Anketa: Výsledky prezidentských voleb? Chleba levnější nebude!

Prezidentské volby vrcholí. Dnes a zítra rozhodujeme o tom, který ze dvou zbylých kandidátů přesídlí na Pražský hrad a stane se novu hlavou státu. Někdo si myslí, že to, zda se prezidentem stane Karel Schwarzenberg, nebo Miloš Zeman, bude pro další vývoj České republiky zásadní. Jiní se naopak domnívají, že jsou prezidentské pravomoci tak omezené, že bude vliv budoucího prezidenta takřka mizivý. Prezident se každopádně může výrazně angažovat v zahraniční politice státu a ovlivňovat její tvář. Jaký bude jeho přístup k Evropské unii a jejím představitelům, kam se vydá na své oficiální návštěvy, kam s sebou případně vezme tuzemské podnikatele či kterým zahraničním politikům a frakcím projeví důvěru a náklonnost? V těchto otázkách jsou přece jen naši kandidáti poněkud odlišní.

Vliv prezidenta na českou ekonomiku

Nový prezident ale bude samozřejmě činný především na domácí politické scéně. Zatímco Karel Schwarzenberg by s největší pravděpodobností dopřál vládě premiéra Petra Nečase dostatek klidu, Miloš Zeman se netají tím, že by současné vládě rád okopával kotníky a nedal jí chvilku oddechu. Která varianta je víc žádoucí. Dost možná ani jedna.

Přímý vliv prezidenta na českou ekonomiku je pak dán především tím, koho jmenuje do Bankovní rady České národní banky. I v této otázce se představy obou kandidátů liší. 

Budou mít tedy výsledky prezidentských voleb na vývoj české ekonomiky nějaký vliv? A jaký? Mohl by některý z kandidátů přijít s vizemi, které by pomohly nastartovat hospodářství, nebo je taková představa naprosto scestná? Zeptali jsme se odborníků ze světa financí a byznysu.

Tomáš Prouza

ekonom

Záleží především na dvou věcech – jak moc bude mít prezident zájem o rozvoj naší ekonomiky a jak moc bude tlačit na vládu, aby korigovala svůj dosavadní škodlivý kurz, a na tom, koho prezident jmenuje do Bankovní rady ČNB. Pasivní prezident českou ekonomiku krátkodobě spíš poškodí, dlouhodobě ale bude víc záležet na výsledku parlamentních voleb a na tom, jestli voliči znovu naletí na sliby o úsporách, nebo jestli si vyberou realistický program rozvoje české ekonomiky.

Jaroslav Šura

makléř, investor, podnikatel

Vzhledem k tomu, že v České republice máme parlamentní systém, nikoli prezidentský, a tedy s velmi malým vlivem prezidenta nejen na ekonomiku, bude i vliv prezidentských voleb na českou ekonomiku minimální až nulový. Při remíze v prezidentských volbách (Al Gore vs. George W. Bush) americké akcie propadaly, kapitálový trh vnímal určitou nejistotu. Náš systém remízu neumožňuje, ale i tak by kapitálovým trhům bylo jedno, zda je v Česku prezidentem Petr nebo Pavel, zda je tady vláda taková nebo maková. Maximálně kačka by si malinko kýchla, a to kdoví jestli.

Aleš Tůma

analytik Partners

Z pohledu ekonomiky je v podstatě jedinou významnou pravomocí prezidenta jmenování vedení České národní banky, to ovšem může mít vliv velký. Ať si o Václavu Klausovi či centrálním bankovnictví myslíte cokoliv, jedno je jisté: současní členové bankovní rady jsou erudovaní a nezávislí, guvernérem počínaje. V případě zvolení Miloše Zemana bych o nezávislost banky začal mít obavy. Na rozdíl od Tomáše Prouzy si nemyslím, že by měla s vládou „koordinovat kroky na podporu ekonomiky“. Právě naopak, toho se obávám! Centrální banka má v první řadě za úkol snažit se o cenovou stabilitu a stabilitu finančního sektoru. Pro růst ekonomiky je důležité kvalitní podnikatelské prostředí a tady je míč zcela jednoznačně na straně vlády. Snažit se do hry vtáhnout národní banku a přimět ji k nějakým „stimulačním balíčkům“ může udělat výrazně víc škody než užitku. Zkrátka mám obavu, že pod vlivem nového prezidenta a nové vlády se národní banka může stát slonem v porcelánu … nebo spíš aligátorem v Becherovce. Pro příklady není třeba chodit daleko, náskok bude mít v tomto ohledu zřejmě Maďarsko.

Jan Procházka

generální ředitel společnosti EGAP

Nyní před druhým kolem už mohu s klidným svědomím říct, že žádnou. Při nějaké extrémní volbě, která se nabízela, a nemyslím tím vizuálně extrémní volbu, bych měl mírné obavy o mezinárodní vztahy České republiky. Nicméně prezident ekonomiku neovlivňuje, může efektivně pomáhat budovat dobré vztahy se zahraničím, zajišťovat klid na domácí politické scéně, ale těžko ovlivňovat daně, konkurenceschopnost nebo celou ekonomiku. Exportéři si svou pozici stejně musí vybojovat sami.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Věřím, že kladný. Oba kandidáti prezentují proevropské směřování české ekonomiky, Miloš Zeman navíc podporuje prohloubení hospodářských vztahů s Ruskem, Čínou a dalšími dnes se nejrychleji rozvíjejícími ekonomikami světa a také ekonomickou obnovu a zvyšování zaměstnanosti aktivní politikou státu. To nabízí šanci na postupný návrat České republiky na cestu růstu.

Richard Siuda

ředitel prodeje Conseq

Pravomoci prezidenta vnímám jako natolik omezené, že v podstatě není v jeho moci ekonomiku nějak ovlivnit. Je jasné, že Karel Schwarzenberg bude více nakloněn současné koalici než Miloš Zeman, ale to se bavíme spíše o určitém politickém klidu, který může mít vláda pro svou práci, než o tom, že by to mohlo nějak ovlivnit ekonomiku.

Lukáš Kovanda

žurnalista a ekonom

Český prezident může zásadně ovlivnit hospodářskou politiku především jmenováním členů bankovní rady. Mám stále silnější dojem, že Miloš Zeman – ač deklaruje svůj eurofederalismus – se příliš neztotožňuje s nejnovějším vývojem v Evropské unii a v eurozóně. Například kritizoval euroval. Naproti tomu Karel Schwarzenberg zásadní ekonomické reformy Evropské unie či eurozóny schvaluje a obhajuje, včetně eurovalu. Troufám si tedy tvrdit, že Zeman bude mít silnější sklony než „kníže“ jmenovat do bankovní rady ČNB ekonomy, jejichž postoj k euru je – eufemisticky řečeno – vlažný. Schwarzenbergovo prezidentování zřetelněji než Zemanovo odchýlí politiku centrální banky od současné klausovsky euroskeptické linie.

Zeman také nahlíží mnohem pragmatičtěji než Schwarzenberg na Rusko, případně i další rozvíjející se ekonomiky. Zahraniční cesty prezidenta, při nichž jej doprovází i podnikatelé a byznysmeni, by byly za Zemana orientovány intenzivněji „východním směrem“, kdežto Schwarzenberg by spíše preferoval zahraniční podnikatelské cesty do tradičních vyspělých ekonomik typu USA či zemí západní Evropy.

Jan Traxler

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Žádný. Prezident toho v domácí hospodářské politice mnoho neovlivní.

Úvodní foto: isifa/MAFRA/DAN MATERNA