Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co Čech to finanční analfabet

| 3. 3. 2010

Česká národní banka již několik let pravidelně pořádá semináře finanční gramotnosti pro učitele základních škol a gymnázií.

Co Čech to finanční analfabet

„Bylo by politováníhodné, aby byla mladá generace dlouhodobě zatížena následky neprozíravých a ukvapených rozhodnutí, učiněných často jen z důvodu nízké finanční gramotnosti. Nejde přitom pouze o znalosti finančních produktů, ale o základy fungování tržní ekonomiky, o nichž by měl mít každý vzdělaný občan alespoň základní povědomí,“ varuje na svých stránkách ČNB.

Myslíte si, že je finanční gramotnost v České republice nedostatečná a nižší než v okolních státech? A jsou na tom podle vás děti skutečně hůře než dospělí? Souhlasil byste se zavedením předmětu „Finanční gramotnost“ do povinné školní docházky? Pokud ano, co by podle vás mělo být jeho hlavní náplní? 

Stanislav Bernard

Spolumajitel a generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard.

Finanční gramotnost je zcela nedostatečná. To se projevuje na všech úrovních od osobní přes rodinnou, komunální až po státní. Samostatnou kapitolou je pak finanční negramotnost politická. Jen díky obecné finanční negramotnosti je možné, aby vrcholný sociálnědemokratický politik krátce před volbami prohlásil, že státní dluh se nesplácí (o neplatnosti této lži se bohužel zřejmě budeme moci již brzy všichni přesvědčit), nebo aby multifunkční (či spíše nefunkční) tramvajenka stála do dneška téměř 900 milionů korun či pár kilometrů pražské cyklostezky 150 milionů. Otřesných příkladů je spousta a mají většinou jeden společný jmenovatel – nejedná se v nich o privátní peníze, ale o veřejné prostředky.

Finanční gramotnost je nutné začít neprodleně řešit již ve školách.

Aleš Michl

Analytik týmu Raiffeisenbank

Budu tvrdý, nedostatečná. Pokud jsme v nějaké opilosti či co odepsali z maturit matematiku, nenahradíme ji zkouškou z finanční gramotnosti - třeba v kombinaci se základy matematiky?Nedůvěřivcům posílám písničku od Chinaski: „Vzal si dva leasingy, dvě hypotéky. Měl z toho nervy, tak začal brát léky. Do toho nějaký avantýry, bylo to nad jeho síly.“

Tomáš Prouza

Ředitel pro rozvoj a péči o klienty, místopředseda představenstva společnosti Partners

Finanční gramotnost je v České republice skutečně velmi nízká, lidé také často doplácejí na to, že nemají historickou zkušenost se složitějšími finančními produkty. Když se k tomu přidá neochota nebo neschopnost klientů vyjednávat o lepších podmínkách, dostáváme situaci, kdy jsou lidé ochotni pořídit si finanční produkty, které jsou pro ně velmi nevýhodné.

Osobně si myslím, že nemá cenu zavádět nový speciální předmět, daleko užitečnější by bylo zapracovat informace o osobních financích do různých předmětů již od prvního stupně základní školy. Informace o finančních produktech se mohou objevovat v matematice (výpočty úroků, splátek a podobně), ve společenských tématech (řízení domácího rozpočtu, rizika zadlužení, smysl dlouhodobých úspor) i v zájmové činnosti (velmi poučné může být pro děti zahrát si hry jako Cashflow nebo Finanční svoboda). Jenže se obávám, že učitelé často o osobních financích vědí stejně málo jako žáci, takže právě snaha podpořit učitele je velmi důležitá.

Jan Traxler

Ředitel a hlavní investiční manažer společnosti FINEZ Investment Management

Není důležité, jestli je nižší nebo vyšší než v okolních státech. Tohle neustálé poměřování „kdo ho má většího“ a zda jsme nad průměrem nebo pod průměrem Evropské unie už mi leze na nervy.

Důležité je, že pro většinu dětí bude asi daleko užitečnější do života porozumět inflaci a složenému úročení, vědět, co to je hypotéka, nebo si umět vyplnit daňové přiznání, než znát atomové číslo železa, latinský název stehenního svalu a umět nazpaměť Polednici. Proto jsem určitě pro, aby finance, právo, psychologie a různé společenské vědy měly v rámci výuky větší prostor a vědecké předměty se podrobně učily na specializovaných školách.

Zároveň musím dodat, že škola může děti naučit znalostem a dovednostem. Ovšem ještě důležitější je, aby získaly respekt k hodnotám. Pokud si nedovedou vážit hodnot, tak mohou mít sebevětší vzdělání a rozhled, ale stejně budou mít finanční problémy. Tady ale hraje primární úlohu rodina a ta podle mých zkušeností velmi často selhává. O nemateriálních hodnotách ani nemluvě.

