Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Jak vyřešit problém se stočenými tachometry?

Proč není stáčení tachometrů klasifikováno jako trestný čin? Na co by si měl kupující ojetého auta dávat pozor, aby se nestal obětí podvodu? Zeptali jsme se zástupců automobilek, specializovaných firem zabývajících se kontrolou technického stavu vozidla, právníků spotřebitelských sdružení a dalších odborníků.

Sháníte ojeté auto? Počítejte s tím, že při hledání „nového“ plechového miláčka s velkou pravděpodobností narazíte na vůz se stočeným tachometrem. Podle posledních statistik je totiž v českých autobazarech zhruba čtyřicet procent automobilů, které mají na tachometru uvedený nepravdivý údaj o počtu najetých kilometrů. Notoricky známý trik prodejců se bohužel nedaří vymýtit a nutno dodat, že velký podíl na tom mají i naši zákonodárci. V trestním zákoníku totiž není stáčení tachometru vysloveně klasifikováno jako trestný čin. Právníci sice upozorňují, že i tak existuje dost paragrafů, podle kterých by šlo takové jednání bez problémů označit za trestný čin podvodu, přesto tu černý byznys kvete vesele dál. A způsobené škody se pohybují v miliardách korun.

Kilometry nejsou všechno

Odborníci varují, že za problémy se stočenými kilometry si částečně můžou i spotřebitelé. Před nákupem automobilu si totiž často nenechají z dostupných databází zkontrolovat, jestli na aktuálním stavu tachometru není něco podezřelého. Mnoho řidičů navíc na počet ujetých kilometrů pohlíží jako na nezpochybnitelnou veličinu, která vypovídá vše o kvalitě nabízeného vozu. Skutečný technický stav je pak upozaděn, což autobazary můžou snadno zneužít. Dobrou zprávou pro spotřebitele by naopak mohlo být to, že se současný stav na trhu ojetých vozů přestává líbit samotným automobilkám, které u svých nových modelů zamykají přístup do paměti řídící jednotky. Doba, kdy na našich silnicích výrazně ubude aut se stočenými tachometry, je však stále hodně daleko.

Jak se na tuto problematiku dívají odborníci? Mělo by být stáčení tachometrů automobilů jednoznačně klasifikováno jako trestný čin? Proč se dosud v praxi nepřistoupilo k tvrdším postihům? A čeho by se měl kupující ojetého auta držet, aby se vozům se stočenými tachometry vyhnul?

Aleš Zich

odborný poradce při prověrkách ojetin před koupí, Auto AZ Consulting

Aleš Zich
+7
+
-

Moc nevěřím tomu, že by se v rámci našich zákonů stalo stáčení tachometrů přímo trestným činem. Pokud by to tak ale bylo, určitě by to nějakou část lidí, kteří tachometry stáčejí, odradilo. Je to však pouze jedna z možností, jak s omezením stáčení tachometrů pracovat. K tvrdším postihům se doteď nepřistoupilo, protože to nikoho ze zákonodárců nejspíš nijak zásadně nepálí. A pokud by měla být právní úprava řešící tuto záležitost kvalitní, vyžadovalo by to hodně práce a vyřešení dalších souvislostí.

A jak by se dalo těmto podvodům předejít? Z naší praxe jednoznačně vyplývá, že v naprosté většině případů je možné manipulaci s tachometrem vozidla zjistit ještě před koupí. Kupující si může nájezd vozu ověřit předem sám nebo využít odbornou pomoc, jako to dělají naši klienti. Doporučuji tedy vždy si ověřit všechny údaje udávané prodejcem vozidla, nevěřit pouze předloženým podkladům (servisní knihy jsou často falešné), ale tyto podklady si svojí cestou nezávisle zkontrolovat například telefonátem do servisu, kam mělo auto podle servisní knihy jezdit.

Vojtěch Dobeš

novinář, Autíčkář.cz

Vojtěch Dobeš
+7
+
-

Ačkoliv sám nepovažuji stav tachometru za tak zásadní ukazatel jako většina českých nakupujících, souhlasím s tím, že stáčení tachometrů je skutečně vážný problém. Už jen proto, že přemíra aut s obligátními 120 000 km na tachometru způsobuje v u zákazníků mylný dojem, že takový nájezd je normální. Ojetý vůz s více než 200 000 km je tak považován za zralý na odpis, což ztěžuje život poctivým prodejcům život a navíc vyvolává zbytečné nutkání zbavovat se fungujících aut, protože „jsou už stará“. Přitom většina dnešních vozů bez problémů vydrží nájezdy i mnohem větší, často přes 300 nebo 400 tisíc kilometrů. Otázkou je, proč není tento jev postihován, i když je jako pokus o podvod postižitelný i dnes. Pravda je, že uzákonění stáčení tachometrů jako trestného činu by velmi zjednodušilo dokazování, neboť by nebylo nutno prokázat úmysl podvádět. Většina civilizovaných zemí přitom takový zákon má, takže si myslím, že by ani u nás nebyl na škodu.

Karel Starý

vedoucí oddělení Poprodejní služby Škoda Auto

Karel Starý
+7
+
-

Naše stanovisko ke stáčení tachometrů je dlouhodobě neměnné: Ano, měl by to být trestný čin! Z pozice výrobce se tomu snažíme čelit technickými úpravami našich vozů. Příkladem je model Škoda Octavia třetí generace, u kterého během výroby dojde k uzamčení přístupu do paměti a následně už nelze žádným diagnostickým prostředkem přistupovat ke stavu ujetých kilometrů či k datům imobilizéru. Tato ochrana by měla zaručit, že nebude možné žádným softwarovým prostředkem stav tachometru falšovat. Stejný princip zabezpečení lze očekávat i v dalších nově uváděných modelech.

Vzhledem ke složení vozového parku v České republice je logické, že nejčastěji se „stáčejí“ právě škodovky – především u neautorizovaných bazarů a překupníků vozů dovezených z ciziny. Zájemcům o ojetý vůz proto doporučujeme využít program Škoda Plus, ve kterém nabízíme kvalitní vozidla s jasnou historií. Pokud si někdo ojetý vůz přesto koupí jinde a pochybuje o jeho stavu, může si ho v autorizované servisní síti Škoda Auto nechat bezplatně zkontrolovat.

Jan Dryák

manažer marketingu a PR společnosti CEBIA

Jan Dryák
+7
+
-

Už nyní je úmyslné stočení tachometru trestným činem podvodu, pokud škoda překročí pět tisíc korun. A vzhledem k tomu, že se auta průměrně stáčí o sto tisíc kilometrů, je to prakticky vždy. Výslovné uvedení tohoto druhu podvodu by určitě pomohlo při řešení některých případů, ale problém je v tom, jak dokázat osobě, která auto prodala, že tachometr úmyslně stočila. Obzvlášť pokud chybí servisní záznamy k vozidlu nebo jsou rovněž zfalšovány. Například v Německu je stáčení tachometrů trestným činem, a přesto se ukazuje, že je velkým problémem i tam. Podle německého automobilového klubu ADAC má v Německu 30 procent ojetých vozidel stočený tachometr. Celková škoda způsobená běžným motoristům při pořízení ojetého auta se tak ročně odhaduje na šest miliard eur (téměř 164 miliard korun).

A proč se u nás k tvrdším postihům dosud nepřistoupilo? Vloni byl trestní postih stáčení tachometrů součástí novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ale nakonec toto ustanovení nebylo přijato. Naši zákonodárci se asi domnívali, že stávající legislativa je dostačující. Pravda ale je, že samotná legislativa problém stáčení nevyřeší. Každý zájemce o ojetinu si tak musí prověřit zejména vývoj stavů tachometru v historii auta. Stáčení tachometrů ale není jediným typem podvodů, ke kterým na našem trhu s ojetinami dochází. Vozidlo by se tak mělo zkontrolovat nejen z pohledu historického vývoje stavu tachometru, ale i zda není omlazené, kradené, v leasingu, servisní historii, pojistné události… U individuálně dovezeného auta i ověřit jeho původ v zahraničí a originalitu jeho identifikátorů. Nebo si vybrat vozidlo, které je již prověřené.

Lukáš Zelený

vedoucí právní poradny časopisu dTest

Lukáš Zelený
+7
+
-

Trestní zákoník sice neobsahuje zvláštní skutkovou podstatu týkající se stáčení tachometru, nicméně jsem názoru, že prodej ojetého automobilu se stočeným tachometrem je možné kvalifikovat jako trestný čin podvodu nebo poškozování spotřebitele. V minulých letech tu byly snahy o změnu právní úpravy. Avšak zákonodárce nakonec zvláštní skutkovou podstatu nepřijal, nejspíše neshledal k tomuto přijetí dostatečně závažné důvody. Dlouholeté řešení novely zákona, která mohla mimo jiné toto jednání omezit, skončilo neúspěchem. Přestože návrh přetáčení tachometrů jasně zakazoval, před závěrečným hlasováním bylo toto ustanovení odstraněno. Jsem však přesvědčen, že orgány činné v trestním řízení mají už nyní dostatek nástrojů, aby toto jednání dokázaly postihnout. Bohužel v mnoha případech se tak neděje.

Spotřebitelé musí tedy být při nákupu obezřetní. Před samotnou koupí vozu si musí zjistit co nejvíce informací z jeho historie, především skutečně najeté kilometry. Na internetu existují databáze, kde je možné po zadání VIN (čísla karosérie) vozidla ověřit jeho historii. V mnoha případech se sice jedná o placenou službu, ovšem zde by spotřebitelé neměli bát určitou částku investovat. Případně si k výběru vozu mohou přizvat odborníka. Pokud spotřebitel následně zjistí, že si koupil vůz s nepravdivou informací o počtu najetých kilometrů, měl by využít všechny stávající právní možnosti obrany. Těmi se myslí zejména odstoupení od kupní smlouvy, případně požadování odpovídajícího snížení kupní ceny.

Zbyněk Veselý

předseda Sdružení na ochranu vlastníků automobilů – SOVA

Zbyněk Veselý
+7
+
-

Anketa

S kým byste se v autobazaru nejspíš nebáli?

Naše sdružení dlouhodobě usiluje o to, aby stáčení kilometrů bylo klasifikováno jako trestný čin. Zatím jsme ale neuspěli ani se snahou deklarovat  tento delikt alespoň jako přestupek. Na poslední chvíli tento paragraf z novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích loni vypadl. Důvod je poměrně zřejmý. Za dovozy stáčených aut a pozměňováním tachometrů je obrovská mafie. Ročně doveze zhruba 150 000 až 170 000 aut ze zahraničí a většina z nich je stočených. Zisky z těchto podvodů dosahují miliard korun. Další peníze plynou do kapes firem, které se na stáčení podílejí. Obojí je silná motivace pro ovlivňování nebo zpomalování legislativního procesu.

Zabránit těmto podvodům by šlo zavedením veřejně přístupného celoevropského registru najetých kilometrů po vzoru např. katastru nemovitostí nebo holandského systému Car-Pass – po zadání VIN automobilu by se zobrazila historie najetých kilometrů v čase. Údaje by se do systému dostávaly z řady zdrojů po celém území Evropské unie – ze stanic technické kotroly, servisů, pojišťoven, leasingových firem, aukčních serverů. Další možností je, aby české stanice technické kontroly při prohlídce dovozového auta měly povinnost požadovat potvrzení o nájezdu kilometrů od předchozího majitele. V současné době podvodům vlastně pomáhají, protože bez ověřování při první prohlídce dovezeného vozu zapíšou stav na tachometru a tím ho v podstatě legalizují, i když je falešný. Radím proto nekupovat vůz, u kterého není doložena historie nájezdu kilometrů, což jsou většinou dovozová auta, u kterých se neví, kolik toho v zahraničí najela. Ke každému ojetému vozu vyžadovat certifikát pravdivosti stavu tachometru. Kupovat pouze u prodejců, kteří v případě zjištění nesrovnalosti mezi stavem tachometru a skutečnými kilometry vrátí peníze.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe Universität, kde se zabýval problematikou sociálních konfliktů a... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK