Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Budeme bankám platit za to, že si u nich uložíme peníze?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
18. 3. 2016
 30 218

Centrální banky si hrají se zápornými sazbami. Blíží se doba, kdy se zápornými úroky přijdou i komerční banky na účtech běžných střadatelů?

Očima expertů: Budeme bankám platit za to, že si u nich uložíme peníze?

Minulý týden ohlásila Evropská centrální banka další kroky, kterými by chtěla nastartovat ekonomiku starého kontinentu. Kromě navýšení programu kvantitativního uvolňování se rozhodla i pro snížení všech klíčových úrokových sazeb. Základní sazba se dostala na nulu, depozitní sazba dokonce klesla do ještě většího minusu (-0,4 procenta), než byla dřív. Záporná depozitní sazba znamená, že komerční banky musí za uložení peněz u Evropské centrální banky platit. Ekonomové upozorňují, že si centrální bankéři zahrávají s ohněm a svůj boj s nízkou inflací a malým objemem úvěrů stejně nevyhrají. Klasické banky se prý navíc začnou poohlížet po tom, kde by se mohly zahojit. Nabízí se tak paradoxní růst sazeb u hypoték, zvyšování bankovních poplatků a mluví se i o tom, že by časem mohly záporné sazby objevit i na bankovních účtech běžných střadatelů.

Co na to ČNB?

Delší dobu už se spekuluje o tom, jestli se k záporným úrokovým sazbám odhodlá i Česká národní banka, nebo ještě spíš – kdy se k nim odhodlá. „O nastavení měnové politiky rozhoduje sedmičlenná bankovní rada České národní banky na pravidelných zasedáních předem naplánovaných na celý rok 2016 dopředu. V současnosti je platné nastavení, o kterém rozhodla bankovní rada ČNB dne 4. 2. 2016. Nejbližší zasedání bankovní rady ČNB se bude konat 31. 3. 2016,“ „odpověděl“ Tomáš Zimmermann z odboru komunikace ČNB na náš dotaz, jestli centrální bankéři o záporných sazbách uvažují. V únorovém rozhodnutí bankovní rady o záporných sazbách řeč nebyla a hlavní představitelé banky (guvernér Miroslav Singer a jeho zástupce Mojmír Hampl) se v médiích k této variantě staví převážně odmítavě.    

Co si o záporných sazbách myslí profesionálové, které jsme oslovili?

Ptáme se: Jak hodnotíte krok Evropské centrální banky z minulého týdne? Co to bude znamenat pro ekonomiku? Neblíží se doba, kdy se budou i bankovní vklady běžných střadatelů úročit zápornou sazbou?  

Jan Bureš

hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Jan Bureš
-
-6
+

Evropská centrální banka si zdá se uvědomuje rizika poklesu sazeb hlouběji do záporu. I proto Mario Drgahi hovoří o tom, že se mu do dalšího snižování sazeb už nechce. V případě zhoršení ekonomických vyhlídek v eurozóně tak počítám spíš s tím, že by Evropská centrální banka zvýšila objem kvantitativního uvolňování a sazby ponechala beze změny.  Podle studie Banky pro mezinárodní platby (BIS) se zdá, že banky v zemích, kde centrální bankéři srazili sazby do záporu, začaly účtovat záporné sazby velkým vkladatelům (především podnikům), nikoliv domácnostem a drobnějším vkladatelům (to pouze ve výjimečných případech).

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
-
+51
+

Centrální bankéři očekávají od záporných úrokových sazeb, že povzbudí tvorbu úvěrů a zároveň přimějí domácnosti, aby méně spořily a více utrácely. Tato očekávání jen ukazují, jak dalece jsou centrální bankéři odtrženi od reálného světa.

Úvěrová stagnace v mnoha zemích západní Evropy není způsobena tím, že by úrokové sazby byly příliš vysoké. Jde zkrátka a dobře o fakt, že Západ je úvěry dostatečně nasycen. Trh už nemá, kam by rostl. Záporné sazby nemohou zázračně přičarovat nové klienty.

Ani domácnosti nehoří touhou vybrakovat těžce naspořené rezervy a jít „roztáčet kola ekonomiky“ do nejbližšího nákupního centra. Proč také? Úspor bude zapotřebí v budoucnosti. A kvůli nízkým sazbám je třeba šetřit víc než kdy dřív.

Pokud tato hra centrálních bankéřů na měnové uvolňování mimořádnými prostředky bude pokračovat, může se stát, že bankovní marže přinutí banky ke zvyšování poplatků nebo ke zvyšování komerčních sazeb, například na hypotéky. Kdyby se banky pokusily ve velkém přenést břemeno záporných sazeb na klienty, bude hrozit riziko bankovních runů, neboť který klient bude spokojen, když jeho peníze budou na účtu postupně znehodnocovány něčím, co je ve skutečnosti daň z úspor?

Eva Zamrazilová

hlavní ekonomka České bankovní asociace

Eva Zamrazilová
-
+6
+

Negativní sazby nechtějí evropské komerční banky přenášet na běžné střadatele, a proto znamenají dodatečný náklad, lze říci i určitou formu daně, kterou Evropská centrální banka uvalila na bankovní sektor. Každý další posun sazeb do záporu dodatečné náklady zvyšuje.

Výsledky zavedení negativních sazeb a kvantitativního uvolňování v ekonomice eurozóny nejsou příliš přesvědčivé. Oživení bankovních úvěrů je pomalé, viditelné je zejména v oblasti úvěrů domácnostem. S tím ale souvisí přehřívání cen nemovitostí v některých evropských zemích. Ještě horší jsou bubliny, které vznikají na trzích finančních aktiv, nejen na akciovém trhu, ale zejména na trhu vládních dluhopisů. Nestandardní měnová politika ECB opět zakrývá různou rizikovost jednotlivých zemí a oddaluje strukturální reformy, které jediné mohou nejslabším zemím pomoci oživit ekonomiku.

Pokud jde o Česko, zaznamenali jsme v posledních dnech výroky některých představitelů ČNB, kteří nevidí potřebu k záporným sazbám přikračovat. Kdyby skutečně centrální banka k záporným sazbám nepřikročila, nemusely by banky řešit problém, jak toto opatření promítat směrem ke svým klientům, například růstem úrokových sazeb z úvěrů nebo poplatkovou politikou.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
-
+33
+

Bankovní experimenty centrálních bank smrdí průšvihem. Může se stát, že nás jejich nezávislost přijde v budoucnosti velmi draho. Záporné úrokové sazby jsou jedním z bláznivých experimentů, na které budou muset reagovat komerční banky. Domnívám se ale, že vklady běžných střadatelů nebudou zápornou sazbou zatíženy, banky spíš přitvrdí v poplatcích nebo paradoxně navýšením úvěrových sazeb, aby jejich marže zůstaly zachovány. Éra levných peněz zhorší bilance komerčních bank, které půjčují komukoliv na cokoli. Časem se úrokové sazby stejně budou muset zvedat, to je jisté. Předlužené státy budou mít se zdražením obsluhy svých obřích dluhů, načerpaných za levno, velké problémy. Éra levných peněz se nám zkrátka nejspíše vymstí další finanční krizí.

David Navrátil

hlavní ekonom České spořitelny

David Navrátil
-
+5
+

Záporné sazby můžou mít dva cíle. Za prvé může jít o snahu oslabit devizový kurz, v případě Evropské centrální banky oslabit euro. Ale pak je možné se ptát, proč Evropská centrální banka rovnou neintervenuje a neoslabuje euro přímo. Podobně jako Česká národní banka, která korunu oslabila intervencemi a zavedla kurzový závazek, že nenechá korunu posílit pod úroveň 27 korun za euro. 

Druhou možností může být snaha zvýšit úvěry a snížit úspory. Jinými slovy dotlačit domácnosti a podniky, aby víc investovaly a méně spořily. Potom by mohla rychleji růst ekonomika a nakonec i centrální bankou vyhlížená inflace. Úroky z nových úvěrů v eurozóně klesají. Ale překvapením pro Evropskou centrální banku je, že úvěry nerostou nijak rychle. Pes je zakopaný v rostoucí bankovní regulaci, která nutí banky zvyšovat zisk anebo méně půjčovat. A zisk banky obvykle zvyšují prostřednictvím úrokového výnosu. Ten je ale snižován zápornými sazbami, takže hádejte co – banky neúvěrují.

A co se týče úspor ležících ladem? To centrální banka změní jen tak, že nakonec záporné sazby protlačí až na lidi a podniky. Bez záporných sazeb za úspory a vklady je totiž měnová politika záporných sazeb bezzubým a špatným řešením. Obávám se ale, že záporné sazby za úspory jsou ještě horší varianta, která by naprosto změnila přístup lidí k úsporám a výrazně zhoršila deficit důchodových systémů. Jinými slovy, záporné sazby jsou negativní jak pro lidi a podniky, tak pro ekonomiku.

Michal Kozub

analytik Home Credit

Michal Kozub
-
+5
+

Záporné sazby jsou obrovský experiment, který vede do neznáma. Nevěřím, že by mohly zafungovat a přinést tolik očekávaný výsledek ve formě inflace. Spíš vytvoří novou bublinu, konkrétně na realitním trhu. Ukazuje se, že problém je mnohem hlubší než jen samotná inflace. Měnová politika Evropské centrální banky posledních několik let nefunguje. A podle všeho tento krok nelichotivou statistiku bankéřů z Frankfurtu nevylepší.

Bohužel to ale výrazně omezuje manévrovací prostor pro Českou národní banku. Česko se stává opět atraktivní destinací, protože je mimo rozhodovací sféru Evropské centrální banky, a tedy nemáme záporné úrokové sazby. Příliv kapitálu ale může Českou národní banku donutit k tomu, aby i ona snížila sazby do záporu. Staneme se tak nedobrovolně součástí experimentu, který ekonomice nemůže prospět. Pro spotřebitele to znamená, že jakýkoli úrok na jejich spořicích účtech bude bonus navíc.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
-
+1
+

Posun depozitní sazby dále do záporu povede k citelnému tlaku na snížení ziskovosti bank v eurozóně. Banky drží čím dál větší přebytky hotovosti, které z různých důvodů nemohou překlopit do úvěrů svým klientům či do ziskových investic. Pokud nahlížíme na pokles depozitní sazby izolovaně od ostatních opatření Evropské centrální banky, lze jej nazvat dodatečnou daní pro banky. Evropská centrální banka si je ale omezeného přínosu záporné depozitní sazby pro ekonomiku podle všeho vědoma. Její prezident Draghi naznačil, že depozitní sazba už pravděpodobně dosáhla svého dna, a Evropská centrální banka zároveň nabídla mechanismus, jak můžou z existence záporné sazby těžit I příjemci úvěrů. Zatímco tedy dlužníci budou mít šanci na snížení sazby vydělat, pro držitele volných prostředků může znamenat problém. Osobně nepředpokládám, že by se uplatňování záporných sazeb na vkladech klientů bank stalo normou. Banky se nicméně budou bránit přílivu velkých objemů nových vkladů, což se týká korporací. V jejich případě mohou být sankční úroky uplatňovány, byť si nemyslím, že plošně. Drobní střadatelé můžou nadále počítat s nulou, což ale neznamená, že by na ně politika Evropské centrální banky vůbec nedolehla. Snižující se úrokovou marži z retailových obchodů budou mít banky tendenci nahrazovat zvýšenými poplatky. V Česku zůstane situace z hlediska úročení vkladů na rozdíl od eurozóny stabilní, pokud Česká národní banka nepřistoupí k zavedení záporné depozitní sazby na přebytečnou likviditu v korunách. Stále věřím, že se tak nestane.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+42
+

Střadatelé se záporných úroků bát nemusí. Zatím. A to zatím podtrhuji. Zaprvé, šéf Evropské centrální banky Draghi minulý týden signalizoval, že se sazbami hlouběji do záporu již nepůjde; inflaci se bude snažit nastartovat jinými způsoby než znehodnocováním eura. Zadruhé, banky se zatím zpravidla zdráhají přenášet břímě negativních úroků na své klienty. Výjimkou je třeba švýcarská banka Alternative Bank Schweiz, která od začátku ledna penalizuje své klienty za to, že u ní mají peníze. Tato malá banka ovšem nepředstavuje typického zástupce bankovního světa. U jejího zrodu stály organizace typu Greenpeace, její současný ředitel dříve stál v čele fairtrade neziskovky. Progresivističtí a environmentálně orientovaní klienti této banky jsou zjevně ochotni skousnout to, co by jinde tak snadno neprocházelo. Asi věří, že záporné sazby mají „vyšší smysl“. Podobně jako tomu věří celé progresivistické Švédsko, jehož úřadům se oproti Švýcarsku daří kromě uvedení sazeb do záporu navíc ještě přesvědčovat občany, že hotovost je „fuj“. Bezhotovostní ekonomika je ovšem jen přímou cestou k opravdu hluboce záporným sazbám (proto jsem výš zdůraznil slůvko zatím). A také ke vzniku bublin. Když lidé nebudou moci při hluboce záporných sazbách ukládat své peníze do matrace, investují jich o to víc třeba do nemovitostí. Přitom právě třeba ve Švédsku už se nemovitostní bublina podle všeho pěkně nafukuje… Určitě z ní ale bude po splasknutí obviněn „živelný trh“, jejž je třeba dále spoutávat, nikoli skutečný viník, tedy levicoví progresivisté.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
-
+6
+

Kolik stoji trezor? Podle Googlu od 2500 korun, za půl milionu se dá sehnat pořádný místo skříně, kdybyste měli bankovek víc. Takového scénáře se banky musí bát. Kdyby všichni chtěli vybrat, není ani dost vytištěných papírků. Hned teď tedy účty s minusem u většiny bank nehrozí. A tak se budou vymýšlet „inovativní“ poplatky. Třeba za vložení velkého vkladu.

Která odpověď se vám nejvíc zalíbila?

Jinou možnou reakci ukazuje příklad Švýcarska. Centrální banka stanovila sazby minus 0,75 procenta. Úroky účtů banky nesrazily, ale aby měly z čeho tvořit zisky, zdražily hypotéky. Což je pravý opak toho, co měly záporné sazby přinést.

Další možná cesta je po vzoru Japonska. Když tamější banky nemohly peníze zaparkovat k centrální bance, kde by dostaly minusový úrok, uklidily je do jistějších státních dluhopisů. Banky se změnily z tradičních poskytovatelů úvěrů na nákupčí dluhopisů. Totální převis poptávky po státních dluhopisech nad nabídkou vidíme i v Česku už teď. Výsledek? I dluhopisy nesou minus.

Bojím se jedné věci – až se začne jednou zas naopak bojovat proti přílišné inflaci, úrokové sazby půjdou rychle nahoru a všichni majitelé státních dluhopisů, hypoték nebo úvěrů s (nyní lákavě nizoučkou) pohyblivou sazbou a majitelé kupy dluhopisů, prodělají kalhoty. Ta doba je ale ještě daleko. Než nastane, zapomenete i na tuhle anketu.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (11)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aleš michlbankyběžné účtycentrální bankyceny nemovitostíčeská národní bankaevropská centrální bankahotovosthypotékyinflacejan burešjaroslav šurakvantitativní uvolňovánílukáš kovandamario draghipavel kohoutpavel sobíšekúrokové sazbyúvěry
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo