Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Svět po krizi? Stejný jako před krizí!

Ještě před rokem se o ekonomické krizi hovořilo jako o „daru z nebes“. Řada lidí předpokládala, že její očistná síla změní světové hospodářství k nepoznání: Lidé budou zodpovědnější, banky méně riskující a růst HDP přestane být ekvivalentem růstu štěstí. Nyní to ale opět vypadá, že se vše vrací do vyjetých kolejí.

Ekonomové a média jásají nad posledními odhady Mezinárodního měnového fondu, stabilizovaný finanční sektor se vrací ke gigantickým ziskům a „obyčejní lidé“ už zase věří, že na všechno je peněz dost.

A aby toho nebylo málo, vlády sice hovoří o nutnosti šetřit, jenže jednají přesně obráceně. Jen v České republice od teď padne sedm až devět tisíc korun, které každý z nás odvede na daních, na hrazení úroků za minulé deficity. Řečeno jinak, za splátku úroků letos stát utratí sumu ekvivalentní celému výnosu daně fyzických osob či výnosům z daně ze zisku firem. A jinde jsou na tom ještě hůře.

Ještě horší však horší je, že lidé jakoby přestali slyšet na racionální argumenty ekonomů a „myslících“ politiků volající po větší zodpovědnosti. Jakmile někdo přijde stvrzením o utahování opasků, je okamžitě smeten protistranou, která se sveze na vlně populismu a sociálních jistot. Budoucnost (a nejen ta fiskální) tak zůstává nejistá.

Poučil se svět z krize? A kdo z ní vyšel jako vítěz a kdo jako poražený?

Jan Traxler

Ředitel a hlavní investiční manažer společnosti FINEZ Investment Management

„Ekonomická krize“ je akorát módní téma. Až budou lidé chodit v zasmrádlých otrhaných šatech a budou se na ulici prát o kousek chleba, pak můžeme mluvit o ekonomické krizi. Jestliže musíme mít v koupelně tři stovky krámů, z nichž bych většinu ani nedokázal pojmenovat, pak bychom spíš měli mluvit o „krizi zdravého rozumu“.

Jsme nenažraní a zahledění sami do sebe. To v historii vždy skončilo pořádnou fackou – morálním výpraskem, při kterém umírali lidé. Až když jde člověku o holý život, začne si uvědomovat vděk za to, co má, začne uvažovat jinak, přehodnotí své životní priority. Pár zkrachovalých bank k tomu bohužel nestačí. Takže se obávám, že se blíží další pořádný výprask.

Stanislav Bernard

Spolumajitel a generální ředitelRodinného pivovaru Bernard

Nepoučil. Namísto ozdravnýchprocesů, které tato – především morální – krize měla přinést, nastalo„lepení“ děr, chcete-li průvodních příznaků, penězi. Je to podobné, jakokdyž se aplikuje na virové onemocnění aspirin. Zmírní sice vnějšípříznaky choroby, ale organismus si nevytvoří dostatečné protilátky achoroba trvá déle. Nenastanou skutečné ozdravné procesy. Svět z nynějšíkrize vychází jako „přeléčený“ za cenu obrovského nárůstu zadlužení abez toho, aby se řešily skutečné příčiny krize. Mám obavu, že si taktozadělává na krizi mnohem hlubší, nehledě na to, že „odevšad“ zaznívajíhlasy volající po zvýšení regulace a hledající nesmyslné třetí cestynamísto jednoduchého tržního mechanismu. Především vyspělá Evropa, čichcete-li bruselská byrokracie, která neprošla naší tristní zkušeností splánovaným hospodářstvím, ústřední cenovou komisí a RVHP, se řítísměrem, který my důvěrně známe, zabíjejícím iniciativu jednotlivců amířícím do samotných pekel.

Tomáš Prouza

Ředitelpro rozvoj a péči o klienty, místopředseda představenstva společnostiPartners

Myslím, že poučení bude jen krátkodobé – krize totižskončila příliš rychle a z pohledu řady lidí docela bezbolestně. Asinebylo jiné řešení než do ekonomik nalít co nejvíce peněz, ale pro řadulidí je poselství velmi jasné – vždycky se najde někdo, kdo mé dluhyzaplatí. A pokud se svět nedohodne na přísnějších podmínkách fungováníveřejných financí i finančního systému, bude se problém dosti rychleopakovat.

Aleš Michl

Ekonomický analytikRaiffeisenbank

Jasně že ne. Krize přicházejí a odcházejí, jenčlověk zůstává pořád stejný.

Znovu budeme chamtiví a pošetilí. Zatři, pět let přijde další pád – jen to problematické aktivum bude jiné…Inteligentním investorům to ale vadit nemusí. Naše chyby se dají totižpředvídat, protože jsou pořád stejné – základní poučením je investovatpravidelně.

Aleš Tůma

Analytik společnosti Partners

I kdyby se svět poučil, historie se nikdy neopakuje úplně stejně. Ale nezdá se, že by se nějaké poučení konalo. Krize způsobená hlavně „levnými penězi“ se řeší zase jen levnými penězi. A politici neustále voličům (a hlavně lobbistickým skupinám) rozdávají štědré dárečky bez ohledu na odstrašující případ Řecka. Na určování vítězů a poražených je ještě brzo, krize ještě neřekla svoje poslední slovo. Například úspěch Číny není zdaleka tak růžový, jak by se zdálo z novinových titulků. Mezi poraženými pak jsou daňový poplatník a také běžný střadatel, kterého deptají nízké úrokové sazby a hrozba vysoké inflace.

A co si myslíte vy? Je svět po krizi jiný než svět před krizí?

Foto: profimedia.cz

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálními systémy. Během studia publikoval reportážní texty... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK