Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zaslouží si čeští filmaři státní almužnu?

| 11. 3. 2011

Každá vláda se zuřivě distancuje od svých vlastních chyb a poukazuje na chyby vlády předchozí. Přitom minimálně jedné se dopustily v uplynulých dvou dekádách všechny. Při sestavování rozpočtu naši pragmatičtí ministři zpravidla – více či méně úmyslně – zapomínali na segment kultury. Na dně se tak ocitnul třeba Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, jehož nejasná budoucnost se před časem stala předmětem jednání.

Zaslouží si čeští filmaři státní almužnu?

Ne že by si snad filmaři vydobyli znenadání takovou pozornost. Jenže financování fondu je úzce spjato s lukrativním byznysem, kterým není nic menšího než televizní reklama. V současné době je fond financován z reklamy vysílané Českou televizí. Z obrazovek státní televize měla přitom reklama zmizet již před několika lety. Na inzerenty si totiž brousí zuby dvojice největších komerčních stanic, Prima a Nova, z nichž ta druhá nárokovala zrušení reklamy v ČT již v dobách, kdy se řešil přechod z analogového na digitální vysílání.

Úplným zrušením reklamy by se ale České televizi výrazně omezila možnosti vysílat pořady na komerční bázi, především divácky vděčná sportovní utkání. Tato eventualita ovšem přichází právě v okamžiku, kdy televize musí o diváka bojovat více než kdy dříve. Neustále se zvyšuje tlak internetových médií a nabídka v mnoha ohledech převyšuje poptávku. V lednu ukončila činnost televize Z1, provozovaná česko-slovenskou investiční skupinou J&T, ve ztrátě několika set milionů je i TV Barrandov. Snad i proto současný ministr kultury Jiří Besser zvažuje posunutí termínu úplného zrušení reklamy v České televizi o další dva roky. Vystavuje se tak ale hrozbě arbitráží ze strany komerčních televizí.

Ty dnes de facto drží stát pod krkem. Vládě nahodily líbivou udičku v podobě souhlasu s tím, že by část zisku z reklamy samy věnovaly na podporu kinematografie. Pochopitelně tím ale nesledují nic bohulibého. V případě ovládnutí trhu by si mohly podle libosti diktovat ceny inzerce. A v kontextu těchto obrovských potenciálních zisků by bylo odvádění symbolického desátku na podporu státního fondu jen nepatrnou kapkou v moři. Oslabený, konkurence neschopný kolos České televize by byl mezitím odkázán jen na zisky z koncesionářských poplatků a dotace státu. Jenže nevyjde to náhodou ve výsledku mnohem dráž, než kdyby stát dnes přispíval adekvátní částkou do fondu pro podporu a rozvoj kinematografie?

Je podle vás dostatečná podpora kinematografie ze strany státu? Z čeho by měl být financován Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie? Považujete za optimální stávající model, nebo se přikláníte k řešení financování fondu ze zisků komerčních televizí? A jak vnímáte přítomnost reklamy ve státní veřejnoprávní televizi?

Jan Traxler

Ředitel a hlavní investiční manažer společnosti FINEZ Investment Management

Televizi prakticky vůbec nesleduji a neznám aktuální podmínky. Pokud je stávající nastavení pro komerční televize nefér, pak bych se snažil najít nějaký kompromis, např. kdyby veřejnoprávní televize mohla reklamu zařadit pouze do programů, za které platí nějakému třetímu subjektu za vysílací práva, ale nemohla reklamu zařadit do programů vlastní tvorby, která by měla být financována z koncesionářských poplatků. Co se týče podpory české kinematografie, to je problematika, do které nevidím, a netroufám si jakkoliv se k ní vyjadřovat.

Tomáš Prouza

Ředitel pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners

Nevidím jediný důvod, proč reklamu ve veřejnoprávní televizi rušit. Česká televize by naopak měla být motivována bojovat o zdroje tam, kde konkuruje komerčním televizím – ale zároveň by mělo být jasně určeno, které oblasti má pokrývat v rámci své veřejnoprávní role. Dodneška ale bohužel nikdo nedefinoval, co vlastně veřejnoprávnost znamená, takže vlastně není možno ani říct, jak dobře Česká televize svou roli plní.

Tomio Okamura

Viceprezident a tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Evropský film se bez veřejné podpory neobejde, protože nám chybí silní producenti. Na stranu druhou státní podpora děsivě ničí úroveň českého filmu. Český filmař točí film s tím, že svůj výdělek počítá už z toho, co dostane od sponzorů a státu. Tržby z prodeje práv jsou už jen bonus navíc. Takže vznikají filmy bez ambice obstát na světovém trhu. Jsou provinční se stále klesající řemeslnou úrovní. Škoda, film je dnes velmi výnosný byznys, který jinde berličky nepotřebuje. V případě ČT by se politici měli rozhodnout. Osobně mi reklama na ČT nevadí, vadí mi ale koncesionářské poplatky, které jsou další daní. Navíc daní za něco, co od jiné televize máme zdarma (tj. placeno z reklamy). Platit poplatky např. za pořady propagující dětem komerční produkty včetně válečných PC her je zrůdnost.

Aleš Tůma

Analytik společnosti Partners

Přítomnost reklamy ve státní televizi nijak nevnímám, protože televizor používám hlavně jako podstavec pod lampu. Možná jsem barbar, ale opravdu nevidím důvod, proč platit televizi a film z daní. Kdyby stát lidem nebral tolik peněz, jistě by se našlo soukromých sponzorů vysoké kultury dost. Navíc intelektuální film může natočit i studentík s videokamerou a dobrým nápadem. A často bude lepší než veledíla produkovaná za státní dotace.

Co si o tom myslíte vy? Diskutujte s námi!

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Robert Antonio | 11. 3. 2011 15:15

Mezi lidem uměleckým panuje zvláštní pověra, že umělecká hodnota díla (knihy, filmu, obrazu, sochy...) je nějak závislá na počtu peněz kterými je dotuji. Jenže jak se koukám do historie, tak vidím dost spisovatelů, skladatelů i malířů, kteří žili v bídě, a přesto stvořili úchvatná díla.
Navíc v době youtubu, levných videokamer, výkonných domácích počítačů a dostupného softu na střih, postprodukci a grafické efekty, tvrdit že nemáte peníze na "nezávislý" ;film je hodně opovážlivé :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladislav Kalina | 11. 3. 2011 12:51

Jakékoliv dotace do filmu, divadel a podobně, jsou na hlavu postavené. Je to byznys jako jakýkoliv jiný. Jako třeba automobilky. Když jedna automobilka vyrábí výborná auta, která se prodávají, tak automobilka vydělává. Když druhá automobilka bude vyrábět mizerná auta, která nikdo nechce, tak se má provoz té automobilky dotovat ze státního fondu? Proč? Jenom proto, že někde nějaký úředník řekne, že z komerčního pohledu je to propadák ale z kulturně-uměleckého pohledu ta auta hodnotu mají?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Mencl | 11. 3. 2011 15:43
reakce na Vladislav Kalina | 11. 3. 2011 12:51

Dokonce platí nepřímá úměra-čím horší film,tím větší uměleckou hodnotu má.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Filip Mencl | 11. 3. 2011 09:08

Česká televize je dávno zralá na privatizaci(je ale otázka kdo a za kolik by ji chtěl),Státní fond na podporu kinematografie je přežitek-další rozdělování peněz daňových poplatníků podle úřednických parametrů.Jak asi funguje Fond na podporu Hollywoodu? Stát má financovat ty,kteří to nedokáží sami.(staré,nemocné atd.)Ostatní si musí svoje místo na slunci vybojovat v rámci trhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 11. 3. 2011 14:18
reakce na Filip Mencl | 11. 3. 2011 09:08

Pokud by ji nekdo chtel, tak patrne pouze proto, ze muze vybirat povinne poplatky bez ohledu na kvalitu nabizenych sluzeb.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Pašingr | 11. 3. 2011 07:25

O tom, kdo bude točit filmy bych rád hlasoval nohama.
Nelíbí se mi, že nějaký úředník rozdává moje peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 11. 3. 2011 16:01
reakce na František Pašingr | 11. 3. 2011 07:25

Dotaz - co kdyz je rozdava soukroma firma?

Uvedu priklad.

V USA ma vetsina velkych nakupnich stredisek nekolik klicovych najemniku (obvykle velke zname retezce jako Macy''s, Sears atd.) Klicovi najemnici vetsinou plati minimalni, pripadne zadny najem (slysel jsem i o pripadech kdy naopak dostavali penize) - jejich najem je podporovan. V praxi to take znamena to, ze mensi obchody maji vyssi najem - na druhou stranu ale maji vyssi obrat, a v konecnem dusledku vetsinou i vyssi zisky (pokud se vam chce cist ekonomickou studii, http://faculty.chicagobooth.edu/canice.prendergast/research/ContractsExternalitiesAndIncentivesInShoppingMalls.pdf ). Bez "sponzorovani&q uot;klicovych najemniku by byl zisk vsech stran mensi - a da se na to podivat z pohledu ze klicovi zakaznici generuji pozitivni externalitu za kterou si zaslouzi zaplatit od ostatnich obchodu (kteri by ji ale samozrejme radsi neplatili).
Poznamenam ale, ze jelikoz je zisk vlastnika strediska casto zavisly na zvysenem prodeji neklicovych zakazniku, bylo by z hlediska vlastnika idealnejsi (=mene rizika) proste skasnout vsechny najemniky stejne.

Samozrejme, jestli generuje-li ceska kinematografie externality (nerknu-li pozitivni) je uplne jina otazka :).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 11. 3. 2011 17:04
reakce na Vlad Ender | 11. 3. 2011 16:01

Ještě dotaz, v tom Vašem příkladu jsou tam ti menší nájemníci nedobrovolně nebo si umí spočítat jestli se jim to vyplatí a může jim tedy být jedno, jak majitel docílí atraktivitu prostoru. Jestli slevou klíčovým nájemcům nebo jiným způsobem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 11. 3. 2011 17:00
reakce na Vlad Ender | 11. 3. 2011 16:01

Můžete mi vysvětlit, jak může soukromá firma rozdávat moje peníze bez mého souhlasu?
Moje peníze mi může beztrestně uloupit a rozdat pouze stát.
Jestliže film "podporuje" ;ČT z peněz, které mi stát uloupil na koncesionářských poplatcích, tak je to něco jiného než když bude filmy podporovat např. NOVA z peněz, které jí moje žena dobrovolně dala, když si koupila inzerované vložky místo jiných levnějších, aby si tím předplatila Šeherezádu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jakub Zeman
Studoval Rakouské gymnázium v Praze a v roce 2008 maturoval na gymnáziu Josefa Škvoreckého. Nyní studuje portugalistiku na Univerzitě Karlově. V mládí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!