Očima expertů: Mimořádné příspěvky k důchodu. Spravedlnost, nebo uplácení voličů?

Minulý týden poslanci schválili mimořádný příspěvek důchodcům ve výši 1200 korun. Původně se měl rozdávat v prosinci, to se nakonec nestihlo. Zato bude příspěvek proti původnímu plánu dvojnásobný. Státní kasa bude lehčí o 3,5 miliardy korun.

Důvodem pro rozdávání příspěvku je pravidelná valorizace, tedy přesněji to, že příští rok kvůli nízké inflaci porostou důchody jen minimálně – v průměru o čtyřicet korun. „Zvýšení důchodů o pár korun bych považovala za výsměch seniorům, kteří celý život poctivě pracovali,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. O podobě a pravidlech valorizace důchodů se čeští politici v posledních letech tvrdě přou. Vláda Petra Nečase prosadila od ledna 2013 tříleté snížení valorizace kvůli ekonomické krizi. Důchody se pak zvyšovaly jen o třetinu inflace a třetinu růstu reálných mezd. Vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL ale původní pravidla vrátila už na začátku letošního roku, tedy po dvou letech. Důchody se tak opět každoročně navyšují o celou míru inflace a třetinu růstu průměrné mzdy.

Více k valorizacím v článku:

• Důchodová komise: Zvedejte důchody víc

Opozici se nelíbí, že vláda situaci řeší jednorázovým příspěvkem. Přesto ale pro návrh hlasovali i poslanci ODS a TOP 09. Nakonec připustili, že ve chvíli, kdy česká ekonomika roste víc než čtyřprocentním tempem, se vstřícný krok vůči důchodcům dá akceptovat. Otázkou ale zůstává, jak důchody valorizovat, aby se mimořádné příspěvky nestaly normou. Ministryně Michaela Marksová by totiž navíc ráda prosadila, aby vláda mohla o mimořádných příspěvcích důchodců rozhodovat bez tradičního legislativního kolečka. A jak poukazuje řada kritiků, tato pravomoc by se snadno mohla stát zbraní předvolebního boje.

Podle našich informací by měl v dohledné době přijít druhý pracovní tým důchodové komise pod vedením demografa Tomáše Kučery s návrhem nového způsobu výpočtu valorizací penzí.

Jak se na jednorázové příspěvky důchodcům dívají ekonomové, politici, lidé z důchodové komise a akademici? Byli by pro, aby měla vláda možnost zvyšovat důchody prakticky kdykoli podle vlastního uvážení.

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Průběžný důchodový systém je největší nebezpečí, které moderním západním ekonomikám hrozí. Je ještě nebezpečnější než jakákoli ozbrojená hrozba, neboť proti němu nelze bojovat. Jakmile průběžně vyplácené penze spolknout více než deset procent HDP, ekonomika se dostává na sestupnou spirálu, odkud není návratu. Postupně rostou daně, zdražuje se práce, roste nezaměstnanost, klesá HDP, a ještě ke všemu se zhoršuje demografie, neboť průběžný penzijní systém vede lidi k tomu, aby neměli děti. Řecko zkrachovalo především kvůli tomu, že penze stály ročně 15 procent HDP. Itálie platí ročně důchodcům 12 procent HDP a je neustále na hraně bankrotu, její ekonomika dávno přestala růst. Česko platí zhruba osm procent HDP. Je vedlejší, v jaké struktuře a jak budou penze valorizovány, ale z hlediska přežití je nutné, aby výdaje nepřesáhly současný podíl na velikosti ekonomiky.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Se zvýšením pravomocí vlády při určování valorizace důchodů zásadně nesouhlasím. Takový krok by otevřel dveře ekonomickému populismu a mohl by působit na existující nerovnováhu v důchodovém systému efektem nabalující se sněhové koule. Současný systém, kdy vláda rozhoduje o valorizaci, ale je limitována inflací plus třetinou přírůstku reálné mzdy, kýženou rovnováhu také nezaručuje, obsahuje ale aspoň nějakou pojistku. Rozumím argumentu, že v současné fázi ekonomického cyklu s téměř nulovou inflací, solidním růstem zaměstnanosti a jen pozvolna se zvyšujícími reálnými mzdami, důchodci příliš netěží ze zlepšující se situace země. Na schválený jednorázový příspěvek k důchodům se proto dívám shovívavě, byť se jedná o velmi nesystémový krok. Systémové by bylo rozdělovat každoročně formou valorizace právě takovou částku, o kterou narostl v předchozím roce výběr sociálního pojistného, a případné přebytky či schodky vyrovnávat proti rezervám systému.

Tomáš Kučera

demograf, člen důchodové komise

Důchody by měly být valorizovány pouze za zákonem daných podmínek, jako tomu je dnes. Jednorázové příspěvky považuji za přípustné, ale za předem daných podmínek, aby se nezneužívaly ke kupování přízně důchodců nebo přímo jejich hlasů v předvolebním boji. Například při růstu HDP na obyvatele v předcházejícím roce vyšším než určitá mez (růst výkonnosti ekonomiky) nebo při poklesu částky, o kterou se při mandatorní valorizaci navyšuje důchod, pod určitou úroveň, jako třeba letos, případně za jiných, předem taxativně vymezených situací.

Petr Fiala

předseda ODS

Po letech stagnace a úspor zapříčiněných celosvětovou hospodářskou krizí je rozumné využít růstu ekonomiky také ke zvyšování životní úrovně našich penzistů. Vláda enormně zvyšuje počty státních zaměstnanců (meziročně o 13 tisíc osob), což spolu s navýšením jejich platů znamená navýšení výdajů o devět miliard korun, a tak by měla nalézt peníze i na zvýšení penzí. ODS navrhovala nikoli jednorázový příspěvek, ale trvalé navýšení důchodové základny o 1,2 procenta tak, aby se zvýšený důchod projevil i v dalších letech. Vláda náš návrh odmítla. Jednorázový příspěvek ve výši 1200 korun jsme však jako alternativní variantu podpořili.

S možností vlády libovolně navyšovat důchody bez souhlasu Parlamentu nesouhlasíme. Výdaje na důchody tvoří téměř třetinu výdajů státního rozpočtu a jejich změna může mít podstatný dopad na státní rozpočet. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí na její činnost schvaluje rozpočet. Není důvod, aby pro jeden konkrétní výdaj platila jiná pravidla než pro ostatní.

Martin Potůček

sociolog, předseda důchodové komise

Pokud by zákon neumožňoval vládě činit taková rozhodnutí, byla by následně úspěšně napadena u Ústavního soudu. Zákon však může vládě vymezit prostor pro rozhodování ovlivňující výši důchodů ve veřejném pilíři.

A co se týče mého pohledu na jednorázové příspěvky důchodcům? Jeden z pracovních týmů odborné komise pro důchodovou reformu pracuje právě na takovém návrhu valorizace penzí, který by, bude-li přijat a uplatněn, omezil potřebu jednorázových příspěvků na nezbytné minimum.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Za současných podmínek není třeba zvyšovat důchody nad rámec stávajícího zákona. Stav, který charakterizoval první pololetí letošního roku, kdy růst reálných mezd citelně zaostával za výkonem ekonomiky, je pouze přechodného rázu. Už nyní jsou patrné známky zrychlování růstu mezd a důvody k jejich růstu budou příští rok ještě silnější. A po zvýšení mezd dojde i k navýšení důchodů. I důchodci zkrátka – podobně jako pracující – bohužel stále pociťují dopady nedávně ekonomické krize a recese. Vývoj mezd je totiž opožděný za vývojem makroekonomiky, a proto se současný stav zdá být sociálně nespravedlivý. Jde ovšem – opakuji – o přechodnou záležitost, kvůli které netřeba měnit zákony. Zvláště ne tehdy, když veřejné finance stále vykazují – a budou vykazovat i v roce příštím – poměrně citelný deficit. Deficit, který už takto je při současném růstu hospodářství ekonomicky neospravedlnitelný. Uvažme též, že míra chudoby osob v důchodovém věku, tedy starších 65 let, je v Česku podle aktuálních údajů OECD jedna z vůbec nejnižších v hospodářsky vyspělém světě. Vyšší je dokonce i v takových zemích, jako je Norsko, Dánsko, Německo nebo Rakousko.