Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Co přinesou pokusy na stavebním spoření

Ministerstvo financí plánuje zcela zásadní úpravy systému stavebního spoření. Přečtěte si, co si o těchto změnách myslí ekonomové Tomáš Prouza, Petr Mach, Martin Prokop a další osobnosti ze světa financí a byznysu?

Stavební spoření patří dlouhá léta mezi nejoblíbenější produkty českého finančního trhu. V poslední době však jeho popularita slábne, spekuluje se dokonce o jeho možném zániku. Na svědomí to má série uskutečněných i neuskutečněných úprav z dílny ministerstva financí. K těm realizovaným patří snížení maximální státní podpory ze tří na dva tisíce korun a zrušení daňové výjimky (každý klient už musí počítat s patnáctiprocentní srážkovou daní). Nyní má Miroslav Kalousek a spol. v plánu další a razantnější změny, které by systémem stavebního spoření mohly opravdu pořádně otřást. S tím, že státní podpora by se napříště dala využít jen pro účely bydlení, či s možností převést naspořené peníze do třetího pilíře důchodového systému souhlasí i zástupci stavebních spořitelen. Minimálně rozpaky ale budí úmysl otevřít trh stavebního spoření běžným bankám. Ministerstvo financí tvrdí, že otevřením trhu pro univerzální banky posílí konkurenční prostředí a stabilita produktu vzroste.

Jak univerzální banky změní trh stavebního spoření?

Stavební spořitelny jsou z ministerských plánů poplašené a hovoří o nerovných podmínkách a diskriminaci. Mají totiž zákonem přísně stanovené, jakým způsobem nakládat s penězi klientů – investovat je mohou jen velmi konzervativně, značná část uložených peněz musí být k dispozici dalším klientům na úvěry ze stavebního spoření. Tato omezení by však pro běžné banky neplatila, s penězi klientů stavebního spoření by mohly nakládat vcelku libovolně podle svého uvážení. Že by mohl vzniknout protiprávní dvojdomý systém, ve kterém by stavební spořitelny a banky neměly rovné podmínky soutěže, varovala dokonce i Legislativní rada vlády. A zůstala oslyšena.

Co si o stavebním spoření vůbec a o plánech ministerstva financí na jeho úpravy myslí odborníci?

TOMÁŠ PROUZATOMÁŠ PROUZA

ekonom

Navržená novela je smutnou ukázkou toho, jak lze zahodit šanci na rozumnou reformu systému. Předložený návrh ukazuje, jak obrovský je rozdíl mezi teorií a praxí. Teoreticky správný cíl posílit na trhu stavebního spoření konkurenci je v praxi naplňován naprosto nevhodným způsobem, který může vážně poškodit stavební spořitelny. Pro ně totiž stále platí přísná pravidla nakládání s vklady klientů, zatímco banky, které budou moci nově stavební spoření nabízet, žádná omezení nemají a peníze klientů budou moci použít na mnohem výnosnější produkty. To jinými slovy znamená, že v pojetí bank se stavební spoření změní na zajímavý termínovaný vklad – ovšem nabízet levné úvěry ze stavebního spoření banky nebudou chtít, protože budou moci více vydělat třeba prostřednictvím nabídky spotřebitelských úvěrů.

Druhou velkou chybou návrhu je to, že umožňuje převést na penzijní spoření pouze celou naspořenou částku, nikoliv jen její část. Chytře nastavený systém by umožnil klientovi vybrat si, jak velkou část peněz chce uložit na penzi a jak velkou využít jinak. Nesmyslná volba buď–anebo bude znamenat, že peníze si na penzijní účet převede jen minimum klientů.

PETR MACHPETR MACH

ekonom

Vázání státní podpory jen na situaci, kdy je spoření použito na bytové potřeby, je zbytečná byrokracie navíc, nápad převést lidem stavební úspory do penzijních fondů je trik, který má panu Kalouskovi zajistit odbyt pro donekonečna přibývající státní dluhopisy. Za jedinou smysluplnou změnu stavebního spoření bych považoval kompletní zrušení státní dotace. Tento finanční produkt si musí zasloužit podporu střadatelů jako každý jiný produkt. Stát je navíc v hlubokém deficitu, tak je neospravedlnitelé platit ze státního rozpočtu miliardy na tento druh spoření. Ať je stavební spoření vztahem mezi stavební spořitelnou a klientem bez jakékoliv účasti státu.

JAN TRAXLERJAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Já hlavně nevidím jediný důvod, proč by mělo stavební spoření vůbec existovat. Máme snad málo bytů? Nebo potřebujeme nadále podporovat renovaci stávajících bytů? Má nějaký smysl, abychom ze svých daní dotovali tento relikt devadesátých let? Jistě, jako spotřebitel na jedné straně také rád čerpám státní dotaci na „výhodnější spoření“. Ale jako plátce daní a ekonom na druhé straně to považuji za zcela zbytečné plýtvání zdrojů. Raději bych seškrtal všechny podobné umělé podpory a místo toho platil nižší daně. Zda bude umožněno bankám poskytovat stavební spoření, to z mého pohledu není podstatné. Klíčová otázka zní: Nebylo by lepší stavební spoření zrušit?

LUKÁŠ KOVANDALUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

Považuji tyto změny spíš jen za kosmetické. Opravdové řešení by bylo zrušení státní podpory stavebního spoření, doprovázené odpovídajícím snížením například daně z příjmů nebo z přidané hodnoty. Navrhované změny povedou k tomu, že ač budou tak či onak zdaňováni všichni, z balíku, který se tak získá, poputuje jen jistá část na státní podporu stavebního spoření. Jenom určitá část populace – ta, která bude plánovat koupi bytu, rekonstrukci a podobně – bude mít nárok na příslušné erární prostředky (tedy na prostředky nás všech). Jinými slovy: prostřednictvím státního přerozdělování budou všichni občané Česka nuceně (socialisté by řekli „solidárně“) z části financovat bydlení určité užší skupině obyvatelstva, která tak bude nemístně zvýhodněna.

MARTIN PROKOPMARTIN PROKOP

ekonom, analytik Next Finance

Pravda je, že stavební spoření bylo založeno na podporu bydlení. Původně zamýšlená účelovost produktu je patrná už z jeho jména, proto by mi přišlo docela logické, kdyby i úspory, i státní podpora byly použity účelově. Nicméně pozitivně hodnotím to, že dané úspory mohou být využity i na penze nebo na zaplacení školného. Jinými slovy: s těmito změnami souhlasím.

PATRIK NACHERPATRIK NACHER

provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Neustálé změny parametrů stavebního spoření se stávají trapným koloritem politicko-ekonomického života v naší zemi. Stavební spoření bylo vedle penzijního připojištění užitečným produktem, kter7mi stát vracel daňovým poplatníkům část jejich daní v oblastech, které je možné považovat za bohulibé – odpovědnost za vlastní bydlení a spoření na stáří. Ministr financí chce šetřit, a místo aby se podíval vedle sebe, osekává dlouhodobé a smysluplné aktivity. A i zde jde pro státní rozpočet jen o zdánlivou, řekl bych spíš mediální úsporu. S neustálými změnami podmínek stavebního spoření logicky klesne i zájem o něj a sníží se investice do bydlení, a tedy také objem stavebních prací, sníží se objem komplementárních ekonomických aktivit, což se negativně promítne na příjmové straně veřejných financí – DPH, daně, sociální pojištění.

Mimochodem právě stavební spoření naučilo Čechy spořicím návykům, ale i plánování úvěrů (ty ze stavebního spoření měly navíc velmi dobré podmínky – úrok na úrovni hypoték). Neustálé změny a ořezávání stavebního spoření v posledních letech znejišťují nejen spořitelny, ale především klienty. Ti každý rok musí nedobrovolně souhlasit s jednostrannými změnami, a to i u běžících smluv, a můžou se jen dohadovat, co je čeká za půl roku, za rok, neřkuli v příštím volebním období. Výsledkem je nejistota, protože chování státu (rozuměj politiků) nelze v Česku prognózovat ani v řádech měsíců (v poslední době ani v řádech dnů). To považuji za velmi nebezpečné, zejména s ohledem na penzijní reformu a vznik druhého pilíře, ze kterého klient už nemůže nikdy vystoupit. Stát tím posílá velmi zneklidňující zprávy – jak mají lidé důvěřovat penzijnímu systému na několik desítek let, když se tak často mění podmínky i u mnohem kratšího a flexibilnějšího produktu, jakým je stavební spoření?

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK