Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Sto miliard minus. Dělá vláda s rozpočtem dobře?

| 19. 12. 2014 | Vstoupit do diskuze

Stát má v plánu v roce 2015 hospodařit se stamiliardovým schodkem. Není to zbytečně moc? A míří peníze opravdu tam, kde jsou potřeba? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta a Lukáše Kovandy, státního tajemníka Tomáše Prouzy, poradce ministra financí Aleš Michla a dalších lidí ze světa peněz.

Očima expertů: Sto miliard minus. Dělá vláda s rozpočtem dobře?

Minulý týden prošel Poslaneckou sněmovnou první státní rozpočet stávající vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. V roce 2015 se počítá s příjmy do státní kasy ve výši 1118,5 miliardy korun, výdaje prý budou o sto miliard vyšší. Ve srovnání s letošním rokem by se tak měl schodek snížit o dvanáct miliard korun. Vláda ve svém prohlášení k rozpočtu uvádí, že bude podporovat zejména strategické oblasti, „jakými jsou například investiční pobídky, tvorba nových pracovních míst, politika zaměstnanosti nebo podpora ekonomické diplomacie v zemích, které představují exportní příležitost pro české firmy“. Opozice je ale nespokojená a vládě vyčítá zejména velký růst platů státních zaměstnanců a nedostatečné investice. „Není to rozpočet investiční, ale přerozdělovací. Všem bere a vybraným dává,“ kritizuje například předseda ODS Petr Fiala. A vůbec – stomiliardový dluh je prý v době předpokládaného dvouapůlprocentního hospodářského růstu zbytečně vysoký. Premiér Bohuslav Sobotka ale naopak věří, že se jedná o prorůstový rozpočet, který pomůže nastartovat českou ekonomiku.

A na čí stranu se kloní ekonomové, finanční analytici, investoři a podnikatelé? Je podle nich schodek 100 miliard korun v dané chvíli přijatelný, nebo jde o zbytečně vysokou sumu? Měla by vláda vyčlenit víc peněz na investice? A do jakých oblastí míří víc peněz, než je záhodno, a kde naopak budou peníze chybět?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+8
+
-

Schodek ve výši sta miliard korun je přesně o sto miliard větší, než by nutně musel být. Stále platí, že stát vydává příliš mnoho peněz na příliš mnoho zbytečných účelů. Nová vláda nepřinesla k tvorbě státních rozpočtů nic nového a lepšího. Pokud jde například o veledůležitou věc, kterou je Ředitelství silnic a dálnic, zde je možné přímo mluvit o fatálním selhání. Vláda nejenže zacementovala dosavadní neuspokojivý stav, ale zrušila veškeré naděje, že možná bude lépe.

Z tohoto důvodu je můj osobní názor na jakékoli vládní investice ostře negativní. Investice, které provádí vláda, jsou v nejlepším případě neefektivní, v horším případě rovnou rozkradené. Moje zkušenost z NERVu ze mě udělala krajního skeptika ohledně schopnosti vlády investovat a tento názor jsem zatím neměl důvod změnit. Současné vládě věřím ještě méně než té předchozí, přičemž donedávna jsem se domníval, že to nejde.

Pokud by vláda skutečně měla někde zvýšit výdaje, je to věc, kterou nikdy neudělá: najmout si nezávislou externí profesionální firmu, která by prozkoumala metodiku zadávání veřejných zakázek a navrhla by lepší, která by neumožňovala krást. Jenomže to by si kapří museli vypustit rybník, což neudělají.

Tomáš Prouza

ekonom, státní tajemník pro evropské záležitosti

Tomáš Prouza
+8
+
-

V době velmi mírného ekonomického oživení – a zejména s ohledem na ekonomickou situaci v Německu – je důležité, aby stát dokázal svými investicemi oživit českou ekonomiku. Schodek sto miliard korun je podle mě přijatelný právě díky tomu, že jde o rozpočet kladoucí velký důraz na investice (zejména v oblastech dopravní infrastruktury, modernizace českého průmyslu včetně důrazu na energetickou účinnost a podpory fungování trhu práce). Klíčové také bude, jak se podaří rozjet čerpání fondů Evropské unie v novém období, pevně věřím, že si tady nenecháme ujet vlak jako předchozí vlády.

Petr Mach

politik a ekonom

Petr Mach
+8
+
-

Deficit může být ospravedlnitelný, když je ekonomika v útlumu, ale plánovat deficit sto miliard korun, když vláda očekává růst, je neodpovědnost. Jaký pak bude deficit, když ekonomika neporoste, jak si vláda přeje? Investice vlády, zejména do silnic a dálnic, by měly být stálé. Náhlé škrtání nebo navyšování vládních investic ekonomice škodí. Nepotřebujeme víc vládních investic. Potřebujeme naopak víc investic soukromého sektoru – a právě tyto investice vláda svým deficitem vytlačuje z trhu. Banky, místo aby půjčovaly firmám, nakupují jen státní dluhopisy. Tato vláda neudělala pro snížení deficitu nic. Žádnou úsporu ve státní správě, žádné omezení dotací, žádné zjednodušení daní. Nic. Jen pasivně pokračuje v politice deficitního financování.

Aleš Michl

analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+8
+
-

Napřesrok otevřu šampaňské, až když bude deficit ve skutečnosti nižší, než s jakým počítá tenhle plán. Pokud ekonomika poroste, mělo by se Ministerstvo financí v roce 2015 vydat k deficitu nižšímu než letos, tedy pod osmdesát miliard korun, směr k sedmdesáti. A jestliže bude růst pokračovat, tak bych další rok zavelel směrem pod 50 miliard.

Nová filozofie přístupu k rozpočtu a jeho hodnocení  ale musí stát na tom, jestli jsme v boomu, nebo v recesi.  A taky na tom, co čekáme v budoucnosti. Je to všechno o rovnici, která zohlední, v jakém stádiu je naše ekonomika, a podle toho se stanoví parametry rozpočtu. Na to doteď nikdo nemyslel. V recesi bude možné navýšit výdaje, klidně bych přestřelil nějaká přihlouplá tři procenta HDP, když to bude na investice a nebudou se zvyšovat daně (naopak jen pako může v recesi investice škrtnout nebo zvýšit daně a chlubit se, jak má malý deficit). V expanzi nebude možné si „žít nad poměry“. Pokud ekonomika poroste o víc než dvě procenta ročně, tak se může rozpočet do roku 2017 vyrovnat. Pokud přijde náhlá recese, není dobré ekonomiku dusit a deficit prostě dočasně ulítne…

Na investice ve 2015 je připraven balík peněz a ministerstva, hlavně dopravy, budou ráda, když je vůbec dokážou efektivně utratit. Tam je problém jiný – buď se stavěly předražené projekty, nebo se nestavělo vůbec, protože se „někdo“ vykašlal na přípravu stavby…

Jan Bureš

hlavní analytik Ery

Jan Bureš
+8
+
-

Rozpočet považuji za málo ambiciózní. Deficit sto miliard korun není sám o sobě problematický, ale při očekávaném růstu nad dvě procenta by mohl být nižší. Za správnou považuji snahu vlády zvýšit investice, které byly v krizových letech výrazně seškrtány. Na druhou stranu stimulace spotřeby domácností v této fázi hospodářského cyklu není podle mého názoru zapotřebí. Jedná se ale do velké míry o politické rozhodnutí vlády.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+8
+
-

Nelíbí se mi žádný deficitní státní rozpočet, kvůli vysokému celkovému zadlužení. Jestli si vzpomínám dobře, mělo i ANO ve svém programu preferenci vyrovnaného státního rozpočtu. Zřejmě to byl jen pokus o zlákání části pravicových voličů. Nemá smysl honit růst HDP dalším zadlužováním. Argument, že jsme na tom oproti většině států v Evropské unii dobře, bych pootočil, že oproti nim na tom nejsme zatím tak špatně. Malé plus na tom má úsporný exministr financí Kalousek, díky kterému máme lepší rating a velmi nízké náklady na dluhovou službu.

S investicemi na úkor dalšího zadlužování opatrně. Keynesova teorie o větších výdajích v recesi a jejich splácení v dobách hojnosti v realitě neplatí pro neschopnost politiků tyto teze dodržet. Dluhová krize neřekla poslední slovo, tak ať svých rostoucích dluhů časem nelitujeme. Prostě, jsem pro vyrovnaný státní rozpočet (i tak bude zbývat nemalý dluh k zaplacení). Samozřejmě že jsem pro přerozdělování, ale jen toho, co se „vydělá“. Už takhle za nás budoucí generace bude platit nemalé prostředky. Divné je, že tohle levicovým přerozdělovačům napříč celým politickým spektrem nevadí.

Tomio Okamura

politik a podnikatel

Tomio Okamura
+8
+
-

Ve výdajích státního rozpočtu jsou položky, které by šlo naprosto bezbolestně škrtat, ušetřit nebo využít efektivněji. Naopak stát rezignoval na vytváření zisku a úspor. Představme si, že třeba Česká pošta by poskytovala státu a dalším telekomunikační služby a desítky miliard, které státní správa nyní platí operátorům, by zůstaly státu. K takovému kroku je ale potřeba skutečně silného politika, pro kterého je na prvním místě zájem občanů a který se nebojí bojovat se silným lobbingem komerčních operátorů.

Schodek by mohl být i nulový při zachování všech funkcí státu a důstojného života občanů, jen kdybychom uměli a chtěli peníze vynakládat efektivně. Na to je třeba kvalifikovaný detailní audit všech výdajů – od raket až po ručníky na záchodech úřadu vlády. Do budoucna totiž není potřeba nulový rozpočet, ale přebytek, kterým by se splácel státní dluh. Tato vláda však dosud žádnou rozpočtovou vizi směrem k vyrovnanému rozpočtu a prosperujícímu státu nepředložila. Zatím stále dokola slyšíme pouze líbivá hesla a populistické sliby. A již nyní po roce vládnutí této vlády tvrdím, že až se občané podívají za rok do svých peněženek, tak v nich nebudou mít více.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+8
+
-

Anketa

Kdo dnes dostane váš hlas?

Rozpočet mohl a měl být ambicióznější. Jeho klíčovou slabinou je stomiliardový předpokládaný schodek při očekávaném růstu ekonomiky ve výši dvou až tří procent v roce 2015. Problematická je také poměrně nízká úroveň kapitálových, tedy produktivních výdajů, které v porovnání s rozpočty pro léta poznamená krizí, 2011 až 2013, zaznamenávají zřetelný pokles. Naopak se zvyšují běžné, tedy neproduktivní výdaje – například v porovnání s rozpočtem na rok 2013 jde o nárůst citelný. 

Výdaje na platy státních zaměstnanců mají vzrůst v roce 2015 oproti roku letošnímu o šest procent, což je zdaleka nejmarkantnější nárůst za poslední léta. Ekonomika na tom ještě není tak dobře, aby takto znatelné navýšení nepředstavovalo potenciální problém. Celkové výdaje jsou vyšší o 45 miliard než v roce 2013, a to jen díky snížení kapitálových výdajů, jinak by byly ještě vyšší. Vláda tedy rozhodně nečiní úsporné kroky. Prostředky vydává v rostoucí míře neproduktivně, zatímco ty produktivní osekává.

Zvláštní kapitolu tvoří výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Jsou výrazně nižší než v letech 2011 až 2013. Zatímco Kalouskovy rozpočty v krizových letech vyčleňovaly až téměř 40 miliard na vědu a výzkum, nynější návrh, návrh na období ekonomického růstu, počítá jen s 35 miliardami, tedy se sumou o pět miliard nižší.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe Universität, kde se zabýval problematikou sociálních konfliktů a... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK