Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Wywłaszczenie! Polsko chce penzijním fondům zkonfiskovat dluhopisy

| 20. 9. 2013

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

Anketa: Wywłaszczenie! Polsko chce penzijním fondům zkonfiskovat dluhopisy

Důchodové fondy nejen v Česku budou zase o něco hůř potenciálním klientům vysvětlovat, aby se pokoušeli zajistit se na stáří jejich prostřednictvím. Polsko, které zavedlo soukromé důchodové fondy jako druhý pilíř penzijního systému už v roce 1999, se chystá k radikální revizi své důchodové reformy. Připomeňme, že již druhé revizi. Do důchodových fondů totiž Poláci až do roku 2011 odváděli 7,3 procenta svého hrubého příjmu, povinně. Tyto peníze ale začaly citelně chybět státnímu rozpočtu, a tak byly odvody sníženy na 2,3 procenta, postupně se měly ovšem zase zvyšovat až na 3,5 procenta. Návrh Donalda Tuska, dosud považovaného za pravicového politika je ale úplně jiná káva.

Polský premiér totiž navrhuje „stáhnout“ z důchodových fondů všechny polské vládní dluhopisy. Ty pak mají být považovány za umořené. Vládě se tak povede dodržet kritéria takzvané dluhové brzdy, k níž se zavázalo. Státní dluh totiž nesmí v Polsku přesáhnout padesát procent. Klienti fondů mají výměnou za to získat garanci zvýšení důchodu – až do něj jednou půjdou.

Opakuje se tak scénář z Maďarska, kde se v roce 2010 nově zvolený premiér Viktor Orbán rozhodl nastavit ve druhém pilíři tak nevýhodné podmínky, že z něj drtivá většina účastníků „dobrovolně“ prchla. Stát pak mohl najednou disponovat penězi, které řadu let mířily místo do průběžného důchodového systému do soukromých fondů. Dlouhodobé vize zkrátka politickým lídrům nic neříkají a možnost „sebrat“ tučný balík peněz, ze kterých by se jednou vyplácely renty, a využít ho už dnes na lepení děr státního rozpočtu je pro ně až příliš lákavá.

O osudu polských penzijních fondů budou podle všeho nakonec rozhodovat soudy. Penzijní společnosti se totiž s konfiskací dluhopisů nechtějí jen tak smířit a chtějí se obrátit na Ústavní soud.

Co si o tom myslí osobnosti ze světa financí? Projde Donaldu Tuskovi jeho úmysl, nebo je něco takového prostě nepřípustné? Jedná se o definitivní hřebíček do rakve druhého pilíře ve střední Evropě? A mohlo by něco takového časem potkat i účastníky českého důchodového spoření nebo snad i penzijního připojištění?

Vladimír BezděkVladimír Bezděk

generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny

Většině fondových systémů ve střední Evropě se vytýká, že mají minimální výnosy, které mnohdy nestačí na inflaci. Polsko je ale země, kde byl za zhruba 14 let existence druhého pilíře reálný čistý výnos pozitivní. Penzijní fondy tam o víc než procento ročně porážely inflaci a uvedený mikroekonomický argument proti fondům použít nešel. Přesto se penzijní systém bude rozhodnutím vlády de facto vracet do stavu, jako by žádná důchodová reforma nebyla. Státní dluhopisy se vyjmou z bilance penzijních fondů a vymažou se, jako by nebyly nikdy vydány. V Polsku přitom druhý pilíř dával vzhledem k tomu, jak je do budoucna nastaven celý státní důchodový systém, značný smysl.

Další problém je plánovaný zákaz dalšího nákupu státních dluhopisů ze strany penzijních fondů. V tom vidím obrovské nebezpečí. Kdyby fondy nemohly nakupovat státní bondy, vedlo by to k výraznému zvýšení váhy akcií a podobných instrumentů v portfoliích. Jejich hodnota by těsně kopírovala vývoj na finančních trzích. A jakmile by přišla nějaká další turbulence, což ani nemusíme nazývat krizí, z roku na rok bychom mohli vidět i dvouciferné poklesy výnosu. V takovou chvíli přitom nikoho nezajímá, že třeba předchozí roky to bylo třikrát plus patnáct procent. Když jeden rok bude minus dvacet procent, jsou minulé úspěchy zapomenuty. Okamžitě se mohou objevit názory: tak když je taková ztráta, pojďme druhý pilíř dorazit úplně. A že v tom fondy budou nevinně, už nikoho zajímat nebude. Zatím ale nepředbíhejme. Polská vláda změny teprve oznámila a teď se bude snažit, aby vše bylo legislativně hotovo do 1. ledna 2014. Jakmile budou příslušné změny zákonů dokončeny, budou moci klienti i provozovatelé fondů vyhodnotit jejich reálné dopady a zvažovat další postup.

Ilona ŠvihlíkováIlona Švihlíková

ekonomka

Polskou ekonomiku tak dobře neznám, ale není to první příklad, kdy stát „hrábnul“ do systému soukromých fondů. Otázkou je, jak to vyhodnotí v polské legislativě. Je ale zajímavé sledovat, že si takto počíná pravicová vláda.

Aleš PoklopAleš Poklop

generální ředitel Česká spořitelna – penzijní společnost

Bohužel se znovu projevilo politické riziko, spojené s druhým pilířem. Vlády někdy upřednostňují krátkodobé řešení současného státního dluhu na úkor dluhů budoucích. Do úspěšných druhých pilířů si klienti naspořily velké množství kapitálu a vlády, kterým se nedaří dostatečně snižovat rozpočtové schodky, se rozhodly umořit část státního dluhu na úkor budoucích penzistů. V případě Polska jde v přepočtu o více než 1,6 bilionu korun. I polovina z této částky zní lákavě. Vliv mělo také to, že Poláci mají v ústavě dluhovou brzdu, takže jsou tlačeni do krátkodobých řešení na úkor dlouhodobých. Rozhodnutí polských soudů se dá v této situaci jen těžko odhadovat.

