Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Živnostníci v palbě. Zvýší jim stát daně?

| 4. 4. 2014

Jsou živnostníci z hlediska daňové zátěže opravdu tak zvýhodněni, jak nám často tvrdí politici? A jak nejlépe srovnat „nepoměr“ mezi živnostníky a zaměstnanci? Zeptali jsme se ekonomky Markéty Šichtařové, odboráře Víta Samka, zástupců asociací podniků a živnostníků Karla Havlíčka a Jiřího Víška a dalších osobností ze světa financí a podnikání.

Očima expertů: Živnostníci v palbě. Zvýší jim stát daně?

Ekonomové a politici – tentokrát výjimečně koaliční i opoziční – rádi připomínají, že živnostníci mají z hlediska daňové zátěže velkou výhodu proti běžným zaměstnancům. Pro státní kasu je proto prý žádoucí, aby se nastolila rovnováha. Poměrně často se tak můžeme setkávat s návrhy na opětovné zavedení minimální daně pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), na zvýšení odvodů na zdravotní pojištění a sociální pojištění či na zrušení (případně výrazné zredukování) daňových paušálů. Politické špičky se ale v tomto ohledu už řadu let nedokážou na ničem konkrétním shodnout, k žádným zásadním změnám tedy nedochází. Otázkou ale je, zda správnou cestu představuje pouze zpřísnění podmínek pro živnostníky. Neměl by se onen „nepoměr“, o kterém politici tak často mluví, korigovat spíš tak, že se v daních uleví zaměstnancům?  

Znepříjemní stát živnostníkům život?

V nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdila náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, že by se stát – mimo jiné – rád zaměřil i na efektivnější vybírání daní od živnostníků. První změnou prý bude zavedení nového stropu na výdajové paušály. Ty v České republice uplatňuje zhruba půl milionu živnostníků, přitom tři sta tisíc z nich využívá šedesátiprocentní paušál. Už vláda Petra Nečase zavedla dvoumilionový strop pro paušály třicet a čtyřiceti procent, ministerstvo financí by nyní chtělo stejný strop i pro šedesátiprocentní paušály. „Když si uvědomíme, k čemu mířily paušály, že to měla být pro menší subjekty náhrada, aby nemusely vést administrativu, tak si myslím, že dva miliony jsou dost,“ řekla Hospodářským novinám Simona Hornochová, podle které nejsou v nejbližší době žádné další změny v plánu. I tentokrát je stát k živnostníkům celkem milosrdný, alespoň prozatím…

A jak se na nepoměr v daňovém zatížení živnostníků a zaměstnanců dívají odborníci? Jde o stav, který deformuje pracovní trh a který je nebezpečný i pro samotné živnostníky (například kvůli budoucím nízkým důchodům)? Měl by se stát nějak zasáhnout – a pokud ano, tak jak?

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Podívejme se na čísla. Průměrný živnostník loni čelil daňové sazbě 28,1 procenta, zatímco průměrný zaměstnanec 37,4 procenta. Bez existence daňových slev, odpočtů a minimálních základů by průměrná sazba živnostníků činila 36,4 procenta, kdežto zaměstnanci by čelili sazbě 48,6 procenta. Celkem 38 procent živnostníků neplatí žádnou daň z příjmů, zaměstnanců je takových méně, třicet procent. Živnostníci přitom dosahují vyšších průměrných příjmů (321 233 korun ročně) než zaměstnanci (247 480 korun ročně). Lze navíc předpokládat, že živnostníci část příjmu nepřiznávají nebo svoji soukromou spotřebu účtují jako obchodní náklady. Podle některých zahraničních výzkumů zamlčují živnostníci průměrně třicet procent svých příjmů, v Česku to nepochybně může být i více. Srovnávání obou skupin je jako porovnávání jablek s hruškami, nicméně z uvedených čísel je zřejmé, že stát přece jen zvýhodňuje živnostníky. Jisté sblížení celkového daňového břímě je tedy kýžené. Optimální by ovšem bylo, pokud by k tomuto sbližování docházelo nikoli zvyšováním živnostenského zdanění, nýbrž naopak redukcí zdanění zaměstnaneckého. Jediným opravdovým parazitem je totiž „erár“ jako takový.

Petr Hampl

sociolog a podnikatel

Petr Hampl
+8
+
-

Pokaždé, když se vláda pokouší něco vylepšit, znamená to další škody a další lidi bez práce. Aspoň u nás v České republice to tak máme. S živnostníky je to takhle. Podle obrazu, který nám vykreslují Ministerstvo financí, odbory a některá média, je živnostník člověk, který by mohl být zaměstnán, ale nechce se mu platit daně. Tak proč ho nezdanit víc? Jen ať se nechá zaměstnat jako ostatní. Možná, že to tak je třeba u majitelů právnických kanceláří, co pracují na IČO. Jenže v naprosté většině případů je to jinak. Živnostník je člověk, který nemá práci, a který se tedy zkouší protlouct na vlastní pěst. Alternativou k podnikání pro něj není zaměstnání, ale deprese, sezení u televize, pití piva, rozvod a bezdomovectví. Kdo navrhuje na takové lidi uvalit další daně (třeba tím, že jim sníží paušál), je obyčejný zločinec a mělo by s ním být podle toho zacházeno. Správné opatření by bylo živnostníkům úplně zrušit veškeré odvody, osvobodit je od zdanění a zbavit je veškerých administrativních povinností. A na oplátku zpřesnit definici. Živnostenských výhod nemusí požívat konzultant, který ročně vyfakturuje šest milionů korun.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+6
+
-

Jestli je stávající situace ve své podstatě vyhovující a lepší by bylo ji vůbec neměnit, záleží na tom, kdo na tuto otázku odpovídá. Živnostníci jsou nesporně spokojeni, protože, jak ukazují data o výběru daní, prakticky daně neplatí, a pokud jde o pojistné na sociální zabezpečení, z něhož jsou vypláceny důchody jejich rodičům, platí jen velmi málo. O takovou spokojenost ale přeci nejde. Sociální systémy, nemají-li se zhroutit, musí financovat všichni, kdo mají příjmy z pracovní činnosti, popřípadě z některých jiných zdrojů. V našem blízkém evropském okolí to považují za samozřejmou daňovou spravedlnost. Ta samozřejmě začíná tím, že stát vybere daně i od těch, kteří se jim vyhýbají – stačí jen připomenout nedávný případ prezidenta Bayernu Mnichov, který se z důvodu odklonění svých zdanitelných příjmů do švýcarského daňového ráje dostal na několik let do vězení. Proto nezbývá, než daňovou spravedlnost zavést i v naší zemi. Proto je třeba vysoký rozdíl ve zdanění a odvodech pojistného mezi zaměstnanci a OSVČ postupnými kroky snižovat, a to i v zájmu důchodových nároků OSVČ – především zvyšováním jimi odváděného pojistného.

Karel Havlíček

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Karel Havlíček
+8
+
-

Ve státním rozpočtu chybí každý rok víc než sto miliard korun, nenajdeme jednu státní instituci, která by šetrně hospodařila, korupce tu kvete jak ve střední Africe, bílí koně a firmy se sídlem v daňových rájích připravují stát o desítky miliard, kmotři si předávají stamiliony v igelitkách a přes sociální sítě se smějou celému národu – a my začneme útočit na řemeslníky, mikrozemědělce nebo učitele, kteří si přivydělávají třeba tlumočením? Argumenty o sociální (ne)spravedlnosti jsou úplně vedle, neboť role nejmenších OSVČ už nikdy nebude v rovině ekonomické, ale sociální. Jsou základem infrastruktur regionů, od nikoho nic nechtějí a nestojí frontu na úřadu práce. Pokud nechceme, aby nám teklo do bot, budeme muset rychle z hrušky dolů a začít výrazně více podporovat například řemesla, neboť nelze předpokládat, že budeme z Číny importovat klempíře či pokrývače.

Markéta Šichtařová

ekonomka, Next Finance

Markéta Šichtařová
+7
+
-

Samozřejmě ideální, ale současně aktuálně spíš sci-fi postup, by bylo snížení daňové zátěže pro zaměstnance, aby se jejich podmínky s živnostníky trochu vyrovnaly. Ale to je pochopitelně nyní nemyslitelné vzhledem ke stavu veřejných financí. Jinak ovšem rozhodně nelze tvrdit, že by byl pracovní trh nějak deformován ze strany živnostníků. Naopak nižší daňová zátěž pro živnostníky aspoň trochu napravuje deformaci, která na pracovním trhu vznikla kvůli vysokému zatížení zaměstnanců a zaměstnavatelů. Díky této zátěži se u nás nastavila takzvaná přirozená míra nezaměstnanosti poměrně vysoko; abychom nezaměstnanost aspoň trochu byli schopni snížit, musíme skrze nižší daňovou zátěž lákat živnostníky, aby se „sebezaměstnávali“. Obávám se, že dokud se trendy veřejných financí nezlepší, musíme nechat stav beze změny.

Jiří Víšek

místopředseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

Jiří Víšek
+8
+
-

Anketa

Kdo to řekl i za vás?

OSVČ nejsou z hlediska daňové zátěže zvýhodněni proti zaměstnancům. Je to argument, který není podložen seriózní studií. Pro stanovení skutečné výše průměrných odvodů na jednoho OSVČ (daně, sociální a zdravotní pojištění, což je též daň), je nutné nejprve stanovit reálný počet OSVČ, pro které je podnikání jediným zdrojem příjmů. Je tu velká skupina OSVČ, které podnikají při svém zaměstnání, dále pracující důchodci, studenti, zpěváci, hudební skupiny, malíři, fotografové, spisovatelé, herci překladatelé a tak dále. Teprve když se porovnají tyto skutečnosti v číslech, může přijít argumentace o tom, kdo platí více či méně. OSVČ nesou značné podnikatelské riziko a ručí celým svým majetkem, na dovolenou si musí napřed vydělat, práci si musí sami hledat. V případě nemoci jsou jim nemocenské dávky vypláceny až 14. den, musí však být před touto nemocí tři měsíce nemocensky pojištěni. Vyměřovací základ pro výpočet důchodu mají OSVČ a zaměstnanci rozdílný, tratí opět OSVČ. Jakýkoliv zásah (snížení paušálů, zavedení minimální daně) je pro OSVČ negativní. Ano, stát musí tento „nepoměr“ mezi zaměstnanci a živnostníky urychleně řešit, ovšem na základě důkladného porovnání.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

František Marek | 4. 4. 2014 17:32

Vít Samek, odborářský boss, jinak vedený jako vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů, píše:

.......Sociální systémy, nemají-li se zhroutit, musí financovat všichni, kdo mají příjmy z pracovní činnosti, popřípadě z některých jiných zdrojů. V našem blízkém evropském okolí to považují za samozřejmou daňovou spravedlnost.......

Především, pane odboráři, v našem blízkém (i vzdáleném) okolí neřeší nesmyslné a úmyslně vyhrocené spory mezi zaměstnanci a podnikateli. Ale, co je z vašeho ranku hlavní, odborářští bossové hájí zájmy svých oveček tím, že se snaží jim "vybojovat" příznivější podmínky, včetně těch daňových. A to nikoliv formou útočení na živnostníky.

Nevím, ale nijak jsem nikde nezaznamenal výzvu vaší centrály směrem k exekutivě, ohledně snížení daní a odvodů, pro své ovečky.

Kromě jiného jste asi přehlédl, že spousta OSVČ má podnikání jako vedlejší činnost, což je velmi výhodné, a mnoho z nich jsou vašimi členy. Ti vás mají jistě rádi, že do nich neustále kopete.

Pokud bych byl náhodou v odborech, tak bych vám, za vaší agresivní a nepřátelskou činnost a chabé hájení svých členu dal pomyslný políček a rychle bych od vás utíkal ......

Jinak je to stále o míchání jablek a hrušek, kterým se musí cizina jen smát. Pěkně to popsal pan Altman ....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 4. 4. 2014 14:57

Tak Havlíčkovi říkám chucpe. Sám provozuje dotační "podnikání" v míře větší než malé - Nanopharma. Všechny český projekty kolem nanovláken jsou ryzí tunely na dotace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Pozner | 4. 4. 2014 14:55

Tak Havlíčkovi říkám chucpe. Sám provozuje dotační "podnikání" v míře větší než malé - Nanopharma. Všechny český projekty kolem nanovláken jsou ryzí tunely na dotace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 4. 4. 2014 12:33

Také souhlasím s panem Lukášem Kovandou. Osobně mne velice mrzí to neustálé stavění živnostníků a zaměstnanců proti sobě, připadá mi to velice účelové ve smyslu "rozděl a panuj". Když se budou živnostníci a zaměstnanci hádat mezi sebou, koho okrádá stát víc, a kdo má z charakteru toho zda pracuje jako zaměstnanec, nebo jako "Ičař" jaké "výhody" a "nevýhody", "zásluhy" a "provinění", může se (dle známého rčení "když se dva perou, třetí se směje") stát smát. Přitom kdyby zaměstnanci i živnostníci společně "vytáhli" proti vysokému zdanění práce, proti tomu aby bylo z každé vydělané koruny nenažraně ukrajováno státem tak jak je, měli bychom se všichni líp. A rozhodně bych nepodléhal argumentu typu že stát hospodaří se ztrátou a tak není možné daňové zatížení práce snížit - mohli byste doma někdo "hospodařit" jako stát?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 4. 4. 2014 16:52
reakce na Jan Kopecký | 4. 4. 2014 12:33

?---------
Představuji si, že jsem panovníkem nějaké jižní země, kde žijí lidé evropského i afrického původu.
A já Stát (vladař) provozuji něco na způsob nevolnictví, ale aby mne poddaní nevyhnali vidlema, neberu jim vše, nenutím je robotovat zdarma. Práci si mohou vybrat, jen mi musí zaplatit celkem asi 70% toho, co vydělají. Ale těch 70% rozdělím na několik různých odvodů, některé důvtipně maskované (třeba jako odvod šlechtice za to, že pro něj pracujete, nebo jako "pojištění").
A jelikož ta chátra stejně brblá, změním daně tak, aby jejich struktura byla jiná pro bělochy a jiná pro černochy. A moji věrní přisluhovači, které si vydržuji z toho, co lidem seberu, začnou mezi bílými a černými šířit závist a nenávist.
Také už jsem přišel na to, že když si zmonopolizuju vzdělávání, mohu do lidí od malička tlačit propagandu, jak moje zřízení je jediné správné a možné a že král je tu z vůle Boží a že kdo tvrdí opak, je zavrženíhodný odpadlík a nebezpečí pro společnost.
Taky už jsem přišel na to, že když si zmonopolizuju služby, které lidi obvykle považují za důležité (péče o zdraví a bezpečí, rozhodování sporů, ...), daleko jednodušeji pak ospravedlním nutnost své existence i nutnost desátků a nevolnictví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Cecvárek | 4. 4. 2014 10:56

Souhlasím s panem Kovandou. Jen bych opravil jednu chybu v datech. Průměrný mzdový a platový náklad vypočítáme nejpřesněji z národních účtů a ten vychází cca 408 000 Kč ročně(včetně SP a ZP hrazené zaměstnavatelem, na něj nezapomínejte). Průměrný roční zisk OSVČ (smíšený důchod) je potom 362 000 Kč. Obojí je za rok 2012 z ročních národních účtů. Určitě je značná část zisků OSVČ nevykázána a nezachycena, protože v čease průměrná mzda výrazně roste, zatímco průměrný zisk OSVČ nikoli.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 4. 4. 2014 10:50

Výjimečně palec nahoru pro pana Hampla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Navrátil Patrik | 4. 4. 2014 10:42

Nebaví mě už poslouchat jací jsou živnostníci paraziti. Pokud se zaměstnancům nelíbí jaké platí daně a živnostníkům závidí, ať jdou dělat na živnost řemeslníka. Pokud se řemeslník neuživí, ať jde makat do továrny k pásu. To je každého volba co chce dělat a na co má a nemá.
V létě to bude 20 let co se živím rukama jako řemeslník, jinou možnost nemám, na nic si nestěžuji a v této postkomunistické společnosti plné nepřejícných a závistivých lidí se snažím nějak přežít.

Jako živnostník
-si práci sháním sám
-musím si kupovat vlastní výrobní pomůcky a nářadí
-nemám proplacenou dovolenou (od koho asi, od státu?),
-nemám proplacené státní svátky,
-někteří zaměstnanci dostávají stravenky, od koho je dostanu já
-solvinu a pracovní oděv si taky musím kupovat za svoje a nikde to nevyfasuji
-když onemocním tak za mě zakázky nikdo neudělá a zákazníci se obrátí jinam,
-za "zmetky" ručím celým svým majetkem a ne pouze do výše 5-ti platů jako zaměstnanec
-a pokud si platím nemocenskou tak musím marodit víc jak 3 týdny abych vůbec něco dostal a ne více jak 3 dny jako u zaměstnanců,
-o tom že bych někdy stávkoval si můžu nechat jenom zdát,
-za přesčasy 100% navíc nikde nedostanu jako někteří zaměstnanci, makám i 60-70 hodin týdně
-nějaký zákoník práce se na mě taky nevztahuje,
-ručím celým svým majetkem a pokud mě někdo nezaplatí, tak ještě z této částky musím odvézt DPH a další daně, a stát nezajímá, že ty peníze vlastně nemám a pokud se chci s tímto zlodějem o ty peníze soudit tak mi to stát díky naší slavné justici vůbec neulehčí, já kdybych si u toho člověka chtěl vzít materiál zpátky, tak zavolá policii, zažaluje mě a jdu hned sedět. Nikoho nezajímá kde na ty daně mám vzít, to si na ně mám vzít půjčku u lichvářů?
-pokud chci jít na úřad práce a skončit tak mi odstupné taky nikdo nedá
atd.
Živnostníci jako lidé jsou v tomto státě trestáni za to, že se rozhodli vzít život do svých rukou a některým politikům a odborářům prostě vadí že nejsou jako ovce, které všechno odkývou a drží hubu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 4. 4. 2014 10:32