Aleš Tůma

Analytik společnosti Partners

Rozšíření výuky o financích na školách by určitě bylo prospěšné. Ale obávám se, že zvyšování finanční gramotnosti není v dlouhodobém zájmu státu. Kdyby byla většina populace dostatečně finančně gramotná, musela by okamžitě vypuknout revoluce.

Jaká je finanční gramotnost českého národa podle vás? Jsme na tom opravdu tak špatně?

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Roman Chmelař | 9. 3. 2010 18:13

Jak bylo řečeno finanční negramotnost obyvatelstva je pro stát požehnáním. KAŽDÝ ať je zodpovědný za své jednání. Pokud ale někdo nakládá s VEŘEJNÝMI penězi, jak bylo uvedeno např. v článku. Pak by měl vyset na prvním stromě, lampě nebo čemkoli co je po ruce. Základ je vymítit KORUPCI a předražené státní zakázky. Jinak jsem pro nový předmět na školách. Finančně gramotný člověk, by snad mohl volit finančně gramotné zástupce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 8. 3. 2010 11:44

Téma finanční gramotnosti považuji ze velmi důležité. Neméně ale důležité je shodnout se či zvážit co pod pojmem finanční gramotnost budeme mínit. Zredukujme téma na osobní resp. rodinnou finanční gramotnost.Já bych za fin. gramotnost považoval trvalou analytickou schopnost zvažovat, kalkulovat, flexibilně měnit rodinnou finanční strategii na pozadí mnoha různých událostí. Schopnost sledovat události na trhu, ve společnosti, vyhodnocovat perspektivy rodiny ve všeobecnosti - to vše na pozadí žebříčku idividuálních hodnot a životních priorit. To je dynamický proces ovlivňovaný životními zkušenostmi a přijetím odpovědnosti za vlastní život či vědomá akceptace přiměřené míry rizika.Tedy to není izolovaná schopnost vyplnit daňové přiznání, spočtení si hypotéky či výběr investice.Domnívám se, že tato disciplína finanční gramotnosti je u nás úplně v plenkách, resp. znám dost případů, včetně vyskoškolsky vzdělaných lidí, kterým se situace zcela vymkla z rukou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Burdík | 7. 3. 2010 21:26

Mám tu čest učit ekonomiku na střední škole. Snažím se aspoň něco málo praktického do života studentům sdělit.Ovšem pohybujeme se v začarovaném kruhu. Proč by se měli učit něco, co není u maturity? Co není u přijímaček na VŠ? A matematika? No fuj!Látky k maturitě je tolik, že jen další předmět problém neřeší. Je třeba systémová změna - a zkoušeli jste někdy ZMĚNU na ministerstvu? Na úřadě?Případně pedagogy s praxí z financí. A kdo by šel do školy za ty peníze? To radši ze svých daní platíme režijky, dálnice a úřady...Však naděje umírá poslední. Nevíte, jestli si teď Maďaři počítají, co se stalo a co se děje s jejich penězi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Bohumil Šourek | 7. 3. 2010 08:40

Banky při honu za klienty samy přispěly k nepřehlednosti zaváděním nejrůznějších poplatků. (Obdobně jako provozovatelé mobilních sítí.) Osobně nemám problém s pochopením finančních produktů, mám, myslím, i slušné povědomí o základech fungování tržní ekonomiky (od Adama Smithe přes Bastiata k rakouské škole atd.) Problém mám s časem, který musím věnovat prostudování bankovních nabídek s jejich neuvěřitelnými poplatky. Nemohu si pomoci, ale nic racionálního a takříkajíc "matematicky uchopitelného" v tom nelze najít. Považuji svůj čas za příliš cenný na to, abych se hrabal v bahně; rezignoval jsem a omezil se na základní pravidla: nezadlužovat se, nejít do rizik a mít alespoň 2 účty (což samozřejmě přináší i dvojí poplatky). Banky mou důvěru získají tehdy, až své nabídky zjednoduší zhruba směrem "poskytuji vám své peníze, co mi za to dáte na úrocích?", popř. "kolik vám zaplatím, když si půjčím?" A nic víc, žádné daně za to, že si u přepážky uložím na účet peníze v hotovosti apod.!Jinak souhlasím s panem Prouzou, včetně toho, že nemůžeme nic čekat od negramotných učitelů, jak může učitel děti seznámit s "Peticí výrobců svíček," když o existenci Bastiata nic nevědí? Černý Petr je na pedagogických fakultách. Proč tam nepřednášejí finanční odborníci?Problém velmi úzce souvisí i se současným státním dirigismem, který dusí téměř každou iniciativu. Dnešní školy jsou v zásadě nevolnické instituce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Krejčí | 3. 3. 2010 20:43

No já bych zase řekl, že děti a mládež jsou dnes finančně gramotnější než průměrný člověk starší 50i let (tím však neříkám, že to stačí). Zatímco mladší generace vyrůstají v kapitalismu, starší generace vyrostly v socialismu a řada lidí v něm pořád žije. Neví jak funguje hypotéka, když zjistí, že by museli zastavit kupovaný dům raději si vezmou spotřebitelské úvěry s dvoj a více násobnou RPSN. Kupují si zastaralé a nevýhodné životní pojistky jen kvůli názvu životní... O akciích nechcou ani slyšet (iluze těm odvážnějším vzala kupónová privatizace), otevřít si účet zdarma v bezpoplatkové bance si netroufnou jelikož kdoví kdy zkrachuje (že je pojištění vkladů stejné ve všech? Ale tam bude určitě nějaký chyták...) tedy účet jedině v České spořitelně ta má název Česká a je tu již dlouho...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 4. 3. 2010 09:01
reakce na Jakub Krejčí | 3. 3. 2010 20:43

Když před časem ve zprávách informovali o výrazném poklesu na akciovém trhu, jeden můj známý (něco přes 50) komentoval situaci takto: "Normálních lidí se to netýká, ti žádné akcie nemají. My taky žádné nemáme.".Název Česká spořitelna podle mě hraničí s klamáním spotřebitele. Správně by se měla jmenovat Rakouská spořitelna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Kadaník | 5. 3. 2010 12:55
reakce na Radovan Kubát | 4. 3. 2010 09:01

Co jste svemu znamemu na jeho repliku rekl? Potvrdil jste mu jeho nazor, anebo jste se snazil nastinit mu souvislosti? Prijal to?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 5. 3. 2010 14:15
reakce na Petr Kadaník | 5. 3. 2010 12:55

Bohužel mě tím tak vykolejil, že jsem se na reakci nevzmohl. Po čase se mi už k tomu nechtělo vracet. Možná je to tak lepší. Kdybych ho přesvědčil o tom, že je investování do akcií výhodné a on pak díky neuváženému rozhodnutí prodělal, jistě by mě nepochválil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Kratochvíl | 3. 3. 2010 16:08

Částečně souhlasím s panem Michlem. Základem je lepší výuka matematiky, zavádět nový předmět je nesmysl. Týdenní počet hodin je omezený a zavedení jednoho předmětu znamená zrušení něčeho jiného - nebo zavedení školní docházky na 10 let.Pan Traxler trochu mate - latinské názvy svalů se na ZŠ zcela jistě neučí.Navíc právě vědecké předměty učí logickému uvažování... Narozdíl od humanitních, kde se jen papouškuje a zkouší definice pojmů jako poptávka apod....Nemějte příliš otpimistické představy o schopnostech lektorů ZŠ učit předměty jako ekonomie a finančnictví...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

cml11 | 3. 3. 2010 09:46

Tentokrát se ztotožním asi nejlépe s panem Traxlerem. Dnes se skutečně mnohem víc než v minulých generacích klade důraz na materiální hodnoty namísto těch nemateriálních. Což není úplně nejlepší cesta, ale jen stěží se to bude měnit.Kažopádně je ale třeba alespoň důkladná finanční osvěta. Určitě jsem pro zavedení speciálního předmětu, věnovaného financím, právu a hodnotám všobecně, počínaje druhým stupněm základní školy. Děti by měly nejpozději v pubertě vědět aspoň tolik, že úvěr není nejlepší řešení problému "známej si pořídil něco fakt mega hustýho co ještě nemám".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel | 3. 3. 2010 09:29

Skvěle Aleši Tůmo. Jako jediný jste vystihl jak se vlastně věci mají. Obávám se, že zvyšování finanční gramotnosti nad určitou úroveň není ani v zájmu samotné ČNB, ECB a MMF a všech vlád světa. Monetarismus (tisk peněz a léčení následků dalším tiskem peněz - pro zmatení veřejnosti jazykem centrálních bankéřů kvantitativní uvolňování) spočívá v neustálém ředění reálné kupní síly a tím skrytému danění těch, kteří drží peníze. Dalším důsledkem je posilování rozdílů mezi třídami a zotročení lidí, kteří musí pracovat, aby splatili nejen své dluhy, ale nyní i dluhy států. Dalším důsledkem je, že si lidé nakonec musí vzít úvěr třeba na bydlení, protože prostě není možné prostředky naspořit díky jejich tempu reálného znehodnocování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 3. 3. 2010 06:45

"Jsme na tom opravdu tak špatně?" Jak kdo. Viděl jsem všechny Krotitele dluhů a to byla opravdu síla. A to prý nejsou nejhorší případy se kterými se finanční poradci setkávají!:-/ Lidí s dobrou finanční gramotností podle mě přibývá. Jednou jich možná bude tolik, že ČSSD bude velmi slabou stranou.Když někde slyším sousloví "ekonomický expert ČSSD" vždycky mě to rozesměje. Pak si ale uvědomím, že je to spíš k pláči.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Martin VlnasMartin Vlnas
Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!