Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Je minimální mzda dostatečná? A má vůbec existovat?

Politici se před volbami předhání s návrhy, jak naložit s minimální mzdou. Jeden by ji zvýšil na deset tisíc, druhý dokonce na dvanáct, další by ji naopak nejradši zrušil. Tolik politici. Jak se ale na problematiku minimální mzdy dívají ekonomové, analytici, zástupci odborů a podniků či bývalý ministr práce a sociálních věcí?

Zaměstnanci s minimální mzdou si v České republice od srpna polepšili o pětistovku. Na jejich výplatní pásce je tak nyní napsáno 8500 korun. Základní hodinová sazba se tím pádem zvýšila ze 48,10 na 50,60 korun. Zároveň se automaticky zvyšuje i hladina zaručených mezd pro všechny kvalifikace, klasická prodavačka, žena za pultem by tedy neměla při práci na plný úvazek dostat míň než 10 400 korun.

Jde o první změnu od roku 2007, kdy tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas navýšil minimální mzdu o 45 korun. O další zvýšení pak usilovali jeho pozdější nástupci Jaromír Drábek a Ludmila Müllerová, avšak koalice ODS, TOP 09 a LIDEM jejich návrh vždy smetla ze stolu. Zvýšit minimální mzdu se tak podařilo až současnému ministru práce a sociálních věcí Františku Koníčkovi. Odbory přitom chtěly prosadit ještě výraznější navýšení, naopak zástupci zaměstnavatelů další změny odmítali. Ekonomové se shodují na tom, že pokud by minimální mzda výrazněji vzrostla, mohl by vzniknout velký problém s nezaměstnaností. Zvláště pak v regionech s nízkou úrovní mezd.

Minimální mzda jako politická zbraň

S blížícími se volbami se minimální mzda stala oblíbeným tématem politiků. Velký mediální rozruch vzbudilo především prohlášení stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka, který si prý „dovede představit“, že se do roku 2017 minimální mzda dostane až na úroveň 12 tisíc korun. A pokud si poslechnete pár předvolebních debat v televizi nebo navštívíte mítinky zástupců kandidujících stran, tak brzy zjistíte, že s minimální mzdou chce hýbat kdekdo. I proto je ostatně minimální mzdě věnovaná i jedna z otázek našeho předvolebního dotazníku.

Co si myslí odborníci? Je podle nich dnes v České republice minimální mzda dostatečně vysoká? Měla by být vyšší, nebo nižší? Nepřineslo by její výraznější zvýšení problémy s nezaměstnaností? A má vůbec smysl minimální mzdu určovat zákonem?

Petr HamplPetr Hampl

podnikatel a sociolog

Bohaté firmy beztak nikomu neplatí minimální mzdu a chudé firmy si nemohou dovolit platit víc. Minimální mzda je další z mnoha drobných opatření, kterými stát podporuje velké podniky na úkor malých. Mimochodem, ti samí lidé, kteří tuhle likvidaci malých podporují, pak křičí, že stát musí bojovat proti monopolům – třeba paní Švihlíková). Regulace se provede tak, že většina opatření dopadne na ty malé. A tak pořád dokola, dokud nedojdeme k levicovému ideálu, kdy budou všichni lidé světa zaměstnanci jediného státního podniku.

Nicméně v této chvíli zvýšení minimální mzdy mnoho škod nezpůsobí. Firma prostě pracovníkovi formálně sníží pracovní úvazek. Ve skutečnosti bude dál dělat za stejné peníze stejnou práci. Do budoucna to ale otevírá slibné možnosti bujení kontrolních orgánů. Co třeba specializovaný úřad a povinné „registrační kamery“ dokumentující přítomnost na pracovišti?

Karel HavlíčekKarel Havlíček

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

V současné době je minimální mzda odpovídající možnostem a je i kompromisním výsledkem vyjednávání mezi zaměstnavateli a odbory. Malé firmy její výše úplně netrápí, ve firmách rodinného charakteru nebo v dobře fungujících středních společnostech obvykle nikdo ani neví, jaká je vlastně aktuální výše minimální mzdy. Fakt ale je, že pokud by neúměrně rostla, jak se dnes občas populisticky vykřikne do ticha, potom to může mít přesně opačné dopady, tedy zvýšení nezaměstnanosti.

Aleš MichlAleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Levicově smýšlející jedinci začali v Česku volat po zvýšení minimální mzdy. V Dánsku, Finsku, Švédsku, tedy ve státech, ke kterým levičák tolik vzhlíží, vláda shora žádnou minimální mzdu nestanovuje. Očekával bych tedy, že když už se někdo Skandinávií ohání, bude navrhovat spíše zrušení minimální mzdy, nikoliv její zvýšení. Anebo že by si určitá zájmová skupina vždy vyzobla jen to, co se jí hodí do krámu? Tohle je tedy náš styl? Minimální a maximální limit na vše, co jen jde. Nesmíš brát míň, než v ministerském kanclu stanoví. A když vyděláš hodně, tak naopak pořádně zdanit, aby bylo na chod těch kanclů a vymýšlení nových maximálních a minimálních limitů.

Minimální mzda není z vládního kanclu stanovena ani v Rakousku a v Německu, ke kterým vzhlíží zase část pravičáků, „pravičáci“ ve vládě a také většina průmyslníků. Nechápu, proč se přít o zvýšení minimální mzdy, když ji naopak máme zrušit, neboť je nanic. Kdyby tak radši „dostali na prdel“ ti, co platí zaměstnancům stranou na ruku. Anebo že by k tomuhle sloužila minimální mzda, aby stát aspoň něco vybral, neboť jinak to není schopen ohlídat a na ruku by se vyplácelo všechno? Znáte to, pingl dostane minimální mzdu, z toho nějaké drobné za odvody na účet státu, a zbytek v hotovosti na ruku. Už jsem v klidu, všechno jednou skončí tím, že se ustanoví jednotná a pořádná minimální mzda v celé Evropě, bude to prezentováno jako protikrizové opatření a na prdel dostane od Asijců celý náš průmysl

Vít SamekVít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

U nás je nezbytné stanovit minimální mzdu právním předpisem, protože jiný obecný nástroj, jak ji určit, zkrátka nemáme. Kolektivní smlouvy chrání cca 30 až 40 procent zaměstnanců, a proto je k tomuto účelu nelze využít. Minimální mzda má představovat minimální cenu práce, za kterou se dá v dané zemi žít. Z tohoto pohledu je v naší zemi velmi nízká, v evropském srovnání jedna z nejnižších. Je ji třeba zvýšit i proto, že její podhodnocená výše umožňuje dávat zaměstnancům část mzdy „na ruku“, a tedy přispívá i k rozvoji šedé a černé ekonomiky. Nezaměstnanost v České republice minimální mzda rozhodně nezvyšuje. Její příčiny jsou jiné a k jejich řešení je zapotřebí aktivní ekonomická strategie. Minimální mzdy a obecně nízká mzdová úroveň naopak vedou k poklesu koupěschopné poptávky a tedy následně k růstu nezaměstnanosti.

Jaromír DrábekJaromír Drábek

politik, bývalý ministr práce a sociálních věcí

Minimální mzda existuje v Česku už řadu let. Plní funkci regulativu chránícího zaměstnance před nepřiměřeně nízkým finančním ohodnocením jeho práce. Podle levicového politického pohledu slouží minimální mzda také jako prvek sociální ochrany zaměstnance. To je však chybný pohled. Sociální ochranu musí poskytovat sociální systém, nikoli zaměstnavatel. Mzda přece nesmí reflektovat sociální potřebnost zaměstnance, musí vyjadřovat hodnotu odváděné práce. Nepřiměřeně vysoká minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost. Pokud se zaměstnavateli ekonomicky nevyplatí zaměstnávat zaměstnance za minimální mzdu, tedy zaměstnanec si na sebe „nevydělá“, nemůže se odpovědný zaměstnavatel zachovat jinak než takové místo neobsazovat. Riziko zvýšení nezaměstnanosti je z uvedeného důvodu nejvyšší v regionech s nízkou úrovní mezd, tedy v hospodářsky slabých regionech s vysokou nezaměstnaností. Stručně řečeno: Nepřiměřené zvýšení minimální mzdy zvýší nezaměstnanost tam, kde je nezaměstnanost už tak nebezpečně vysoká.

Aleš TůmaAleš Tůma

finanční analytik Partners

Asi to bude znít neuvěřitelně od „modrého svazáka“, jak mě tu jeden diskutující nazval, ale zvýšení minimální mzdy asi nebude tím, co pošle českou ekonomiku do kytek. To už stát dělá tisíci jinými a účinnějšími způsoby! Samozřejmě kdyby byla třicet tisíc, propouštělo by se masově. Zvýšení třeba na deset tisíc zjevně tak drastický dopad mít nebude. Spousta lidí bere oficiálně minimum a zbytek bokem, takže se jen upraví tento poměr (minus vyšší odvody). Nějaká pracovní místa ale zaniknou: dejme tomu, že se chci rekvalifikovat a strýc mi nabídne místo v dílně u soustruhu. Než se něco naučím, způsobím nemalé materiální škody, o zraněních nemluvě, domluvíme se proto do začátku na 8500 Kč. Když zákon přikáže dvanáct tisíc, máme oba smůlu…

Lukáš KovandaLukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Výši a dopady minimální mzdy nelze posuzovat paušálně a izolovaně. Tím mám na mysli to, že její úroveň je (nově) stanovena pro celou Českou republiku na úrovni 8500 Kč. Jenže v takové Praze, kde je poměrně velmi vysoká úroveň průměrné mzdy a poměrně vysoké životní náklady, jde o úplně jiné peníze než například na Ostravsku, kde přetrvává relativně vysoká nezaměstnanost, mzdy jsou relativně nízké – a stejně tak životní náklady. Pokud tedy někde hrozí, že je stanovena na příliš vysoké úrovni, a způsobuje tedy částečně nezaměstnanost (jelikož někteří lidé by byli ochotni pracovat i za méně, ale zákon jim to neumožní, pročež zůstanou bez práce zcela), pak z daných dvou regionů mnohem spíš na Ostravsku než v Praze.

Jak jsem řekl, je však zároveň podstatné neposuzovat minimální mzdu izolovaně. Nelze její úroveň hodnotit mimo kontext dalších legislativních úprav, třeba těch týkajících se sociálních dávek. Máloco je tak demotivující jako „hákovat“ za minimální mzdu a vědět, že někdo jiný má zhruba ty samé peníze zcela bezpracně, prostřednictvím dávek. Známá ekonomická teorie o tom, že vysoká úroveň minimální mzdy vede k vyšší nezaměstnanosti, platí, avšak pouze v jakémsi vakuu, tedy mimo kontext další legislativu, která v realitě existuje. A v realitě existují třeba ony dávky, takže zvyšovat nezaměstnanost může právě tak i příliš nízká, nebo dokonce nulová minimální mzda. 

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 23 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK