Očima expertů: Minimální daň. Dobrý nápad, nebo kladivo na živnostníky?

Když se v prosinci začalo v souvislosti s dolaďováním koaliční smlouvy mluvit o možném zavedení minimální daně pro osoby samostatně výdělečně činné, mnoha živnostníkům a podnikatelům pořádně zatrnulo. ČSSD totiž podle informací Hospodářských novin původně plánovala výši této daně, kterou by podnikatelé platili bez ohledu na to, jestli jsou ve zisku nebo ne, na 1800 korun měsíčně, tedy přes dvacet tisíc korun ročně. Plán se příliš nezamlouval jejím budoucím vládním partnerům, takže se nakonec do koaliční smlouvy nedostal. Koalice naopak ohlásila, že letos na daně sahat nebude. Jenže kdo ví, jak to bude vypadat za rok. Možná bude potřeba dosypat do bezedné státní kasy a nejrůznější daně se opět dostanou ke slovu.

Nestačilo by líp vybírat?

Švarcsystém a práce bez faktury nepochybně připravují státní pokladnu každoročně o miliardy korun. Řešit by to ale měly spíš daňové kontroly a inspektoři finančních úřadů. Paušální zdanění živnostníků včetně těch, kterým se v daném roce příliš nedařilo a skončili na nule nebo v minusu, lidem chuť k podnikání určitě nedodá. A příliš by se to neslučovalo ani s plány Ministerstva práce a sociálních věcí, které již dlouhá léta hovoří o tom, že je potřeba k podnikání motivovat i nezaměstnané.

Přečtěte si, jak se na minimální daň pro živnostníky dívají ekonomové, analytici, zástupci podnikatelů i odboráři. Souhlasili by s jejím zavedením? A pokud ano, v jaké výši by se měla tato daň přibližně pohybovat?

Petr Hampl

sociolog a podnikatel

Dobrá, ale ať je zavedena i pro úředníky. Minimální daň zaměstnance centrálního orgánu státní správy bude sto tisíc ročně, u manažera pak 350 tisíc ročně. Řadoví zaměstnanci krajských úřadů ať platí minimálně 70 tisíc ročně a úředníci z měst alespoň 50 tisíc. Manažerské pozice pak trojnásobek té částky. Že si tolik nevydělají? To je jejich problém, ať se snaží! Živnostníci to mají také tak. Obdobné opatření uvalme i na lékaře, učitele, policisty a všechny další státní zaměstnance.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Pokud by mělo mít takové opatření ekonomický smysl, jak z hlediska příjmů státního rozpočtu, tak správy takové daně, měl by výnos minimální daně činit nejméně miliardu korun ročně, ale spíš ještě víc. Logiku takové opatření má, protože těžko lze hovořit o podnikání v situaci, kdy se OSVČ nachází po řadu let v účetní i daňové ztrátě a logicky vyvstává otázka, z čeho vlastně žije. Z daňových paušálů, spropitného, nezdaněné platby na ruku? Ekonomickou logiku takové opatření rovněž má, protože je-li v České republice kolem jednoho milionu osob samostatně výdělečně činných, pak by teoreticky jeden tisíc korun od každého přinesl do státního rozpočtu přes deset miliard (reálně samozřejmě výrazně méně, protože část OSVČ již dnes daň z příjmů odvádí). Důležitější však je odvod pojistného OSVČ do sociálních systémů, kde existuje zásadní rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ, takže lze s jistým zjednodušením  konstatovat, že náklady zdravotní péče a důchodového zabezpečení OSVČ hradí svým pojistným zaměstnanci. V logice tržní ekonomiky by přitom podnikání mělo představovat výnosnější aktivitu, tedy i vyšší příjmy a také lepší schopnost platit daně a pojistné. V České republice však mnoho logických věcí nefunguje tak, jak je v našem okolí obvyklé. Možná proto, že si méně vážíme zákonů, využívám více švarcsystém tam, kde status OSVČ zakrývá faktické zaměstnání a podobně. To chce změnu a můžeme se jen dohadovat, jestli k takové změně bude nová vláda směřovat. Osobně bych to přivítal.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Povinnost odvádět minimální daň zde již byla. Daňovou reformou však byla zrušena. Státní správa by se měla zaměřit (místo permanentních změn) na řádné vybírání daní a daňové úniky. Až příliš se rozmohla praxe, kdy živnostník nabízí práci bez papírů s výraznou slevou. A tomu často podlehne i jinak slušný občan.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Nedělám si iluze. Mnozí živnostníci se v přiznávání daně jistě pohybují na hraně, ba i za hranou zákona. Trestat ale všechny paušálně minimální daní je nepřípadné a tuze hrubé a ukazuje to ponejvíc na bezradnost politiků nalézt účinný mechanismus, jak cíleně postihnout ty z živnostníků, kteří daně vykazují zřetelně za hranou zákona.

Když libertariáni hovoří o daních obecně jako o krádeži, lze o tom vést diskuzi. Když někdo za krádež označí minimální daň pro živnostníky, tedy i ty, kteří zrovna nevykazují zisk, nezbývá než souhlasit. Je dobře, že z koaliční dohody tento návrh nakonec zmizel.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Poněkud mi to připomíná daň z nezaměstnanosti, kterou nedávno navrhl běloruský premiér. Proč chce někdo aplikovat presumpci viny a danit i ty, kdo jsou ve ztrátě? Pokud někdo využívá děr v systému, od toho je tu přece daňová kontrola  Ale budiž, nemám nic proti paušální dani, ovšem potom ať je omezená i shora, tedy maximální částkou. Co je „spravedlivá“ daň, se samozřejmě nedá nijak spočítat, je to čistě věc názoru. Zatím minimální daň spadla pod stůl, uvidíme, co přinesou příští roky. Bohužel teď ve vládě sedí strana, pro kterou se zřejmě „spravedlivá“ sazba daně blíží stu procent.

Aleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Než minimální daň, zavedl bych natvrdo kontrolu tržeb. Jen elektronické faktury, každý den uzávěrka a reportování finančnímu úřadu. Klíčem je vše elektronizovat, od dodavatelských faktur až po postup úředníka při daňové kontrole. Ať už děláš byznys, nebo jsi na druhé straně, třeba jako daňový kontrolor, ať čerpáš dotaci, v tvém mozku musí být pocit, že na tvoje účetnictví, na tvoji práci se může daňový úřad kdykoliv podívat. Tenhle pocit musí být v našich hlavách; drsné, ale spravedlivé. Potom se oddělí poctivý podnikatel ve ztrátě (který by minimální daní trpěl) od nepoctivého, fingujícího neustálou ztrátu (který si daň „zaslouží“ – a tak na něj bude čekat třeba pokuta či trestní řízení). A hlavně – zlepší se výběr daní, aniž bychom zaváděli nové daně nebo je zvyšovali.

Karel Havlíček

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Daňová pokuta ve výši okolo dvaceti tisíc korun pro všechny živnostníky, bez ohledu na to, jestli se někomu daří, či nikoliv, považuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR za zcela nesystémové a alibistické řešení. Tak jako musí každá firma i občan řádně odvádět daně z příjmu, tak ten, kdo nemá práci nebo zakázky, musí mít možnost daně neplatit. To je pravidlo gramotné společnosti. Úkolem berního úřadu je tento stav monitorovat, kontrolovat, a v případě, že dochází k záměrnému snižování daně, má i řadu nástrojů, jak to omezit.

Zavedení povinné daně pro všechny, bez ohledu na příjmy, je podobné, jako zavést dálniční daň i pro ty, kteří na dálnici sice nikdy nevjedou, ale vlastní automobil. V době, kdy se bojuje o každého nového živnostníka, kdy mladí lidé nechtějí podnikat a míří raději do vztahu závislého a kdy má naše asociace mimořádnou snahu podpořit drobná řemesla a mikrozemědělce a udržet tím infrastrukturu regionů, je to krok, který opět oddálí chuť podnikat.