Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Anketa: Kalouskovy dluhopisy podruhé. Vyplatí se?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
11. 5. 2012

Včera začalo další kolo prodeje státních dluhopisů. Vyplatí se do nich investovat, nebo se na trhu najdou zajímavější produkty? Zeptali jsme se Jana Procházky, Pavla Kohouta, Pavla Sobíška a mnoha dalších ekonomů.

Anketa: Kalouskovy dluhopisy podruhé. Vyplatí se?

Po státních dluhopisech, které ministerstvo financí nabízelo občanům loni v říjnu, se jen zaprášilo. Dohromady si lidé pořídili dluhopisy za 20,4 miliardy korun, což bylo zhruba dvakrát víc, než původně ministr financí Miroslav Kalousek očekával. Není proto žádné překvapení, že se strážce státní kasy rozhodl ke stejnému kroku i tento rok. Upisovací období jarní emise spořicích státních dluhopisů začalo včera a stát má v plánu vypůjčit si tímto způsobem od občanů minimálně stejnou částku, jakou mu svěřili na podzim. „V podzimní pilotní emisi jsme si vyzkoušeli, že systém funguje, a nyní jej můžeme rozvíjet. Proto nyní okruh zájemců rozšiřujeme o celou řadu neziskových subjektů, kterým nabídneme stejnou možnost investice, jakou mají velké finanční skupiny a od loňského podzimu i domácnosti,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek.

Komu se nákup dluhopisů vyplatí?

Kromě tří osvědčených typů dluhopisů (diskontovaný na jeden a půl roku, pětiletý kuponový a pětiletý neinvestiční), které stát nabízel už v předešlé emisi, si budou lidé moci koupit také sedmiletý protiinflační dluhopis. Právě o ten by mohl být podle mnoha odborníků velký zájem, zejména u investorů s maximálně konzervativní strategií. Inflace, respektive možnost, že v příštích letech inflace výrazně poroste, přidělává vrásky na čele zejména majitelům tučnějších kont.

U všech nabízených dluhopisů pak shodně platí, že se jejich nákup vyplatí především těm, kteří do nich investují větší částky a jsou si přitom jistí, že peníze nebudou muset vybrat předčasně. V opačném případě jsou výhodnější spíš spořicí účty a krátké termínované vklady. Aktuální emisi dluhopisů budou stejně jako vloni nabízet Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, nově k distributorům přibude také J&T Banka.

Co radí ekonomové? Vyplatí se nákup Kalouskových dluhopisů? Co je trumfne, případně pro koho se hodí a kdo by si je měl zakázat?

PAVEL SOBÍŠEKPAVEL SOBÍŠEK

hlavní ekonom UniCredit Bank

Přesně posoudit výhodnost a rizika retailových dluhopisů není v tomto okamžiku možné [psáno 9. 5. 2012 – pozn. red.], protože ministerstvo financí dosud nezveřejnilo na svém webu jejich emisní podmínky. Soudě podle dosud zveřejněných materiálů, ponese kuponový dluhopis se splatností 2017 výnos 3,22 procenta. To vypadá jako dobrá investice, aspoň v porovnání se stejně dlouhými dluhopisy určenými pro investice kupříkladu penzijních fondů, jejichž výnos je o celý procentní bod níž a ještě navíc podléhají zdanění. Výhodnost retailových dluhopisů ovšem zůstane zachována pouze v případě podržení investice až do splatnosti, jakékoliv dřívější splacení je značně prohibitivní. Protiinflační dluhopisy vypadají jako vhodná investice pro ultrakonzervativního investora, který chce uložit své prostředky na dlouhých sedm let a smíří se s tím, že na nich po očištění o inflaci nic nevydělá. Kupon dluhopisů bude vyplácen dvakrát ročně, přičemž přinejmenším v prvních dvou letech bude jeho výše značně nerovnoměrná. Předčasné splacení v prvním avizovaném okamžiku, tedy. po 18 měsících, se kvůli tomu pravděpodobně nevyplatí.

PAVEL KOHOUTPAVEL KOHOUT

ekonom, ředitel pro strategii Partners

Kalouskovy dluhopisy by se mohly hodit určitému druhu investorů, ale osobně se domnívám, že jsou zajímavější instrumenty. Záleží ovšem na účelu a preferencích klienta.

JAN PROCHÁZKAJAN PROCHÁZKA

ekonom, hlavní analytik Cyrrus

Vybrané skupině investorů, která se snaží minimalizovat rizika a má dlouhodobý horizont investování či se primárně snaží jen netratit na investici, se tyto dluhopisy vyplatí. Je to produkt, který není vhodný pro každého, ale na trhu již dlouhodobě chyběl. Jeho výnosnost se bude ještě v dalších emisích usazovat – minule připadla části veřejnosti jako moc vysoká, nyní je zase nízká. Nelze se zavděčit všem.

TOMÁŠ PROUZATOMÁŠ PROUZA

ekonom

Pro lidi, kteří mají menší úspory, stačí peníze ukládat na spořicí účty a nezapomenout na stavební spoření, dlouhodobé úspory na pět a více let by pak měly být spíše v akciových fondech. Ovšem pro lidi, kteří mají úspor víc, jsou státní dluhopisy vhodnou součástí portfolia a určitě by v něm neměly chybět.

PETR MACHPETR MACH

ekonom

Nové vládní dluhopisy budou atraktivní i při úroku, který jen pokryje inflaci. Bude to tak díky tomu, že riziko investice do dluhopisů jiných států roste a české státní dluhopisy jsou i při vysokém tempu státního zadlužování (ve srovnání s francouzskými a italskými) relativně bezpečné. Vláda tím ale nezíská peníze navíc, protože dluhopisy si koupí lidé, kteří by peníze jinak dali do nízko úročených bankovních termínovaných vkladů, za něž banky jinak kupují – vládní dluhopisy. O co víc si dluhopisů koupí přímo lidé, o to méně si za peníze lidí koupí státních dluhopisů banky.

ALEŠ TŮMAALEŠ TŮMA

analytik společnosti Partners

Krátkodobý dluhopis neporáží spořicí účty, výnos je podobný, ale likvidita mnohem nižší. Lépe jsou na tom pětileté dluhopisy. Jsme asi jediná země na světě, kde ministerstvo financí dělá samo na sebe daňové finty – díky korunové nominální hodnotě je výnos (zatím) bez daně, čistá ruka.

Nevýhodné je ovšem předčasné splacení, v prvních letech investor dostane výrazně nižší úrok. Na druhou stranu, dluhopis má zabudovanou put opci – předčasné splacení je za nominální hodnotu. „Kalouskobondy“ tedy poskytují ochranu pro případ, že by Česká republika přestala být vnímána jako bezpečný dlužník a požadované výnosy našich dluhopisů prudce stouply. Ministerstvo financí ale patrně počítá s tím, že se to nestane, jinak by tam opci nedávalo. Suma sumárum, pro ultrakonzervativní investory je to poměrně zajímavá možnost jak zaparkovat peníze. Sedmileté „protiinflační“ dluhopisy za předpokladu inflace kolem tří procent už ve srovnání s pětiletými žádnou zvláštní výhodu neposkytují.

MARTIN PROKOPMARTIN PROKOP

ekonom, analytik Next Finance

Státní dluhopisy nejsou pro každého. Určitě nejsou pro toho, kdo nemá dostatek peněžních prostředků. Problém těchto dluhopisů je velice omezená možnost jejich prodeje. Peníze za prodej dostaneme pouze v předem daných termínech. Stejně tak nerozumím tomu, proč jsou kuponové výnosy z pětiletých dluhopisů odstupňovány. Kdo by chtěl prodat dluhopis dřív, přišel by o ty nejzajímavější výnosy. Investovat do těchto dluhopisů by tak měl pouze ten, kdo ví, že peníze nebude po příštích x let potřebovat. Výnos k danému riziku totiž není zcela marný. Navíc se z výnosů neplatí daně. Kdo ale ví, že by tyto peníze mohl v budoucnu potřebovat, ať si raději uloží peníze na některý z nabízených spořicích účtů, který mu může přinést více než dvouprocentní roční úrok.

JAN TRAXLERJAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Spořicí dluhopisy jsou v podstatě obdoba pětiletého termíňáku s průměrným úrokem něco přes tři procenta. To už si radši koupím akcie ČEZu a jiné dividendové akcie a mám pět procent ročně z dividend a k tomu i přiměřenou ochranu před případnou inflací, neboť v případě vysoké inflace porostou i ceny akcií. Kalouskovy dluhopisy jsou ultrakonzervativní produkt výhodný pro ministerstvo financí, ale z výnosů budou lidé za pět let zklamáni. Dokonce i některé termíňáky na trhu nesou vyšší úrok.

LUKÁŠ KOVANDALUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

Nákup se nevyplatí. Pokud tedy nejste ultrakonzervativní investor, jenž hledá způsob relativně velmi snadného a velmi bezpečného uložení (slovo investice bych nepoužíval, neboť to implikuje nějaký reálný výnos) peněz tak, aby zhodnocovaly s inflací, ale ani o korunu víc. Kalouskův dluhopis je do značné míry jen marketingovou snahou ministra financí vyvolat v občanech (a voličích… volby se blíží) dojem, že je starostlivým pánem státní kasy, který je ochrání před nejistotou nadcházejících let – nezapomeňme, že mnozí ekonomové předpovídají citelný růst inflace ve světě, jež by se jistě částečně přelila i k nám. Pokud však občan vyvine jen trochu úsilí, nalezne i tak řadu podobně bezpečných aktiv, která nabízejí výrazně lepší očekávané výnosy – jde například o mnohé akciové tituly, které jsou dnes evidentně podhodnocené.

PATRIK NACHERPATRIK NACHER

provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Věc má podle mě dvě dimenze – ekonomickou a politickou. Z ekonomického pohledu to může být celkem zajímavý produkt, jakkoliv dnes lze umístit volné prostředky s přibližně stejným výnosem, ale budou více likvidní, nemusím je mít zafixované na několik let. Ale z pohledu rozložení úspor do více druhů investic, proč ne. Politickou dimenzí myslím, že se mi jako daňovému poplatníkovi nechce pomáhat státu, který dodnes nedokázal efektivně bojovat s korupcí a daňovými úniky, který nedokázal zavřít jediného tuneláře či podvodníka a který nahrazuje ukradené peníze zvýšenými daněmi či neférovým škrtáním, a jak se ukazuje, i přesto to nestačí. Koupit si dnes státní dluhopis je pro mě osobně nejen ekonomické rozhodnutí, ale také jistý projev důvěry vůči politickému řízení státu a spoluúčast na chodu země. U obojího jsem poněkud skeptický.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

akcieAleš TůmabankydluhopisyinflaceinvesticeJan ProcházkaJan TraxlerLukáš KovandaMartin Prokopministerstvo financíMiroslav KalousekPatrik NacherPavel KohoutPavel SobíšekPetr Machpodílové fondyprotiinflační dluhopisyspořicí účtystátní dluhopisystátní rozpočettermínované vkladyTomáš Prouza
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo