Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Zemanova národní banka?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
27. 3. 2015
 13 882

Česká národní banka by ráda držela korunu při zemi. Prezident by naopak chtěl silnou měnu a centrální banku kritizuje za experimenty s ekonomikou. V pravidelné anketě se tentokrát ptáme, jestli by hlava státu měla slovně intervenovat do měnové politiky a podle čeho by měla vybírat členy bankovní rady národní banky.

Očima expertů: Zemanova národní banka?

Prezident Miloš Zeman se v poslední době rád a často trefuje do představitelů České národní banky. Nelíbí se mu umělé oslabování koruny, ale také to, že někteří členové bankovní rady nepatří mezi fanoušky našeho vstupu do eurozóny. „Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup České republiky do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ řekl Miloš Zeman během návštěvy Královehradeckého kraje. Terčem prezidentovy kritiky bývá především stávající guvernér centrální banky Miroslav Singer. O jeho nástupci už má prý hlava státu jasno. Ve funkci by ho měl nahradit prezidentův oblíbenec Jiří Rusnok.

Zajímavé je, že Zemanovy výroky měly reálný dopad a projevily se posílením koruny. Prezident tak v malém tvoří vlastní měnovou politiku, protikladnou politice centrální banky. Ta se ale nevzdává a stojí si za svým. Vypovídá o tom i závěr ze včerejšího jednání bankovní rady: „Bankovní rada ČNB rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.“

Co si o výrocích Miloše Zemana k České národní bance, jejím opatřením a o budoucím složení bankovní rady myslí ekonomové, politici a podnikatelé? Jaký mají názor na prezidentovu „měnovou politiku“? Měl by Miloš Zeman členy bankovní rady skutečně vybírat jen podle toho, jestli jsou „pro euro“, neměl by víc dát na odbornost než na ideologické postoje?

Jan Zahradil

europoslanec

Jan Zahradil
-
+7
+

To, že Česká republika prošla nedávnou krizí relativně hladce, není dílem náhody. Vděčíme za to jednak české koruně, a tedy měnové suverenitě, a jednak velmi obezřetnému a citlivému přístupu České národní banky. Na současném vedení centrální banky si cením jejího renomé, odbornosti a také nezávislosti, jakou prokázalo například v nedávném sporu s bývalým prezidentem.

Snahy prezidenta Zemana o politizaci České národní banky jsou zcela chybné a dokazují, že euro je výhradně politickým projektem, který je prosazován z pozic ideologických, nikoli odborných. Pevně věřím, že i příští vedení České národní banky si uchová svou nezávislost a bude sloužit především zájmům České republiky, mezi které patří i vlastní měnová politika.

Tomáš Prouza

ekonom, státní tajemník pro evropské záležitosti

Tomáš Prouza
-
+7
+

Nechápu všechno to divení kolem. Úplně stejně se choval Václav Klaus a „správný“ názor na euro byl pro jmenování do bankovní rady podmínkou sine qua non. Pokud bude Miloš Zeman podporovat otevřenější přístup k této otázce, alespoň se názory v bankovní radě víc rozprostřou – a pokud něco skutečně potřebujeme, tak je to bankovní rada, která vede aktivní debatu, a to nejen uvnitř, ale i s ostatními partnery. Navíc nepochybuji o tom, že by Miloš Zeman nevybíral odborníky – jen prostě bude vybírat z mnohem širší množiny, než jaká byla ještě nedávno přijatelná.

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
-
+7
+

Ústava dává prezidentovi právo jmenovat do vedení České národní banky libovolné osoby, které prezident uzná vhodnými. Tím pádem prezident má ústavně zakotvenou možnost nepřímo, ale účinně ovlivňovat měnovou politiku. Jestli je toto uspořádání optimální, je jiná otázka. Je zřejmé, že je namířeno proti možnosti, aby vláda a parlament mohly nutit centrální banku provádět inflační politiku a financovat touto cestou státní dluh.

Na druhé straně je zde praktický problém plynoucí z nedostatku diverzifikace. Když prezident jmenuje členy bankovní rady jen podle svého vlastního názoru, hrozí nebezpečí, že všichni budou z jedné myšlenkové školy a že se tedy většina bankovní rady bude mýlit stejným způsobem. To je sice zmírněno překryvem funkčních období jednotlivých členů, ale praxe ukazuje, že to nestačí.

Problém s bankovní radou není česká specialita. Americký Fed, Bank of England, Bank of Japan, ECB, Švýcarská národní banka i švédská centrální banka prováděly v posledních dvou desetiletích velmi podobné chyby v měnové politice i v jiných oblastech.

Neexistuje způsob, jak perfektně vybrat centrální bankéře, protože nikdo vlastně ani neví, jaké kvality by perfektní centrální bankéř měl mít. V době relativně nedávné se stalo zvykem upřednostňovat akademiky a teoretiky před praktiky se zkušenostmi v oboru. To byl evidentní omyl, neboť teoretici nepoznali finanční krizi, ani když je udeřila pěstí rovnou do nosu. Jak dál, nikdo zatím neví. Žijeme v zajímavých časech.

Mojmír Hampl

ekonom, viceguvernér ČNB

Mojmír Hampl
-
+7
+

K výrokům pana Zemana jsem se jasně vyjádřil v rozhovorech pro Týden, Hlídací pes a Bloomberg – vůbec mi nestojí za to se tomu věnovat dál.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
-
+7
+

Prezident má výhradní právo jmenovat členy bankovní rady a můžeme jen doufat, že jmenuje lidi rozumné. Například Jiřího Rusnoka považuji za rozumného ekonoma. Důležité je, že naše ústava ukládá centrální bance základní cíl: pečovat o stabilitu cenové hladiny. Nezáleží tedy nakonec tolik na konkrétních lidech, když hlavní vymezení měnové politiky dává ústava. Česká národní banka by neměla nijak ovlivňovat to, zda a kdy vstoupíme do eurozóny, není to v její kompetenci. Takže je zbytečné, aby prezident bral v úvahu, jak kdo fandí nebo nefandí zavedení eura.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
-
+9
+

Prezident jmenuje členy bankovní rady, je to jeho právo a kecají mu do toho spíš ti, co tomu nerozumějí. Euro klidně, ale nejdříve bych si ekonomiku otestoval trošku jinak, než se to dělalo doposud. Doteď všichni vyhodnocují maastrichtská kritéria, na Řecku a vůbec celém jihu se ukázalo, jak jdou obejít a vlastně, jak jsou na nic. Navrhuji tedy nová kritéria: 

Modelová testovací situace by měla být: Jak reaguje ekonomika na oslabení kurzu koruny? Pomůže oslabení měny ekonomice jako celku, nebo ne? Odpověď se mi rozpadá do pěti nových kritérií/otázek, které doporučuji místo maastrichtských kritérií nastolit a analyzovat:

  • Jak reagují vývozní ceny exportérů na oslabení kurzu? Devalvace měny by měla umožnit exportérovi zlevnit a přetáhnout konkurenci odběratele. Nastane to z pohledu českého exportu, nebo ne? Jak kvalitní export máme, v jaké jsme pozici vůči odběratelům? Jaká je cenová elasticita exportu? 
  • Jak reagují dovozní ceny na oslabení kurzu? Když kurz oslabí, exportu to na první pohled pomůže. Otázkou ale je, neschytá-li to zpětně přes dražší dovoz surovin nebo komponent. A jak třeba reaguje koruna vůči dolaru? Na dovozech máme velký podíl zboží denominovaného v dolarech. Když kurz oslabí, nevrátí se mi to třeba přes dražší benzin?
  • Jak reaguje domácí inflace na oslabení kurzu? Co když oslabení měny znamená také to, že celková inflace v národní ekonomice vlivem dražšího dováženého zboží postupně/rychle vzroste. Slabší kurz sice pomůže exportu, ale náklady utrpí třeba kvůli zdražení elektřiny nebo nájemného, které obvykle bývá na inflaci indexováno.
  • Jak reagují mzdové náklady ve firmách na oslabení kurzu? Nezačnou odbory ve chvíli, kdy rozpoznají inflaci, požadovat velký nárůst mezd? Podnik má tak na jedné straně výhodnější export, ale výrazné přidávání lidem mu to vygumuje.
  • Shrnuto, co tedy převáží a nejvíc ovlivní reálný hrubý domácí produkt a hlavně zaměstnanost při oslabení kurzu – výhodnější export, anebo vyšší inflace? 

Pokud odpověď na tyto otázky bude v souhrnu, že když jsme v recesi, oslabení kurzu nám už nepomáhá nebo do budoucna pomáhat nebude, pak přijměme euro a Česká národní banka klidně může držet kurz 27 korun vůči euru až do přijetí jednotné měny. Pokud vyjde, že oslabení koruny v recesi pomáhá, není třeba spěchat.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
-
+7
+

Úroveň našich prezidentů po sametové revoluci má bohužel sestupnou tendenci. Ne že by se s názory Miloše Zemana někdy nedalo souhlasit, ale ta forma je leckdy příšerná. Pokud jde o názory na Českou národní banku, příšerný je ale i obsah. Přestože se mi politika České národní banky nezamlouvá, mělo by být zřejmé, že je nezávislá. Odborníků i s rozdílnými názory je v dosahu prezidenta celá řada. Prezident si ale vybírá lidi s názory podobnými. A vybraní jsou prezidentovi zavázaní, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Loajalita se vytrácí až po ztrátě funkce, viz například Mojmír Hampl a jeho vztah K Václavu Klausovi.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
-
+7
+

Kdo to řekl i za vás?

Koruna posílila, když Miloš Zeman promluvil v lednu v Pardubicích. Pak podobně zapůsobil jeho únorový projev v Hradci Králové. S domažlickým výrokem k České národní bance a měnové politice už to bylo horší – na ten devizové trhy příliš nereagovaly. Jinými slovy, prezidentova měnová politika prováděná při spanilých jízdách po českých krajích má své limity. Devizoví obchodníci mnohdy totiž už pochopili, že prezident si takto hlavně jen nahání politické body.

Zeman ví, že mezi podstatnou částí české populace, zejména té, která vidí svět skrze Blesk a příliš nerozumí poslání centrální banky, je guvernér České národní banky Singer – po intervenci z listopadu 2013 – ztělesněním všeho zla. Zeman se tak zejména v krajích rád stylizuje do role zachránce českých zemí před tímto zlem. Dlouhé měsíce před tím, než by měl Singer odejít, už nahlas uvažuje o jeho nástupci. To je nestandardní. Ale potvrzuje to jen výše popsané. Prezident cítí, že za ty dlouhé měsíce, co ještě zbývají, může zloba namířená vůči Singerovi a České národní bance obecně polevit, neboť ekonomika spíš poroste a nezaměstnanost dále poklesne (to centrální banka „prodá“ jako z podstatné části výsledek své intervence – o čemž lze pochybovat, ale to je na jinou debatu). Korunu všemu nasazuje Zeman vychvalováním pana Rusnoka, velmi pravděpodobně Singerova nástupce. Háček je v tom, že Rusnok se k intervenci vyjadřoval vždy spíše souhlasně, není jejím kritikem. Přitom Zeman kudy chodí, tudy hlásá, jak do bankovní rady jmenuje jen kritiky intervence. Proč udělal v případě Rusnoka výjimku? A neudělá nakonec výjimku také v tom, že jmenuje nebo znovujmenuje někoho, kdo není zase kdovíjak „pro euro“? Berme prostě Zemanovy výroky s rezervou. Jde mu primárně o politické body.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aleš michlcentrální bankyčeská národní bankaeuroexportinflacejaroslav šurajiří rusnokkorunakurzy měnlukáš kovandamaastrichtská kritériaměnová politikaměnové intervencemiloš zemanmiroslav singermojmír hamplmzdypavel kohoutPetr Machpřijetí eurarada čnbtomáš prouzaústava
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo