Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Čtyřdenní pracovní týden. Sci-fi, nebo blízká budoucnost?

| 14. 3. 2014

Není to zas tak dávno, co se do práce chodilo šest dnů v týdnu. Dočkáme se v dohledné době zkrácení pracovního týdne na čtyři dny? Může něco takového pomoci boji s nezaměstnaností? Zeptali jsme se sociologa Jana Kellera, ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, zástupce odborů Víta Samka a dalších zajímavých osobností.

Očima expertů: Čtyřdenní pracovní týden. Sci-fi, nebo blízká budoucnost?

Chodit do práce jen čtyři dny v týdnu je bezesporu lákavá představa. Je ale v dnešní době něco takového opravdu reálné? Zástupci odborů tvrdí, že by zkrácení pracovního týdne mohlo Evropě pomoci v boji s vysokou nezaměstnaností. Ta v současné době trápí především země jižní Evropy – například míra nezaměstnanosti mladých lidí se ve státech jako Řecko, Španělsko nebo Chorvatsko pohybuje kolem 50 procent. A ani u nás (přestože si v rámci evropského průměru vedeme pořád ještě dobře) není na statistiky o (ne)zaměstnanosti pěkný pohled. Podle Českého statistického úřadu tu bylo letos v únoru bez práce přes 625 tisíc lidí. Stagnující ekonomika navíc nedává moc nadějí na lepší vyhlídky.

Propojeno!

„Jde zkrátka o to, jak si celkový koláč mezi sebou rozdělí mzdy a zisky. Když se podíváme do statistik, tak vidíme, že právě v průběhu sedmdesátých let došlo ve vyspělých zemích – počínaje Japonskem a konče Spojenými státy – k něčemu, co začalo i přes zvyšování produktivity práce zpomalovat růst mezd. Od té doby si kapitál začal brát z vytvořené přidané hodnoty stále víc.“

Ilona Švihlíková v rozhovoru pro Peníze.cz a Finmag:

Osmý den schází nám…

Ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman se domnívá, že neutěšenou situaci na pracovním trhu může zlepšit zavedení čtyřdenního pracovního týdne. K tomuto opatření se podle něj začne dokonce přistupovat už v horizontu následujících pěti let. „To by samozřejmě vytvořilo prostor pro zaměstnávání více lidí a současně by to znamenalo přerozdělení mezi kapitálem a prací. Od sedmdesátých let narůstá podíl kapitálu na celkovém přerozdělení a klesá podíl práce. Takže je potřeba, abychom si rozmysleli, zda problém nezaměstnanosti nevytváří takové sociální rozpory, že to může společnost ohrozit,“ vysvětloval Jaroslav Ungerman v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz. Řada ekonomů ale ve čtyřdenním pracovním týdnu spásu nevidí. Upozorňují především na to, že ve skutečnosti nemusí vůbec dojít ke slibovanému snížení nezaměstnanosti a že by podobná opatření přinesla zaměstnavatelům vysoké náklady, které by si pak „kompenzovali“ na platu zaměstnanců. Jak tedy ze začarovaného kruhu ven?

Naše nezaměstanost

Interaktivní graf na Peníze.cz ukáže krásně hodnoty „nezaměstnanosti“. Ovšem dlouhodobé srovnání je poněkud obtížnější věc. Před rokem se totiž rozhodlo, že to, co jsme počítali doteď není ta pravá hodnota, která by nezaměstnanost dobře vystihovala, že budeme počítat něco maličko jiného. Asi byste se divili, kdyby nové číslo vypadalo víc pesimisticky než číslo dosavadní. Hurá, čísla jsou přes noc lepší. Více o tom v našem článku

Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013)

Registrovaná míra nezaměstnanosti

Rozdíl mezi Registrovanou mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných osob

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů – jako je například nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy – hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Přečtěte si odpovědi sociologů, ekonomů a zástupců odborových organizací… Jaký je jejich pohled na návrhy zavést čtyřdenní pracovní týden? Mohlo by něco takového skutečně pomoci boji s vysokou nezaměstnaností? A nešly by pak platy zaměstnanců příliš dolů?

Jan Keller

sociolog

Jan Keller
+7
+
-

Situace je taková, že práce pro všechny zájemce prostě není. Svědčí o tom nízký podíl volných pracovních míst vzhledem k počtům nezaměstnaných prakticky ve všech zemích. Jednou z možností, jak to řešit, je podělit se o pracovní příležitosti, které existují. Pokud by to ovšem bylo doprovázeno snížením mezd a platů, vedlo by to jenom k rozšíření pracující chudoby. Aby se mohlo pracovat po kratší čas za stejné peníze, musely by se hledat zdroje k dorovnání příjmů. Je jasné, že v soukromém sektoru není možno platit stejně pracovníka, který (při dané produktivitě práce) pracuje po kratší dobu. Francouzský sociolog André Gorz proto například navrhoval získat potřebné zdroje zdaněním práce strojů. Jak by to fungovalo (či nefungovalo), to je otázka pro ekonomy. Uvádím tento příklad jenom proto, aby bylo jasné, že se o věci diskutuje už nejméně třicet let. Možná by se potřebné zdroje našly díky tvrdšímu postihu daňových úniků, anebo rozhodnějším bojem proti daňovým rájům. Nevím. Jistě vím jen to, že bez nějakého řešení bude mezi námi stále více „přebytečných lidí“. A to je strašná představa.

Aleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Aleš Michl
+7
+
-

Ti, co by chtěli kratší pracovní týden, si představují, že to bude za stejné prachy. A ti, co ho nechtějí, si představují, jak budou zaměstnance ještě víc ždímat za menší prachy. Takže všechno zůstane při starém.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
+7
+
-

Odbory tvrdí, že kratší pracovní týden je spojen s růstem produktivity práce. Nojo, jenže co je příčina a co důsledek? Určitě se dá argumentovat, že odpočatější zaměstnanci by pracovali lépe a radostněji, ale zjevně to nebude univerzální magický recept. Zatím také nikdo neřekl, jak by opatření mělo konkrétně vypadat. Pokud by stát nařídil firmám platit lidem za kratší práci stejně, poškodil by ty, které chtěl původně chránit. Tedy lidi v málo kvalifikovaných pozicích s nízkou produktivitou, kteří by najednou byli pro zaměstnavatele dražší. Proti dobrovolnému zavádění různých flexibilních úvazků nelze nic namítat a nemálo firem už je praktikuje.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+7
+
-

Jestliže se ukáže, že nové technologie a restrukturalizace jednotlivých odvětví ekonomiky ve svém důsledku povedou k trvale vysoké nezaměstnanosti ve většině zemí světa, pak je to jediná smysluplná cesta. Vzpomeňte, že cirka před padesáti lety se zkracovala pracovní doba obdobně, místo šesti dní v týdnu po osmi hodinách na pět dní v týdnu po osmi hodinách. Takže by nyní mohlo jít například o čtyři dny v týdnu po osmi hodinách – k dispozici by tak bylo 20 procent nových pracovních míst! Je jasné, že takové opatření by vyžadovalo širokou mezinárodní shodu a o jeho náklady by se musely nejspíše obě strany – zaměstnavatelé i zaměstnanci – podělit. Kdo jiný než Evropská unie, jejíž součástí politických základů je evropský sociální model, by se o to měl pokusit?

Petr Hampl

sociolog a podnikatel

Petr Hampl
+7
+
-

Kdyby byl čtyřdenní pracovní týden rozumným opatřením, už by to podniky dělaly i bez vládního nařízení. Jenže ono to ve skutečnosti vede k vyšším nákladům, takže faktický efekt je stejný jako zvýšení odvodů. Důsledkem bude vyšší nezaměstnanost, nikoliv nižší. Naši i evropští geniální úředníci vymyslí další geniální regulaci, připraví tím o práci další lidi a pořád dokola. Nejhorší na tom je, že úředníci z českých ministerstev a čeští europoslanci to ochotně schválí, aniž by se o tom voliči dozvěděli.

Pokud zkrátíte pracovní týden bílým límečkům a najmete jich o to víc, narůstají vám náklady na prostory, nábytek, energie, počítače, školení těch lidí, personální agentury, účetnictví a tak dále. U strojů, které pracují neustále a u kterých se dělníci střídají na směny, sice nepotřebujete víc počítačů a židlí, ale pořád máte dodatečné náklady na školení, certifikace a další. Uvědomují si pánové úředníci, že certifikace zaměstnance k některým speciálním strojům vyjde na desítky tisíc? Kdo to zaplatí? Úředníci a politici ze svého? Nepovede to spíš k omezení výroby? Pořád tu máme ten stejný model. Úředníci z centrálních orgánů vždycky vědí lépe než majitelé firem, jak se má podnikat, aby to dobře fungovalo. Proč tedy nedají výpověď a nezaloží si vlastní výrobní podnik? Mohou tam mít pracovní týden třeba jednodenní.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
+7
+
-

Z pohledu zaměstnance je možná představa čtyřdenního pracovního týdne lákavá, ekonomicky se ale jedná o docela nebezpečný směr. Klíčovým problémem Evropy je v dnešní době její klesající nákladová konkurenceschopnost a takovéto omezení by její situaci dále zhoršilo. Není zřejmě náhoda, že z velkých ekonomik nejtíživější situace na pracovním trhu v rámci Evropské unie panuje ve Francii, která kdysi uzákonila pracovní týden o 35 hodinách. Cesty, jak zmírnit problém nezaměstnanosti, existují jiné, jak ukazuje příklad Německa. V některých případech může pomoci I rozvíjející se systém sdílení jednoho pracovního místa dvěma zaměstnanci se zkrácenými úvazky. Správným trendem je i home office.

Všechny uvedené možnosti jsou ale založeny na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, nikoliv na nařízení státu, a týkají se jen pracovních pozic, kde mají smysl. K návrhu čtyřdenního pracovního týdne lze použít příměr, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Anketa

Kdo promluvil moudře?

Na první pohled se může zdát, že plynulé zkracování pracovní doby je přirozeným trendem celého ekonomicky rozvinutého světa. Ostatně i v tuzemsku ještě v osmdesátých letech se sem tam muselo do práce v sobotu, ba dokonce v neděli. Třeba ve Francii se v letech 1970 až 2002 počet odpracovaných hodin na hlavu opravdu rapidně snížil. V jiných vyspělých zemích ale v témže období naopak vzrostl, například v USA o dvacet procent. Na zkracování pracovního týdne tedy nelze hledět jako na obecný a setrvalý vývojový trend ani jako na vymoženost doby. Navíc kladný vliv kratší pracovní doby na ekonomiku a zaměstnanost rozhodně není samozřejmý. Na přelomu tisíciletí miliony Francouzů tleskali zákonnému zastropování délky pracovního týdne na maximálně 35 hodin. Věřilo se, že opatření vytvoří dodatečná pracovní místa a redukuje nezaměstnanost. Chyba lávky. Míra nezaměstnanosti i v letech následujících oscilovala dále kolem deseti procent. Naopak některé firmy, například Bosch, se tehdy musely dostat s daným zákonem do křížku, a pracovní týden prodloužit nad limit. Například právě představitelé Bosche argumentovali, že pokud délku pracovního týdne nezvýší nad limit, budou muset výrobu přesunout do České republiky, kde je výrazně levnější pracovní síla. Zkrácení pracovního týdne tedy vypadá pokrokově. Praxe ale ukazuje, že může vést i ke zcela opačnému cíli, než jaký sleduje. K zesílení tendencí vedoucích ke zvýšení nezaměstnanosti či k potenciálnímu odlivu výroby do zemí s levnější pracovní silou, například do Asie. Hovořit o něm málem jako o nezbytnosti doby, která ekonomice jedině uleví, jak tak činí třeba někteří čeští odboráři, je dost odvážné.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (25 komentářů)

Dan Dan | 17. 3. 2014 23:17

PRACE NIET a BUDE JEJ STALE MENEJ !

http://openiazoch.zoznam.sk/cl/143217/Bill-Gates-Ludia-si-neuvedomuju-ze-nas-nahradia-roboti

citujem " ...až 47 percent pracovných pozícií dokážu v priebehu dvadsiatich rokov nahradiť stroje. "

B. Gates je technologicky insider ... vidi co na nas chysta Google a dalsi ... obsluhu pokladni nam netreba uz dnes a do 6 rokov ani vodicov aut ...

Ak sa v kratkom case nezavedie medzinarodna norma 6 hodin (norma 8 hodin je stara !!! 132 !!! rokov = 1.maj 1882) a medzinarodny dohlad nad jej dodrziavanim ... tak bude tretia svetova vojna pretoze :

a) vsetky naozaj vsetky staty su nutene fingovat zamestanost uz desiatky rokov vymyslanim statom platenych miest (ucitelia, vojaci, kontrolori atd) inak by v demokratických volbach vyhravali diktatori (LePen, Haider, Meciar a podobne) ktory generuju vojny a technologicky pokrok sposobuje ze budu musiet fingovat zda sa stale viac a viac

b) nie su uz ale na to prachy pretoze doterajsie fingovanie (jeden jamu vykope a druhy ju zahrabe = 2 platy a uzitok 0) vygenerovalo dlhy vyssie ako HDP

EU uz sa zbavila textilu a obuvnictva ... teraz sa zbavuje ocele a aut ... co budeme exportovat o par rokov ??? 3. svetovu ???

Stale sa roztvarajuce noznice medzi technologickym pokrokom a 132 rokov nezmenou normou 8 hodin ... vedu k vojne alebo medzinárodnému dohladu nad dodrziavanim 6 hodin/ denne kde bude sankcionovany neposlusny stat 30% clom za "pracovny dumping" !!!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robert Kvin | 17. 3. 2014 00:43

Já teda chápu, co se zde řeší. Většina lidí nemá to štěstí, že si může domluvit se zaměstnavatelem práci na dva dny v týdnu a ještě za to dostat tolik peněz, aby se uživila. Nicméně trend je podle mého jasný, s přibývající automatizací lze uspokojit základní životní potřeby stále více lidí se stále méně nároky na lidskou pracovní sílu.
Problémů je více. Jako jeden ze základních vidím rozdílně požadavky na život ze strany různých kultur a zemí. Např. problém Ukrajinců pracujících u nás. Není vyjímkou, že průměrná Ukrajinka v počtu hodin zastane klidně práci tří "čechů", ( restaurace, velkovýrobny, pekárny...). Ty prostě jedou na hodiny, čím víc, tím líp. Jenže, člověk, co chce žít normální rodinný život na takové podmínky nepřistoupí. Takže tady máme dva - tři nezaměstnané na jednoho cizince, který navíc ve většině případů nechává dítě ve své rodné zemi a vidí ho 1x, 2x ročně, což není také pro budoucí generace nejlepší, že. Kuchaři jedoucí i ve velmi výdělečných podnicích krátky dlouhý často o 15 hodinových směnách v podstatě taky pokrývají navíc jednu pracovní pozici, A tady to není o tom, že by na dalšího člověka nebyli peníze. Ale proč se obtěžovat, když mi na to lidé přistoupí. Tady už je potřeba začít u vzdělání. Lidé by si mohli pěstovat nějaké koníčky a ne trávit všechen čas, často i zbytečně v práci. Koníčky totiž mimo rozvoje osobnosti také tvoří další pracovní místa. Vzdělanější člověk má vyšší nároky na život a chce také více času pro své zájmy a nakonec není ochoten trávit v práci 10 hodin denně. Ale je to o prioritách, které jsou často podřízené touze vydělat, co nejvíc.
Dále by mě zajímalo, kde se tady vzala ta myšlenka, která je považována za samozřejmou, že množství práce je rovné množství lidí? Máme nezaměstnanou třetinu jihu Evropy a přitom jejich supermarkety jsou stále narvané jídlem a vším dalším. Klidně by si mohli hodit šlofíka na další tři roky a pořád budou mít co jíst. = Tohle jsou pro mě přebyteční lidé ve smyslu - i když nepracují, společnost přežívá a je soběstačná. Akorát má na krku milióny lidí, se kterýma by bylo dobré něco udělat. A to koncepčně, socio-inženýrsky jak to máte rádi. Neb tihle lidé vyrostli v nějaké kultuře a podmínkách a mají své zvyky a myslím, že si navzájem nezačnou tapetovat byty.....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 16. 3. 2014 06:56

Je to vcelku jednoduché. Až "soudruzi" zruší Zákoník práce, tak bude možné dělat třeba i jen jeden den v týdnu. Pokud to bude výhodné pro zaměstnavatele a zaměstnance.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 14. 3. 2014 18:48

Není nad to použít google - scholar.google.com. Dozvíme se mimo jiné:

... it shows no significant difference in employment with the rest of France, which casts doubt on effectiveness of this regulation....
...Inequalities between workers are revealed: between those employed in sheltered economic sectors and ‘family-friendly’ companies, and those who have to accept unsocial or flexible hours of work in exchange of a reduction of their working time.The article concludes that the 35-hours law has widened the gap between these two groups of workers irrespective of gender and professional status....
...Most 35-hour employees cite quality-of-life improvements despite the fact that wage moderation, greater variability in schedules, and intensification of work negatively impacted some—mostly lower-paid and less-skilled—workers...
... provides evidence of increasing inequalities between employees, in terms of financial compensation, organizational constraints and ability to control time off...

Je zvláštní, že toto prosazují lidé, kteří si přejí snížení nerovnosti...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 14. 3. 2014 16:27

Já nechápu, co tady kdo řeší. Osobně znám plno lidí, kteří pracují den dva v týdnu a stačí jim to :-)
A bohužel znám i dost lidí (úředníků, politiků), kteří bohužel pracují 5 dní v týdnu a kdyby pracovali méně, napáchali by méně škod.

Podle mne je neuvěřitelné, že už jsme tak zblblí, že pracujeme tolik hodin, kolik nám určí nějaký byrokrat. Jsme už tak zovcovaní, že si změnu počtu pracovních hodin v týdnu bez befelu centrálního plánovače neumíme představit. Nevidíme již pracovní poměr jako svobodnou a dobrovolnou (a tudíž logicky oboustranně výhodnou) dohodu dvou stran.

Zrušme omezující legislativu a nechme si lidi podmínky dohodnout svobodně a individuálně - včetně délky pracovní doby. Kdo má pochyby o svých vyjednávacích schopnostech, klidně se za účelem kolektivního vyjednávání může s dalšími podobnými sdružit - a to sdružení nazvat třeba Odbory (pokud po tom někdo touží a pokud takové sdružení nebude mít žádná extra uzákoněná privilegia) - jsem i ochoten přimhouřit oko a nekřičet, že se pak jedná o kartelovou dohodu (jako že jedná!).

Tuto volnost již dnes mají "švardsystémáci", bohužel mnoha odpůrcům svobody to je trnem v oku.

Ale teď prakticky:

- Pokud by zaměstnavatel seznal, že odpočatější personál mu přinese vyšší produkci i při menším počtu hodin, již by pracovní dobu zkrátil (ale asi spíše zkrácením pracovní doby na 6 hodin a zachování 5ti dnů, tam by efekt byl markantnější).

- Pokud to zaměstnavatelé nedělají, zřejmě mají důvod. Komu se to nelíbí, ať si založí firmu vlastní a tam pracovní dobu zkrátí třeba na nulu

- Pokud ke zkrácení pracovní doby firmy donutíme násilím, budou muset na tyto zvýšené náklady reagovat. Při nejlepším to všichni zapatíme ve vyšších cenách zboží, ale daleko pravděpodobněji dojde k přesunu firem do liberálnějších destinací.

- Nezaměstnanost vzroste, ale to je pro politiky vlastně dobře, aspoň budou mít co "řešit" a čím (před hlupáky) ospravedlňovat svou existenci, moc a prebendy. Zajištěný, nezávislý, samostatný a produktivní jedinec, to je jejich černá můra.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Kopecký | 14. 3. 2014 09:50

Bylo by to jen úsměvné, kdyby to nebylo k pláči - stát, který omezuje zaměstnanost nadměrným zdaněním práce (čímž vzniká spousta práce, která není vykonána, neb se nevyplatí, na jedné straně, a armáda nezaměstnaných na druhé straně), se snaží vyřešit nezaměstnanost snížením práce vykonané 1 zaměstnancem? Naprosto v protikladu k základu lidského konání, které je ve zvyšování produktivity? Problém není v tom, že by nebyla práce - práce je všude kolem spousta, ale v tom, že je lidem právě státem v práci bráněno (a deklarován opak)!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 14. 3. 2014 05:57

To mne docela pobavila, ta jednomyslnost oslovených ekonomů, kteří jsou si jisti, že čtyřdenní pracovní týden je blbost.

1. A tak jsem si představil, jak před cca 50 lety vycházejí články s názvem "Pětidenní pracovní týden. Sci-fi, nebo blízká budoucnost?" a před nějakými 120 lety obdobné texty, vysmívající se myšlence osmihodinové pracovní doby... A oslovení tehdejší experti vysvětlují, proč jsou podobné ideje nesmyslné a škodlivé pro ekonomiku. Jen mne mate, že ti naši předkové byli takoví hlupáci a zkomplikovali nám tak možnost v současnosti dělat 12 hodin denně šest dní v týdnu, což by - soudě podle názoru expertů výše - byla zřejme zdravá a rozumná věc.

2. A už vůbec se pánové experti vyhnuli zcela kruciální otázce: co budeme dělat s přebytečnými lidmi, kteří se hromadí stále více a více? Ale jistě, to je naprosto podružná věc:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 14. 3. 2014 11:44
reakce na Martin Brezina | 14. 3. 2014 05:57

„Přebytečný člověk“ je velmi vzácný úkaz, to může být nanejvýš nějaký vážně tělesně či duševně postižený chudák (tomu ovšem čtyřdenní pracovní týden nijak nepomůže) anebo velmi přesvědčený lenoch (toho řešit netřeba, dobře mu tak).
Myslím že vy i Keller máte na mysli spíše člověka, který nějak pracuje, ale o jeho práci není zájem. Snížíte-li pracovní týden, pak jediným výsledkem bude, že tito lidé sice nepřijdou o práci, ale dostanou za ní čtyřpětinovou mzdu (či spíše ještě nižší, bo fixní náklady, viz Hamplova odpověď), což při už tak nízkých mzdách v nepoptávaných oborech jistě ocení :-)
Vy se však ptáte, co s nimi. Já odpovídám – motivovat je a naučit je pracovat v jiném oboru. Kellerova představa, že práce tu „není pro všecky“ je nesmyslná – práce tu je habaděj, jen v některých oborech je jí přebytek a v jiných nedostatek. Třeba teď potřebuji vytapetovat dvě zdi v domě, je to jen drobná práce, a většina řemeslníků je buď vytížená něčím jiným anebo za to chce zbytečně moc peněz. Takže to vypadá, že stejně nakonec budeme lepit sami s manželkou.
Tapetování není nic zásadně složitého, co by se průměrná absolventka džendrstadýs nebo propuštěný dělník od soustruhu nemohli naučit. Problémem je hlavně falešná stavovská čest (já jsem celý život dělal svíčky, a proto budu vyrábět svíčky, jen ta zlá a nevděčná společnost si kupuje žárovky!) a pyšné pohrdání „nízkou prací“ (já jsem vysokoškolák a nebudu se přece živit rukama jak nějaký dělňas!).
Takže kdybyste věděl o nějakém takzvaném přebytečném člověku z Brna a okolí, dejte mi na něj kontakt (robert@antonio.cz). Nabídku myslím zcela vážně. Kromě tapetování budu mít pro něj i pravidelný úklid a čištění domu a s 150-200 Kč/h na ruku si měsíčně přijde na více nežli mnoho odborných asistentů a docentů na humanitních fakultách :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 14. 3. 2014 12:13
reakce na Robert Antonio | 14. 3. 2014 11:44

Absolutně souhlasím. Taky bych nějakému tomu podle pana Březiny "přebytečnému člověku" nechal pravidelně vydělat peníze za úklid, kdybychom se mohli dohodnout na rozumné ceně za rozumnou kvalitu. Jenže v tom abychom se prostě dohodli nám brání několik věcí:
- Předpis minimální mzdy a sociální a zdravotní odvody, takže se mi nevyplatí ho zaměstnat přímo.
- Povinnost odvádět výše uvedené sociální a zdravotní odvody i při pravidelné práci v rámci několika málo hodin na týden, takže se ani tomu "přebytečnému" nevyplatí nechat se ode mne zaměstnat
- Úklidové agentury o zakázku na několik málo hodin týdně nemají zájem, nebo požadují (z výše uvedených důvodů a samozřejmě i pro svůj zisk) naprosto nesmyslné peníze
- Zaměstnávat někoho "na černo" opravdu nechci
- Sousedská vzájemná výpomoc pokud ještě není zakázaná, tak podle plánů současné koalice asi brzo bude, takže ani tohle není rozumná cesta...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 14. 3. 2014 12:43
reakce na Petr Bárta | 14. 3. 2014 12:13

Vy jste nikdy neslyšel o dohodě o provedení práce nebo o pracovní činnosti?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 14. 3. 2014 12:57
reakce na Martin Brezina | 14. 3. 2014 12:43

Ale jistě, slyšel. Jenže ani jednu z těch dvou nemůžete použít pokud nejste zaměstnavatel - a to já nejsem. Nechci si kvůli možnosti úklidu u mně doma zřizovat živnostenský list, být nucen kvůli tomu vést účetnictví, evidenci pracovní doby "zaměstnance" apod. Chci jen nechat vydělat nějaké peníze někomu, kdo je v současnosti bez práce, a mít doma uklizeno aniž bych se o to staral sám. Pokud bych místo toho úklidu musel věnovat čas evidencím, komunikaci s ČSSZ, zdravotními pojišťovnami, FÚ apod, okamžitě pro mne přestává taková věc být zajímavá... No a právě kvůli téhle byrokracii nenechám nikoho tímhle způsobem vydělat, sám jsme při uklízení otrávený, a nemám doma tak uklizeno jak bych mohl mít kdyby tahle buzerace neexistovala...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 14. 3. 2014 14:54
reakce na Petr Bárta | 14. 3. 2014 12:57

Díky za připomenutí, že kromě stavovské cti a pýchy tu je ještě třetí zádrhel. Neochota pracovat za peníze na ruku, protože to je načerno a tedy špatně. Jde o čistě morální problém, protože kde není žalobce, není soudce. Nezbývá než osvětou apelovat na "přebytečné lidi", aby přestali mít výčitky svědomí nad tím, že člověk A pracuje, člověk B mu za to platí a úředník C z toho nic nemá :-)
Nutno dodat, že Keller svojí obhajobou tvrdého postihu daňových úniků dělá přebytečným lidem medvědí službu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 14. 3. 2014 10:31
reakce na Martin Brezina | 14. 3. 2014 05:57

Čtyřdenní pracovní týden samozřejmě blbost není, ovšem za podmínky, že bychom zajistili patřičnou ochranu domácí (či spíše celoevropské) ekonomiky před vlivy zemí, které by takto nepostupovaly a tím by jaksi výrazně zvedly svou konkurenceschopnost.
Tohle je zásadní bod, u kterého se každá úvaha nutně musí zaseknout - pokud jsme ochotni rozjet vlnu ochranářství, zvýášení cel, atd., tak proč ne. Ono by to možná i fungovalo, ale rizika by nebyla malá. Ovšem pokud si na tato rizika netroufneme, tak pak jsou úvahy o "4denním týdnu" úplně mimo...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 14. 3. 2014 08:32
reakce na Martin Brezina | 14. 3. 2014 05:57

Oni se nám někde hromadí přebyteční lidé? Vy máte fabriku na lidi a oni se vám tam hromadí ve skladu? Hmmm, tak to bych zkusil omezit výrobu nebo přehodnotit podnikatelský záměr. (pardon, ale tu idiotskou socialisticko-plánovací formulaci jsem nemohl jen tak přejít ...)

A teď k věci. Mohl byste namísto planého mudrování uvést nějaký argument, proč je omezení pracovní doby povinně všem dobré. Víte, před cca 60 lety bylo něco jako měnová reforma (někteří tomu říkají nejnestydatější a největší krádež v dějinách této oblasti) a přesto spousta lidí dneska tvrdí, že je to blbý nápad - zkuste to navrhnout a uvidíte.

Pokud jste tím hromaděním lidí myslel rostoucí nezaměstnanost, tak s tím se určitě něco dá dělat. Třeba omezit už zmíněné nahrazování práce kapitálem snížením odvodů za zaměstnance (ono je to způsobeno i technologickým pokrokem a degresivními odpisy), zrušením minimální mzdy, snižením byrokracie kolem zaměstnávání lidí atp. Řešení je spousta a jedním z nich by mělo být rozšíření smluvní volnosti ohledně pracovních smluv - prostě si lidé dohodnou ve smlouvě takovou pracovní dobu, jaká jim vyhovuje - v neudušení rostoucí ekonomice si nemohou zaměstnavatelé dovolit "vykořišťovat" zaměstnance, protože konkurence!
Ale toho já se už asi v tomhle socialistickém marastu nedožiju...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 14. 3. 2014 09:55
reakce na Pat Bateman | 14. 3. 2014 08:32

To mi napište, které z vámi uvedených opatření by řešilo nejvyšší historickou nezaměstnanost v Evropě, tedy ve 30. letech. Tehdy nebyly žádné odvody, žádná minimální mzda a byrokracie kolem zaměstnávání byla naprosto minimální. Přesto byly miliony lidí bez práce. Čili, ono to bude z větší části zřejmě něčím jiným, než těmi regulacemi a odvody.

Ale já chápu, že pro jednodušší hlavy je nejlepší opakovat jednoduchá řešení, která navrhují všichni "experti" od rána do večera. Pro začátek bych třeba zkusil komparaci zemí s vysokými odvody a regulacemi s těmi, které mají v Evropě tyty parametry nižší, a kupodivu ty druhé mají někdy vyšší nezaměstnanost, než ty první. Ale opět, já chápu, že fakta jsou proti učebnicovým poučkám zbytečná,
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 16. 3. 2014 12:46
reakce na Martin Brezina | 14. 3. 2014 09:55

Taková standardní "logika" sociálního vědce v akci.
Existuje jev C a jev A je jeho příčinou. Což ovšem neznamená, že neexistuje jev B, nezávislý na A, který také může být příčinou C.
Pro méně bystré - C je třeba rozbitý talíř, A úder kladivem, B hození talíře na zem.
Co je co v případě "odvody, min, mzda a byrokracie", nezaměstnanost a "příčiny krize v 30. letech" máte za domácí úkol.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 16. 3. 2014 18:40
reakce na Jan Pozner | 16. 3. 2014 12:46

Tak - nadávek ve vašem příspěvku je dost, ale moc racionality v něm nevidím.

Podstata mého příspěvku je v tom, že ani odvody, ani minimální mzda ani byrokracie nemusejí být zdaleka příčinou současných vysökých měr nezaměstnanosti, protože:

a) všechny tři faktory jsou součástí sociálně-ekonomických podmínek vyspělých zemí již řadu desetiletí. Dlouhou dobu k tak masivním mírám nezaměstnanosti nevedly, je tedy podivuhodné, že by jimi najednou byly.
b) naopak nejvyšší míry nezaměstnanosti, které evropské ekonomiky zaznamenaly, jsou spojeny s podmínkami, v nichž se ani ani odvody, ani minimální mzda ani nějaká velká míra byrokracie nevyskytovaly.
c) ergo, jako pitomý sociální vědec, který nedisponuje rozmyslem pana Poznera, bych předpokládal, že jsou zde podstatně významnější faktory nezaměstnanosti, než ty tři, údajně řešící, a bylo by dobré se zaměřit především na ty jiné.

Když si odpustíte poněkud slabomyslné nadávky, a napíšete něco konkrétního proti této úvaze, budu vám vřele vděčen.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 17. 3. 2014 12:35
reakce na Martin Brezina | 16. 3. 2014 18:40

Nadávka tam není ani jedna.
ad a) Vysoké míry nezaměstnanosti jsou v evropských zemích standard po desetiletí. Taková Francie měla míň než pět procent naposledy před ropnou krizí tj. polovina sedmdesátých let.
ad b) Můj předchozí argument jste zjevně nepochopil. I kdyby nejvyšší nezaměstnanost v historii byla způsobená nečím jiným než stupidní regulací ekonomiky, tak to tvrzení, že za současnou nezaměstnaností stojí stupidní regulace nevyvrací.
ad c) Ani eso s mým rozmyslem netvrdí, že na nezaměstnanost mají vliv jen a pouze tyto tři příčiny. A opět odkazuju na předchozí, proč by stejný jev způsobený jednou příčinou A a jindy B měl mít "významnější faktory" de facto spojující obě příčiny do jedné? Váš předpoklad je obecně nesmysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 14. 3. 2014 18:37
reakce na Martin Brezina | 14. 3. 2014 09:55

Konkrétně ve 30. letech? Máte na mysli třeba Německo se svojí velmi nízkou nezaměstnaností ve 30. letech? Víte co tam udělali? Naprosto drsným způsobem snižovali mzdy. Zakazovali firmám přebírat zaměstnance nabídkou vyššího platu. A práce tam byl nedostatek.
V Evropě (a celém světě) se bohužel tehdy zavedla poměrně vysoká cla, která celkem slušně likvidovala zahraniční obchod. Že to krátkodobě povede k vysoké nezaměstnanosti nikdo nepopírá - jenom tohle tady momentálně trošku provádí EU, naštěstí na výrazně nižší úrovni. Co třeba nezaměstnanost ve 30. letech v USA? Hoover a následně Roosevelt horovali za vyšší mzdy, zavedení min. mzdy, zavedení minimálních cen. Nezaměstnanost zůstala dost vysoká.

A co teď? Země s nejnižší nezaměstnaností v EU jsou: Německo, Rakousku, ČR. Německo nemá minimální mzdu, Rakousko také ne, ČR ji má velmi nízkou.

Takže jaká fakta chcete slyšet?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Brož | 14. 3. 2014 19:27
reakce na Ondřej Palkovský | 14. 3. 2014 18:37

Fakta nebo Vase domnenky? V Nemecku je minimalni hodinova sazba dle oboru. Takze uklizecka ma jinou minimalni mzdu nez treba zamecnik ale de facto tam zkrátka minimalni mzda je. Navic se jeste lisi podle spolkove zeme, takze Saska uklizecka je na tom hur nez Bavorska, neboli to reflektuje trh ale zaroven poskytuje zakladni ochranu zamestnancu at uz pred vykoristovateli :) nebo gastarbeitery.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 14. 3. 2014 20:05
reakce na Michal Brož | 14. 3. 2014 19:27

To jsem si myslel také, nicméně pak jsem to pochopil tak, že se jedná o oborovou mzdu, která se ale netýká všech oborů, resp. že pořád existuje docela dost oborů, různých prací pro studenty apod., kterých se minimální mzda netýká. Nevím - je to tak nebo ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 16. 3. 2014 12:40
reakce na Ondřej Palkovský | 14. 3. 2014 20:05

https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesamtwirtschaftUmwelt/VerdiensteArbeitskosten/Mindestloehne/Tabellen/MindestlohnDeutschland.html
Od pohledu se to týká jen pár specifických prací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 14. 3. 2014 19:20
reakce na Ondřej Palkovský | 14. 3. 2014 18:37

No hlavně nějaká, která mají hlavu a patu.
"Máte na mysli třeba Německo se svojí velmi nízkou nezaměstnaností ve 30. letech?"
Ale kdepak, dostudovat. Německo mělo vysokou nezaměstnanost (asi 6 milionů lidí) až do té doby, než zabraly Hitlerovy investiční programy. To byly rozhodující, ne ta vaše mzdová regulace.
A o nějaké krátkodobé vysoké nezaměstnanosti ve 30. letech v Evropě, to jste úplně mimo. Vysoké míry nezaměstnanosti trvaly, mj. také v ČR, řadu let.
V současnosti Německo a Rakousko mají nikoliv nízkou nezaměstnanost kvůli absenci minimální mzdy (to by měly nízkou nezaměstnanost všechny země, kde min. mzda není), ale prostě proto, že jejich ekonomiky šlapou. Míra nezaměstnanosti u nás je už dávno nejasné numero, protože se počítají pouze nezaměstnaní registrovaní na úřadech práce. Každý měsíc je vyřazeno 10-20 tisíc nezaměstnaných, kteří ovšem do práce nenastoupili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 14. 3. 2014 21:02
reakce na Martin Brezina | 14. 3. 2014 19:20

Přesně ti Hitlerovy investiční programy jsem měl na mysli! Hitler zlikvidoval odborové vyjednávání (obdory typicky jednají o mzdách, že?), zakázal zvyšování mezd. Co jsem někde našel, reálná průměrná mzda za dob Hitlera klesla o cca. 25%. Doporučuji knížku "Vampire economics", moc hezká. Tak normálně by člověk čekal, že víceméně dost násilné snížení mezd o 25% se projeví v docela výrazném snížení nezaměstnanosti. V Německu se docela dost snížila nezměstnanost. no jo, ale stejně to byly ty investiční programy co zabraly, že....

"to by měly nízkou nezaměstnanost všechny země, kde min. mzda není"

.. tak přemýšlím, kdy pochopíte, že fakt, že min.mzda je jedním z významných faktorů neznamená, že je to faktor jediný.... no jo. V Evropě nemají minimální mzdu (nicméně často ji mají stanovenou sektorově - takže bohužel tohle nenabízí jednoduché srovnání): Rakousko, Kypr, Dánsko, Finsko, Německo, Island, Itálie, Lichtenštejsnko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko. Kromě Itálie to nejsou zrovna země, které by plnily stránky novin problémy s vysokou nezaměstnaností...

"Vysoké míry nezaměstnanosti trvaly, mj. také v ČR, řadu let"

Jojo. Ono bohužel když odříznete malou ekonomiku typu ČR od zahraničního obchodu, tak to může dopadnout i dlouhodobě dost mizerně...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 14. 3. 2014 07:34
reakce na Martin Brezina | 14. 3. 2014 05:57

Ad 1. V době před 50 nebo 120 lety konkurenceschopnost západu stoupala, v Číně vládli komunisti nebo císař a v Malaisii byla jen džungle. Dneska konkurenceschopnost západu klesá, výsledkem by bylo stěhovaní výroby na východ.

Ad 2. Co s přebytečnými lidmi? Neexistují přebyteční lidé, existují pouze přeražení lidé. Možná, kdyby se prodloužila pracovní doba za stejnou mzdu, zase by se vyplatilo je zaměstnat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!