluhopisů, hypoték nebo úvěrů s (nyní lákavě nizoučkou) pohyblivou sazbou a majitelé kupy dluhopisů, prodělají kalhoty. Ta doba je ale ještě daleko. Než nastane, zapomenete i na tuhle anketu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 20. 3. 2016 09:52

Ale vás přeci hotovost nezajímá, investujete výhradně to superbezpečných státních dluhopisů, třeba brazilských:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/ekonomicky-tygr-bez-drapu-a-zubu-brazilie-miri-do-nejhlubsi-recese-za-sto-let-1281050

Je tam i vláda podle vašeho gusta - přeci zvýšit důchody o 90% je rozumný nápad, který zvýší koupěschopnou sílu obyvatelstva, zvýší agregátní poptávku a roztočí ekonomiku. Že si na to vláda půjčí nevadí, protože státní dluh se přeci nesplácí a může být libovolně veliký.
A pokud se na dluh postaví stadiony a další zařízení pro magalomanskou olympiádu, tak je přeci úplně jedno, že celá akce skončí v hlubokém minusu, stavby se použijí jen právě na olympiádu a dál již budou jen generovat náklady na údržbu a/nebo demolici, důležité je, že se ty peníze utratily, že... Protože dnešní "raketový růst" HDP Ruska je jistě z části důsledkem moudrých investic v Soči.

Vámi nenápadně propagované zrušení hotovosti je taková křivárna, že ji ani nemá smysl komentovat. Je dokonce tak křivá, že se k ní vaši etatističtí kumpáni bojí přistoupit, protože by to ohrozilo násilím udržovaný monetární monopol. Poptávka po hotovosti a averze k negativní sazbám je mezi lidmi totiž tak velká, že by přes veškerou represi lidé mohli začít používat alternativní měnu.
Ale i pokud zvítězí jiný fantasmagorický nápad (nepodmíněný příjem křížený s "vrtulníkovými" penězi), nebo zvítězí MMT sekta, motivem k přechodu na alternativní měnu to bude také.
http://roklen24.cz/a/iJpqM/doba-je-zla-munice-dochazi-ke-slovu-se-dostavaji-odpadlici

+10
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 20. 3. 2016 09:21

To je ale přece v podstatě pozitivni efekt záporných sazeb v době, kdy se mluví o tom, že záporné sazby způsobí bublinu na nemovitostním trhu. Někde se musí projevit anomálie v podobě záporných sazeb, jejichž dopady nedoputují až k držitelům vkladů z důvodu, že společně se zápornými sazbami nebyla zrušena hotovost.

-7
+
-

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Tomáš Najman | 18. 3. 2016 23:27

Hm, všichni páni ekonomové mají při diskutování technických parametrů, rizik a důsledku víceméně pravdu.
Proč ale stále čekám, že se někdo konečně začne zabývat morálním rozměrem těchto pokusů na nás živých laboratorních krysách?
Testování šamponů taky už dávno zakázali. A důvodem nebylo, že by šampony zlevnily, zdražily anebo se přestávaly kupovat...
Takže co třeba se vyjádřit k jádru problémů? Proč např. Hampl může něco, za co mě zavřou, ačkoliv jeho a moje schopnost předpovídat fungování trhů a ekonomiky je měřitelně stejná, tedy zanedbatelná?
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 20. 3. 2016 15:43
reakce na Tomáš Najman | 18. 3. 2016 23:27

Myslel jsem spíše Singera, ale ono je to tam prašť jako uhoď...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ján Zavacký | 18. 3. 2016 19:04

Chcem upozorniť p.Tůmu, že za uloženie peňazí v banke sme platili vždy. Oni nám platili úroky, čím automaticky obe strany potvrdzovali dohodu o ich požičiavaní tretím osobám. Obe strany sa pritom správali tak, že tie peniaze boli k dispozícii okamžitému výberu. V skutočnosti aj boli, pretože v prípade potreby si banka vytvorila vlastné. Teraz by k tomu malo pribudnúť aj to, že okrem poplatku za vklad budeme platiť aj úrok, ktorý nám doteraz vyplácali banky.
Toto sa ale môže udiať len vtedy, keď vklady zaniknú, t.j. všetky naše "úradné" peniaze sa budú hýbať len ako elektronické zápisy na účtoch.
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 18. 3. 2016 09:43

https://mises.org/blog/switzerland-negative-interest-rates-result-rising-mortgage-rates
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 20. 3. 2016 09:21
reakce na Tomáš Macháček | 18. 3. 2016 09:43

To je ale přece v podstatě pozitivni efekt záporných sazeb v době, kdy se mluví o tom, že záporné sazby způsobí bublinu na nemovitostním trhu. Někde se musí projevit anomálie v podobě záporných sazeb, jejichž dopady nedoputují až k držitelům vkladů z důvodu, že společně se zápornými sazbami nebyla zrušena hotovost.
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 20. 3. 2016 09:52
reakce na Richard Fuld | 20. 3. 2016 09:21

Ale vás přeci hotovost nezajímá, investujete výhradně to superbezpečných státních dluhopisů, třeba brazilských:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/ekonomicky-tygr-bez-drapu-a-zubu-brazilie-miri-do-nejhlubsi-recese-za-sto-let-1281050

Je tam i vláda podle vašeho gusta - přeci zvýšit důchody o 90% je rozumný nápad, který zvýší koupěschopnou sílu obyvatelstva, zvýší agregátní poptávku a roztočí ekonomiku. Že si na to vláda půjčí nevadí, protože státní dluh se přeci nesplácí a může být libovolně veliký.
A pokud se na dluh postaví stadiony a další zařízení pro magalomanskou olympiádu, tak je přeci úplně jedno, že celá akce skončí v hlubokém minusu, stavby se použijí jen právě na olympiádu a dál již budou jen generovat náklady na údržbu a/nebo demolici, důležité je, že se ty peníze utratily, že... Protože dnešní "raketový růst" HDP Ruska je jistě z části důsledkem moudrých investic v Soči.

Vámi nenápadně propagované zrušení hotovosti je taková křivárna, že ji ani nemá smysl komentovat. Je dokonce tak křivá, že se k ní vaši etatističtí kumpáni bojí přistoupit, protože by to ohrozilo násilím udržovaný monetární monopol. Poptávka po hotovosti a averze k negativní sazbám je mezi lidmi totiž tak velká, že by přes veškerou represi lidé mohli začít používat alternativní měnu.
Ale i pokud zvítězí jiný fantasmagorický nápad (nepodmíněný příjem křížený s "vrtulníkovými" penězi), nebo zvítězí MMT sekta, motivem k přechodu na alternativní měnu to bude také.
http://roklen24.cz/a/iJpqM/doba-je-zla-munice-dochazi-ke-slovu-se-dostavaji-odpadlici
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 22. 3. 2016 12:55
reakce na Jan Altman | 20. 3. 2016 09:52

Tak to je dobrý fór, nazývat jako "Modern monetary theory" měnovou politiku, která již byla vyzkoušena v Německu 20.let :-).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 3. 2016 14:23
reakce na Josef Tětek | 22. 3. 2016 12:55

Dnes letí retro :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alexander Novotka | 20. 3. 2016 19:48
reakce na Jan Altman | 20. 3. 2016 09:52

Jsem si skoro myslel, že přes nápady už jest téměř dokonáno, že už se snad nedá nic horšího vymyslet. Oops... Mé iluze byly zjevně založeny na trapném deficitu mé vlastní fantazie. Něco jako MMT bych tedy nečekal ani ve snu... dík za odkaz.
Mám čím dál víc pocit, že to bude ještě hodně zajímavé a že se i dost nasmějeme.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 3. 2016 12:13
reakce na Alexander Novotka | 20. 3. 2016 19:48

Už se asi opakuju, ale opravdu očekávám, že "oni" budou "muset" vymýšlet stále extravagantnější "řešení".

Řekl bych "stále šílenější opatření, která život systému prodlouží vždy o čím dál menší dobu". Ale vzhledem ke krátkodobému horizontu uvažování politiků jim to bude dávat (osobní) smysl.

Čeká nás vše jiné, jen ne "konec dějin", ten sen západního establishmentu o tom, že teď už to bude navždy "po jejich".
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 21. 3. 2016 14:44
reakce na Jan Altman | 21. 3. 2016 12:13

MMT není nic nového. Byla již úspěšně vyzkoušeno v Zimbabwe.

Slovo úspěšně jsem záměrně nedal do uvozovek, protože očima MMT teoretika tato politika nepochybně úspěšná byla:

- Celých 20 let se dařilo držet inflaci mezi 10?% a 20?% ročně.

- A když se po 20 letech systém konečně zhroutil, byla vládnoucí garnitura již tak pevně v sedle, že se tam přes hyperinflaci udržela.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!