Z historie 3.říše, kapitola třináctá:
V koncentračním táboře XY byli Poláci prokazatelně častěji biti, než Bělorusové. Poláci si stěžovali, že by Bělorusy měli začít bít stejně, jako Poláky. Vedení koncentračního tábora se shodlo, že s touto nerovnováhou a nespravedlností je potřeba něco dělat. Na říšských sociálních sítích se k tomu rozpoutala vášnivá diskuse. Renomované noviny uveřejňovaly k tomuto tématu názory předních odborníků, eugeniků, rasových hygieniků, představitelů pracovních organizací a úřadu pro pětiletý plán. Nakonec se fuhrer rozhodl, že se zachová demokraticky a o srovnání této nespravedlnosti vypíše referendum. Při 60ti procentní účasti bylo 53% pro a 47% proti. Návrh byl přijat. Organizátoři paralelního neoficiálního referenda na téma "Má být vůbec někdo proti své vůli bit?" byli zavřeni za protiústavní činnost (ta na toto téma referendum nepřipouští). Taktéž organizátoři petice "Nedávejme hlasovat všem, ptejme se jen těch, kterých se to týká - Poláků a Bělorusů - kolik a zda vůbec chtějí být biti" skončili nakonec za mřížemi po té, co většina sdělovacích prostředků i odborné veřejnosti odsoudila jejich počínání jako neárijské a protisystémové.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Šindelka | 4. 4. 2014 22:33
reakce na Jan Altman | 4. 4. 2014 10:32

Pane Altmane, taky vás zavřou do blázince jako mě. "Nově jsou do seznamu zařazeny takové duševní choroby, jako nadprůměrná kreativita a cynismus. Manuál dále identifikuje novou nemoc, označenou jako Porucha chování s opozičním vzdorem (ODD). Tato porucha je definována jako „přetrvávající vzorec chování spočívající v neposlušnosti, nepřátelství a vzdoru“ a její symptomy zahrnují pochybování o autoritách, negativitu, vzdorovitost, hádavost a sklony ke snadnému rozčilení."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 5. 4. 2014 00:26
reakce na Libor Šindelka | 4. 4. 2014 22:33

To jako někoho bude zajímat vaše fňukání na internetových diskuzích? Myslím, že nejste takový hrdina, jaký si myslíte, že jste. To platí nejen pro vás ale i ostatní internetové fňukny, které se rojí jako houby po dešti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Najman | 4. 4. 2014 16:58
reakce na Jan Altman | 4. 4. 2014 10:32

Následně po uzákonění výsledků referenda a zavedení do praxe bylo ale zjištěno, že v běloruské komunitě začalo ubývat podlidí, kteří díky tomu nebyli schopni zastat předepsané penzum práce.
Říšský úřad pro plánování práce si oficiálně stěžoval na koncentrační tábor, že nedodržuje předepsané dodávky.
Vedení tábora se zaleklo rizika možnosti nevyplacení výkonostních bonusů a rozhodlo se případ řešit radikálně.
Bylo přijato několik analytiků a specialistů a vytvořeno Oddělení pro zvýšení angažovanosti podlidí.
Specialistka z berlínského úřadu pro gendrová studia doporučila, aby pro vyvážení pracovní zátěže mezi mužskými a ženskými subjekty byly na ženy (ve všech barácích) uvalena povinnost dvojnásobných cílových norem, než dosud.
Návrh byl nadšeně a jednohlasně přijat a pro jistotu ještě doplněn o stejnou povinnost pro všechny děti, kteří mají výšku 131cm nebo číslo bod 23 anebo modré oči.
Úspěch se dostavil a celé Oddělení bylo ocěneno zvýšením mzdy, navýšením jeho rozpočtu rozšířením kontraktu na hledání dalších možností intenzifikace účelného využívání podlidi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!