Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Vyplatilo by se změnit volební systém?

| 12. 4. 2013

Pomohla by naší politické scéně, respektive naší zemi, změna volebního systému? Přečtěte si, co si myslí šéf Transparency International David Ondráčka, aktivista Matěj Hollan, sociolog Petr Hampl a další zajímavé osobnosti.

Anketa: Vyplatilo by se změnit volební systém?

Člověk vůbec nemusí číst noviny nebo se pravidelně dívat na zprávy, aby mu došlo, jaká mizérie zavládla v české politice. Pravicová (?) vláda zvyšuje daně, levicoví politici označují živnostníky za parazity a komunistům vesele rostou volební preference. Všem menším politickým stranám, které se v poslední dekádě dostaly do Poslanecké sněmovny a měly alespoň teoretickou šanci změnit kritizované poměry, se navíc vždy podařila dokonalá sebedestrukce. To všechno má samozřejmě vliv i na hospodářství státu.

Volby do Sněmovny se přiblížily a zas se můžeme „těšit“ na populistické sliby a nereálné projekty z dílny politiků, kteří se na poslední chvíli budou snažit získat na svou stranu alespoň nějaké voliče. A to všechno bude zase něco stát.

Existuje cesta ven? Přibývá hlasů, že pomoci by mohla změna volebního systému.

Jaká společnost, taková politika

Diskuze o tom, zda by nám pomohlo, kdyby se poslanci volili jiným způsobem než dnes, nabírá na síle. Miliardář Karel Janeček se například snaží prosadit nový jednokolový většinový systém s preferenčními hlasy. A většinový systém by podle některých odborníků skutečně mohl přinést na naši politickou scénu tolik potřebnou stabilitu. Vítězové voleb by prý měli dostatečnou sílu k prosazování svého předvolebního programu. Kritici takové změny ale upozorňují, že by velké politické strany mohly následně napáchat ještě větší škody, než se jim daří dnes.

Samotná změna volebního systému navíc jistě nepřinese jako mávnutím kouzelného proutku lepší politické prostředí.

Co si myslí osobnosti, které oslovil server Peníze.cz? Pomohla by podle nich naší politické scéně změna volebního systému u voleb do Poslanecké sněmovny?

David OndráčkaDavid Ondráčka

ředitel české pobočky Transparency International

Myslím, že ne. Volební systém je jemný technicko-politický mechanismus, ale sám o sobě nikdy nezajistí volbu slušných a kompetentních politiků. Na příkladu Senátu vidíme, že většinový systém nevede automaticky k volbě osobností s celonárodním přesahem, ale v mnoha případech spíš dochází k volbě okresních a komunálních lobbistů bez širšího rozhledu.

Petr HamplPetr Hampl

podnikatel a sociolog

Vzhledem k tomu, že osmdesát procent legislativy přichází z Unie a že ministerstva jsou řízena kariérními byrokraty (jejichž postavení ještě posílí přijetí zákona o úřednících), je složení parlamentu prakticky bezvýznamné. Je tedy úplně jedno, podle jakého zákona jsou poslanci voleni.

Jiří FialaJiří Fiala

předseda občanského sdružení Naši politici

Většina politologů na tuto otázku odpoví, že změna volebního systému přináší jen velmi obtížně odhadnutelné důsledky a jako nástroj významné společenské změny směrem „k lepšímu“ pravděpodobně nenaplní očekávání. Můj osobní názor je takový, že by měl být zachován stávající systém v podobě poměrného volebního systému do Poslanecké sněmovny, s úpravou přepočtu hlasů tak, aby měly srovnatelně početné volební obvody a hlasy voličů všude v ČR stejnou váhu.

Jiří PeheJiří Pehe

politolog a publicista

Změna volebního systému výrazně nepomůže, nevalná politická kultura si totiž volební systém přizpůsobí. Když už by se našla shoda na změně, nejlepším řešením bylo zavést pro volby do Poslanecké sněmovny dvoukolový většinový systém, který se nyní používá v senátních volbách. Senát bych následně navázal na krajské dělení země – například pět senátorů za každý kraj.

Petr MachPetr Mach

ekonom a politik

Podle mě je naivní myslet si, že samotná změna způsobu voleb nějak zlepší české vládnutí nebo přivede lepší reprezentanty lidu do parlamentu. Vlastně si myslím, že způsob volby (zda poměrný, většinový, jednokolový, dvoukolový atd.) je podružný. Mnohem víc potřebujeme změnit ústavu tak, aby moc politiků – ať už budou zvoleni jakýmkoliv způsobem – přísně omezovala. Ústava by měla například politikům zakazovat zadlužování státu, zakazovat nekonečné zvyšování daní a lidé by měli mít navzdory politikům možnost vetovat zákony referendem („lidové veto“).

Vít SamekVít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Myslím, že není třeba nic měnit, naše scéna odpovídá naší společnosti a ta se také nedá změnit pouhou změnou pravidel.

 

Lukáš KovandaLukáš Kovanda

publicista a ekonom

V jakém smyslu „pomohla“? Pokud je myšleno od malých stran, pak by tomu tak vskutku bylo. Změna spočívající v zavedení většinového volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny (do Senátu už se volí většinově) by totiž pochopitelně nahrávala velkým stranám. Nejspíš by tedy taková změna vedla k o něco stabilnějšímu politickému, a částečně tedy i ekonomickému prostředí.

Pokud je ovšem myšleno to, že by taková změna pomohla Česku k tomu, aby se proměnilo ve vyspělou demokracii švýcarského typu, pak k tomu jenom změna volebního systému rozhodně nestačí. Lidé jsou vynalézaví a nejsou-li jim vlastní morální zábrany, dané tradičně či kulturně, dokážou „podojit“ jakýkoli systém. Takže místo vyděračských pidistran a kupčení s přeběhlíky bychom se dočkali třeba zakonzervování vlády dvou megapartají, jejichž zástupci by rivalitu hráli jen naoko, přičemž zákulisně by si důmyslným způsobem dělili posty a prebendy.

Tomio OkamuraTomio Okamura

senátor a podnikatel

Snažím se prosadit změnu ústavy směrem k přímé demokracii, to znamená k zásadně větší odpovědnosti odpovědných. Proč to prosazuji? Dovedla mě k tomu dosavadní praxe – a to nejen ta zlá, ale i dobrá. Pozitivní je například zkušenost s přímou prezidentskou volbou. Navzdory tomu, že jsem byl vyloučen, tak přímou volbu prezidenta mám za převratný krok v našem politickém systému. A proč? Přitahuje občany k politice, k jejich odpovědnosti za své zástupce.

Aleš TůmaAleš Tůma

finanční analytik Partners

Možná by většinový systém skutečně vedl ke stabilnějším vládám a politici by začali uvažovat dlouhodoběji. To jest, přestali by uvažovat stylem po nás potopa a zavedli by trvale udržitelnou míru korupce. Ale přebujelý stát, na který jsou přisáté různé zájmové skupiny, je problém i v zemích s většinovým systémem. Zkrátka, když si zvolíme socialisty, je celkem jedno, jestli si zvolíme modré socialisty s podporou přeběhlíků, nebo rovnou ty v klasických barvách. Možná by pomohl spíš švýcarský systém s vysokou mírou autonomie kantonů. Aspoň by škody způsobené politiky byly víc územně omezené.

Matěj HollanMatěj Hollan

předseda občanského sdružení Brnění a člen projektu Rekonstrukce státu

V současné době, rok před volbami, nelze o jakékoliv změně volebního systému vůbec přemýšlet. Takové změny se rok před volbami nedělají, výsledkem by byl naprostý chaos. Obecně se na základě zahraničních srovnání dá říci, že volební systém je jen kosmetická věc, hlavní je rozložení společnosti (zda je bipolární, nebo zda existuje více přirozených názorových proudů), masovost stran, silné regionální strany atd.

Jiný volební systém v českých zemích už jednou, ještě před vznikem Československa, byl a k tolik vzývané stabilitě to nevedlo. Nepotřebujeme měnit volební systém, potřebujeme průhledné financování politických stran, s dobrou veřejnou kontrolou. Podstatné pro odpovědnou volbu je, aby každý člověk měl možnost vidět, kdo strany platí, kdo platí volební kampaně, kolik stál který billboard, a měl možnost v případě pochybností podat na strany žalobu.

Ve středu odešel z vlády do Sněmovny zákon, který sice činí financování stran průhledné, ale neposkytuje žádné kontrolní a sankční mechanismy, takže je zcela bezzubý. Pokud chtějí poslanci něco dělat pro omezení korupčního prostředí, mají ideální příležitost. Náš projekt Rekonstrukce státu, který usiluje o přijetí devíti protikorupčních zákonů, se bude ve spolupráci s poslanci o přijetí kvalitního zákona o financování stran snažit. Je to stokrát důležitější, než filozofování o změně volebního systému.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Jan Altman | 12. 4. 2013 16:14

Možná by spíš stálo za to si uvědomit, že máme v názvu země "republika" ;a ne "demokracie&quo t;(to tam mívají ještě o nějaké procento socialističtější státy).

A republika se vyznačuje tím, že je jasně vymezeno, o čem se hlasovat smí a o čem ne. Tomu bohužel dnešní stav neodpovídá je možné hlasovat o čemkoli, i o věcech, které nejsou ve společném (ale v soukromém) vlastnictví, o záležitostech, které nejsou věcí společného zájmu. Vlastně kdyby se parlament rozhodl hlasovat o placatosti Země, nebo by vyhlásil referendum o vyjímce z gravitačního zákona pro obézní spoluobčany, bylo by to zcela v souladu se současnou praxí. I dnes hlasujeme bez ohledu na ekonomické zákony (jejich popření ale má obdobné efekty, jako zmiňované popření gravitačního zákona - nabití úst), na objektivní spravedlnost, bez ohledu na vlastnická práva, atd...

Bylo by dobré se vrátit k osvědčeným principům. K nedotknutelnosti integrity jedince, jeho života a jeho majetku. K pravidlům typu "není zločinu bez oběti", tedy k tomu, že zkazováno a trestáno může být jen takové jednání, které někomu jinému působí újmu na jeho legitimních právech či majetku (tedy vzniká oběť a tím i trestný čin).
Rozhoduntí se proti něčemu nepojistit (ať již proti povodni, nebo proti ztrátě zaměstnání či nemoci) práva nikoho dalšího neomezuje. Nepřipoutání se v autě nikoho druhého neohrožuje. Pořízení si zbraně (aniž žebrám o povolení u gubernátora) nikomu újmu nepůsobí, tu může způsobit až použití zbraně (ale je jedno jestli to byla legálně či "ilegálně" držená puška, nebo obyčejná sekyra).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!