Autoři české důchodové reformy s tímto rizikem počítali, proto nastavili sazbu opt-outu jen na tři procenta z hrubých příjmů, což je výrazně méně než někdejších polských 7,3 procenta. Český druhý pilíř také není povinný a vzhledem k nízkému počtu klientů druhého pilíře, je dopad na státní rozpočet minimální. V Česku tedy neexistuje racionální fiskální důvod, proč by měla nějaká vláda přistoupit k vracení vyvedeného pojistného do státního rozpočtu. Pokud by k tomuto kroku přesto nějaká vláda přistoupila, bylo by to čistě z ideologických či populistických důvodů. I tak by šlo pouze o pojistné vyvedené do druhého pilíře. Vlastních příspěvků účastníka ve druhém pilíři ani třetího pilíře včetně penzijního připojištění se to nijak dotknout nemůže, šlo by o protiústavní zásah do soukromého vlastnictví klientů.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Tento polský případ jen dokládá, že se nemýlila celá řada Čechů, kteří do druhého pilíře penzijního systému nevstoupili s poukazem, že stávající podmínky nezůstanou beze změny. Politik jako politik. Ať už polský, český, nebo kterýkoli jiný. Jak Tuskova snaha nakonec dopadne, zatím nelze predikovat. I kdyby ale soudy věc zarazily, politici to zkusí zase – a čím zadluženější budou, tím budou i bezostyšnější. A zatím se nezdá, že by alespoň výhledově existovaly kloudné podmínky pro razantní redukci zadlužení – ať už toho polského, či českého. Zejména pro mladé lidi z toho plyne ponaučení, že není radno spoléhat na stát v otázce zajištění na stáří. Měli by se o to starat sami, a to ideálně od doby, kdy skončí se studii a získají zaměstnání. Zpočátku nemusí rozhodně jít o závratné sumy. A i třeba hypotéka se počítá. Hypoteční splátky lze totiž chápat jako zpětně vytvářené úspory. V době, kdy již bude nemovitost splacena, děti vychovány a důchodový věk za dveřmi, lze jít „do menšího“ a příslušné výnosy konzervativně investovat. Hlavně se však nespoléhat na stát!

Petr FejtekPetr Fejtek

ekonomický žurnalista

Jednoznačně velké zklamání ze (zatím) rozumné Tuskovy vlády. Neznáme detaily návrhu, ale šlo by zřejmě jak o částečné zestátnění soukromých investic, tak o určité „zalepení“ současných děr odkladem závazků do budoucna. A garance zvýšení penzí? K smíchu. Navíc neznám zemi, kde by základem portfolia penzijních fondů nebyly vládní dluhopisy. Doufám, že to polské soudy zatrhnou jako protiústavní. Něco jiného by snad byla konkrétní nabídka účastníkům/podílníkům k nějaké dobrovolné konverzi dluhopisové části jejich portfolií (s definovaným „co za to“). Ale kdopak by na to asi skočil? Bohužel už jen oznámení takového úmyslu dále zvyšuje nejistotu všech reformních kroků a obecně investic ve střední a východní Evropě.

Martin MašátMartin Mašát

vedoucí oddělení investic investiční společnosti Partners

Polsko je – po nedůsledné reformě v Česku, rozmělnění systému na Slovensku a znárodnění v Maďarsku – další z řady příkladů, jak se zabíjejí dobré myšlenky týkající se důchodových reforem (vytvoření povinného systému spoření na důchod). Politici se opět, místo aby se soustředili na motivaci spořit na důchod a dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, rozhodli, že peníze těch, kteří se snaží řešit svůj důchod sami, použijí na pokrytí své neschopnosti uřídit veřejné prostředky. Rostoucí veřejné zadlužení přimělo udělat polské politiky krok zpět a vzít si peníze tam, kde nějaké byly. To, že nejsou jejich, nikdo moc neřešil, hlavně, že se zazáplatovala další díra. Hurá a všechno je najednou v pořádku a dluhy státu klesají. Pak se krásně předhodí voličům, jací jsme to ale super hospodáři. Bohužel, negativních efektů je víc – a navíc dlouhodobějších: obava z toho, kde politici příště vezmou peníze na další vznikající díry, pokles motivace spořit si na důchod (když mi to zase seberou), pokles významu, síly a cenotvorné schopnosti lokální burzy, růst rizikové averze zahraničních investorů vůči Polsku, zvyšování státních výdajů na budoucí důchody atd. atd. Ale to je přece až za horizontem volebního období a to už bude řešit někdo jiný – ale to je jiná pohádka… s „dobrým“ koncem.

Petr TeplýPetr Teplý

ekonom

Krok polského premiéra Donalda Tuska prokazuje, že v současnosti žijeme na planetě Ponzi, tedy že se astronomicky zvyšují (nesplatitelné) dluhy, tisknou se zvesela peníze a financuje se neufinancovatelný průběžný důchodový systém. Převratnou novinkou je myšlenka výměny dluhopisů za nějakou pofiderní garanci zvýšení důchodů budoucím polským seniorům. Kdyby se toto stalo, otevřela by se Pandořina skříňka. Co by bylo další? Třeba zestátnění dluhopisů v portfoliích bank a výměna za příslib navýšení platů státních zaměstnanců? Charles Ponzi se asi nenadál, že myšlenka jeho „letadla“ se dostane i na vládní úroveň. Je vidět, že nejen čeští politici jsou schopni všeho…

Radek UrbanRadek Urban

náměstek ministra financí

Zaměřím se na dopady na strukturu aktiv a likviditu polských penzijních fondů. Celou akci si představuji takto: Aby mohl polský penzijní fond nadále plnit své závazky vůči svým klientům, musí ve své bilanci nahradit obchodovatelné státní dluhopisy neobchodovatelným prohlášením nebo příslibem státu. Na první pohled to vypadá, že se pro fond nic nezmění (stát se v obou případech zavazuje v budoucnu splatit své dluhy). Jenomže na rozdíl od obchodovatelného státního dluhopisu, se prohlášení státu nedá prodat. A když penzijní fond bude muset vyplácet (renty, dědictví, nebo odcházející klienty) a ze své bilance nebude moci prodat neobchodovatelný příslib, prodá cokoli jiného, obchodovatelného. Třeba polské akcie.

Krátkodobá výhoda pro polský stát spočívá v tom, že o příslibu se na rozdíl od vydaného dluhopisu neúčtuje. Dopad na penzijní fond je však dlouhodobý: ztratí likviditu a ztratí schopnost nahradit ve své bilanci dluhopis vydaný polským státem dluhopisem vydaným například německým státem. V případě likviditní krize si fond navíc bude muset půjčovat – to známe například z Chorvatska, kde se do podobné situace dostal fond válečných veteránů. Jinými slovy, všechny výhody fondového systému jsou pryč.

Státní zásah, který řeší jeden problém (zadluženost), se neočekávaně projeví jinde: dlouhodobým poklesem polského akciového trhu. Kdybych byl investorem do polských akcií, utrpěl bych velkou tržní ztrátu. A navíc se ukazuje, že není závazek státu jako závazek státu. Kdybych byl investorem do polských státních dluhopisů, utrpěl bych ještě větší ztrátu: když takovou výměnu dluhopisů za příslib polský stát udělal jednou, jak mu mám věřit, že ji neudělá znovu?

Karel SvobodaKarel Svoboda

generální ředitel ČSOB Penzijní společnosti a prezident Asociace penzijních společností ČR

To, co se děje v Polsku, má velmi málo společného s řešením penzijní otázky. Bohužel to má hodně společného s mizerným státním hospodařením. Místo aby se stát snažil správným řízením budovat vyrovnaný rozpočet, likviduje budoucí důchodové zajištění občanů na úkor jednorázové finanční injekce. Takové chování je velmi krátkozraké a především – nijak to neřeší problém důchodového systému. Vidím malou pravděpodobnost, že by se něco podobného mohlo stát v Česku, a to ze dvou důvodů. Jednak na rozdíl od ostatních zemí si u nás ve druhém pilíři lidé ukládají i dvě procenta ze svého a při „polském scénáři“ by šlo o krádež těchto prostředků. A za druhé – ve druhém pilíři je natolik zanedbatelné množství peněz, že jeho zneužití takovýmto způsobem je z hlediska ekonomiky státu naprosto bezcenné.

Jiří CihlářJiří Cihlář

analytik Next Finance

Před několika lety ve střední Evropě zahřmělo. Vlády si najednou začaly uvědomovat, že demografické prognózy nejspíš nelžou a za několik desítek by průběžný důchodový systém nepokryl ani základní životní potřeby. V Maďarsku, Polsku, Slovensku a nakonec i České republice se začalo vymýšlet, že část státních peněz bude svěřena do rukou soukromých fondů. Ani v jedné zemi se ale důchodová reforma nedá označit za úspěšnou. Region se totiž potýká s mnoha ekonomickými problémy a tím nejpodstatnějším je rostoucí zadlužení. Není divu, že pro některé politiky je velmi lákavé sáhnout právě na peníze, které se kumulují na budoucí penze. To je přesně případ Polska, jehož zadlužení se začalo nebezpečně přibližovat k „magické“ hranici 60 procent HDP. Polská vláda si proto pomohla tím, že v podstatě zestátnila půlku peněz fondů.

Nutno říci, že Česká republika je maličko jiný příklad než její středoevropští partneři. Parametry našeho druhého důchodového pilíře byly nastaveny tak nešťastně, že důchodové spoření přilákalo pouze zanedbatelných 80 tisíc lidí. To znamená, že systém spravuje tak málo peněz, že státu by jejich znárodnění nepomohlo díry ve státní pokladně zalepit. I přesto zůstává osud našeho druhého pilíře ve hvězdách. Systém, který by měl být stabilní po desítky let, se ani nenadechl k životu a už se uvažuje o jeho změnách. Nakonec o jeho budoucnosti stejně jako v okolních zemích rozhodnou politici. Hlavní favorit podzimních parlamentních voleb se netají záměrem druhý pilíř zrušit. Politici dělají všechno pro to, aby spoření na penzi neprobíhalo v celé střední Evropě tak, jak stát píská. Středoevropané začnou na vlastní pěst nakupovat nemovitosti, zlato, akcie, dluhopisy a podílové fondy a jinými způsoby kumulovat majetek, který budou moci v důchodu zpeněžit.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (44 komentářů)

Honza Moudrý | 22. 9. 2013 16:27

Při vší uctě k panu Altmanovi a jeho ideologickýmkamarádům, pokud opravdu věří tomu, co říkají (pravděpodobně asi ne), chtěl bych vědět, co pro to dělají kromě toho, že neustále fňukají a žvatlají na obskurních internetových diskuzích (jako zde). Snažíte se o něco nebo jen ventilujete svoje frustrace? Nevím jak ostatní, ale čím více vás čtu, tím méně jste přesvědčiví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 22. 9. 2013 18:07
reakce na Honza Moudrý | 22. 9. 2013 16:27

To je pro lidi jako jste vy typické - ty frustrace z kterých obviňujete ostatní jsou vaše vlastní a pramení z toho, že pokud vaší ideologii konfrontujete v diskuzi, argumentačně ji nikdy nejste schopní obhájit a zjišťujete že stojí na lži, závisti a nenávisti, zatímco vy sám sebe vnímáte jako spasitele, který ví lépe než ostatní co je pro ostatní dobré, kdo co smí, musí a pro koho se co hodí. Tyto objektivní pochyby ale nejste schopni přijmout a zpracovat - vaší obranou reakcí je pak otočit vaše vlastní nedostatky proti člověku, který vás argumentačně roznese na kopytech.

Libertariáni si oproti vám nestěžují na osud ani život a vědí že jej mají ve svých rukách. Nechtějí po nikom aby jim dorovnával životní úroveň, nikomu nevnucují svoji vůli - chtějí jen normálně svobodně žít.

Všimněte si že v libertariánském prostředí si vaší ideologii můžete provozovat dle libosti - na dobrovolné bázi s stejně smýšlejícími lidmi. Naopak to možné není - va vašem přirozeném prostředí sami vytváříte sociální pnutí, omezujete svobodu a potíráte alternativy. Váš systém je založen na krádeži a nikdy nebude fungovat. To socialisti si neustále stěžují a fňukají - následky vlastního jednání svádějí na ostatní a v honbě za viníkem hledají zásupné problémy.

Socialisti nejsou schopni pochopit že oni sami a jejich ideologie jsou příčinou problémů - to vy ale nikdy v životě nepochopíte. Nemá smysl ztrácet čas v diskuzi s fanatiky jako jste vy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 9. 2013 21:32
reakce na Martin Vytiska | 22. 9. 2013 18:07

"Všimněte si že v libertariánském prostředí si vaší ideologii můžete provozovat dle libosti..."
Kde to vaše libertariánské prostředí najdu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 22. 9. 2013 21:17
reakce na Martin Vytiska | 22. 9. 2013 18:07

Všiml jsem si, že libertariáni vidí svět v podstatě černobíle (oni vs "socialisti&quo t;),že hrozně rádi říkají "lidé jako vy", nejraději ze všeho moralizují a všichni navzájem papouškují pořád ty samé (trapné) argumenty.

Zdá se že nám tu vyrůstají noví bolševici.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 23. 9. 2013 12:08
reakce na Honza Moudrý | 22. 9. 2013 21:17

Pane Moudrý, začínáte být opravdu komický. Nejprve jste zahájil thread slovy "Při vší uctě k panu Altmanovi a jeho ideologickým kamarádům..." a o kousek níže si stěžujete, že "libertariáni vidí svět v podstatě černobíle (oni vs "socialisti&quo t;),že hrozně rádi říkají "lidé jako vy"".
D ělátepřesně to, z čeho obviňujete jiné, během pár hodin a několik centimetrů od sebe.
Pokud se vám nějaká obskurní internetová diskuse (jako zde) nelíbí,nikdo vás nenutí ji číst nebo nedej Bože se do ní zapojovat. Vaše frustrované fňukání o tom, jak libertariáni nic nechápou, sem stejně žádnou zvláštní hodnotu nepřináší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 22. 9. 2013 21:20
reakce na Honza Moudrý | 22. 9. 2013 21:17

A všimněte si, jak se hrozně naštvou, když s nimi někdo na internetu nesouhlasí. Ani si nechci představovat, jak by se svými kritiky zatočili, kdyby se jim povedlo zavést jejich represivní režim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 22. 9. 2013 21:41
reakce na Honza Moudrý | 22. 9. 2013 21:20

Každým svým příspěvkem jen dokazujete jak nechápete ani ty nejjednodušší sdělení a projektujete si své zrácené hodnoty do cizích ve smyslu "podle sebe soudím tebe".

Systém který si libertariáni přejí je opakem represe. Nikdo vám nebude bránit v tom, abyste si hlásal své myšlenky a choval se podle nich pokud tím nebudete omezovat někoho jiného. Nikdo si nebude dělat nárok na váš majetek a váš čas (srovnejte prosím se svými nároky vůči ostatním).

Chápu že je to na váš mozek příliš složitá úvaha a že v duchu filozofie vašich vzorů ala Marx a Trocký máte paranoidní představu že vám je člověk s jiným názorem nebezpečný a nepřeje si nic jiného než vaší zkázu. Demagogie a násilí jsou jediné nástroje, které znáte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 9. 2013 22:17
reakce na Martin Vytiska | 22. 9. 2013 21:41

Já bych konstatoval, žejste to právě vy, kdo tady má neustálou potřebu označovat své protinázory v diskuzi jako založené na "lži, závisti a nenávisti", "prosazující krádeže", atd. Lidé, kteří uvažují jinak, než vy, podle vás "vytvářejí sociální pnutí, omezují svobodu a potírají alternativy". To vás prosím cituju.
A na druhé straně píšete, že váš kolega v diskuzi má "paranoidní představu že vám je člověk s jiným názorem nebezpečný a nepřeje si nic jiného než vaší zkázu". No, já se obávám, že ty první citáty dokladují to, že paranoidně vidíte v těch druhých nebezpečí právě vy:-)
Já bych o vašem myšlení vůbec taková dramatická slova nepoužíval. Podle mne libertariánství není lživé ani nebezpečné. Je jen nedomyšlené a utopické, reálně nefunkční, stejně jako komunismus, protože nepočítá s lidmi takovými, jací jsou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 23. 9. 2013 09:15
reakce na Martin Brezina | 22. 9. 2013 22:17

Dobře víte že ty tvrzení byli ve starších příspěvcích podloženy argumenty - takovou maličkostí si ale vy se svým oblíbeným vytrháváním z kontextu vůbec nezabýváte.

Tak tedy příklad: zastáváte rovný důchod nezávisle na odvedených daních/pojistném. Řekněme že člověk X platí 100 000 Kč měsíčně a člověk Y platí 2 000 Kč. V důchodu by oba dva dostali 6 000 Kč měsíčně. Člověk X má pocit že platby které odvádí nejsou vůči plnění v budoucnu spravedlivé a platí je proti své vůli - pod pohrůžkou násilí ze strany státu. Člověk X se cítí být okrádán.

Neexistuje způsob kterým byste obhájil, že pokud X platí proti své vůli, není to krádež. To že si to skupina YZŽ odhlasovala neznamená že je to legitimní - pokud vás přepadne skupina lupičů, kteří si odhlasovali že jim odevzdáte všechno co máte, je to také zlodějna.

Pokud tvrdím že vy a pan moudrý honza máte morálku a myšlení zloděje, aniž byste si to uvědomovali, je to prostý fakt.

Další věc jsou ony "lži" ... v diskuzi většinou končíte tak, že vám dojdou argumenty, vaše teorie je vyvrácena a její základy na kterých stojí se ukážou jako nepravdivé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 23. 9. 2013 11:04
reakce na Martin Vytiska | 23. 9. 2013 09:15

Tak dobře, takže když někdo platí ze svých daní 50X víc, než někdo jiný, tak má nárok 50x využívat více veřejných komunikací, policie nebo armády? To jako, že by byl předepsán podle daňového přínosu příděl délky chodníku, po kterém může dotyčný chodit nebo silnic, po kterých může jezdit? Skutečně to tak myslíte?
A kdo bydlí dobrovolně v nějaké zemi, tak zjevně platí dobrovolně i daně. Stejně jako když bydlí dobrovolně v hotelu, tak platí za hotelové služby. Ale o tom už se tady diskutovalo mnohokrát.
Mé názory "vyvracujete&qu ot;pouze tak, že máte nastaveny jiné hodnoty, které jsou pro vás podstatné, než je mám já.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 20. 9. 2013 19:26

Stát je definován jako "Teritoriální monopol na porušování vlastnických práv" (sám sebe prohlašuje a silou vynucuje jako monopolostu, který jako jediný smí dělat to, co je u jiných považováno za zločin).

A přesto se mnozí stále diví, když tato pochybná organizace institucionalizuje další a další formy porušování vlastnických práv.

Už to pochopte: před státem není jistý váš nemovitý majetek (nepomůže ani, že to je "díra v zemi"), nejsou jisté vaše penzijní úspory, není jistá vaše mzda (daně), nejsou jisté peníze na vašem účtu (Kypr), nejsou jisté ani peníze pod matrací (znehodnocení pomocí monetární expanze, inflace=nafukování peněžní zásoby).
Lidé se vždy leknou znárodnění/vyvlastnění v jedné oblasti a prostředky přesunou do oblasti jiné. Jakmile je však v dané oblasti velký objem prostředků, je jejich vyvlastnění pro stát ještě více lákavé.
Jak se bude fiskální situace státu zhoršovat (růst dluhu, demografický vývoj, masová tichá daňová neposlušnost prostřednictvím úprku do šedé ekonomiky), bude stát svou hrabivou pracku strkat do dalších a dalších oblastí. Dočkají se i majitelé individuálních akciových portfolií, dočkají se i majitelé nemovitostí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 20. 9. 2013 12:17

Pokud stát porušuje vlastnická práva, produkuje nestabilní, nepředvídatelné a zmatečné legislativní prostředí, pokud naznačuje, že jeho podpora může být jen past, pak mají problém všichni. Nejen ti, co se živí na penzijních fondech.
Zajímalo by mne, k čemu nám je "garance" standardní úrovně sociálního zajištění na stáří, když zároveň nemám na politiky spoléhat, protože to, co jednou slíbili podléhá politickým rizikům? Co když se k této garanci politik za 20 let postaví stejně, jako dnešní politik k penzijním fondům?
Poselství celé věci není, že na politiky a na stát nemají spoléhat podnikatelé okolo penzijních fodnů, ale že na ně nemá spoléhat vůbec nikdo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 20. 9. 2013 12:33
reakce na Jan Daniel | 20. 9. 2013 12:17

Empiricky je jednoduché zvážit výskyt nedodržení základních závazků sociálního systému v našem civilizačním prostoru za posledních řekněme 100 let a totéž v řekněme případě soukromých pojištoven a penzijních fondů a podle toho určit míru vámi naznačeného rizika. Bez rizika ovšem není ani život sám. To byste se nemohl spolehnout vůbec na nic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 23. 9. 2013 12:13
reakce na Martin Brezina | 20. 9. 2013 12:33

Čistě empiricky vzato, polský stát se právě chystá nedodržet závazky ze svých dluhopisů. To je mezi civilizovanými lidmi velký průser a obrovskárána důvěryhodnosti. Nemám důvod věřit, že dodrží jakékoliv jiné závazky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 9. 2013 15:29
reakce na Martin Brezina | 20. 9. 2013 12:33

Zakládat svá rozhodnutí na minulé výkonnosti nějakého aktiva, to je jedna z nejčastějších chyb investorů.

Některé systémy prostě nějakou dobu fungují a pak přestanou. Takže X let před jejich koncem se utěšovat tím, že Xkrát40 let fungovaly "dobře" (co to vlastně znamená?), není zrovna moudré.

Navíc co znamená ono "fungují dobře"? Je to z pohledu jejich platících zákazníků? To podle mne asi ne, protože kdyby zákazníci měli pocit, že fungují dobře, nemusela by účast v nich být vynucována násilím.

Komunismus také 40 let pro některé vrstvy fungoval dobře a pak najednou přestal. V Rusku takto dokonce fungoval 70 let.
Banky na Kypru také pro své klienty dlouho fungovaly dobře a pak najednou ne. Státní bankrot, válka, převrat či hyperinflace nejsou jevy ze světa pohádek.

Křivka demografického vývoje a křivka vývoje státního zadlužení by bystřejším mohla napovědět, že ani současný průběžný systém zde zřejmě není na věčné časy. A i když nezkolabuje, k čemu vám bude penze např. 5000Kč v dnešních cenách? Budete i za těchto podmínek tvrdit, že pro vás systém funguje, když si lehce spočtete, že po přepočtení na kupní sílu jste do něj nasypal násobně více, než jste dostal? A pokud sám sebe pomocí nějaké divné etatistické propagandy přesvědčíte, že to je OK, může se stát, že ostatní to tak vnímat nebudou a udělají vše, aby se z takto nevýhodného systému vyvlíkli - a pak dojde k tomu, že vaše penze bude nula.

Nejhorší je, když jsou všichni násilím natlačeni do jednoho systému, všichni spoléhají na jeden produkt. Protože když pak systém fungovat přestane, je to celonárodní tragédie. Pokud by lidi spoléhali na děti (investovali do jejich počtu, výchovy a vzdělání), na rozvoj své živnosti, na nemovitosti, diverzifikované portfolio akcií a dluhopisů, zlato a na desítky dalších rozličných instrumentů, můsel by příjít celosvětový krach všeho, aby to zruinovalo celou populaci. Centralizace a unifikace vždy jen zvyšuje rizika. A to samozřejmě pomíjím morální stránku věci - tedy nelegitimitu násilného donucení, resp. právo každého svobodného a svéprávného jedince se na stáří zajistit podle svého.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 20. 9. 2013 12:47
reakce na Martin Brezina | 20. 9. 2013 12:33

Čemu říkáte "nedodržení základních závazků"? Státní důchod je zcela nulový závazek, není jasné kolik, ani kdy dostanete a mění se to s frekvencí voleb. A navíc když vám zmizí statisíce z fondu, tak je to vidět velmi dobře, změny státního systému stojí stejně, ale vidět to na nějakém účtu není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 20. 9. 2013 13:04
reakce na Jan Pozner | 20. 9. 2013 12:47

Nedodržení základních závazků je prostě ponechání důchodců, invalidů apod. bez ničeho nebo s nějakým symbolickým odškodněním s pokrčením ramen, že stát zkrachoval, špatně investoval, atd. Opakuju, zajímal by mne výčet těchto událostí na straně státu ve srovnání s incidencí obdobných událostí na straně soukromého zajištění penzí nebo invalidity. Podle toho se dá rozumně určit pravděpodobnost rizika, prognozovaného p. Danielem. V opačném případě se jedná o rétorický výkřik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 20. 9. 2013 13:48
reakce na Martin Brezina | 20. 9. 2013 13:04

To se nabízí otázka, jestli znárodnění státních dluhopisů je podle vás "událost" na straně státu nebo penzijního fondu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 9. 2013 15:44
reakce na Jan Pozner | 20. 9. 2013 13:48

Bezpochyby to, co se stalo v Polsku je default státu!
Tzn. pokud p.Březina tak věří státu a ne soukromým institucím, měl by se trochu zamyslet. Byl bych rád, aby tato jeho důvěra byla jeho soukromou záležitostí - chce-li státu věřit, nechť. Ale nechť ti, co nevěří, mají možnost zařídit se podle sebe.

Takovýchto defaultů tu již bylo. Naposledy nucené "odpuštění" ;dluhu Řecku.
Ale i takové USA s tímto mají solidní zkušenost. Např. se kdysi zavázaly za každý dolar vyplatit přesné množství zlata (v mezinárodním obchodě). A v roce 1971 to zrušily. No nebyl to default? Ale řekněte to do očí jaderné supermocnosti...

Ostatn ějak si myslíte, že skončí toto? : http://zo.trimbroker.com/financne-analyzy/V-pasci-20130919
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Koss | 22. 9. 2013 14:23
reakce na Jan Altman | 21. 9. 2013 15:44

Jo zase to zlato.Zlato ztratilo význam jako mezinárodní platidlo několik desetiletí před 1971. Zlato je jenom komodita jako desítky jiných. Ne default, ale prvotřídní státní investice ve strategické komoditě.
Mám dojem že zlato má zvláště mimořádný význam pro zahrádkaře věřící pavědě Rakouské školy, zvláště pro zakopání zlata pod jabloní.Jinak aby ty zlaťáky cinkaly a ekonomie bude v pořádku ???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 9. 2013 19:03
reakce na Jan Koss | 22. 9. 2013 14:23

Důkaz hrozivé rychlosti množení rakušáků:
http://www.silver doctors.com/wp-content/uploads /2013/09/cumulative-mintage-go ld-coins-1970-2012.png
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 23. 9. 2013 19:00
reakce na Jan Koss | 22. 9. 2013 14:23

Aha, ???

Takže Amerika se zavázala, že za každých X dolarů vyplatí unci zlata.
Francie, která s USA měla obchodní přebytek, toho intenzivně využívala (tzn. preferovala od USA vyrovnání platební bilance ve zlatě před vyrovnáním v USD - sakra proč?).

Díky tomu se zlaté rezervy (rezervy toho trapného přežitku) USA začaly rychle snižovat a tak byl Nixon nucen porušit onen výše zmíněný závazek (a mezi normálními lidmi je nedostátí závazku považováno za bankrot, ale u vás asi ne).

Takže asi tak.

Dnes země, které se prudce rozvíjí (BRICS) citelně navyšují zlaté rezervy. Na důvody jsou různé názory, ale pravdu odhalil až Jan Koss - chtějí ve velkém pěstovat jabloně!

Chávez kvapně repatrioval zlato z Británie, protože zatoužil po kalvádosu.

A předbankrotové země PIIGS jsou ochotné prodávat a privatizovat cokoli kromě svých zlatých rezerv - z čeho by pak pekly štrůdl, že?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 23. 9. 2013 00:09
reakce na Jan Koss | 22. 9. 2013 14:23

Dobře píšu si do slovníčku newspeaku:
státní bankrot = "zlato ztratilo význam jako mez. platidlo" :-)
Zajímalo by mě, co je to ta pravá "vědecká ekonomie"? Když ti rakušani, jedna z mála škol, která se nějakou metodologií vůbec zabývala, jsou pavědci (z pohledu fyzika jsou všechy společenské "vědy" pavědami).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 20. 9. 2013 09:43

Celý problém s tzv. penzijními pilíři spočívá v naprostém nepochopení sociální politiky státu. Stát by podle mého názoru neměl garantovat nějaké penzijní spoření v soukromých pojištovnách. Stát by měl garantovat určitou standardní úroveň sociálního zajištění na stáří prostřednictvím rovného důchodu v nějaké rozumné výši (čistě pro ilustraci, řekněme v současných 5-6 tisicích korun) a zbytek by si měl každý našetřit jinde a jinak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 20. 9. 2013 09:59
reakce na Martin Brezina | 20. 9. 2013 09:43

Neboli, já se nedivím, že se zlobí lidé, kteří s tímto státem garantovaným byznysem spojili své profesní uplatnění. Ale snad by jim publicisté (místo připojování se k jejich lamentům na "překvapivý&quo t;krok politiků) mohli vysvětlit, že jejich podnikání bude politickým rizikem ohroženo vždycky, pokud na politiky budou spoléhat. Koho to překvapuje, asi by si měl najít jiné pracovní uplatnění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Přemysl Marek | 20. 9. 2013 11:55
reakce na Martin Brezina | 20. 9. 2013 09:59

Docela si protiřečíte, na jednu stranu nechcete garance důchodů ze strany státu, na druhou napadáte odborníky v této oblasti, že rozebírají nesmyslnost zestátňování soukromé přípravy na penzi.
Přičemž doplňkové "soukromé" spoření není nic jiného než snaha státu připravit obyvatelstvo na budoucí časy.
Je jedno, jestli je člověk spojený s danou reformou či nikoliv, důležitá je smysluplnost sdělení. A jak na to koukám, žádné zvláštní zloby tady nezní, spíše nepochopení nesmyslného kroku, který pokrývá krátkodobý problém na úkor dlouhodobého.
Pokud chce stát zabezpečit rozumnou životní úroveň svého obyvatelstva na stáří, tak jedinou možností je přimět lidi, aby si vytvářeli úspory. A v okamžiku, kdy se mu podaří jim vštípit takovou myšlenku, tak se po pár letech stane tohle.
Hlavně Lukáš Kovanda je trefný...příprava na stáří rozhodně, na stát nespoléhat v žádném případě. Zásadní problém je v tom, že v dnešní relativně finančně negramotné společnosti, je tohle směr, kterým se ubírá minimum lidí. Proto nutnost obecných důchodových reforem a důležitost komunikace státu lidi přimět k vlastní zodpovědnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Daniel Neumann | 20. 9. 2013 17:33
reakce na Přemysl Marek | 20. 9. 2013 11:55

Stát má přimět lidi, stát má komunikovat, pokud chce zabezpečit... Zní to logicky, jen se obávám, že tím definujete "veřejný zájem", jehož existenci správný libertarián - pokud je mi známo - z principu neuznává. Pokud se ale sám k tomuto směru neřadíte, není co řešit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 20. 9. 2013 16:30
reakce na Přemysl Marek | 20. 9. 2013 11:55

Já vám upřímně řečeno rozumím tak málo, že nejsem schopen identifikovat ani to, v čem bych si měl přotiřečit.
Já chci garanci důchodů od státu, ale pouze rovného sociálního důchodu. Aby se stát staral, jestli si někdo šetří nějak jinak, a aby to podnikání dokonce nějak pokrýval v podobě garancí či státních příspěvků, to považuju za nesmysl, nespravedlnost (části populace se to vyplatí a části nikoliv!) a morální hazard.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 9. 2013 15:32
reakce na Martin Brezina | 20. 9. 2013 16:30

"Já chci garanci důchodů od státu"

A já chci Rolls Royce! A za vaše peníze!

Proboha, proč si s lidmi stejné víry nezaložíte nějakou "Všeobecnou vzájemnou garantovnu rovného důchodu a.s."?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 9. 2013 21:19
reakce na Jan Altman | 21. 9. 2013 15:32

Nezlobte se, ale vaše argumentace je příliš stejná a dokážu si ji předem domyslet sám, takže to nebudu komentovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 9. 2013 09:58
reakce na Martin Brezina | 21. 9. 2013 21:19

"Došly mi argumenty" se evidentně dá říct i pěkným jinotajem...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 9. 2013 12:17
reakce na Jan Altman | 22. 9. 2013 09:58

Podívejte se, všechna vaše argumentace se dá shrnout do dvou vět: 1)trh řeší vše, 2) stát je zlo. Zbytek jsou jen ilustrace těchto tezí. Řešit s vámi, jestli moje názory vyhovují vašim učebnicovým heslům, je pro mne neefektivní, protože tyhle východiska nesdílím a nepovažuju je za funkční.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 23. 9. 2013 15:09
reakce na Martin Brezina | 22. 9. 2013 12:17

S panem Březinou se opravdu diskutovat nedá. V každém druhém příspěvku si odporuje a zjevně ani sám pořádně neví co chce. V okamžiku kdy se ale jedná o ty druhé, je bezmezně připraven zorganizovat jim život, protože přesně ví, co je pro ně nejlepší. Viz. jeho „pseudoargumentace“ pod článkem: Minimální mzda: udržet chudé v trvalé chudobě. Jakmile mu dojdou i ty jeho rozporuplné „argumenty“ začne okolí obviňovat z používání neexistujících učebnicových (nebo jak je sám nazývá „liberálních“) hesel..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 9. 2013 15:12
reakce na Martin Brezina | 22. 9. 2013 12:17

1) Jistě. Trh (dobrovolná a vzájemně výhodná lidská spolupráce, směna a dělba práce) neřeší, zato centrální plánování a násilné donucení ano.

2) A ano. Teritoriální monopol na porušování práva zlem zkrátka je. Kolik lidí zabily státy a kolik proboha trh?

Vaše názory by mne nijak zvlášť nevzrušovaly, kdybyste neměl ambici nutit podle nich žít i ostatní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 20. 9. 2013 22:31
reakce na Martin Brezina | 20. 9. 2013 16:30

Chcete aby stát platil všem stejný paušální důchod - s tím problém nemám.

Jistě také budete souhlasit, že aby takový systém byl spravedlivý, mělo by tomu odpovídat zdanění a sociální pojištění, tj. pro všechny stejný paušál bez ohledu na to kdo kolik bere?

Jinak si totiž v této větě protiřečíte:
"pov ažujuza nesmysl, nespravedlnost (části populace se to vyplatí a části nikoliv!)"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 9. 2013 04:26
reakce na Martin Vytiska | 20. 9. 2013 22:31

Nevím, proč bych si měl protiřečit? To samozřejmě závisí na definici toho, co je spravedlivé. Pro vás je třeba spravedlivé, aby uklízečka platila stejné daně (v mém pojetí sociální politiky nic takového jako státní sociální pojištění neexistuje) jako Petr Kellner, podle mne nikoliv.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 21. 9. 2013 18:52
reakce na Martin Brezina | 21. 9. 2013 04:26

Doslova se rozčilujete nad tímto:

"části populace se to vyplatí a části nikoliv!"

Kdy žale bohatší odvádí celý život vyšší daně a pak by od státu měli dostat paušálně stejnou almužnu jako ten co platil jen zlomek, nastává situace, kdy se placení vysokých daní části populace vyloženě nevyplatí (ne že by to bylo nějak výhodné i při vyšším důchodu).

Jako typický socialista máte tedy na všechno dvojí metr, váš přístup je značně nekonzistentní a přímo si protiřečíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 21. 9. 2013 21:17
reakce na Martin Vytiska | 21. 9. 2013 18:52

1) Nemyslím, že existuje nějaká exaktní možnost, jak zjistit, zda se placení daní někomu skutečně vyplatí nebo nevyplatí. Například, jestli má z výstavby dálnic větší prospěch Kellner nebo uklízečka. Z daní se neplatí zdaleka jen penze. U tzv. spoření ve fondech je ta vazba mezi výhodností pro jednu část populace a nevýhodností pro tu druhou mnohem zřejmější.
2) A konečně, konzistence je jedna věc a pragmatická funkčnost druhá:-) Nikdy jsem netvrdil, že hledám něco, co je ideologicky flawless. Hledám fungující optima, ne učebnicové poučky. Až budou vaše ideály někde pořádně fungovat, tak budou pro mne zajímavé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 9. 2013 10:07
reakce na Martin Brezina | 21. 9. 2013 21:17

ad1) Ano. Jestli se někomu něco vyplatí, jestli pro někoho má nějaká služba nějakou hodnotu, se dá zjistit jediným způsobem: podle toho, zda si ji je ochoten za danou cenu koupit na svobodném konkurenčním trhu.

Říká se tomu "demonstrované preference".

ad2)Podobně uvažovali třeba nacisti. Netrápili se s tím, že koncentráky a nucené nasazení není v souladu s nějakými obecnými principy spravedlnosti. Čistě to brali jako pragmatické "účel světí prostředky". A stejně tak uvažujete vy etatisti a socialisti: sice stát nemá žádnou vědecky obhajitelnou legitimitu, logicky nemá ani legitimitu např. násilné donucení k účasti v průběžné penzijní pyramidové hře, ale to vás netrápí. Ani právo, ani svoboda. Hlavně že to považujete ze svého pohledu za "pragmaticky funkční". A kdo má jiný názor, má smůlu a kdo se pokusí svým názorem řídit, šup s ním do basy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 21. 9. 2013 23:27
reakce na Martin Brezina | 21. 9. 2013 21:17

Uklízečka a "milionář" jsou si jako lidé rovni a oba tvoří populaci - oba jsou její částí.

Důchod je vyplácen převážně z daně zvané "sociální pojištění" a velice jednoduše se dá spočítat, kolik za celý život "milionář" zaplatil a kolik zaplatila uklízečka. Krom toho že uklízečka možná čerpala někdy dávkyuž v produktivním věku (nějakou formu podpory pro nízkopříjmové popř. podporu po dobu nezaměstnanosti), zaplatil vysokopříjmový poplatník pravděpodobně řádově více.

V případě že důchod budou mít oba stejný, části populace (poplatníku s vysokým odvodem) se tedy tento systém krutě nevyplatí, což logicky není spravedlivé a sám jste se obecně proti takovému stavu ohradil.

Uklízečka byla celý život zvýhodňována tím, že platila nižší daně a milionář dotoval státní služby pro několik takových uklízeček. Vám se ale zdá nespravedlivé aby ten co celý život odváděl mnohonásobně víc dostal vyšší důchod - nad tím opravdu zůstává rozum stát. Dokonce i ústavní soud v tomto sporu už jednou rozhodl tak, že vysokopříjmový "pojištěnci&quo t;by měli mít důchod relativně odpovídající odvedené částce.

Vaše pozastavení se nad tím, že je nespravedlivé aby se jednomu vyplatilo něco více než druhému je pokrytectví - vám takový stav totiž vůbec nevadí ale naopak jej podporujete a spravedlnost relativizujete podle majetku.

Proti vaší komunistické utopii nic nemám, pokud si jí budete provozovat soukromě s podobně smýšlejícími jedinci. Jinak vaše falešná spravedlnost není nic jiného než zlodějna, která v praxi vždy zkrachovala (viz. celý východní blok, KLDR a Kuba).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 22. 9. 2013 06:06
reakce na Martin Vytiska | 21. 9. 2013 23:27

Nazvat čistě liberální ideu rovné penze komunismem je sranda vysokého levelu. Zjistěte si, kde taková penze existuje a kdo ji kdy prosazoval. Pletete si sociální politiku s tzv. sociálním pojištěním, atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 9. 2013 10:01
reakce na Martin Brezina | 22. 9. 2013 06:06

"liberální" ;a "násilné donucení" jsou neslučitelné pojmy, opaky.

Vaše idea rovného důchodu by byla liberální jen tehdy, kdyby se do takového systému lidé mohli přihlásit svobodně, dobrovolně a po zralé úvaze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vytiska | 22. 9. 2013 09:52
reakce na Martin Brezina | 22. 9. 2013 06:06

Rovná penze je v pořádku, pokud také odvody jsou přibližně rovné. Ve světě je v praxi spojena s nízkým stropem (např. v Německu asi na 1,5 násobku průměrné mzdy). Svobodní navrhovali taktéž rovnou penzi se stropem na 2/3 průměrné mzdy.

Jestli je něco k smíchu, tak je to primitivní demagogie, kterou pěstujete - vytrhnete si z kontextu co se vám líbí a pro jistotu neuvedete ani konkrétní zdroj který máte na mysli, takže vaše argumentace je asi tak na úrovni podprůměrného žáka prvního stupně základní školy.

Pletete si sociální politiku s okrádáním lidí, atd.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 21. 9. 2013 15:39
reakce na Martin Brezina | 21. 9. 2013 04:26

1) Nechť je podle vás spravedlivé cokoli si zamanete. Jen nechápu, jak by z toho mělo plynout, že máte právo Petra Kellnera proti jeho vůli okrást. Představte si, že já bych měl taky nějaký názor (třeba že zrzavým či plešatým je třeba useknout ruku) a začal bych ho násilím prosazovat. Divné, že? A podle mne by to bylo divné i tehdy, kdybych našel dostatek lidí, kteří by se mnou souhlasili a např. mne zvolili do sněmovny, kde bych to uzákonil.

2) Platí ta uklízečka snad méně za chleba, za elektřinu, za novou televizi? Přdstavte si, že by přišla do krámu a řekla: heleďte se, Kellner si tady u vás včera koupil tuto lahev vína za 2000. Já jsem ale chudá a proto máte povinnosti mi ji prodat za 100 Kč. Nebo by šla za Kellnerem a řekla by, že chce taky to víno, ale že má jen kilo a že za ní těch 1900 musí doplatit. Jedno lepší jak druhé, že?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!