Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Řek řek’ ne. Co to znamená pro Evropu a co pro nás?

, | 10. 7. 2015

Řekové v referendu odmítli podmínky věřitelů a přiblížili tím svůj konec v eurozóně. Jak si máme řecké NE vykládat? A jaký další vývoj může nyní Evropa očekávat? Odpovídá premiér Sobotka, ministr financí Babiš, ekonomové Petr Robejšek, Aleš Michl, Petr Mach, Naďa Johanisová a další osobnosti.

Očima expertů: Řek řek’ ne. Co to znamená pro Evropu a co pro nás?

Řecký premiér Alexis Tsipras vyzval Řeky, aby řekli ne. A Řekové ho v referendu z minulého víkendu vyslyšeli. Něco přes tři pětiny hlasujících tak vyjádřilo názor, že jejich země nemá přistupovat na podmínky Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise. Jak na řecké straně, tak na straně věřitelů přitom padala silná slova jako vydírání.

Světoví ekonomové a ekonomičtí analytici se několik dní předháněli v nalézání dalších a dalších příčin nezáviděníhodného postavení Řecka. Ti názorově více vpravo měli pocit, že poslední řecké vlády udělali pro vybřednutí z krize málo, levicovější mají za to, že možná dělali až příliš, že úsporná opatření sice krátkodobě přinesla nějaké peníze, na druhou stranu že ale přiškrtila a znemožnila budoucí hospodářský rozvoj.

Podstatně opatrnější pak odborníci jsou v předvídání dalšího vývoje. Obecně se má za to, že by se Řecko mělo odpoutat od eurozóny, tedy vystoupit z měnové unie, a začít vydávat vlastní peníze, vystavit se tvrdé a očistné katarzi. Jenže, jak všichni jedním dechem dodávají, osud Řecka zdaleka neřídí jen hospodářské principy, ale také politika.

Se značným napětím se tedy očekává datum 20. července nebo ještě spíš 21. července. Do pondělka 20. července má totiž Řecko poslat do Evropské centrální banky další miliardy eur. A nikdo nepočítá s tím, že by je dokázalo sehnat. Pak by mohlo – nebo přesněji mělo – přijít zavření kohoutu od posledního penězovodu do řeckých bank. Jenže…

Co si o výsledcích řeckého referenda myslí předseda české vlády, renomovaní ekonomové, analytici a další osobnosti? Co znamená řecké ne? Jaký vývoj máme čekat, opustí Řecko eurozónu? Nebudou ho následovat další „nemocní muži“ jižní Evropy? Jak bude reagovat evropská i světová ekonomika?

Bohuslav Sobotka

předseda české vlády

Bohuslav Sobotka
+6
+
-

Řekové se rozhodli pro horší a těžší variantu. Nejen pro Řecko, ale pro celou Evropu. Chápu odhodlání prezidenta Hollanda a kancléřky Merkelové, ale myslím si, že je téměř nemožné držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli.      

Andrej Babiš

ministr financí, velkokapitalista

Andrej Babiš
+8
+
-

Řecké ne je nezodpovědné; nechápu, co vlastně Řekové oslavovali. Pro zemi fakt, že nechce přijmout navrhované reformy, znamená jen další problémy. Na druhou stranu jsme blíž ke scénáři, který jsem předeslal a který by byl pro eurozónu podle mě daleko nejčistší.

Pokud Řekové nechtějí přijmout změny a uskromnit se, měli by vyhlásit bankrot a rozvázat ruce ostatním členským státům eurozóny. Ty Řecko do eurozóny přijaly na základě zfalšovaných údajů o jeho ekonomice. Že Řecko dluhy nikdy nesplatí, bylo jasné už v letech 2010 a 2011, kdy mu bylo odpuštěno sto miliard eur. Tehdy politici států eurozóny přesunuli pohledávky soukromých věřitelů na bedra svých daňových poplatníků, teď se jim to bude těžko vysvětlovat. Zvlášť v těch zemích, kde mají lidé nižší platy a důchody než Řekové. Očekávám, že tito politici dají souhlas s restrukturalizací části dluhu, až se řecká vláda zaváže přijmout alespoň některá z navrhovaných úsporných opatření.

Řecko zbankrotovalo za posledních dvě stě let už čtyřikrát. Pokud zbankrotuje popáté, zabolí to státy eurozóny, zabolí to také zprostředkovaně v rozdílné míře ostatní státy Evropské unie, ale bude to stále přirozenější a zdravější proces než předlužené Řecko neustále dotovat. Osobně si ale myslím, že Řecko nakonec ustoupí, bankrot nevyhlásí a z eurozóny nevystoupí. Je to pro ně výhodnější, pro eurozónu ale ne.

Peter Robejšek

politolog a ekonom

Petr Robejšek
+6
+
-

Řekové si minulou neděli odhlasovali, že chtějí peníze z Německa a dalších zemí bez jakékoliv reformní protihodnoty. To je fenomén vysvětlitelný pouze jako davová psychóza. Draghi, Juncker, Merkelová a Hollande budou sice do poslední chvíle hledat možnosti, jak Řecko nadále vydržovat, ale Řecko eurozónu dřív nebo později opustí. Čím později k tomu dojde, tím pravděpodobnější je i zánik celé eurozóny.

Problém evropské ekonomiky není grexit, ale nízká konkurenceschopnost jižního křídla a předimenzovaný finanční průmysl. Na společnou měnu „nemá“ nejenom Řecko, ale ani Španělsko, Portugalsko a i další země.

Světová ekonomika se s grexitem vyrovná o to snáze, oč organizovaněji proběhne. Pravda je, že vůdci Evropy události neřídí, nýbrž je opakovaně pouze dýchavičně dobíhají.

Aleš Chmelař

hlavní ekonom Evropské sekce Úřadu vlády

Aleš Chmelař
+9
+
-

Alexander Hamilton věděl už v roce 1792, co je třeba, aby měnová unie v USA fungovala. Než američtí politici plně přijali jeho vizi, uplynulo 140 let. Řecká krize ukazuje, že někteří evropští politici jsou ochotni čekat stejně tak dlouho. V dalších dekádách se tudíž nudit nebudeme.

Současná krize je výsledkem pokusu poslepovat nedokončenou architekturu eurozóny dodržováním nominálních pravidel i v případě, že je jejich plnění nemožné nebo že neodpovídají skutečnosti. Podobný přístup bez hlubší integrace povede k dalším krizím.

Od začátku krize jsem přesvědčen, že Řecko eurozónu neopustí. Výsledek referenda na mých důvodech nic nezměnil, jen politicky vyhrotil situaci. V dalších dnech dojde k dohodě, která se bude blížit původnímu zadání euroskupiny, ale bude v horizontu měsíců doplněna o větší kompromis.

Řecký scénář žádné další země lákat nebude, ať už dopadne jakkoli. Řecká ekonomika ztratila čtvrtinu výkonu, nezaměstnanost vystoupala na 25 procent, u mladých nad 60 procent, důchody a platy se zmenšily o polovinu, bydlení a jídlo kvůli daním zdražilo o 30 procent. Žádná jiná země Evropské unie přitom nezlepšila tak radikálně svou fiskální bilanci.

Michal Horáček

textař a producent

Michal Horáček
+8
+
-

Nebudu předstírat, že jsem odborník na řecké záležitosti. Jedno se mi ale jeví jako zřejmé: v referendu volilo mnoho Řeků ne podmínkám věřitelů proto, že takové ne emotivně spojilo s hrdostí a důstojností. Mnozí se v tom smyslu vyjádřili naprosto explicitně. Ale co je tak hrdého na tom, nedostát svým svobodně přijatým závazkům? Co důstojného na nedodržení vlastních slibů? Za hrdé považuji, a tak mě to doma od mala učili, dluhy (ať finanční, nebo jiné) prostě zaplatit. To, co si Řekové vybrali, může a bude mít všelijaké následky. Ale pro mě to něco znamená už teď: zvolili si nedůstojnost, holou hanbu.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+8
+
-

Očekávám opačný vývoj než český analytický mainstream. Netrefili to s Řeckem už dřív – třeba v roce 2011 se zemi dosypaly prachy a odpustila část dluhů a mainstream začal tvrdit, že nejhorší je za námi. Netrefí to ani teď.

Jaký je vlastně největší problém? Nejsou to dluhy, ale to, že Němci vyhrají (oprávněně) většinu zakázek na jižních trzích. Musíte tedy buď pomoci jihu Evropy, nebo ublížit Německu.

A tři možná řešení:

  • Eurozónu opustí Německo. Nová marka drsně posílí, ublíží to německému exportu. Nebo se popakuje Řecko, Portugalsko a další. Měny jim oslabí a to pomůže tamějším podnikům.
  • V Německu porostou platy. To je ale odrovná ve srovnání s Čínou. Nebo snížíte platy v Řecku, což je posune do ještě větší a dlouhodobější recese.
  • Nebo se všechno vyřeší přes „Svaz evropských zemí“ a bude se drsně přerozdělovat.

Naďa Johanisová

ekonomka a pedagožka

Naďa Johanisová
+8
+
-

Ne znamená vyjádření důvěry Syrize i neochotu dále se nechat ponižovat trojkou. Politika rozpočtových škrtů selhala, Řecko čelí humanitární katastrofě, přitom se propadá stále více do dluhu. Nemá kam ustoupit. Merkelová a spol. by měli své selhání přiznat, jak upozorňují i ekonomové Krugman a Piketty. Část dluhu by měla být odpuštěna a zbytek splátek nastaven tak, aby byly vázány na obnovený ekonomický růst. Němcům byly také v roce 1953 válečné dluhy z větší části odpuštěny a zbytek spláceli, jen když ekonomika rostla. Pokud bude Řecko dotlačeno k vystoupení z eurozóny, bude to špatná vizitka pro evropské vlády, které se sjedou tuto neděli na mimořádném zasedání s cílem řešit řeckou krizi.

Následky případného grexitu lze těžko předvídat. Pro Řeky může být návrat k drachmě po počátečním chaosu cestou k sociální mobilizaci, ekonomické obnově a politické nezávislosti. Pro eurozónu to může být začátek konce projektu společné měny, který byl od počátku problematický.

Jan Bureš

hlavní analytik Ery

Jan Bureš
+8
+
-

Řecké ne výrazně zvyšuje pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny. Pokud nebude dohoda na stole do konce týdne, Evropská centrální banka bude muset pravděpodobně ještě přitvrdit vůči řeckému finančnímu sektoru. Ten může ztratit schopnost vydávat vkladatelům prakticky jakákoliv eura. V případě nesplacení dluhopisů v držení Evropské centrální banky (20. července), by byl záchranný program Evropské centrální banky přerušen pravděpodobně úplně a řecký stát i banky by byly prohlášeny za nesolventní. K obnovení chodu ekonomiky a k rekapitalizaci vlastních bank by Řekové museli začít brzy emitovat novou měnu. V Řecku by takový krok vedl k výrazné inflaci, právním tahanicím ohledně nesplatného zahraničního dluhu a mezinárodní izolaci. Ze zavedení nové drachmy by Řekové vzhledem k absenci jakýchkoliv zárodků exportního průmyslu nebyli schopni vytěžit prakticky žádné kladné body.

Strach z nákazy by pravděpodobně vedl Evropskou centrální banku k alespoň dočasnému urychlení nákupů vládních dluhopisů (program QE). Strach z opakování řeckého scénáře by mohl dočasně nastartovat odliv vkladů z některých ekonomik evropského jihu. Celkově má ale eurozóna pravděpodobně dostatek nástrojů na to, aby dokázala nákazu zastavit a efekty omezit na krátkou a mělkou recesi v některých zemích evropského jihu.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+6
+
-

Když Řekové odmítli podmínky dalších půjček, byli si jistě vědomi rizika, že lepší podmínky nevyjednají a že dost možná jim nezbude než znovuzavést vlastní měnu a tisknout peníze. Ačkoliv podle průzkumů chce většina Řeků zůstat v eurozóně, dali v referendu najevo, že nelpí na euru za každou cenu.

Eurozóna ale – tak jako dosud vždy – nejspíš Řecku ustoupí a dá mu další peníze, aniž by Řekové museli omezovat důchody, zvyšovat daně a vyrovnat státní rozpočet. Evropská unie pak ale ztratí další kus důvěryhodnosti a její podmínky nebudou mít důvod plnit ani další země, jako Španělsko či Francie. Řecko sice dostane peníze, ale zůstane mu euro a zůstane drahé pro jakoukoliv výrobu a jeho ekonomika zůstane nekonkurenceschopná.

Na výsledek řeckého referenda tak nahlížím s nadějí, že tento bludný kruh bude přetnut. Že státy Evropské unie nepřipustí další půjčky, které nikdy nebudou splaceny. Že Řecko zavede novou drachmu a postaví se tak opět na své nohy.

Steen Jakobsen

hlavní ekonom Saxo Bank

Steen Jakobsen
+6
+
-

Problémem není řecké ne, ale spíš to, jestli Evropská unie prodlouží pomoc Řecku. Pokud Řecko dosáhne dohody, může jít o začátek konce eura a eurozóny, jelikož to bude znamenat, že si každý v Evropě může dělat, co chce, a neohlížet se na ostatní. Ochota Řecka je nulová. Už vyčerpali přístup k mezinárodní pomoci a nejeví žádnou vůli svůj přístup změnit. Hrají si s Evropou na kočku a myš a doufají, že všechny problémy vyřeší čas.

Grexit sice bude znamenat další opravy ve všech třídách aktiv po celém světě, ale půjde spíš o potíže krátkodobého rázu. Dohoda naopak poskytne krátkodobou úlevu, ale za chvíli bychom tu měli socialistickou Evropskou unii, vedenou politiky, kteří rádi utrácejí peníze ostatních lidí, aniž by nesli zodpovědnost. Pravděpodobnost grexitu by měla být 95 procent, ale vyčkávací taktika a politické klima ji sráží na 50/50 do 21. července, kdy je další termín pro splátku Evropské centrální bance.

Co se týče dalších jižanských států, nemyslím si, že by ostatní země chtěly příklad Řecka následovat. Případná dohoda lídrů Unie s Řeckem bude mít za důsledek větší kvantitativní uvolňování k ještě nižší růstu a deflaci. Pokud k dohodě nedojde, Evropa ztratí rok 2015, ale znovu nastartuje růst v roce 2016 s lepším pracovním modelem s pravidly a odpovědnými členy.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kov
+6
+
-

Anketa

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Referendum do značné míry sloužilo jako nátlakový prostředek. Bylo vyhlášeno s nestandardně krátkým předstihem (to by se ještě dalo omluvit vzhledem k časovému presu), nestandardně bylo jako první odpověď „ne“, nestandardně se hlasovalo o návrhu, který podle jedné ze stran (věřitelů) už ani nebyl na stole, nestandardně se hlasovalo o textu, který byl do řečtiny přeložen zbrkle a chybně.

Nakonec tak ukázalo hlavně to, nač jsme u komunistů dobře zvyklí: rádi se zaštiťují vůlí lidu, ale jen pokud a dokud se jim to hodí. Pánové Tsipras, Varufakis či Tsakalotos si v tom nijak nezadají s tuzemskými komunistickými pohlaváry neblahé paměti. A je jedno, že nenosí tesilové obleky z OP Prostějov, ale štramáckou rozhalenku, že nejsou úderníky dělnické třídy, ale pyšní se prestižním vzděláním z britských univerzit (platí pro poslední dva jmenované).

Co je to vystoupení z eurozóny? Právně nic takového není definováno. Co když to řečtí soudruzi zkusí po vzoru svých kubánských kolegů a v Řecku začnou jako na „ostrově svobody“ paralelně obíhat dvě měny – „nová drachma“ (v níž budou vyplácet mzdy a penze) a euro (které budou do země dál vozit turisté)? Bude pak Řecko v eurozóně, nebo ne? Tamní komunisté nám to zase vyloží, jak se jim to zrovna bude hodit. A jak to bude zapadat do jejich plánu budování nejen řeckého, ale přímo světového socialismu. Kdo se začte například do politického manifestu páně Tsakalotose, pochopí, že právě to je to, oč jim jde především.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (37 komentářů)

Atom | 12. 7. 2015 19:41

Je jen škoda, že nikdo neupozornil že vláda ČSSD v čele se Sobotkou (dluhy se neplatí) nás vedou Řeckou cestou, a mrzí mě že to žádný ekonom ve svých vyjádřeních nepoznamená.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 12. 7. 2015 21:52
reakce na Atom | 12. 7. 2015 19:41

Touto cestou jde každá demokratická vláda, jen různými rychlostmi a z různých výchozích bodů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

marwin | 10. 7. 2015 22:12

Demokracie (vláda většiny) je výmysl lidský,a zjevně nefunguje-dobrá.V přírodě ale nemá obdobu,tam platí úplně jiné zákony.Tak by ,možná,stálo za to začít o nich uvažovat...:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Mareček | 10. 7. 2015 22:11

Demokracie (vláda většiny) je výmysl lidský,a zjevně nefunguje-dobrá.V přírodě ale nemá obdobu,tam platí úplně jiné zákony.Tak by ,možná,stálo za to začít o nich uvažovat...:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 10. 7. 2015 20:39

Při pohledu na odpověď Váženého Pana Premiéra nemohu nepřipomenout tento tweet Erika Besta.
https://twitter.com/ErikBest/status/618802377483808768
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Nesmi, ale bude | 10. 7. 2015 14:49

http://sichtarova.blog.idnes.cz/c/468888/recko-nesmi-byt-zachraneno.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 10. 7. 2015 14:12

Naďa Johanisová: Čím se proslavil Piketty? Tím že napsal knížku s mnoha faktickýma chyba, ve které hájí Marxe, který také napsal knihu s mnoha faktickýma chybama. To mají společné.

Piketty a Krugman jsou miláčci médií, nic víc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 10. 7. 2015 15:57
reakce na foxy | 10. 7. 2015 14:12

A hlavně politiků, protože pro ně vytvářejí zdání užitku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 11. 7. 2015 20:05
reakce na Tomáš Macháček | 10. 7. 2015 15:57

Možná nahradí zprofanovaného Keynese
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 13. 7. 2015 19:20
reakce na Josef Fraj | 11. 7. 2015 20:05

„Možná nahradí“ možná nenahradí. Jak můžeš nahradit někoho kdo zemřel před šedesáti lety. Keynes by vrchní a nejvlivnější ekonom první poloviny dvacátého století. Zatím se mu ani ani nepřiblížil a musel se zprofanovat, protože neseděl bankovnímu systému a to hlavně promocí pavědy Rakouské školy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 14. 7. 2015 05:51
reakce na Jan Koss | 13. 7. 2015 19:20

Keynes dal politikům do rukou "vědecké" zdůvodnění tištění peněz a přerozdělování. Bez ohledu na to, co si myslel sám Keynes. O tom se bavit nechci, protože jsem nenašel nikoho, kdo si myslíl, že Keynese pochopil a vzhledem ke zmatenosti a logické nekonzistenci jeho textů, to možná ani nejde. Sám se nepovažuji za znalce Keynese, tak se k tomu nebudu dál vyjadřovat.

Politici potřebují opět někoho, kdo jim dá rádoby věděcké zdůvodnění všech těch regulací, inflace a systematického olupování občanů. Protože Marx či Keynes už by neprošli, tak hledají nějaké nové jméno. Piketty nebo Krugman jsou takové typy, které by se jim mohli hodit.

To, že rakouská škola vyvrátila Keynesovo, zřejmě poněkud chaotické učení, není problém rakouské školy. A obviňování RŠ, že může za ústup Keynese ze slávy, je známka naprosté neznalosti scény teoretické ekonomie. Ještě nedávno se RŠ vyučovala jen na jediné vysoké škole na světě, kdežto Keynes (a Marx) na všech. Pokud se RŠ začne postupně prosazovat, tak to bude zejména proto, že na rozdíl od ostatních ek. směrů je logicky konzistentní.

Podle mne se ostatní ekonomické školy mají k RŠ, jako astrologie k astronomii. Tolik z mé strany k té pavědě. Jsem zvyklý, že mainstreamoví a zejména vládou placení ekonomové, se vyjadřují o RŠ pohrdlivě, ale intelektuálové většinou zpívají píseň svého chlebodráce. Já za ekonomii placený nejsem, tak si mohu dovolit nezávislý názor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 13. 7. 2015 19:40
reakce na Jan Koss | 13. 7. 2015 19:20

Oprava – ani ani = ani jeden
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 12. 7. 2015 16:44
reakce na Josef Fraj | 11. 7. 2015 20:05

Ten soudruh například navrhuje odpuštění nejen řeckého dluhu, ale dluhu velké části zemí EU.

http://byznys.lidovky.cz/nemci-kazou-splacet-vysmech-d10-/statni-pokladna.aspx?c=A150711_134707_statni-pokladna_ELE

Kdybych byl člověkem spořícím si na penzi v nějakém 3.pilíři (z významné části vyfutrovaném právě dluhopisy), asi bych zpozorněl.
Plus to tedy trochu zpochybňuje skálopevné přesvědčení našeho místního malého "piketíka" RF, že státní dluhopisy jsou absolutně bezpečné (samozřejmě až na nějaký ten občasný bankrot, restrukturalizaci, nucený haircut a reálnou inflaci nad nominálním výnosem dluhopisů).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 10. 7. 2015 10:00

Robejšek: "Čím později k tomu dojde, tím pravděpodobnější je i zánik celé eurozóny."
Souhlasím a proto jsem v podstatě rád, že je slušná šance, že se hoši nakonec dohodnou a řešení (za dost vysokou cenu) odložej.

Aleš Chmelař: Soudruh se to snaží neříct na plná ústa, ale v podstatě požaduje "dokončení integrace", čili jednotné daně a fiskální (federativní) transfery. Tzn. Řecko by již nemuselo co rok žádat o odpuštění dluhu a nové úvěry, dostávalo by část německých daní legálně a pravidelně. Říkat, že by to soudruh měl platit ze svého asi nemá smysl...

Aleš Michl: Cílem je samozřejmě ten poslední bod, EUSSR. Ale někdy se holt věci (naštěstí) vymknou kontrole plánovačů všeobecného blaha.

Naďa Johanisová: No jasně. Krugman a Piketty. A Varufakis, Fulda, Uhl, mladý Stropnický, Šabatová, Kavan, Křeček, ...
"Část dluhu by měla být odpuštěna" - soudružko, nic vám nebrání přispět.

Petr Mach: Ano, i já doufám, že se kluci nakonec dohodnou. Řecko slíbí malé "úspory" a dostane velkou půjčku a možná prominutí části těch starých. Na severu se naštvání na EU zvýší, na jihu se zvýší preference klonů Syrizy a touha dostat také svůj kus (bez práce) koláče.

Lukáš Kovanda: Souhlas. S tou výhradou, že ty novodobé komunisty vidíme i všude jinde. Mezi interviewovanými je jich dost (jejich názory jsou determinovány i tím, že jsou placeni ze státního).
Ti řečtí se liší a vyčnívají jen proto, že jsou momentálně v jiné situaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 10. 7. 2015 09:35

To NE v referendu byla jen snaha zlepšit si vyjednávací pozici.
Tsipras na "vůli lidu" samozřejmě kašle stejně jako Brusel a nakonec klidně udělá přesný opak toho, co lidi referendem stvrdili - ted přistoupí na dohodu s EU, možná s ještě "tvrdšími" podmínkami, než obsahoval v referendu zamítnutý návrh.

A stejně tak EU bude klidně s přehledem ignorovat odmítavý názor většiny obyvatel a Řecku nacpe další prachy, aniž by se slušně zeptala těch, kterým je bere.
A tak se třeba schválí, že Řecko slíbí úspory ve výši např. 12mld EUR během několika(!) let a obratem dostane novou půjčku např. 53mld EUR.

Nikomu nebude vadit, že jednak těch 12mld je jen vágní slib. Nikomu nebude vadit, že významná část z těch 12ti mld nebudou úspory, ale vyšší daně, které ekonomiku mohou jen zbrzdit. Nikomu nebude vadit, že nová půjčka bude stejně nesplatitelná, jako ty předchozí. Nikomu nebude vadit, že se kupuje pouze krátký odklad a nic se neřeší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Frenky | 10. 7. 2015 06:53

Kdybych byl Řekem, tak bych měl asi stejný názor, jako zde prezentuje Naďa Johanisová. Obyčejní Řekové se "provinili" pouze tím, že jednou za čas šli k volbám. Oni nefalšovali hospodářské výsledky, oni nebrali od EU úvěry ........ jen pracovali a slepě věřili, že je vše v pořádku.

To jen tak k těm, co rádi hází kamení. A předesílám, že nejsem zastáncem neplacení dluhů a že za nejlepší řešení, pro Řeky i pro zbytek EU, by byl odchod Řecka z eurozóny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 7. 2015 16:58
reakce na Frenky | 10. 7. 2015 06:53

Obyčejní Řekové, volební většina, volili celé desítky let politiky, kteří jim zvyšovali životní úroveň na dluh. Při čemž bylo jedno jestli volili Karamanlise nebo Papandrea. Dluhy dělali oba. Takže přinejmenším ti Řekové, kteří chodili k volbám, za to nesou odpovědnost. I pokud by si snad nevšimli, že žijí na dluh, tak je to neomlouvá. Pokud člověk, který neví že žije 40 let na dluh, má volební právo, tak je něco špatně, ale pořád to není důvod, aby za jeho špatná rozhodnutí nesl odpovědnost někdo jiný.

Volby slouží k tomu, aby občan, který legálně nemůže krást a dělat dluhy sám, kradl a zadlužoval se prostřednictvím zvoleného politika, který to může dělat legálně.

Pláčete na špatném hrobě. A mimochodem, není to žádné řecká specialita. Je to základní princip demokracie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 10. 7. 2015 17:19
reakce na Josef Fraj | 10. 7. 2015 16:58

Na rozdíl od Vás, nejsem přesvědčen o tom, že většina Řeků věděla, že žijí na dluh. O zkreslování hospodaření se začalo veřejně vědět až mnohem později, kdy se s tím už moc dělat nedalo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zlý Jabko | 10. 7. 2015 07:56
reakce na Frenky | 10. 7. 2015 06:53

Jistě, oni jen volili. Oni si jen nepřečetli pořádně volební program. Oni se jen zapomněli zeptat, jak bude ten šílený a absolutně nereálný program realizován. Oni si přece jen hodili hlas a tím to pro ně skončilo, že?
Volby nejsou sranda, Frenky. Pokud si někdo myslí, že to pro něj celé končí tím, že šoupne do urny lístek a všechno bude oukej, tak si zaslouží všechno, co na něj z té urny spadne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Wolitch | 10. 7. 2015 12:14
reakce na Zlý Jabko | 10. 7. 2015 07:56

A jak se v tom liší čeští voliči a situace v ČR?
O pár let.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 10. 7. 2015 09:09
reakce na Zlý Jabko | 10. 7. 2015 07:56

PS: To není snaha o obhajobu řeckých bolševiků. Ať už těch minulých, či současných. Ani to, že dluhy se neplatí. Ale jen pokus o vcítění se do postoje obyčejných Řeků a těch je většina.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dluhoslav | 10. 7. 2015 12:41
reakce na Frenky | 10. 7. 2015 09:09

Podle me je klicova otazka, zda ten dluh je i techto lidi:

- Kostas, pracoval jako architekt v projekcni kancelari, platil 4 nasobek prumernych dani a 4 nasobek odvodu na soc.poj, nyni je v penzi. Volil vzdy tu nejzodpovednejsi ze stran, ktera momentalne byla v nabidce (coz ale stale mohlo byt malo odpovedne)

- Dimitry, majitel taverny, presto ze cast prijmu zatajuje, stale plati nadprumerne odvody. K volbam nechodil, protoze vsechny strany v nabidce mu pripadaly populisticke, politiku chape jako spinave svinstvo a nechce s ni mit nic spolecneho, nechce politikum davat pocit, za maji jeho souhlas

Podle me to jejich dluh neni proste neni!

Naproti tomu zde je:
Damien - urednik se 14ti platy, priplatkem za vcasny prichad a za znalost prace s PC
Adonis - politik okresniho formatu, prideloval zakazky a dotace kamaradum
Aeneas - statni zamestnanec (ucitel), dostaval plat bez ohledu na to, zda zakaznici (rodice) jeho praci povazovali za kvalitni, nebo ne

Jejich dluh to je.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 7. 2015 17:03
reakce na Dluhoslav | 10. 7. 2015 12:41

Jaksi se vám z těch úvah vytratila demokracie. Díky ní je to dluh všech Řeků, případně všech Evropanů v eurozoně. Řecko konenckonců teď zavedlo precedens, že je možné hlasovat o tom, jestli někdo má nebo nemá splácet svoje dluhy. Tsipras prohlašuje, že má mandát k odmítnutí splacení přinejmenším části dluhů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

HypotetickýHypotékář | 11. 7. 2015 18:37
reakce na Josef Fraj | 10. 7. 2015 17:03

I těch Řeků, kteří demokracii neuznávají?
I těch Řeků, kteří nevolili, protože si nebylo z čeho vybrat?
I těch Řeků, kteří volili nejmenší zlo (partaje nejméně rozhazovačné)?

To by mne zajímalo, jakou logikou jim ten dluh chcete přifařit. To už je stejné jako tvrdit, že můj dluh z hypotéky je váš, protože dýcháme stejný vzduch.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 12. 7. 2015 10:46
reakce na HypotetickýHypotékář | 11. 7. 2015 18:37

O vašem dluhu nikdo nehlasoval, takže vaše přirovnání je zcela mimo mísu.

A pokud jde o Řeky, tak jsem psal o faktickém stavu a nikoliv o morálce. Když zvolení politici zadluží stát, tak je to faktický dluh všech občanů, protože všichni občané ho fakticky splácejí, bez ohledu na to, zda byli u voleb nebo koho volili.

To, že ho někteří, včetně mě, za svůj nepovažují a to zcela oprávněně, nic nemění na tom, že ho platí. Že jsou k tomu násilím donuceni. V tomto smyslu je to dluh všech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 12. 7. 2015 16:48
reakce na Josef Fraj | 12. 7. 2015 10:46

Různí lidé mají různou míru odvahy a ochoty se tomu nucenému splácení více či méně bránit.
A řekl bych, že čím více má člověk názor jako vy (že to za svůj dluh nepovažuje), tím větší má i tu ochotu a odvahu se bránit. Každopádně ztrácí ony (pseudo)morální zábrany (vštěpované nám státním školstvím a propagandou) se bránit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 10. 7. 2015 09:01
reakce na Zlý Jabko | 10. 7. 2015 07:56

Nic ve zlém, ale teď jsem nechtíc poprskal monitor. To, co jste napsal, snad nemyslíte vážně?

Dobře. Kolik našinců čte volební program? Kolik našinců (včetně Vás, z dovolením) si ověřuje reálnost a proveditelnost oněch programů? Kolik z nich si pak kontroluje, zda a jak je program plněn?

No a to nejdůležitější na závěr. Co byste dělal/říkal, kdyby se, nedej bože, najednou ukázalo, že výše zadlužení naší republiky k HDP není cca 40%, ale 240%? Také byste se ptal, jak je to možné, jak se to mohlo stát. Vždyť poctivě pracujeme, platíme daně a relativně jsme na tom dobře. Koho byste za to vinil? Politiky, nebo sebe, myšleno většinu obyvatel, kteří "jen" volili sliby politiků, jako všude ve světě?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 7. 2015 10:09
reakce na Frenky | 10. 7. 2015 09:01

No ono na tom něco je.
Ani se nemusím vciťovat do Řeků.
Koukněme se domů.
Já také necítím žádnou spoluzodpovědnost ani spoluúčast na státním dluhu. Vždy, když nějaký politik zopakuje, kolik set tisíc "každý dlužíme", nejraději bych mu jednu vrazil. Já si nic nepůjčil! Nikdy jsem s žádnou státní půjčkou nesouhlasil (ukažte mi můj podpis!). A nikdy jsem z těch půjčených peněz nic neměl: neberu dávky, dotace ani granty, jsem čistý daňový plátce.
Jestli by státní dluh někdo měl splácet, tak by to měli být ti politici, kteří ho odsouhlasili, ti politici a byrokrati, kteří ty peníze rozházeli a případně ti, ke kterým doputovaly - stejně jako církevní restituce se měly platit zabavením majetku KSČM a prostřednictvím snížení penzí bývalých členů KSČ, SČSP, vnitra, ČSLA, Lidových milicí a dalších bolševických organizací - já totiž církvím nic neukradl a pokud jim mám (musím) něco platit, jedná se o krádež.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 10. 7. 2015 09:38
reakce na Frenky | 10. 7. 2015 09:01

Ono je taky dobré se zeptat, kde jsou dnes a jak se budou na sanaci těch dluhů podílet ti, kdo na jejich vznik měli přímý vliv? A to nejen politici, ale také vysocí státní úředníci, manažeři státních a polostátních firem. A také majitelé a manažeři soukromých firem, vzhledem k tomu, že nemalá část řeckých dluhů tkví v soukromém sektoru. Ti všichni cosi podepisovali, ti všichni inkasovali bonusy, provize, možná i úplatky. Jak známo, finance řeckých bohatých lidí dávno v Řecku nejsou.

Řekl bych, že všichni tito jmenovaní jsou dávno za vodou, a to v některých případech nejen obrazně, ale i fyzicky.

Pokud by tito lidé měli své odpovědnosti uniknout, tak občané, kteří by to trpělivě snesli a "hrdě" platili dluhy (viz somnambulní příspěvek pana Horáčka) by nebyli občané, ale otroci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 7. 2015 17:06
reakce na Martin Brezina | 10. 7. 2015 09:38

Oni přece měli mandát od svých občanů. Byli demokraticky zvoleni právě proto, že slibovali a zařídili Řekům život na dluh. Porušili snad nějaký Řecký zákon?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Frenky | 10. 7. 2015 12:19
reakce na Martin Brezina | 10. 7. 2015 09:38

Ptát se můžete, ale ne formou - po bitvě (spíše po nekonečném mejdanu) je každý generál. Politici jsou mnohde pod drnem, nebo, jak píšete, za kopečky. A co úředníci, ti za to také mohou? A čím se provinili, že jen plnili svoje povinnosti? A čím podnikatelé, že si brali úvěry, které, na rozdíl od státu, musejí splácet? Myslím běžné podnikatele, kteří nečerpali nevratné dotace.

Ten problém je jinde. Jsme (i oni byli) lhostejní k čemukoliv se kolem děje. Co slibují a dělají politici, kdo jim dal mandát si brát za nás úvěry, čerpat dotace na nesmysly a to vše včetně omezování osobní svobody.....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

<B> | 10. 7. 2015 12:44
reakce na Frenky | 10. 7. 2015 12:19

Ja ale politikum nikdy zadny mandat k nicemu nedal a stejne tvrdej, ze statni dluh je i mym dluhem. Podle me to ma stejnou vahu, jako bych tvrdil, ze moje hypoteka je i sousedovym dluhem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 7. 2015 17:09
reakce na <B> | 10. 7. 2015 12:44

V demokraii je úplně jedno co si myslíte. Většina rozhodla, že dlužíte, tak dlužíte. ne nějak imaginárně, fakticky. Splácíte ten dluh na daních a v inflaci. Proto Babiš tak vyšiluje s EET.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

<B> | 11. 7. 2015 18:38
reakce na Josef Fraj | 10. 7. 2015 17:09

A take proto se velka cast Reku snazi tem danim vyhnout.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Venezuelec | 12. 7. 2015 22:06
reakce na <B> | 11. 7. 2015 18:38

A jakmile toto vyhýbání překročí určitou mez (tzn. dělá to "skoro každý"), už s tím státní moc mnoho nenadělá. Dříve či později tedy bude dosažen kritický "treshold" a nebude cesty zpět a skončí to tím, že moc nakonec nebude mít ani na pendreky a slzák. Natož na vydržování si rozbujelého represivního aparátu - ten za penězi uteče do privátní sféry.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 10. 7. 2015 10:13
reakce na Martin Brezina | 10. 7. 2015 09:38

V podstatě souhlasím.
Ale aby se toto již nikdy nikde nestalo, museli by občané možnosti vzniku takové situace včas zabránit.
Tedy pokud nechceme, aby za 10 let ČR nebyla ve stejné situaci a nás také někdo nechtěl ždímat proto, že se někdo napakoval na Blance, OpenCard, řepce, solárních elektrárnách, atd..., musíme jednat hned a jediná šance je daňová neposlušnost (ostatně proto ti největší čerpači dotací tak bojují za EET, kontrolní hlášení, atd...).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lagarde | 10. 7. 2015 12:11
reakce na Jan Altman | 10. 7. 2015 10:13

Ne, hezky budeš platit tyto projekty teď a až na nás za 10 let přijde MMF, tak ti zvýšej DPH a snížej penzi a zaplatíš to znovu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Gabriel PleskaGabriel Pleska
Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše...více o autorovi.
Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!