Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Prodat Českou poštu?

S privatizací státních podniků naposledy přišla část poslanců ODS. Neměli se sice k tomu, aby pověděli rovnou, co má stát prodat; v jejich narážkách – „stát nemá prodávat pivo“, „stát nemá provozovat vlaky“, „je nesmyslné, aby stát vyráběl radiátory“ – kupodivu nezaznělo, že „stát nemá doručovat balíky“. Nebyla by ale právě Česká pošta vhodný adept na privatizaci?

Stát nemá pověst dobrého hospodáře. A nahlédneme-li kupříkladu do závratných hloubek českého státního dluhu, není se čemu divit. Přesto některé z podniků, ve kterých jinak nedobrý hospodář stát hospodaří, slušně vydělávají. O takových Českých energetických závodech, se dokonce říkalo, že vydělávají neslušně. Jiné se uživí a do jiných stát posílá dotace.

Má stát vůbec nějaké státní a polostátní podniky kontrolovat? Nebylo by jim v soukromých rukách líp? Vydělal by na tom stát, nebo by se (minimálně v některých případech) zbavoval firem, které by mu v budoucnu přinášely pravidelné zisky? Někteří ekonomové ortodoxně trvají na tom, že stát by zkrátka podnikat neměl, a prodej státních podniků je pro ně logické a jediné přijatelné řešení. Jiní tvrdí, že by stát určitě neměl prodávat to, co mu v budoucnu ponese jisté příjmy, které by notabene v součtu byly vyšší, než co může utržit z privatizace. Od věci není také nikoli řídká poznámka, že s ohledem na průběh dosavadních privatizací snad ani není třeba nějak zvlášť spěchat. A pak je samozřejmě na místě se ptát, jestli ten který státní podnik nemá také jiný než ekonomický význam.

Výpadek: Přijde pošta o stamiliony kvůli sKartám?
Někdy stát pomůže, jindy zase ne. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek při obhajobě sociálních karet na výplatu dávek a podpory v nezaměstnanosti rád zdůrazňoval, že po jejich zavedení stát na poštovních poukázkách ušetří dvě stě padesát milionů ročně. Pro srovnání: Předloni dosáhl státní podnik zisku 263 milionů, což zhruba odpovídá slibované státní úspoře. Loni si Česká pošta polepšila, vydělala 419 milionů. Dvě stě padesát milionů ovšem pořád dává víc než polovinu. 

„O kolik peněz Česká pošta přijde, se nedá přesně říci, tuto částku budeme moci vyčíslit až ve chvíli, kdy k plošnému zavedení sKaret skutečně dojde,“ komentoval to poštovní mluvčí pro Peníze.cz.

Pošta pod drobnohledem

Pokud jde o Českou poštu, jde o podnik, který se obejde bez státních subvencí a vykazuje standardně stamilionové zisky. To, že do firmy nejdou státní dotace, ale ještě neznamená, že by jí stát občas nepomohl. Zavádění elektronické státní správy znamená velký výpadek papírových úředních zásilek. Kdo se ale stará o jejich náhradu, tedy o datové schránky? Česká pošta. V září ale poslal zřizovatel státního podniku, ministerstvo vnitra, do firmy kontrolu. Ta má kromě jiného zjistit, jestli stát nakonec nepomáhá příliš, zdá se mu totiž, že na provoz datových schránek posílá víc peněz, než by bylo nutné. Pokud by se potvrdilo to, co zatím naznačily Lidové noviny – že v informačních službách zajišťovaných poštou mizí stovky milionů, byl by to pořádný průšvih, který by mohl jednak pořádně provětrat vedení pošty, jednak by do budoucna snížil cenu pošty: informační technologie jsou totiž tím, co má nahradit výpadek v tradičním poštovním byznysu.

Dlužno podotknout, že letos se s kontrolami v poště roztrhl pytel, ale hlavy po jejich uzavření nepadaly. Šéf poštovního odboru komunikace Ivo Mravinac říká, že kontroly pro podnik dopadly dobře. Ministerstvo vnitra o jejich výsledku hovořit nechce. A nebude prý hovořit ani o výsledku té poslední, stále probíhající: „Z této kontroly, stejně jako z předchozích, žádné oficiální výstupy zveřejňovat nebudeme,“ napsal serveru Peníze.cz Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva.

Média ovšem zaspekulovala, konkrétně server Česká pozice, že kontroly mají souvislost s ambicemi jistého vysokého úředníka ministerstva vnitra nejprve uvolnit a potom hned obsadit místo šéfa pošty. Další spekulace se týkaly také toho, že jde o jakousi přípravu na privatizaci pošty, což je téma, které se prostě čas od času objeví – a zatím vždycky zase zmizelo.

Co poradí českému státu čeští ekonomové? Má naši, tedy Českou poštu prodat?

Aleš TůmaAleš Tůma

analytik Partners

Nevidím důvod, proč by poštovní služby nemohly být zcela soukromé. Jen stát nesmí případné příjmy z privatizace projíst nebo opakovat příběh ČSA, kde se s prodejem váhalo tak dlouho, až už vlastně nebylo co privatizovat. Ovšem v případě privatizace by stát zároveň měl odbourat co nejvíc byrokratických povinností, kterými zatěžuje občany a firmy a které lze řešit buď elektronicky, nebo nejsou vůbec potřeba. Jinak by se dalo namítat, že stát nás nutí se sebou komunikovat a zároveň za to platit soukromníkovi.

MIROSLAV MOTEJLEKMiroslav Motejlek

novinář, provozovatel motejlek.com

Privatizace České pošty by neměla být na pořadu dne. Význam firmy pro obyvatelstvo je určitě mnohem větší než její hodnota. Takto to vnímají třeba ve Spojených státech.

 

Tomáš ProuzaTomáš Prouza

ekonom

Privatizace by určitě některé věci zefektivnila, mám ale zásadní pochybnosti o tom, jestli by stát dokázal dobře definovat a ohodnotit minimální úroveň služeb. Možná by ale pro lepší efektivitu stačilo, kdyby Česká pošta přestala sloužit jako zajímavá a výnosná hračka některých politiků a jejich spřátelených podnikatelských skupin.

Petr MachPetr Mach

politik a ekonom

Lidem v České republice nejvíc pomohlo to, že začaly vznikat soukromé doručovací služby, kurýři, e-mail, facebook, banky, esemesky. Státní pošta je tedy naštěstí vystavena tlaku konkurence. Na prvním místě by se tedy mělo dále posilovat toto konkurenční prostředí a umožnit soukromníkům i doručování běžných dopisů, na něž má státní pošta dosud monopol. Nebylo by rozumné prodat poštu jen kvůli látání děr ve státním rozpočtu a prodat ji i s monopolem na doručování dopisů. Doporučil bych nejprve liberalizovat trh s poštovními službami a pak stát může poštu privatizovat.

Konec monopolu
O České poště se často mluví jako o monopolu. Poštovní monopol se ovšem celé roky postupně zužoval a zužoval, dlouhou dobu se omezoval už jen na zásilky do 50 gramů a 18 korun – a k prvnímu lednu příštího roku končí úplně. Přitom ale Česká pošta bude muset poskytovat tzv. univerzální službu, jinými slovy garantovat doručení v určeném čase a za omezenou cenu i do míst, kam se to ostatním operátorům nevyplatí. Kompenzovat ztráty z poskytování univerzální služby má fond, do kterého budou přispívat další poštovní operátoři.

PATRIK NACHERPatrik Nacher

provozovatel bankovnipoplatky.com

Budu stručný. Myslím si, že by současní politici (ať už z levé, nebo z pravé strany) neměli privatizovat už nic. Větší majetkové přesuny od státu, by měli (pokud vůbec) řešit až politici jiné generace. A tím nemyslím jen na jejich datum narození.

Martin ProkopMartin Prokop

analytik Next Finance

Odpovědi na tuto otázku se budou lišit na základě toho, kdo je příznivcem jaké filozofie státu a jeho postavení v ekonomice. Já zastávám názor, že role státu v ekonomice by měla být co nejmenší. Stát by měl ekonomiku podporovat svojí hospodářskou politikou, a ne tím, že bude sám činný v mnoha oborech.

Již dlouho prosazuji prodej mnoha státních společností, mezi které se řadí i Česká pošta. Není důvod, proč by zrovna Česká pošta měla patřit státu. Nejedná se o nějak citlivé odvětví. Nemá žádnou rozhodující roli pro chod státu. Bude lepší, když Česká pošta bude soukromá a mimo dosah politické moci. Podívejme se k našim sousedům. V Německu a Rakousku se Deutsche či Österreichische Post obchodují na burze.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda

novinář a ekonom

Zcela jistě prodat. Státní pošta je relikt socialismu, ne-li monarchie. Vždyť je pevnou součástí státní správy od první půle 18. století. Dovedu si představit, že v jistých dobách představovala z hlediska státu strategický podnik (například při válkách), a ten tak mohl mít – a měl – výsostný zájem na její přímé kontrole. Dnes je však jen přežívající konkurentkou zjevně mnohem hospodárněji fungujících kurýrních a zásilkových služeb, fungujících na soukromé bázi (např. DHL).

Neřeším tedy vůbec otázku, zda poštu privatizovat, či ne. Řeším spíše to, jak ji privatizovat efektivně, tedy takovým způsobem, aby se na převodu vskutku rozsáhlého majetku pošty nenapakovali „obvyklí podezřelí“ čili rozliční šíbři, lobbisté a „jejich“ politici. A zde už tak jednoznačnou odpověď bohužel nenacházím. Nicméně ani tato nejistota by rozhodně neměla být záminkou k tvrdošíjnému oddalování poštovní privatizace. 

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK