Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Platit vyšší daně, když stát plýtvá miliardy?

Korupce a neefektivita ve státní správě způsobují ztrátu desítek miliard korun ročně. Má smysl v takové situaci zvyšovat daně? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Petra Macha, šéfa Transparency International Davida Ondráčky a dalších osobností.

Předražený nákup letadel CASA, kvůli kterému se stahují mračna nad exministryní obrany Vlastou Parkanovou, je ukázkovým příkladem toho, jak stát zbytečně přichází o stamiliony korun. Bohužel se nejedná o ojedinělý případ, výjimku v jinak dobře fungujícím systému. Pochybné státní zakázky se naopak staly běžnou součástí „provozu“ a lidem už se na „ztrácení“ peněz nezdá nic neobvyklého. Koalice, která měla tolik silných řečí o nekompromisním boji proti korupci, teď dostala šanci vybojovat boj sama se sebou a bývalou ministryni vydat, aby svou případnou nevinu hájila jako obyčejný člověk, který se nemůže ze zodpovědnosti vyzouvat díky imunitě. Těžko ovšem věřit, že by Vlasta Parkanová měla v aféře hlavní úlohu; snad by nemusela zapadnout ani rádoby ironická poznámka ministra financí Miroslava Kalouska, že by spolu s Parkanovou měla být obviněna celá tehdejší vláda.

Cesta plýtvání a zvyšování daní

Korupce je však jen jeden z velkých hospodářských hříchů státní správy. Druhým je zoufalá neefektivita. A na trest za hříchy se v ekonomice nemusí čekat dlouho. Jenže rozpočtové schodky bohužel nepálí tolik státní správu, která je spískali, ale především ty, kteří platí: daňové poplatníky. Je jistě pěkné, že se ministerstvo financí snaží děravý rozpočet zalepit, jenže zatím necítíme, že by škrty zvyšovaly efektivitu. Co cítíme – ať je řeč o lidech, nebo firmách –, jsou zvyšující se daně.

Otázka je nasnadě: Má smysl, aby vláda zvyšovala daně a lepila tak díry v rozpočtu, když stát přijde kvůli neefektivitě a korupci o mnohem víc peněz? Neměla by se vláda spíš zabývat zefektivněním svých provozních nákladů a zvýšením transparentnosti veřejných zakázek? Přečtěte si, co si o tom myslí odborníci.

PAVEL SOBÍŠEKPAVEL SOBÍŠEK

hlavní ekonom UniCredit Bank

Sugestivní otázka nabízí jednoduchou odpověď. Udělejme ze státních úředníků špičkové manažery, kteří budou pod tlakem dozorčí rady dbát o efektivitu vynaložených prostředků státu s péčí větší než o svoje vlastní úspory. Pak (snad) během pár let veřejné finance vyrovnáme bez nutnosti zvyšovat daně... Víme, že realita je jiná (a to nejen v Česku). Víc než samotné zvyšování daní mně vadí související neustálé změny podmínek pro podnikání. Nicméně pohled na okolní země naznačuje, že by mohlo být i hůř. Až na pár výjimek se zatím v Česku míra zdanění zatím neliší podle velikosti či odvětví firmy.

ALEŠ MICHLALEŠ MICHL

ekonom, analytik Raiffeisenbank

Pokud vláda zamýšlí brzdit ekonomiku, zvolila zvyšování daní správně.

JAN PROCHÁZKAJAN PROCHÁZKA

ekonom, hlavní analytik Cyrrus

Je to stále stejná písnička. Účastnil jsem se aktivně tvorby strategie konkurenceschopnosti, kde jsou všechny tyto atributy „lepšího vládnutí“ obsaženy. Ale implementace je v nedohlednu. Je jasné, že první se musí osekat neefektivní náklady, ucpat díry, kterými peníze tečou ven a až následně zvednout daně. Jako větší problém aktuálně vidím evropské dotace a jejich infiltraci do českého průmyslu. Obávám se, že tak můžou napáchat mimořádné škody, při případných pokusech o jejich „navrácení“ – formou sankcí za neplnění přesných postupů atd. To by se nám vrátilo jako bumerang a z evropské pomoci by byl rozklad průmyslu. To mě opravdu děsí víc než deficit pro rok 2012 při zastavení proplácení z EU.

TOMÁŠ PROUZATOMÁŠ PROUZA

ekonom

Zvyšování daní smysl samozřejmě nemá, nemluvě o tom, že je to v rozporu s předvolebními sliby našich rádobypravicových stran. Jenže tato vláda bohužel není schopna žádné rozumnější cesty. A obávám se, že ani nechce. Proč by si měla pod sebou podřezávat větev, když z oslíčka – daňového poplatníka pořád ještě něco padá?

PETR MACHPETR MACH

ekonom

Zvyšování daní může být efektivní metoda látání děr ve státním rozpočtu leda v situaci, kdy stát nevynakládá neefektivní výdaje a daně jsou nízké. To ale není současný český případ. U nás jsou daně vysoké a existuje rozpočtové plýtvání. Proto je potřeba vládní přístup – zvyšování daní a ignorování výdajového plýtvání – odsoudit. Další zvyšování daní už bude přinášet jen velmi chabý výnos. Pokud jde o hledání úspor, není zdaleka problém jen v neschopnosti šetřit na provozních výdajích a netransparentnosti: jde především o to, že stát má mnoho zcela zbytečných úřadů a výdajových programů, které je potřeba zkrátka rázně zrušit bez náhrady.

JAN TRAXLERJAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Samozřejmě, že by bylo skvělé, kdyby v české kotlině neexistovala žádná korupce a stát hospodařil jako dobrá hospodyňka. Všichni však víme, že realita byla, je a bude jiná. A to není jen problém Česka, to je obecně problém demokracie. S tím moc nehneme. Tím neříkám, že máme korupci tolerovat. Ale ve snaze zamezit korupci přibylo za posledních deset let tolik byrokracie, že veškerá snaha nakonec napáchá víc škody než užitku. Byrokracie brzdí ekonomiku mnohem víc, než o kolik přijde stát vlivem korupce.

Zvyšování daní není moudré. Peníze jsou stále jedny, buď v rukou lidí a firem, nebo v rukou státu. Asi se nikdo nebude přít, že soukromník s penězi zpravidla hospodaří efektivněji než stát, protože na tom má svůj vlastní zájem. Takže čím víc peněz zůstane v soukromé sféře a čím méně ve veřejné sféře, tím efektivněji by měla fungovat celá ekonomika. Musíme si uvědomit i to, že čím méně služeb bude zajišťovat stát, tím méně bude příležitostí pro korupci.

Chceme-li ekonomicky růst, chceme-li vyšší životní úroveň, pak je potřeba minimalizovat státní sféru a nastavit co nejnižší zdanění a co nejméně byrokracie a překážek v podnikání. Soukromá sféra drobných podnikatelů je hlavním motorem tržní ekonomiky, je třeba jí pomáhat a ne ji utlačovat.

PATRIK NACHERPATRIK NACHER

provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Nedává žádný smysl škrtat na straně jedné a zvyšovat daně na straně druhé v momentě, kdy máte v systému díry jako v ementálu – neefektivní a přebujelý stát, zbytečné státní zakázky bez užitku, předražené veřejné nákupy, špatný výběr daní, složitý daňový systém, umožňující pohyb v šedé sféře atd. atd. atd. Škrtat se dá jen do doby, než lidem dojde trpělivost, a zvyšovat daně jen do hranice, kdy se i při vyšší sazbě vybere méně. Takže buď obojího naši drazí politici dosáhnou brzy, a pak to bude mít rychlý průběh, nebo se v naší zemi začne konečně něco dělat.

LUKÁŠ KOVANDALUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

Pochopitelně, že to smysl nemá. Smysl to dává snad pouze mnohým politikům, z jejich rozhodnutí tyjícím pseudopodnikatelům a některým ekonomům, v porovnání s nimiž byl i Keynes klasický liberál. Koncept sociálního státu krachuje, protože dávno přebujel. A rozmach korupce je jedním z neblahých doprovodných jevů této přebujelosti. Je zřejmé, že dřív nebo později se ten koncept zcela zhroutí. Ale co pak? Proslulý pruský armádní stratég von Clausewitz měl za to, že spořádaný ústup je nejnáročnější vojenská operace vůbec. Domnívám se, že spořádaný ústup od sociálního státu bude rovněž nejnáročnější operací, která před řadou poměrně vyspělých demokratických států kdy stála. Obávám se tohoto ústupu. Většina soudných ekonomů, včetně mě, dnes volá po škrtání, omezování výdajů, zeštíhlení státu. Jenže je třeba vidět nejenom ekonomickou stránku věci, jakkoli je podstatná, ale i tu společenskou. Nikdo dosud podle mě nenabídl životaschopný projekt „exitu“ z přebujelého sociálního státu, což je možná i jeden z důvodů, že se politický establishment snaží nynější status quo udržet za každou cenu, nesmírně nákladně.

David Ondráčka DAVID ONDRÁČKA

ředitel české pobočky Transparency International

Vláda zvyšuje daně a korupce nám kvete. Aby mohla fungovat společenská solidarita, musí být vidět výrazný politický tlak na lepší fungování státu a efektivní správu veřejných peněz, jinak jen přibude daňových úniků a „kreativního účetnictví“. Priority vidím v průhledném financování stran, zřízení specializovaného státního zastupitelství, depolitizaci státní správy a reformách systému dotací z unijních fondů (včetně zrušení regionálních operačních programů).

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK